Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Tereza Čapková

Energii si sama nakupuje i prodává. V pražských Hrdlořezích už rok funguje střední škola v energeticky plusovém objektu

autor:
Budova Střední odborné školy – Centra odborné přípravy a Gymnázia v Českobrodské ulici v pražských Hrdlořezích funguje v energeticky plusovém modelu.

Moderní dřevěná fasáda, velká okna a popínavé rostliny, budova Střední odborné školy – Centra odborné přípravy a Gymnázia v Českobrodské ulici v pražských Hrdlořezích upoutá kolemjdoucí na první pohled. Zajímavá není jen zvenku, ale hlavně zevnitř. Jde totiž o ambiciózní projekt energeticky plusového objektu. Cílem bylo dosáhnout toho, aby budova školy více energie vyprodukovala, než spotřebovala. 

Hůř se učí a zlobí. Rodiny dětí se specifickými potřebami popisují, jak náročná je pro ně základní škola 

autor:
Jaké potíže nás ve škole čekají?

Cesta vzdělávacím procesem pro některé děti i jejich rodiče místo pouti za vědomostmi připomíná spíš bitevní pole. Ukazují to některé příběhy rodin, které vychovávají děti se specifickými potřebami. Pokud se k zvýšenému nároku na péči přidá například obtížně zvladatelné chování, jde o kombinaci, se kterou si české školy mnohdy nedokážou poradit. Pokud to ale nezvládnou, trpí tím všichni zúčastnění. 

Mnohé preventivní programy nefungují, přesto se využívají, říká adiktolog Michal Miovský

autor:
"Nechceme, aby programy byly nařízené, protože pak se lidé staví proti tomu systému," říká Michal Miovský.

Programy primární prevence jsou už v České republice nedílnou součástí výuky na základních a středních školách. Jakou váhu ale prevenci školy dávají, je jen na nich samotných. Někde mají propracované ucelené systémy, jinde jen „základ“. Odborník na závislosti a přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský popisuje, jak systém primární prevence funguje – a na co naráží. 

V zahraničí jsou studenti sebevědomější, nebojí se profesorů ptát, říká Dominik Polášek. Ze Slezska odešel studovat do Británie a Nizozemska

autor:
"Na podzim se chci ucházet o místo na doktorandském programu na Bostonské univerzitě, zkusím i Harvard," říká Dominik Polášek. FOTO: Tereza Čapková

V maturitním ročníku ještě nevěděl, co by chtěl dál studovat. Dva roky pracoval, cestoval a nakonec zjistil, že ho naplňuje práce s lidmi. Psychologii vystudoval v Británii a Nizozemsku, chystá se do Ameriky – a to díky stipendiu The Kellner Family Foundation. “Pro získání stipendia nestačí skvělé známky,” říká Dominik Polášek. “Je třeba mít i nějaké mimoškolní zájmy, dobrovolničit, chtít změnit svět k lepšímu.”

Odstrašit děti od rizikového chování? Nefunguje. Lépe zabírají prožitky

autor:
Co rozhodně v primární prevenci nefunguje, je cílení na strach.

Co bychom si měli odnést ze školy? Nejsou to jen vyjmenovaná slova, násobilka, periodická tabulka a Přemyslovci, ale také kritické myšlení, schopnost budovat kvalitní vztahy a zdravý životní styl. Právě na ten cílí preventivní programy, které dnes školy musejí pro žáky pořádat. Strašit rakovinou plic a AIDS už ale dnes nestačí. 

Kyberšikanu zažívají také učitelé. Vzbuzuje v nich smutek, úzkost i vztek

autor:
Formy kybernetických útoků se podle práce Daniely Koutné dějí nejčastěji prostřednictvím sociálních sítí, šířením ponižujících nebo ztrapňujících fotografií anebo videonahrávek.

Kyberšikana neboli zesměšňování, zastrašování, nadávky a vyhrožování v online prostoru. Většinou ji zažívají žáci a studenti, nevyhýbá se ale ani jejich učitelům. Na přetrvávající problém opět upozornila březnová analýza České školní inspekce. Ta porovnávala stav před sedmi lety a v současnosti – počet případů šikany pedagogů podle ní stoupá, aktuálně ji řešilo sedm procent škol; a právě kyberšikana patří mezi nejčastější formy. 

Nebát se učit a za katedrou zůstat. Mladí učitelé popisují svoje začátky

autor:
"Společně s rodiči máme stejný cíl," říká Alexandr Stropek.

Jako učitelé jsou zatím na začátku své pedagogické dráhy. Nechybí jim elán, motivace, nadšení. Svou profesi berou velmi zodpovědně. Jaký byl jejich první den ve škole? Co ve svých začátcích ve školách nejvíce potřebovali – a co jim pomáhalo? Co by rádi změnili? Přinášíme příběhy tří pedagogů, kteří čerstvě vstoupili do školství. 

Umělá inteligence přepisuje zvyklosti v českém i světovém školství. Mění pravidla výuky i testování

autor:
Po zadání témat generuje AI poměrně dobré texty včetně správného užití citací vysoce impaktovaných časopisů.

Umí sestavovat počítačové programy, vytvářet eseje nebo také odpovídat na testovací otázky a řadu dalších věcí. Řeč není o nadprůměrně inteligentním odborníkovi, ale o chatbotovi s umělou inteligencí. Spuštění Chatbota GPT od společnosti Open AI loni v listopadu způsobilo ve společnosti poprask. A umělá inteligence záhy vtrhla také do českých škol. Testovat ho začali žáci, studenti i někteří pedagogové. A už nyní je jasné, že AI změní podobu vzdělávání v České republice. Vyplývá to z reakcí oslovených vysokých škol i ministerstva školství.

Školní knihovny mohou být srdcem školy. Zázemí poskytují všem bez rozdílu

autor:
O přestávce do knihovny.

Místo pro setkávání, prostor pro vzdělávání, úkryt před šikanou, zázemí pro odpočinek a v neposlední řadě hlavně police plné knih, tím vším jsou – anebo mohou být – školní knihovny. V České republice jich existuje podle posledních údajů Centra pro školní knihovny z roku 2019 přibližně tři a půl tisíce.