Kdo jiný by měl učitele nejvíce inspirovat? FOTO: Kateřina Lánská

Nejen děti a rodiče, ale samozřejmě i učitelé vstupují do nového školního roku s novým dechem. Kde berou inspiraci ti nejlepší z nich? Většinou ne z knih, ale z kontaktu s dětmi i jinými dospělými. V anketě odpovídají finalisté ceny pro nejinspirativnější pedagogy Global Teacher Prize Czech Republic. 

Pavel Bobek / ZŠ Solidarita Praha

Inspiraci čerpám dennodenně přímo při běžné výuce od svých žáků. Zejména pokrok těch, kteří jako by v minulosti už svou snahu málem nadobro vzdali, mě utvrzuje v tom, že pokud chceme, jsme schopni dopomoct každému žákovi naučit se prakticky cokoli – jen musíme postupovat systematicky a informovaně, vybaveni nejen láskou a trpělivostí, ale i povědomím o lidské kognitivní architektuře nebo o tom, co lidi motivuje. A například ona motivace nebude o tabletech, obrázcích motorek nebo učení hrou, ale o takovém designu výuky, kde každý bude oprávněně věřit ve svůj úspěch, a o vřelém třídním společenství, kde se žáci vzájemně budou podporovat ve své snaze se zlepšovat. To se nestane samo od sebe, ale je to na nás učitelích. Roli hraje každé slovo, každý pohled, každé gesto.

Kromě toho je mi inspirací řada škol v Anglii, například Michaela Community School Brent, Reach Academy Feltham nebo Angel Oak Academy Peckham. Přál bych si, aby se i u nás objevovalo více takových škol, které dokáží své žáky navzdory četným znevýhodněním vzdělat tak, že se po několika málo letech vyrovnají vrstevníkům, kteří to měli na své vzdělávací cestě podstatně jednodušší. Pokud má naše společnost být úspěšná, potřebuje sociální mobilitu – a její příběh začíná právě ve školách.

Barbora Havířová / Gymnázium Brno, Elgartova (3. místo)

Celý život se dívám kolem sebe a čerpám inspiraci tak, jak kolem mne prolétá. Inspirují mě rodiče a další příbuzní, spolužáci a kamarádi, učitelé na všech typech škol, kterými jsem prošla, kolegové z naší školy i ti mediálně aktivní z jiných škol. Největší inspirací jsou mi v poslední době mí žáci a moje vlastní děti, protože mě nutí přemýšlet a jejich trefné postřehy mě udržují v přítomnosti.

fgf

df

Soňa Havlíková / OA, VOŠZ a SZŠ, SOŠS Jihlava

Nemám asi jeden vzor, ke kterému se upínám. Velkou motivací je pro mě můj manžel, který dokáže mít nadhled a být tolerantní a učí mě vidět svět i jinýma očima. Jinak si pro inspiraci vybírám lidi kolem sebe a díky propojení přes sociální sítě i kolegy, které znám jen z učitelských skupin. Porovnávám se hlavně sama se sebou a snažím se zdokonalovat a řídit se heslem: Chovej se a dělej věci tak, jak chceš, aby se ostatní chovali k tobě. Představ si, že jsi svůj učitel, co bys od něj chtěl a očekával?

dfd

Magdalena Málková / ZŠ Prosperity, Nová Ves u Kolína (1. místo)

Určitě mě inspirují moje dvě děti. Každé z nich je úplně jiné a obě mě učí plno věcí: být trpělivá, nebrat se příliš vážně, zastavit se a jen tak být, jít za svým cílem a snem, nemluvit a naslouchat, pozorovat svět kolem sebe, ozvat se, když je potřeba, vytrvat a nevzdávat se, užívat si života a obdivovat svět kolem sebe.

Pokud bych měla mluvit o inspiraci z pedagogického prostředí, určitě zmíním profesora Hejného, Darinu Jirotkovou, Hanu Mühlhauserovou, sira Kena Robinsona, Roberta Fishera nebo Ritu Pierson. A proč zrovna oni? Jsou to osobnosti, které jsou (byly) zdravě sebevědomé, ale zároveň s velkou dávkou pokory trpělivě a soustavně pracují (pracovaly) na tom, aby byl svět lepším místem pro nás všechny.

Obecně mě inspiruje každá osobnost, která ve svém oboru něco dokázala a pracovala, aby uskutečnila to, v co věřila nebo o čem snila, i přes nepřízeň osudu.

