Naučit se ve škole definici hypotéky dětem k dosažení finanční gramotnosti nestačí, říká analytik David Souček. Je potřeba umět řešit praktické úlohy ze života

Výuka finanční gramotnosti ve školách je stále především teoretická.

Vyplatí se jet na nákup potravin za hranice a co přitom musíme vzít v úvahu? Tuto a další podobné otázky řešily na sklonku loňského školního roku tisíce dětí na základních školách napříč Českem, které se účastnily testování finanční gramotnosti druhostupňových školáků. Zajímá vás, co testy ukázaly? O tom jsem si povídala s jedním z autorů šetření, analytikem Davidem Součkem ze společnosti KALIBRO. 

Mami, dáš mi kapesné? Určitě! Otázkou je, od kdy, kolik a na co!

Kapesné vydávané za domácí práce v objemu pětikoruny za luxování? Nebo kapesné jen tak, ve vysokých stovkách, nebo dokonce tisících?

Finanční gramotnost dětí školou povinných není oslnivá. Naposledy to potvrdilo i šetření společnosti Kalibro, která u žáků 5., 7. a 9. třídy ze 156 škol na jaře letošního roku zjišťovala, jak by si uměli poradit v běžných situacích, které se buď týkají osobních či rodinných financí, nebo mají přímý či nepřímý ekonomický dopad na život rodiny. A ve srovnání s podobným šetřením provedeným před 10 lety nedošlo k valnému zlepšení. Pomoci s tím může kapesné, pokud to s ním umíte.

Zápisy do kroužků. Jak ustát souboj s časem, penězi a nastavit flow pro celý školní rok?

Je pochopitelné, že pro své děti chcete to nejlepší a máte představu o tom, co by pro ně mohlo být přínosné.

Ať žijete v místě, kde se bojuje o každé volné místo na kroužcích už od jara předchozího školního roku, nebo u vás stačí pohodlně vybírat během září, je nastavování rozvrhu volnočasových aktivit dětí disciplínou hodnou obratného manažera. Jak kroužky vybírat, do jaké míry do toho dětem zasahovat, kdy říct STOP na další prosby o nové aktivity a proč potřebujete do plánování kroužků zahrnout i svůj docela obyčejný dobrý pocit?

Doporučujeme: Jak přemýšlí náš teenager? Nejpraktičtější knižní návod pro každého – i hodně zoufalého – rodiče!

Tím ptaním mi nepomáháš, neřeš to…

Jakmile se ohlásí dospívání, hlásí se taky trochu rodičovské obavy: Dokážu s ní(m) mluvit? I nadále ji / jej chránit? Bude chtít ještě moje dítě vůbec něco sdílet? Aby všechno fungovalo pokud možno v pohodě, chce to opravdu rozumět tomu, co se v mysli teenagera děje. A pak také umět správně zareagovat. A s obojím vám pomůže kniha Jak přemýšlí náš teenager?, která rozebírá obvykle náročné situace s dospívajícími od 13 do 18 let a nachází pro vás i teenagery řešení geniální svou jednoduchostí i okamžitou uplatnitelností. 

Ornitologická výprava za kroužkováním ptáků i sebepoznáním. Zn. pro přemýšlivé děti

Ornitologové otevřeli dětem nové obzory.

Na týden opustit školu a vydat se za poznáváním, které dovoluje přemýšlet mimo školní „osnovy“. Bádat do hloubky, ptát se i učit se rozumět sobě. Přesně to mohou tzv. přemýšlivé děti, děti s nadáním, mimořádným nadáním nebo vysokou inteligencí hned čtyřikrát do roka prostřednictvím Badatelské Akademie DATEL. Střídavě v Litoměřicích, Ústí nad Labem a nově také na Broumovsku ji pořádá tým BADatla v čele s Danou Hádkovou a dalšími mámami přemýšlivých kluků. Jaká byla poslední předprázdninová akademie, která děti vzala na ornitologické dobrodružství?

Doporučujeme: Přepište dějiny – Knížky nadupané českou historií a psané tak, že konkurují napínavým thrillerům

Kdyby se takhle učily dějepis a historie, možná bychom všichni o dost víc věděli, kdo jako Češi jsme.

Začalo to v roce 2020, za hlubokého covidu. A začalo to podcastem Přepište dějiny, který se v tomtéž roce stal vítězem kategorie Objev roku. Stáli za ním (a stále stojí) Michal Stehlík coby historik specializující se na české dějiny 19. a 20. století (mimo jiné působící ve vedení Národního muzea) a Martin Groman, publicista známý svou láskou k historii žurnalistiky i historii obecně. A pak se ti dva spojili a stvořili podcast, který má v současné chvíli 153 epizod, nabízejících střípky z české historie v tak nečekaných souvislostech a napínavých příbězích, že je při poslechu hltáte jako rozhlasové hry. A od nich byl už jen krůček ke knižním publikacím… Jak se povedly?

Doporučujeme: Knížka Klima je příležitost vás naučí sundat na dálnici nohu z plynu a vnímat svět v ekosouvislostech

Dosažení klimatické neutrality do roku 2050 bude vyžadovat investice ve výši několika bilionů dolarů ročně.

Petr Daniš napsal už spoustu publikací. V té, co se jmenuje Jděte ven – vysvětluje důležitost pobytu dětí na čerstvém vzduchu tak, že chcete začít žít venku. V knize Svobodná hra skládá souvislosti toho, jak zásadní je pro rozvoj lidské osobnosti období hraní. A vy chcete jít, odhlásit děti z ambiciózních kroužků a nechat je si jen tak být. A teď přichází s knížkou Klima je příležitost. A ta ve vás zanechá díky bohu pocit, že co se vztahu k planetě týče, něco změnit může opravdu každý. 

Od patnácti v laborce: naděje české vědy začínají se svými objevy už po základní škole

Projekty, s nimiž teenageři do soutěže jdou, jsou naprosto dospělé.

Za pár dní, přesně 14. července., se uzavírá čas na podání přihlášek do letošního ročníku projektu České hlavičky. Ten už od roku 2007 ukazuje naší veřejnosti i světovým odborníkům, jak velké naděje vědy, robotiky, matematiky, chemie či medicíny u nás máme. Objevy a pokrok totiž ani zdaleka nenáleží jen prošedivělým pánům v pláštích. Všechno začíná už mnohem dříve. U nadaných dospívajících, kterým byste ještě chtěli říkat „děti“, protože jim je třeba šestnáct. Ale kteří už teď tvoří budoucnost …

Moderní sebeobrana učí bránit své hranice. Měla by se učit i na školách, říká Jasmína Houdek

Sebeobrana musí být jednoduchá, složitosti by nikoho ve vyhrocené situaci nezachránily.

Sebeobrana není ani zdaleka jen o umění bránit se fyzicky. Umění bránit sám sebe je daleko spíš o hlídání si vlastních hranic, schopnosti stát si za svým, držet si od těla manipulátory, ustát slovní agresi… Předat tohle umění by mělo být jedním ze základů současné výchovy. Té doma, ale také té, která přichází ve škole. Jak by to mohlo nebo mělo vypadat a proč?

Klidný odjezd na první letní tábor? Děti motivujte svou vlastní dobrou zkušeností

Můžou si děti školu užívat?

První skutečný letní tábor bez mámy a táty v dosahu je velká věc. Je to jeden z těch milníků, které se do dětské duše propíšou velmi hluboko. A aby se ideálně propsaly kladně, hodí se vědět, jak zacházet s nervozitou, jež před odjezdem může z mnoha důvodů narůstat nejen u samotných táborníků, ale i na straně rodičů…