Řešit fyzikální problémy je jako chodit do posilovny, říká fyzička z Ukrajiny

Před válkou jsem byla šťastným workoholikem, říká Nataliya Kazachkova.

Do Česka před ruskou agresí uprchlo už tři sta tisíc lidí. Od konce března v Praze žije i doktorka fyziky Nataliya Kazachkova. Doma na Charkovské univerzitě vzdělávala učitele fyziky, jak vyučovat tuto vědu zajímavou a interaktivní formou. V Praze teď pomáhá českým pedagogům s výukou ukrajinských dětí. „Snažím se oběma stranám ulehčit situaci,“ vysvětluje a mluví nejen o výuce fyziky, ale i o rozdílech mezi českým a ukrajinským školstvím či o útěku před válkou.

Naprogramovat hru, to fakt zvládnu? Jasně, odpovídá žákům učitelka informatiky z Portugalska

Liliana Fernandes: "Vždycky jsem asi chtěla věci dělat jinak, ale nevěděla jsem, jak na to."

Programování dobývá třídy základních škol po celém světě. Na mnoha místech to ale stále záleží na vůli a entuziasmu jednotlivých učitelů. Jednou z takových nadšenců je i portugalská prvostupňová učitelka Liliana Fernandes. „Děti, které se učí programovat, se zároveň učí pozorovat, analyzovat a řešit problémy. To jsou dovednosti, které využijí po celý život,“ vysvětluje, že vůbec nejde o to, aby se ze všech stali programátoři. 

Jak naučit děti počítat z hlavy? Stačí zamíchat číslicemi

Samozřejmě nikdo netvrdí, že je třeba umět násobit nebo dělit z hlavy několikamístné cifry, nebo aspoň ne naprosto přesně.

Tak schválně. Spočítáte zpaměti, kolik je 2x732x5? Dokážete bez dlouhého přemýšlení určit, jaké rozměry má čtvercový pozemek o ploše 700 metrů čtverečných? Možná jste to zvládli rychle, ale možná vám to dalo trochu zabrat. Je vůbec tzv. pamětné počítání v dnešní době mobilů s kalkulačkami ještě k něčemu dobré, nebo je to dovednost vhodná pouze do AZ kvízu a k oslňování hostů na večírcích?

Místo šprtání a losování otázek celoroční projekt. Tak má vypadat maturita budoucnosti

Sepsat práci, navíc založenou na praktickém problému, a vyhnout se tím hned několika dalším dílčím zkouškám, to se na první pohled zdá jako velké usnadnění práce.

V květnu už tradičně kluci a holky ve slavnostním oblečení skládají maturity. V posledních letech ale zesilují debaty o tom, zda by tato „zkouška dospělosti” neměla po desetiletích konečně změnit podobu. Může tedy vypadat jinak než jen jako tahání otázek a šprtání faktů?

Dětem chybí obyčejné povídání, říká metodička prevence. Někdy je stačí jen vyslechnout

Paní učitelko, probereme, co potřebujeme, a budeme si povídat, ano?

Ze zákona musí každá škola mít metodika prevence. Ředitelé řídí, učitelé učí, ale co dělá vlastně metodik prevence? „K tématům, které řeším, patří záškoláctví, šikana, kouření, alkohol, vandalismus nebo problémy v rodině,“ říká Tereza Píchová ze Základní školy Vorlina ve Vlašimi. Jak přesně? 

Když děti v dětství nepoužívají technologie, handicap už nedoženou, říká odborník na vzdělávání

"Ta pravá technologická revoluce ve vzdělávání nás ještě čeká analýzou velkých dat, s nástupem rozšířené reality a virtuální reality nebo umělé inteligence."

Počítače a moderní technologie obecně ho baví už od dětství, snaží se je využívat smysluplně – a ještě to naučit ostatní. Lektor a konzultant Ondřej Neumajer je mimo jiné i součástí týmu, který stojí za revizemi vzdělávacích programů, díky nimž by se děti měly učit nejen správně zformátovat nadpisy v dokumentu, ale také účelně využívat mobil v běžném životě. Za svoje působení získal nedávno cenu Nadace České spořitelny.

Technické obory nejsou jen hlučné a špinavé, je v nich jistota uplatnění, říká lektorka z Lotyšska

"Snažíme se, aby do budoucna byly školy víc praktické, aby si mohli víc věci vyzkoušet a z experimentu si pak odvodili zákonitosti, jak svět funguje," říká Skaidrite Bukbarde.

Lotyšsko se podobně jako Česko pokouší postupně proměnit školy z institucí, kde se žáci dozvědí hodně faktů, v místa, která lidem pomohou získat dovednosti nutné k přežití v dnešním složitém světě. Detaily prozrazuje Skaidrite Bukbarde, která vede komunitní vzdělávací centrum v lotyšském městě Jelgava. 

Co dělá tesař nebo nástrojař děti často nevědí. Cílem kariérní poradkyně je dostat všechny žáky na střední

U nás ve škole začínáme s dětmi řešit jejich budoucnost dřív než v deváté třídě.

Někdo už odmalička ví, že chce být učitelem, lékařem nebo třeba kuchařem, většina dětí si však v deváté třídě není jistá tím, kam se po základní škole vydat. S volbou povolání – nebo ještě lépe profesního zaměření – pomáhají mimo jiné kariérní poradci. Na základní škole Děčín IV tuto pozici už šestým rokem s láskou zastává Helena Dušičková a zde sdílí své zkušenosti.