Méně drilu, více duševního zdraví. Právě probíhá zásadní změna výuky ve školách

Wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.

Co bychom si měli odnášet ze základní školy? Určitě násobilku a trojčlenku, nějaký ten pravopis a cizí jazyk. Co ale například schopnost vybírat si zdravé jídlo, rozvíjet přátelské vztahy nebo vyhledat odborníka ve chvíli, kdy se propadáme do černých myšlenek? Podle nových Rámcových vzdělávacích plánů by třeba i toto mělo nově patřit k učivu základní školy – a to pod názvem wellbeing.

Lékaři nás posílali do školy a učitelé zase domů, vzpomíná matka chronicky nemocné dívky

"Nikdo nevěděl, co jí je. Byly to roky, kdy jsme si sáhli na dno."

Potácejí se mezi pobyty v nemocnici a běžným životem, rytmus týdne je určován odběry, vyšetřeními a léky. Rodiny chronicky nemocných dětí to už tak nemají snadné a k tomu ještě musejí řešit učení. Ne vždy jim však školy vycházejí vstříc. „Na nás ale jako by zapomněli, kromě posledního měsíce v pololetí, kdy dcera psala třeba třiadvacet testů,“ říká paní Klára z Brněnska a sdílí svůj příběh.

Můj manžel byl s každým ze čtyř dětí půl roku na rodičovské, říká první dáma Islandu

"Když se narodí dítě, mají rodiče k dispozici dvanáct měsíců rodičovské dovolené, která se dělí rovnoměrně mezi oba rodiče," říká první dáma Islandu Elisa Reid.

Má čtyři děti ve věku mezi 14 a 6 lety a za manžela prezidenta. První dáma Islandu Eliza Reid je ale také novinářka a spisovatelka. Nedávno jí vyšla kniha s dlouhým názvem Tajemství sprakkar: Výjimečné Islanďanky a způsoby, jakými mění svět, kterou představila v Brně na Měsíci autorského čtení. „Snažíme se vybudovat férovější společnost, protože z toho nakonec těží všichni,“ říká Eliza Reid. „Můj manžel byl s každým z našich dětí půl roku na rodičovské, a byl to pro něj nejlépe strávený čas v životě.“

Jak se děti v Brně učí o květinách? Vytvářejí nástěnku na Pinterestu

"Z většiny dětí nebudou programátoři, ale většina z nich bude potřebovat ovládat technologie."

Učí informatiku a přírodopis a motivuje své žáky k používání mobilu v hodinách. “Technologie se nemají učit v hodině informatiky, ale v předmětech jako hudebka, zeměpis nebo přírodopis. Třeba tím, že žáci vytvářejí video,” říká Pavel Hodál ze Základní školy Bakalovo nábřeží v Brně. 

Dlouhá chvíle na cestách? Zažeňte ji se deskovkami, které se vejdou do batůžku

I když je všechno sluncem zalité, přesto se vyskytnou chvilky, kdy může přijít „nuuudaaaa“.

Prázdniny a dovolené jsou obdobím cestování a nových zážitků. Jenže i když vám vyjde počasí a všechno je sluncem zalité, přesto se vyskytnou chvilky, kdy se vás může zmocnit „nuuudaaaa“. Ať už jste ve vlaku, v letadle, čekáte na oběd v přeplněné restauraci nebo jen potřebujete ulevit bolavým nožičkám, vyplatí se pro rozptýlení mít po ruce nějakou zajímavou hru. A protože nikdo nechce tahat na zádech zbytečnou zátěž, lovte mezi nejlehčími a nejmenšími krabičkami.

Prvních deset minut v pondělí nemá smysl učit, říká učitelka a nabízí pohled do světa učňáků

"Děti z učňáku jsou podle mě opravdu háklivé na vynucenou autoritu."

Učit na učilišti? Jen to ne, zaklíná se spousta učitelů. Někteří jsou naopak nejspokojenější právě tam. Mezi podobné nadšence patří Zdeňka Musilová Heroldová, která učí matematiku, němčinu a ekonomiku na učilišti a střední škole v Krupce a v Teplicích. „S učni si můžu mnohem víc hrát a soustředit se na to, aby opravdu pochopili to, co potřebují k práci a k životu,“ říká.

Pro deváťáky má větší smysl sexuální výchova než pohyb tektonických desek, říká oceněný učitel Dan Pražák

Daniel Pražák: "Snažím se vytvořit bezpečné prostředí, kde žádná otázka není blbá."

Vytváří podcast, fotí, angažuje se v mnoha aktivitách. Letos navíc Daniel Pražák z pražské Základní školy Strossmayerovo náměstí skončil druhý v soutěži o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic. “Účast v soutěži bral nejen jako ocenění, ale i zkoušku vlastního učení. Dostat zpětnou vazbu od poroty pro mě bylo svátkem samo o sobě,” říká.

Nesnáší učebnice se seznamy slovíček. A v osmnácti letech mluví 48 jazyky

"Když ony mě ty řeči tak baví... Nedávno mi trhali dvě osmičky a já se stejně s tou opuchlou pusou v deset večer učila čínsky."

Umět jeden, dva nebo tři cizí jazyky v dnešní době není zas tak výjimečné. Ale umět jich v osmnácti 48, a z toho hned 20 mrtvých? To v Česku nejspíš zvládá jen jeden člověk – teprve osmnáctiletá čerstvá maturantka Eva Maria Spekhorstová. Za poslední rok zvládla přeskočit ročník, odmaturovat a dostat se jako stipendistka na univerzitu ve Freiburgu, kde má v plánu studovat dva obory. „Jsem normální teenager, ráda třeba lyžuju,“ říká se smíchem.  

Jak neskončit jen se základním vzděláním? Stačí s dítětem jít kousek cesty a dělat malé krůčky

Co je úspěch a důležité dovednosti do života?

Nedokončit střední školu nebo učiliště znamená v životě mladého člověka velký průšvih. A nejde jen o to, že se budou zlobit táta s mámou. Lidé, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, jsou ze všech skupin obyvatel nejvíc ohroženi nezaměstnaností, dluhy, exekucemi nebo závislostmi. V Praze se letos rozjel projekt, který má „adeptům na vyhazov“ pomoci dřív, než už je pozdě.

Ti nejnáročnější žáci odhalují nejlépe, co v systému nefunguje, říká americká profesorka

"Když je ve třídě nuda a frontální výuka, nejnáročnější žáci to nezvládnou," říká Heather George.

Méně kázeňských problémů, bezpečí a podporující atmosféra ve škole i více času pro učení – systém pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS, pomáhá dětem i učitelům. Tato metoda už se testuje v několika českých školách a v minulosti se osvědčila například při integraci syrských uprchlíků v tureckých školách. Do Česka ji přijede školit americká profesorka Heather George.