Logopedka Veronika Landová navštívila minulý školní rok 23 mateřských škol v okolí Kutné Hory, má tedy slušný přehled o tom, jak na tom děti se svou výslovností jsou. Na jaké narážela nejčastěji problémy? A co mohou pro lepší mluvu dětí udělat rodiče? 

Jak si můžeme vaše návštěvy ve školkách konkrétně představit?

Nejdříve jsem požádala učitelky, aby dle zadaných kritérií vytipovaly děti vhodné pro depistáž, tedy pro diagnostické vyšetření určité části populace, která je prokazatelně více ohrožená výskytem logopedických obtíží. Například nemělo smysl vyšetřovat děti, které už ke klinickému logopedovi chodí, nebo naopak ty, které žádné problémy nemají. Takto vybrané děti pak byly po písemném souhlasu rodičů vyšetřeny. Hodnotila jsem nejen výslovnost, ale orientačně i úroveň jazykových schopností, sluchového vnímání, prostorové orientace nebo oromotoriky. 

Na jaké logopedické problémy jste narážela nejčastěji?

Nejčastěji samozřejmě na poruchy artikulace, nesprávnou výslovnost hlásek. Poměrně často se však objevily i děti vykazující znaky vývojové dysfázie, což však vyžaduje podrobnější diagnostiku v ambulanci klinického logopeda.

Při vašich depistážích jste vyhodnotila, že by dvě třetiny vyšetřených dětí měly vyhledat pomoc logopeda. Proč se to podle vás děje, že část dětí „propadá“ sítem systému či rodičů a ze školek pak odcházejí s logopedickými problémy?

Ano, část dětí opravdu měla začít chodit na logopedii již mnohem dříve, avšak pokud se díky depistáži rodiče rozhodli začít navštěvovat klinického logopeda, považuji to za úspěch a velký přínos pro dítě. Mimochodem tři čtvrtiny z nich do logopedické poradny opravdu chodit začaly. Na to, proč se s logopedií mnohdy nezačne včas, není jednoznačná odpověď. Z mých zkušeností je to často proto, že rodiče příliš dlouho vyčkávají, že se „to“ spraví samo, někteří to neřeší vůbec, ani když jim je logopedie doporučena učitelkami ve školce nebo praktickým lékařem. Někdy jsou rodiče také ukolébáni představou, že když má dítě „logopedii“ ve školce, tak to stačí, a pak se diví, že má jít k zápisu a stále nemluví správně. 

Co by bylo třeba změnit, aby se to nedělo?

Pokud budou v mateřských školách probíhat pravidelné depistáže, nemělo by se stávat, že se k rodičům nedostane ze žádné strany informace o tom, že by měli vyhledat klinicko-logopedickou péči. Díky tomu pak víc dětí zahájí logopedickou terapii včas. Dále je potřeba konzultovat s mateřskými školami kompetence v oblasti logopedické prevence. Měla jsem možnost vidět, jak skvěle o to některé mateřské školy usilují. Bohužel někde s dětmi dělají „logopedii“ a napravují výslovnost, ač na to nemají kompetence. Pouze klinický logoped může provádět komplexní diagnostiku a nastavit individuální plán terapie. Pokud je poté školka ochotna spolupracovat a podílet se na nácviku pod vedením klinického logopeda, může to být naopak pro dítě velmi přínosné. 

Proč přesně je problém, když dítě přichází do školy s logopedickými problémy? Nebo ještě není pozdě začít to řešit i po nástupu do školy?

Pokud má dítě navštěvující školu vadu řeči, projevuje se často i na školním úspěchu. To, jestli se projevuje, jakým způsobem a v jaké míře, závisí na typu narušení komunikační schopnosti, její závažnosti a na aktuální fázi terapie, případně zda je vůbec dítě v péči logopeda. Například pokud dítě v první třídě nezvládá vyslovit c, s, z a zaměňuje je za č, š, ž, bude mít problém tyto hlásky nejen číst, ale s největší pravděpodobností bude chybovat i v psaní. Může se tak stát, že dostane horší známku z diktátu ne proto, že by si nedokázalo zapamatovat, jak se tato písmena píšou, ale proto, že je od sebe sluchově nerozliší. Také je třeba říci, že nástup do školy je pro dítě velká změna. Ve škole se musí soustředit, pracovat, učit se spoustu nových věcí a doma, místo toho, aby si odpočinulo a mohlo si v klidu hrát, musí cvičit logopedii. Samozřejmě je tedy nejlepší přijít včas, ale rozhodně nikdy není pozdě. Logoped bere v potaz i individuální možnosti dítěte a podle toho nastaví terapii tak, aby byla zvládnutelná společně se školními povinnostmi.

Statný, svalnatý, sečtělý senior shání k seznámení sexy slečnu. Takto se učí logopedie na střední škole Čtěte více

Z řady studií plyne, že logopedických problémů mezi dětmi přibývá. Co mohou v tomto směru pro prevenci udělat rodiče?

Rozvíjet hrubou a jemnou motoriku, oromotoriku (cvičení motoriky mluvních orgánů, pozn. red.), zrakové a sluchové vnímání, vyjadřování… Teď si možná rodiče řeknou, že toho je mnoho a kdy že by to měli zvládat, když jsou od rána do večera v práci, kde vzít čas na studium činností, které budou tyto oblasti rozvíjet? Stačí ale zavzpomínat na své vlastní dětství, na dobu, kdy nebyly telefony, počítače. Copak dělali? Co třeba nechat dítě po cestě ze školky chodit po obrubníku nebo zídce? Procvičí si tak hrubou motoriku, rovnováhu a koordinaci. Místo her na tabletu si lze zahrát pexeso, slovní fotbal, zazpívat si nebo vyrazit na hřiště a vylézt na strom nebo prolézačku. Zkusit se naučit udělat ze žvýkačky bublinu nebo dělat mýdlové bubliny ve vaně. Místo pohádky v televizi si společně nějakou přečíst. Prostě si nezapomenout každý den hrát (s hračkami, ale také běhat, lézt, stříhat, malovat a tvořit…) a hlavně si u toho společně povídat. 

Kde najít logopeda? 
Na stránkách www.klinickalogopedie.cz jsou v adresáři pracovišť klinické logopedie kontakty na klinické logopedy v okolí bydliště. Pokud logoped zatím nemá kapacitu, aby vzal dítě do péče, mnohdy alespoň poradí, jak s dítětem pracovat do té doby, než se místo uvolní.

K dispozici jsou knihy s tipy na hry a činnosti pro předškolní děti, kde lze nalézt spoustu další inspirace. Tohle samozřejmě nezajistí, že bude dítě mluvit správně, pomůže to však k rozvoji dítěte a tím i k rozvoji komunikačních schopností. Dále je potřeba dítě pozorovat, a pokud má rodič obavu o správný vývoj řeči dítěte, doporučuji kontaktovat klinického logopeda, popsat mu problém a případně se domluvit na konzultaci.

Veronika Landová vystudovala speciální pedagogiku se zaměřením na logopedii a surdopedii na Masarykově Univerzitě v Brně. Při studiu pracovala jako osobní asistentka dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a jako asistentka v odlehčovací službě pro děti s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením. V roce 2021 získala atestaci v oboru klinická logopedie.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let