Mladé lidi zajímají hlavně investice, říká Jakub z projektu Nekrachni. Chtějí rychle zbohatnout

"Rodiče cítí zábrany, když mají dětem vyčíslit svoje příjmy a náklady," říká Jakub Rychlý.

Na prahu dospělosti nebyli úplně bez peněz, ale jistí v kramflecích se necítili. Maria Šimůnková a Jakub Rychlý proto založili projekt Nekrachni. Vzdělávají mladé lidi i jejich učitele v otázkách finanční gramotnosti, a plány mají veliké – i díky grantu od Google. „Teenageři dnes vidí influencery a chtějí taky rychle zbohatnout,“ říká Jakub Rychlý. „Jenže když jdete do rizika a neumíte to, je to stejně nebezpečné, jako se bez znalostí vrtat doma v elektřině.“

Přijímačky se blíží! Jaké jsou novinky pro letošek a jak podat přihlášku?

Může se samozřejmě stát, že algoritmy a výsledky přijímaček například rozdělí dvojici nejlepších kamarádek.

Všichni rodiče dospívajících dětí mají jistě v živé paměti vyhrocené scény, které se loni na přelomu jara a léta odehrávaly před středními školami zejména v Praze a okolí. Ti, kterých se přijímačky týkají letos, se nejspíš stresují už od podzimu. Co bude letos jinak, a jak si co nejvíc starostí ušetřit? Pozor, všechny letošní novinky se dotýkají i zájemců o studium na víceletých gymnáziích!

V USA můžete až dva roky studovat, než si vyberete konkrétní obor, říká česká studentka univerzity v Berkeley 

Magdalena se spolužáky.

Když jsme se „sešly“ online k našemu rozhovoru, bylo v Česku sedm večer a v Kalifornii osm ráno. Magdalena Kokešová ve svém podnájmu mluvila potichu, její spolubydlící ještě spaly. „To je mimochodem jeden z rozdílů mezi Prahou a Berkeley,“ říká tato studentka oboru landscape architecture na prestižní americké univerzitě. „Tady když do města vyjdete před devátou, jen zřídka někoho potkáte.“

Rodiče nejnáročnějších dětí nejvíc potřebují ze školy dobré zprávy, říká finská učitelka

"Nedá se přesně změřit nebo spočítat, jestli a jak se chování žáků ve školách zhoršilo," říká Anne Karhu.

Dvacet let pracovala jako učitelka, dnes školí (nejen) finské učitele v tom, jak zvládat náročné chování žáků. Anne Karhu z Univerzity východního Finska je členkou týmu, který pro tamní poměry adaptoval americký systém nazvaný PBIS. Ten spočívá především v prevenci náročného chování a tréninku chování vhodného. „Nikdy nedokážete vymyslet dostatek zákazů, abyste tím postihli veškeré náročné chování. Mnohem jednodušší je žákům prostě říct, co od nich očekáváte,“ říká pedagožka, která se nedávno v Praze účastnila mezinárodní konference Jak ve škole vytvořit pozitivní klima, pořádané organizací SOFA.

Nadaným dětem prospívá, když si práci v hodině můžou volit, říká metodička z Liberecka

"Největší problém českého školství je, že dává možnost učit i nezralým osobnostem, které nemají sebereflexi, neznají samy sebe a svou práci nedělají s láskou, říká Eva Dušková.

Jak se postarat o nadané děti tak, aby jim to vyhovovalo a zároveň to bylo v silách konkrétní školy, to je těžký oříšek k rozlousknutí. Zejména na Liberecku s tím základním i mateřským školám může pomoct Eva Dušková, která pracuje jako mentorka v oblasti podpory nadaných. “Nejdříve mě zvaly jednotlivé paní učitelky, teď už si mě objednávají sami ředitelé. Někteří učitelé mě nevidí moc rádi,“ říká. „Přitom jim můžu s ledasčím pomoct.“

Určování mluvnických kategorií se snadno testuje a hodnotí, říká češtinář. I proto se mu ve školách věnuje tolik času

"Namísto toho, abychom se dobrali obecného poznání, co to gramatika je a jak ji můžeme jednoduše popsat a přirovnat k jiným naukám, věnujeme se spoustě zvláštních drobností a ten celek se nám zcela ztratí," říká Stanislav Zajíček.

V životě byl už ledasčím – dětským hercem, poslancem v parlamentu i učitelem na soukromé škole. Posledních dvacet pět let Stanislav Zajíček vyučuje češtinu a latinu na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Letos se stal jedním z finalistů ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize CZ. „V Česku je devátá třída často určena jen pro trénink testů k přijímačkám na střední školy. Výsledkem takové výuky je pouze schopnost testem projít,“ říká.

Neoblíbená čeština: větné rozbory dokážou mateřštinu dětem otrávit

Proč se větný rozbor v českých třídách tak pevně zabydlel?

Většina z nás se češtinu učí od narození jako svůj mateřský jazyk, a jakmile vstoupíme na základní školu, věnujeme jí v rozvrhu naprosto bezkonkurenční množství času. Na prvním stupni mají žáci klidně osm hodin češtiny týdně, na druhém zhruba polovinu. Děti však český jazyk a literaturu nijak zvlášť nemilují.

Provázíme děti od pěti let až do maturity, říká ředitelka Centra pro talentovanou mládež

Každý kurz má svého mentora, který připravuje studijní materiály, harmonogram, studenta kurzem provází a uděluje zpětnou vazbu.

Co začne sobotními kurzy o vesmíru nebo Egyptě, může skončit třeba mezinárodními zkouškami a přijetím na univerzitu v cizině. Centrum pro talentovanou mládež v Praze patnáct let nabízí nadaným a motivovaným studentům, aby se vzdělávali do větší hloubky, než jim umožňuje jejich škola. „Máme už absolventy, kteří s námi jsou skutečně celou dobu. Z dalších našich absolventů se stávají instruktoři, kteří chtějí vrátit to, co do nich někdo jiný vložil,“ říká zakladatelka Jeanne Bočková.

Elektrikář, investor i psychoterapeut. Odborníci nabízejí den svého času pro školy

Michal Šálka: "Netušil jsem tedy tak úplně, do čeho jdu, ale prostě jsem se rozhodl, že to vyzkouším."

Jak se to říká? Šedá je teorie, zelený strom praxe, nebo tak nějak podobně. Na mnohých základních i středních školách se setkáváme právě s tím, že jsou žáci zavaleni fakty a náhled do každodenní reality práce jim chybí. Už dva roky ale mají možnost si trošku té praxe objednat přímo do hodin, a to v rámci programu Den pro školu, který zažilo už 45 tisíc dětí ve stovkách škol napříč Českem.