Petr Mihalco / ZŠ LABYRINTH, Brno

Jsou to právě kolegové (kteří mě nepřestávají udivovat svými nápady či pracovními listy, které s radostí sdílí) a večerní procházky se psem. Při nich se mi nejlépe daří promýšlet plány týdne či hodin tak, aby byly smysluplné a současně nápadité. Myslím, že je velmi užitečné zastavit se, odložit počítač a telefon a chvíli nad samotným procesem učení jenom přemýšlet.

df

ff

Nejlepší učitelé roku 2022
1. místo: Magdalena Málková (první stupeň) z Nové Vsi u Kolína – REPORTÁŽ Z VÝUKY
2. místo: Daniel Pražák (biologie, dějepis) z Prahy – ROZHOVOR
3. místo: Barbora Havířová (fyzika, informatika, matematika) z Brna – HODINA FYZIKY

Další finalisté ocenění GTP CZ
Pavel Bobek (první stupeň, němčina) z Prahy – ROZHOVOR
Soňa Havlíková (francouzština, čeština, dějepis, občanská výchova) z Jihlavy – ROZHOVOR
Pavel Hodál (informatika, přírodopis, zeměpis) z Brna – ROZHOVOR O TECHNOLOGIÍCH
Petr Mihalco (první stupeň) z Brna
Michal Mikláš (informatika, počítačová grafika) ze Zlína
Kamila Randáková (první stupeň) ze Slaného
Petr Šíma (biologie, chemie) z Prahy

Michal Mikláš / Gymnázium a jazyková škola, Zlín

Nejvíce mě v mé kariéře prozatím inspirovalo několik věcí. Nejprve má třídní učitelka Edita Kolářová ve čtvrté třídě základní školy, která uměla vše krásně vysvětlit a chodila za mnou ve svém volném čase po škole, když jsem ležel po operaci kyčlí doma a nemohl chodit do školy. Doteď jsem jí za to velmi vděčný. Dále mě ovlivnila učitelka na střední škole, která mě naučila pochopit, jak moc se může žák ve výuce bát učitele (i toto s odstupem času považuji za velmi důležité). Nejvíce mě ale ovlivnili Michal Krupka a Michal Málek, kteří byli mí učitelé matematiky na vysoké škole. Ti mi ukázali, že je sice pro výsledek potřeba mnohdy tvrdě pracovat, ale nejzásadnější je umět problém žákovi vysvětlit (a nejen odpřednášet). Zároveň mi ukázali, jak mimořádně důležitá je případná individuální pomoc učitele. No, a nebát se do toho všeho vložit humor. A v neposlední řadě pro mě hrálo velkou roli studium pedagogického minima a také má nominace do ceny Global Teacher Prize Czech Republic – díky ní jsem se začal opět daleko více zajímat o pedagogiku a problémy, které potřebuji řešit a zlepšit se v nich.

Daniel Pražák / ZŠ Praha 7, Strossmayerovo náměstí (2. místo)

Je spousta jednotlivých lidí, kteří mě inspirují. Tou největší inspirací jsou pro mě ale ti, kteří učí desítky let, stále na sobě a své výuce pracují, neztrácejí naději a s odvahou se vrhají do nových inovací i na systémové úrovni. Takoví lidé často nejsou vidět, ale jejich dopad (na děti, na okolí, na školství) je nezpochybnitelný, nenahraditelný a nedocenitelný. 

dd

dd

Petr Šíma / Gymnázium Botičská, Praha

Od základní školy po vysokou mě vždycky provázeli lidé, ze kterých jsem si bral příklad, i když to bylo třeba jen v drobnostech. Vždy jsem se od nich rád učil, rád se učím doteď i v mém pokročilém věku, od kolegů ve škole, od lidí, se kterými dělám Biologickou olympiádu. Rád se učím i od studentů. Když se člověk nebojí nahlas říct, že něco neví, může toho hodně získat.

ss

df

Kamila Randáková / ZŠ a MŠ Montessori Slaný

Mojí velkou inspirací začal být koncem devadesátých let montessori program – a je mi inspirací stále. Inspirovaly mne zkušenosti montessori škol v zahraničí a zkušení učitelé v těchto školách. Naposledy to byly dvě konkrétní školy: jedna montessori škola v Německu s inkluzivním prostředím, otevřenými dveřmi pro děti od rána do večera, s možností mít odborné kroužky v prostorách školy a pestrou paletu odpoledních klubů. A potom v Anglii jedna škola s navazujícím systémem vzdělávání pro děti od 1,5 roku. Tam pedagogové například vedli děti k zapojení a sebe-odpovědnosti. Měli tam také internátní třídu pro dospívající od 13 let až do maturity. Děti tam mohly prakticky pracovat na školní farmě, samy si vařit, seznámily se s mikroekonomikou, spolupracovaly s řemeslníky a odborníky, dával se tam také důraz na péči o vztahy dospívajících dětí v komunitě.

Inspirací pro mou vlastní výuku mi v minulosti byly rozvojové programy pro učitele, hlavně letní školy programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení a pravidelné čtení Kritických listů s mnoha inspiracemi do výuky. Dále mě obohatily semináře k typologii MBTI, které mi poskytly lepší náhled na vztahy mezi dospělými a pomohly zlepšit jednání s dětmi.

Inspirují mě kolegyně ve škole, se kterými mohu sdílet přípravu školního programu, mluvíme také o tom, co se povedlo nebo co udělat příště jinak. Chodím se dívat do jiných tříd, protože pohledem „zvenku“ si přicházím na svoje vlastní chyby nebo mě napadají nové myšlenky. A trvalou inspirací jsou pro mě samy děti ve škole, které se mění s dobou. Každé dítě je přitom svojí osobou jedinečným originálem.