Školství jde dobrým směrem, jen maturity a přijímačky to všechno kazí, říká youtuber Kovy

"Když jsem začal dělat videa o vzdělávání, tak mi lidi říkali, na to bude jako někdo koukat?" říká Kovy.

Parodoval prasátko Pepinu, ale zároveň mluví k mladým lidem o covidu, o volbách nebo třeba o finanční gramotnosti. Jeho videa mají statisíce zhlédnutí, a přitom neleze na nervy ani teenagerům, ani jejich rodičům. „Rodiče přišli po tom, co jsem tančil ve StarDance; chtěli se asi podívat, co je tenhle týpek zač,“ usmívá se Karel Kovář alias Kovy. „Já jsem rád, že svým obsahem tvořím spíš generační křižovatku než propast.“ Nebojí se ale seknout do živého; naposledy rozebral systém jednotných maturit a přijímaček. 

Každé dítě žije nějaký příběh, občas ho ale nikdo neslyší, říká učitelka roku

Nejinspirativnější českou učitelkou roku 2022 se stala Magdalena Málková.

Téměř do svých čtyřiceti let nepřemýšlela o tom, že by mohla pracovat ve školství. Pak se jí život sám od sebe převrátil vzhůru nohama, tak se vydala na cestu změny – a o sedm let později získala ocenění pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic pro rok 2022. Magdalena Málková přitom učí na malotřídní škole na vesnici kousek od Kolína.

Řešit fyzikální problémy je jako chodit do posilovny, říká fyzička z Ukrajiny

Před válkou jsem byla šťastným workoholikem, říká Nataliya Kazachkova.

Do Česka před ruskou agresí uprchlo už tři sta tisíc lidí. Od konce března v Praze žije i doktorka fyziky Nataliya Kazachkova. Doma na Charkovské univerzitě vzdělávala učitele fyziky, jak vyučovat tuto vědu zajímavou a interaktivní formou. V Praze teď pomáhá českým pedagogům s výukou ukrajinských dětí. „Snažím se oběma stranám ulehčit situaci,“ vysvětluje a mluví nejen o výuce fyziky, ale i o rozdílech mezi českým a ukrajinským školstvím či o útěku před válkou.

Jak se žáci naučí nejlépe přírodní vědy? Sami si napíší učebnici

Václav Fiala: „Někteří lidé se domnívají, že badatelská výuka je jen jakási show, kdy si děti hlavně hrají a nemusejí nic umět."

Nejlepší učebnice je ta, kterou si vytvoří samotné děti. Už brzy tuto vzletnou teorii budou moci ověřit žáci i učitelé na několika školách – Badatelský deník pro chemii a fyziku se už totiž tiskne.

Naprogramovat hru, to fakt zvládnu? Jasně, odpovídá žákům učitelka informatiky z Portugalska

Liliana Fernandes: "Vždycky jsem asi chtěla věci dělat jinak, ale nevěděla jsem, jak na to."

Programování dobývá třídy základních škol po celém světě. Na mnoha místech to ale stále záleží na vůli a entuziasmu jednotlivých učitelů. Jednou z takových nadšenců je i portugalská prvostupňová učitelka Liliana Fernandes. „Děti, které se učí programovat, se zároveň učí pozorovat, analyzovat a řešit problémy. To jsou dovednosti, které využijí po celý život,“ vysvětluje, že vůbec nejde o to, aby se ze všech stali programátoři. 

Jak naučit děti počítat z hlavy? Stačí zamíchat číslicemi

Samozřejmě nikdo netvrdí, že je třeba umět násobit nebo dělit z hlavy několikamístné cifry, nebo aspoň ne naprosto přesně.

Tak schválně. Spočítáte zpaměti, kolik je 2x732x5? Dokážete bez dlouhého přemýšlení určit, jaké rozměry má čtvercový pozemek o ploše 700 metrů čtverečných? Možná jste to zvládli rychle, ale možná vám to dalo trochu zabrat. Je vůbec tzv. pamětné počítání v dnešní době mobilů s kalkulačkami ještě k něčemu dobré, nebo je to dovednost vhodná pouze do AZ kvízu a k oslňování hostů na večírcích?

Místo šprtání a losování otázek celoroční projekt. Tak má vypadat maturita budoucnosti

Sepsat práci, navíc založenou na praktickém problému, a vyhnout se tím hned několika dalším dílčím zkouškám, to se na první pohled zdá jako velké usnadnění práce.

V květnu už tradičně kluci a holky ve slavnostním oblečení skládají maturity. V posledních letech ale zesilují debaty o tom, zda by tato „zkouška dospělosti” neměla po desetiletích konečně změnit podobu. Může tedy vypadat jinak než jen jako tahání otázek a šprtání faktů?

Málo míst ve školce? Třídy vznikají i na zahradě. Reportáž ze státní školky, kde „chytají hustý bjouky“

Když se v síťce zachytí nějaký hmyz, větší děti, které už umějí přelouskat nějaká písmena, se ho snaží identifikovat podle rozkládacího Klíče k rozeznávání vodních živočichů.

Ve velkých městech chybí místa ve školkách. Řešením by přitom mohly být třeba lesní třídy, které celkem levně a rychle rozšíří kapacitu běžných školek. Ty totiž nepotřebují budovy či drahé vybavení.

Dětem chybí obyčejné povídání, říká metodička prevence. Někdy je stačí jen vyslechnout

Paní učitelko, probereme, co potřebujeme, a budeme si povídat, ano?

Ze zákona musí každá škola mít metodika prevence. Ředitelé řídí, učitelé učí, ale co dělá vlastně metodik prevence? „K tématům, které řeším, patří záškoláctví, šikana, kouření, alkohol, vandalismus nebo problémy v rodině,“ říká Tereza Píchová ze Základní školy Vorlina ve Vlašimi. Jak přesně? 

Když děti v dětství nepoužívají technologie, handicap už nedoženou, říká odborník na vzdělávání

"Ta pravá technologická revoluce ve vzdělávání nás ještě čeká analýzou velkých dat, s nástupem rozšířené reality a virtuální reality nebo umělé inteligence."

Počítače a moderní technologie obecně ho baví už od dětství, snaží se je využívat smysluplně – a ještě to naučit ostatní. Lektor a konzultant Ondřej Neumajer je mimo jiné i součástí týmu, který stojí za revizemi vzdělávacích programů, díky nimž by se děti měly učit nejen správně zformátovat nadpisy v dokumentu, ale také účelně využívat mobil v běžném životě. Za svoje působení získal nedávno cenu Nadace České spořitelny.