Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Lucie Kocurová

Vystudovala Mediální studia a žurnalistiku na Univerzitě Karlově. V nejrůznějších redakcích pracuje už od studií. Blízký kontakt se světem škol a školek jí zajišťují její dvě dcery.

K čemu je dobrý asistent pedagoga? Víc očí víc vidí a víc rukou víc udělá

autor:
Aneta Filipiová studuje Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština a dějepis pro druhý stupeň a střední školu. Práci asistentky má jako práci na tříčtvrteční úvazek, aby stíhala i své studium.

Zrušit nebo výrazně omezit počet asistentů pedagoga ještě nedávno plánovala vláda jako jedno z úsporných opatření, které mělo pomoci státnímu rozpočtu. Proti se postavili učitelé a požadavek na zachování asistentských pozic byl jedním z důvodů listopadové stávky. Proč vlastně potřebujeme asistenty, když se školy spousty let obešly i bez nich? „Uvolní učiteli ruce a děti si z hodin víc odnášejí,“ říká Aneta Filipiová, asistentka pedagoga z Prahy.

Každé ráno vítám děti úsměvem, říká recepční z pražské základky

autor:
"I pan ředitel říká, že té škole dodávám takový punc lidskosti. Tedy ne že by ředitel a učitelé byli nelidští, to určitě ne," říká Marcel Maša.

V jeho domovské ZŠ Jeremenkova v Praze mu učitelé i děti říkají „náš Marcel“. Oficiálně má roli recepčního, neoficiálně je ale i hledačem ztracených tělocviků a klíčů a důvěrníků všech, kteří si chtějí povykládat. Marcel Maša už sedmým rokem hlídá, aby si každý rodič odvedl to správné dítě. „Samozřejmě jsem nahraditelný,“ říká. „Ale učitelé, děti i rodiče si už zvykli na to, že je každé ráno vítám s úsměvem.“

Co na poslední chvíli pod stromeček? Samozřejmě deskovku!

autor:
Výběr deskovek je veliký a každý si přijde na své.

Ježíšek přijde ode dneška za dva týdny. Děti už jsou nedočkavé, dospělí v nejvyšších obrátkách. Pokud ještě stále přemýšlíte, čím na poslední chvíli potěšit svoje potomky, neteře a synovce nebo děti kamarádů, zkuste zapřemýšlet o deskové hře. I letos na pultech českých obchodů přistály desítky novinek, které stojí za vyzkoušení!

Nepotřebujeme papír o nadání, abychom děti podpořili, říkají na škole v Ústí nad Labem

autor:
Školu na kopci vyhledávají i rodiče nadaných dětí z Ústecka.

Mimořádně nadaných dětí jsou v populaci tři procenta, nadaných je asi pětina. Čistě statisticky vzato jich tedy v každé české třídě sedí hned několik. Některé školy tvrdí, že žádné nadané žáky nemají, jiné naopak přemýšlivé děti podporují. „Každý žák potřebuje něco jiného a my se snažíme o to, aby to v rámci možností dostal,“ říká učitelka Lenka Macková.

Čtvrtina českých deváťáků se necítí OK, varuje lékař. Pomoci může jedině prevence

autor:
Přibližně polovina dětí reportuje snížený wellbeing, to znamená nějaké zhoršené prožívání kvality života nebo životní pohody.

V uplynulých týdnech se v Česku víc než obvykle mluvilo o psychickém zdraví dětí, a to v souvislosti s rozsáhlým výzkumem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a České školní inspekce (ČŠI) v devátých třídách napříč regiony. Jeho výsledky nemile překvapily i odborníky, kteří dotazníky sestavovali. „V průzkumu šlo primárně o screening, ne diagnostiku. Ale to, jak se děti cítí, je pro nás samotné stejně důležité jako konkrétní diagnózy,“ říká jeden z autorů výzkumu, Matěj Kučera.

Nejvíc chvály potřebují ty nejnáročnější děti, říká ředitel školy z Děčínska

autor:
"Společně s kolegy a žáky pak pracujeme na nácviku a tréninku očekávaného chování v různých prostorách školy," říká Jakub Zelený.

Agresivita, vulgární mluva, šikana, kyberšikana i vandalismus. S tím vším se ředitel Jakub Zelený z Benešova nad Ploučnicí ve své škole setkává poměrně běžně. “Hlavně po pandemii covidu jsme viděli, že se děti chovají čím dál hůře a naše dosavadní nástroje včetně kázeňských opatření přestala zabírat,” říká. Rozhodl se se  svými kolegy začít zavádět systém PBIS a místo řešení problémů se jim snaží předcházet. “Všímáme si více dobrého chování a oceňujeme ho,” vysvětluje.

Doporučujeme: Tonda, Slávka a kouzelné světlo – ideální film na pošmourný den

autor:
Toník svítí jako lampička z IKEA.

Každý člověk potřebuje kamarády, a o jedenáctiletých klucích to platí dvojnásob. Musejí přece mít s kým sdílet svoje zážitky, myšlenky, sny a obavy… Jenže Tondovi jedenáct je, a žádného kamaráda nemá. Žije zavřený v bytě se svými starostlivými rodiči a zhruba ročními bratry-dvojčaty. Nechodí do školy, učí se s tátou, a je naučený se vzdalovat pouze na délku provázku, který nosí připnutý na kalhotách.

Jsi Češka, nebo Vietnamka? S čím se ve škole i v životě potýkají mladí lidé odjinud

autor:
Už se za sebe nestydíme!

Vícejazyčných dětí a mladých lidí na českých školách všech stupňů rok od roku přibývá, a náš vzdělávací systém si s nimi neví rady. To, že se po pár měsících docházky zvládnou domluvit, ještě neznamená, že nepotřebují podporu – třeba v období přijímacích zkoušek a maturit. A kromě toho čelí mnoha stereotypům. „Jako Vietnamka jsem v představách učitelů měla excelovat v matematice, ale já jsem spíš umělecky založená,“ říká Nikola Nguyenová, studentka předškolní pedagogiky.

Dva učitelé jsou víc než jeden. Tandemová výuka se prosazuje ve třídách

autor:
Zavádět tandemovou výuku je možné pouze v situaci, kdy do toho jednotliví učitelé mají chuť a zároveň je v tom podporuje vedení školy.

Většina z nás si asi školu představí jako místo, kde jsou třídy, v nich děti a s nimi jeden učitel nebo učitelka. V posledních letech se ale tento obrázek mění. S inkluzí přišli do tříd asistenti a díky inspiraci v zahraničí i změně financování škol – nikoliv podle počtu žáků, ale dle odučených hodin – se začíná prosazovat takzvaná tandemová výuka.