To, že to nevyjde na školy, které nás napadly jako první, nám vlastně otevírá nové možnosti. FOTO: Kateřina Lánská
Po prvním kole přijímaček už je většina vysněných gymnázií, průmyslovek nebo obchodních akademií obsazená. Naděje, že je někde ještě to pravé místo pro studenta, který na přijímačkách nebyl úspěšný, je však ještě docela velká. „Vyplatí se zapátrat po perlách, které jsou na odlehlém místě, nebo po těch, na kterých se třeba platí symbolické školné. To, že to nevyjde na školy, které nás napadly jako první, nám vlastně otevírá nové možnosti,” říká v rozhovoru programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.
Jsou všechny školy, které pořádají druhé či třetí kolo, špatné?
Určitě nejsou. Řekněme, že se v prvním kole zaplní ty nejžádanější školy, což ale neznamená, že jsou to ty nejlepší. Často rodiče za nejlepší školy považují takové, kde je největší tlak na výkon, ale dnes už víme, že nemusí to být to pravé a ne každému to vyhovuje. Pověst školy je někdy prostě jen reklama. O některých školách se říká, že jsou „prestižní“, ale můžou to být už jen legendy. Pokud tam učí stále stejní slovutní profesoři, kteří vykládají v latině, není to žádné terno.
Podle čeho tedy vybírat?
Určitě se vyplatí zapátrat po skrytých perlách, které jsou opomíjené třeba jen proto, že jsou na odlehlejším místě nebo je na nich školné – které ale nemusí být vysoké. V menších městech se stává, že je vyloženě symbolické. Je dobré také zvážit potřeby dítěte – někdo má jasno o své budoucí profesi, jiný prostě jen potřebuje školu, kde se bude moct v klidu dorozvinout. O škole první a druhé volby se často zas tak nepřemýšlí – chodila tam máma, táta, nebo ji máme přes ulici. To, že to nevyjde na školy, které nás napadly jako první, nám vlastně otevírá nové možnosti.
To zní povzbudivě. Podle čeho se ale při probírání škol s volnou kapacitou orientovat, když s nimi právě tu osobní zkušenost nemáme?
Jedním z hledisek, které rodiče při výběru školy zvažují, je profesní uplatnění. Jenže je otázka, jestli to dokážou dobře odhadnout – někdy bývají v zajetí svých vzorců uvažování, které často směřují spíš do minulosti, maximálně do přítomnosti. Jenže trh práce se rychle mění. Pan profesor Sokol vzpomínal na svého tatínka, který mu radil, aby se hlavně naučil těsnopis, že ten se mu bude hodit vždycky. Jan Sokol ho neposlechl a vystudoval kybernetiku – a chybu neudělal, těsnopis by mu už desítky let byl k ničemu. Doporučuju podívat se na infoabsolvent.cz. Možná budou rodiče překvapení, když zjistí, že profese, které považovali za neatraktivní, jsou velmi žádané a naopak – některé obory se nám můžou zdát marginálnější, ale všechny absolventy hned vcucnou.
Ještě nějaká rada pro rodiče?
Dobrá věc je kariérní poradenství – některé školy ho svým žákům zajišťují a je samozřejmě ideální, když proběhne předtím, než se vůbec na nějakou školu hlásí. I teď by ale mohlo ještě posloužit. Celkově doporučuju nepanikařit a zkusit něco vybrat. I na opomíjené škole může být příjemná atmosféra a bezpečí a to je někdy víc než cokoli jiného. Nebo zajímavé učitelské osobnosti – ve středoškolském věku je důležité mít vzory. Asi nejsmutnější případy budou šikovné děti, které jen zvolily špatnou strategii, vybraly třeba dvě velmi žádaná gymnázia a nevyjde jim ani jedno. Ti budou teď muset jít s představami dolů. V takovém případě radím nastoupit třeba na průmyslovku a zkoušet hlídat a obvolávat vytipované školy, jestli se někde něco neuvolní. A opravdu to zkoušet třeba ještě v září – to už je přijímací řízení definitivně uzavřené a školy s převisem zájmu můžou v případě, že některý žák nenastoupí, přijmout uchazeče „zvenčí“, bez přijímaček i rozdílových zkoušek.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
