Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Lucie Kocurová

Vystudovala Mediální studia a žurnalistiku na Univerzitě Karlově. V nejrůznějších redakcích pracuje už od studií. Blízký kontakt se světem škol a školek jí zajišťují její dvě dcery.

Úzkostní učitelé, úzkostní žáci. Nové programy učí, jak pečovat o duševní zdraví

autor:
Za covidu jsme je uzavřeli úplně a mnozí z nich se z toho vlastně doteď úplně nevzpamatovali. Takže vztahů mají dnešní děti mnohem a mnohem méně, než mívala naše generace, a také z toho pramení mnoho problémů.

Třetina českých deváťáků zažívá úzkosti, čtyřicet procent trápí různě silné příznaky deprese. Na sklonku minulého roku českou veřejnost šokoval společný výzkum Národního ústavu duševního zdraví a České školní inspekce, který zkoumal duševní zdraví žáků posledních ročníků základních škol. Pro mnohé lidi byly výsledky překvapující, odborníci ale vědí už dlouho, že na tom české děti nejsou s duševním zdravím nejlépe.

Dítě potřebuje věřit, že překážky v životě dokáže překonat, říká psychiatrička

autor:
"Spokojení jsme, když naplňujeme svoje potřeby. Čím je dítě menší, tím více musíme naplňování jeho potřeb suplovat," říká Lucia Vašková.

Doba je těžká a cítí to i děti, které složitě nacházejí pozitivní vzory a sebedůvěru. Částečně to způsobují i někteří rodiče, když potomky chrání i před drobnými nepříjemnostmi. „Klíčovým nástrojem ke spokojenému a dobrému životu je psychická odolnost. Pomáhá všem, i dětem s psychiatrickou diagnózou,“ říká psychiatrička Lucia Vašková.

Doporučujeme: Buchty čtou – podcast, který vás naučí milovat povinnou literaturu

autor:
V první sérii se rozebírala zejména neklasičtější klasika, jako je Máj, Kytice nebo Babička.

Všichni je znají, ale jen málokdo je doopravdy četl – nejspíš ještě méně lidí si jejich četbu dokázalo nějak užít. Řeč je o všelijakých dílech takzvané povinné literatury, s nimiž s většími či menšími úspěchy válčí už celé generace českých žáků a studentů. Pomocnou ruku jim nyní podává Český rozhlas Wave a jeho podcast nazvaný Buchty čtou.

Digitální přihlášky na střední školy jsou obrovský úspěch, říká Martina Běťáková. Mluví se i o dalších změnách

autor:
Martina Běťáková: "Já bych dokonce neváhala říct, že jsme tak trochu v euforii."

Máme za sebou první ročník, kdy bylo možné podávat přihlášky na střední školy digitálně, a to prostřednictvím nového systému DiPSy. Ten vznikl během několika měsíců doslova na koleni a mnozí do poslední chvíle nevěřili, že se ho podaří spustit. „V momentě, kdy prezident podepsal novelu zákona, už nebylo cesty zpět a prostě se to muselo podařit,“ říká zástupkyně státního tajemníka na ministerstvu školství Martina Běťáková. „Nečekali jsme ale, jak velký ohlas bude mít u veřejnosti. Je to pro stát velká lekce z digitalizace.“

Nezavře pusu a hroutí se, když prohraje. Jak se daří nadaným dětem ve školkách?

autor:
Nadané a přemýšlivé děti se obvykle řeší v souvislosti se základními a středními školami. Jenže vzhledem k tomu, že jejich odlišnost je vrozená, fungují „jinak“ už jako kojenci a batolata.

Místo panenek si hrají se stavebnicemi nebo vytvářejí složité obrazce z magnetů a kostek. Mívají na sebe vysoké nároky, a když se jim něco nepovede, propukají v afektivní záchvaty. A přitom nezřídka už ve čtyřech letech čtou, někteří i dvojjazyčně. Nadané a přemýšlivé děti to nemají snadné ani gymnáziu, natož ve školce. A jak se v Česku říkává, “je to o lidech”. 

