Pět influencerů, které by rodiče měli znát

Kovy shromažďuje umně fakta i o vzdělávání.

Pro děti jsou internetové hvězdy nezřídka velkým vzorem. Rodiče dnes asi těžko zvládnou mít kompletní přehled o tom, co se „na sítích” děje – jsou tam youtubeři, instagrameři, tiktokeři… Kdo chce rozumět tomu, co je zrovna in, bude se muset zeptat svých dětí a zhlédnout nějaké to video. Redakce EDUzínu vyjmenovává pět influencerů pro děti a tři navíc pro rodiče, které stojí za to sledovat.

Učitel nebo vedoucí oddílu by neměl být s dítětem sám, říká Tomáš. Jeho pedagog ho zneužíval

"Určitě by se hlavně mělo o tématech, jako je sexuální zneužívání, normálně otevřeně mluvit."

Bylo mu čtrnáct, když ho učitel a vedoucí turistického oddílu v jedné osobě začal zneužívat; bylo mu sedmnáct, když se na to přišlo, dnes je mu třicet. Pachatel byl odsouzen k podmíněnému trestu, dnes už opět učí a vede oddíl. „Jsem připravený přijet do škol, sdílet svůj příběh s učiteli, vlastně s kýmkoliv,“ říká Tomáš Paprštein odhodlaně. „Chci, aby se o sexuálním zneužívání mluvilo.“

Děti mají málo informací o sexu, tvrdí gymnazista. Naprogramoval proto web o sexuální výchově

Co je nejjednodušší a zdravotně neškodný prostředek ochrany před početím?

Sex, proměna těla v dospívání a emoční zvraty s tím spojené asi nepatří ve většině rodin a tříd k běžným konverzačním tématům. Může se tak stát, že děti mají v hlavě spoustu otázek, na které jim nikdo neodpovídá. A právě pro ně vznikly webové stránky Sexuální výchova s lekcemi a kvízy pro teenagery, které naprogramoval jejich vrstevník. 

Mezi mladými Ukrajinci jsou sportovci i programátoři, využijme toho, říká učitel Valerij z Prahy

Valerij Prymak se opět může i v Čechách věnovat své učitelské profesi.

Když Valerij Prymak před několika lety přijel do Česka, pracoval na stavbě, nakonec se však vrátil ke své profesi a na základní škole Lyčkovo náměstí v Praze učí matematiku a informatiku. Jeho ukrajinský původ, který napřed vypadal jako handicap, se stal po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu velkou výhodou. „Věřím, že když se budou ukrajinské děti s českými co nejvíc setkávat ve školách nebo při sportu, dokážou se integrovat rychle a být pro zemi přínosem,“ říká. 

Vzdělání pedagogů není až tak důležité. Podstatnější je, jestli mají dobré srdce, říká matka dvou dětí s autismem

"Péťa je pro mnohé učitele a učitelky opravdu velké sousto, ale to je i pro mě jako mámu." (Eliška Antošová se synem Petrem)

Psycholožka Eliška Antošová vychovává dva autistické syny. Starší má k tomu vysokou inteligenci, mladší zase mentální retardaci. Oba jsou ještě ve věku povinné školní docházky a rodina má spoustu zkušeností jak s přijetím, tak s naprostým odmítáním. Na toto téma vytvořila i úspěšné video, které koluje po sociálních sítích. “Nechci šmahem odsoudit všechny pedagogy,” říká. “Ale kdybych měla shrnout všechny skandální výroky, které jsem už slyšela, mělo by video tak hodinu a půl.”

Když někomu nasloucháte, dáváte mu vlastně dárek. Reportáž z letní školy o komunikaci

Cože? Pět minut mluvit? To je strašně moc! (uprostřed letošní vítězka GTP CZ Magdalena Málková)

Naslouchání je daleko víc než jen poslouchání. A že to není úplně jednoduchá disciplína, vědí rodiče i učitelé. “Jen tak poslouchat vypadá jako maličkost, ale když si uvědomíme, co nasloucháním přinášíme, už je to jiný pocit,“ vysvětluje lektor Jiří Šmejkal. Ten vedl jeden z workshopů na Letní škole pro finalisty učitelského ocenění GTP CZ. 

Dítě nechce kreslit nebo jezdit na kole? Může za tím být nefungující propojení oko-ruka

Malí muži mnohdy potřebují rychle uspět, okamžitě jdou do negace proti škole, učení i rodičům, kteří se jim snaží pomoci. 

Jako předškoláci neradi kreslí, těžko rozlišují zrcadlově obrácené tvary, takže si například pletou d a b. Někdy také špatně a neradi mluví, nejde jim jízda na kole v době, kdy stejně staré děti už s rodiči dávno polykají kilometry. Nemusí to ale znamenat, že tyto děti jsou hloupé, nešikovné nebo dělají naschvály – to všechno může být příznakem takzvané zkřížené laterality.

Klíčem je nefixovat se na budoucnost, říká matka dvou autistických dětí

"Vůbec nejsem vyrovnaná a v zenu. Někdy mám šílené stavy, zažívám beznaděj a mám pocit, že se zblázním." (Eliška Antošová se syny)

Autismus, to je pro mnohé rodiče doslova noční můra. Každý rok si v Česku tuto diagnózu vyslechne až dva tisíce rodin. Psycholožka Eliška Antošová ji dokonce slyšela hned dvakrát. Její dnes dvanáctiletý syn Petr má autismus a nadprůměrnou inteligenci, o dva roky mladší Antonín žije také s poruchou autistického spektra a s mentální retardací. “Neřeším, proč se to stalo zrovna mně. Moc by mi ale pomohlo, kdybych se mohla třeba jednou v týdnu pořádně vyspat,” říká. 

Češka vozí na Kapverdy v kufru místo plavek pastelky pro tamní školáky

Na Kapverdy jsem začala jezdit pravidelně, jak mi to práce umožňovala, tedy asi každých šest týdnů, nejprve se čtyřmi a ke konci s dvanácti kufry a třeba i kočárkem.

Během uplynulých čtyř let přivezla na Kapverdy ve svých kufrech celkem 1,5 tuny školních potřeb, oblečení, bot a sportovních pomůcek. “Vzdělání má velký smysl, i když většina obyvatel bude pracovat v turismu. Místo uklízečky tak třeba bude manažerka úklidu hotelu,” říká Petra Boruvka Lopes, která do začátku pandemie působila jako ředitelka hotelů. 

Dějepisářka z Jihlavy neučí o dinosaurech ani o pěstních klínech. Důležitější je rok 1989, říká

"Z pohledu našich studentů i sametová revoluce je pravěk," říká Soňa Havlíková.

Francouzské U a R umí dát zabrat, o historických datech různých bitev ani nemluvě. Pokud ale tyto předměty učí pedagog typu Soni Havlíkové z Jihlavy, nemají se studenti důvod obávat. „Pro mě je nejlepší hodina taková, kdy se studenti opravdu zaberou do nějakého úkolu a nevnímají svět okolo,“ říká finalistka učitelského ocenění global Teacher Prize Czech Republic 2022.