Šedesát procent učňů má tak slabou matematiku, že nepochopí ani výpis z účtu nebo příbalový leták, říká analytička Nikola Šrámková

autor:
"Důležité je také podporovat u žáků růstové myšlení, aby v hodinách zažívali úspěch, nebáli se udělat chybu a uměli s ní pracovat," říká analytička Nikola Šrámková.

Na konci roku Česká školní inspekce vydala zprávu, která shrnuje a hodnotí výsledky českých patnáctiletých žáků v mezinárodním šetření PISA. To se tentokrát soustředilo na matematiku a ukázalo, že rozdíly mezi žáky a školami se neustále prohlubují a že velký vliv na ně má rodinné zázemí. „V tomto ohledu jsme čtvrtí nejhorší z 81 zúčastněných zemí,“ říká analytička Informačního centra o vzdělávání EDUin Nikola Šrámková.

Když tě trápí úzkost, odložíme ji do krabičky. I to se učí rodiče v novém kurzu, vysvětlují psycholožky

autor:
Psychologové diagnostikují úzkost, pokud nám nějaké myšlenky nebo emoce narušují každodenní život po dobu delší než dva týdny.

Návaly pláče, špatný spánek, panické ataky. Úzkostmi trpí v Česku až třetina dětí a jejich problémy se většinou projevují už na základní škole. Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) teď rozjíždí nový program pro rodiče nazvaný Bez obav. „Čekací lhůty k odborníkům jsou dlouhé i šest měsíců. Když ale rodič s dítětem chce pracovat a dostane k tomu vhodné techniky, nakonec dítě terapeuta nebo psychiatra nemusí ani potřebovat,“ říkají Marie Polášková (MP) a Marta Fišerová (MF).

Doporučujeme: Jak na výběr střední školy – podcast s kariérovou poradkyní 

autor:
"Rozhodně doporučuji nepanikařit, protože pod tlakem emocí nebývají nejlepší rozhodnutí."

Čím chceš jednou být? Tuto otázku kladou dospělí snad od chvíle, kdy se dítě naučí mluvit. Jenže co když je dítko už v osmičce nebo devítce a pořád ještě odpovídá “nevím”? S výběrem školy (nejen) na poslední chvíli radí v novém EDUcastu kariérová poradkyně Helena Košťálová.

Nevíme, kam je všechny dáme. Základní školy v některých regionech nestíhaji nápor dětí

autor:
Největší problémy s nedostatkem v prvních třídách jsou v Praze a okolí, v prstenci obcí kolem Brna a poblíž Plzně.

Anna žije s partnerem a téměř sedmiletým synem v jedné z menších obcí asi deset kilometrů severně od Prahy. Stěhovali se, když byl chlapci necelý rok. „To, že v obci není škola, jsme neřešili,“ přiznává Anna. „Mysleli jsme si, že to určitě musí být nějak vyřešené, když je školní docházka povinná, a soustředili jsme se spíš na to, jestli budeme mít školku.“ Svá předškolní léta strávil nakonec Annin syn převážně v soukromých zařízeních, a jak to vypadá, bude muset rodina sáhnout do vlastní kapsy i v dalších letech.

Mladé lidi zajímají hlavně investice, říká Jakub z projektu Nekrachni. Chtějí rychle zbohatnout

autor:
"Rodiče cítí zábrany, když mají dětem vyčíslit svoje příjmy a náklady," říká Jakub Rychlý.

Na prahu dospělosti nebyli úplně bez peněz, ale jistí v kramflecích se necítili. Maria Šimůnková a Jakub Rychlý proto založili projekt Nekrachni. Vzdělávají mladé lidi i jejich učitele v otázkách finanční gramotnosti, a plány mají veliké – i díky grantu od Google. „Teenageři dnes vidí influencery a chtějí taky rychle zbohatnout,“ říká Jakub Rychlý. „Jenže když jdete do rizika a neumíte to, je to stejně nebezpečné, jako se bez znalostí vrtat doma v elektřině.“