Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

dítě 16 – 18 let

Martin Konečný: Někdy to ve školách nemají těžké jen nadaní žáci, ale i inovativní učitelé

autor:
"Učebnicemi určitě nelistuju, žádné nemám," říká Martin Konečný.

Učí matematiku a fyziku, ale učebnice nepoužívá. Žáky pravidelně žádá, aby mu vystavili hodnocení – a jejich názor bere vážně. Věří, že zásadnější než známkovat je vést děti k tomu, aby se posouvaly. A za důležité v kontextu vzdělávání pokládá i slušné chování či umění komunikovat. Studenty brává mimo jiné do restaurací z michelinského seznamu, vede kurzy vaření a na školy v přírodě klidně stěhuje troubu… a mluvit s ním o jeho profesi je zážitek!

Nesnažit se je naučit vše, co vím – to je zlaté pravidlo, říká učitelka češtiny na waldorfském lyceu

autor:
"Moji studenti milují konfrontaci se spolužáky, baví je výměna názorů při skupinové práci," říká Jitka Ferencová.

„Už když jsem na waldorfské lyceum nastupovala, byla jsem tu nejstarší, a to mi bylo sedmačtyřicet,“ říká s úsměvem Jitka Ferencová, která učí český jazyk na Waldorfském lyceu Praha. Jak vede své hodiny češtiny a co jí dalo třídnictví? „Jako třídní jsem dostala cenné podněty k osobnostnímu růstu a zapracovala na sobě,“ říká učitelka, která k maturitě dovedla už dvě třídy. 

Už nechceme mlčet! Jak učni z Loun našli díky mediální výchově svůj hlas

autor:
Každá parta si zvolí nějaké společenské téma, na které by chtěla s humorem poukázat při průchodu centrem Prahy v den výročí 17. listopadu.

O učních se traduje, že je nic moc nezajímá. Zprávy nesledují a na mobilu tak možná hrají hry, poslouchají hudbu a sledují influencery. Jenže co se stane, když dostanou možnost vyjádřit svůj názor a ovlivnit dění kolem sebe? Může z toho vzniknout třeba alegorický vůz, a také pocit, že nemusíme už jen mlčet a čekat, až ostatní něco udělají. 

Chceme vysvětlit dopady globalizace? Vyražme třeba do fastfoodu, nabádá učitel pražského gymnázia Salim Murad

autor:
"U přípravy budoucích učitelů mě vždycky mrzelo, že otázku, jestli umíte učit a učíte rádi vlastně vůbec nikdo nehodnotil. V systému to bylo jedno," říká Salim Murad.

Učitel základů společenských věd na pražském Gymnáziu Paměti národa Salim Murad má prý štěstí na studenty. Ti mají zápal a chtějí se učit místo toho, aby je k tomu musel nutit. V rámci ceny pro inovativni učitele Global Teacher Prize se umístil ve finálové desítce, a přitom uvažoval, jestli má nominaci vůbec přijmout. “Sedím na dvou židlích mezi vysokou a střední školou, kterou jsem pomáhal zakládat. Měl jsem na gymnáziu malý úvazek a nebyl jsem si vůbec jistý, jestli můžu být tak troufalý,” vysvětluje Murad. 

Věříme lidským smyslům, říká waldorfský učitel fyziky. Učí přitom o věcech, které nejsou vidět

autor:
"Teď učím fyziku, ale nebylo to tak, že by mě ve škole zajímala nejvíc fyzika, a dokonce to nějakou dobu bylo naopak," říká Petr Jirout.

„Jako dítě na základní škole jsem měl velká očekávání, že mi ve fyzice vysvětlí, jak funguje svět. Byl jsem na to strašně zvědavý, a pak jsem zjistil, že těm výkladům vůbec nerozumím!“ říká Petr Jirout, který učí fyziku, matematiku a na Waldorfském lyceu v Praze. A klade si otázku, jak ve škole učit o tajemných jevech, jako je elektřina nebo světlo.

Chci, aby se učitelé vzdělávali, říká ředitelka učiliště. Šikanu a drogy ve škole netrpí

autor:
"Při tvorbě nových ŠVP spolupracujeme s odborníky z praxe, abychom děti učili opravdu to, co jim k něčemu bude, co je někam posune," říká Helena Všetečková.

Na střední, nebo na učňák? Zhruba třetina absolventů základních škol se každoročně v Česku rozhodne pro nematuritní obory – asi i proto se právě učilištím věnuje i jeden díl pořadu Jak se dělá dobrá škola. Například SOŠ a SOU v Roudnici nad Labem veřejně ocenila i Česká školní inspekce, která ho zahrnula do své zprávy Společné znaky vzdělávání v úspěšných středních školách s učebními obory. „Nejtěžší pro nás bylo změnit předsudky v okolí,“ říká ředitelka Helena Všetečková.

Kuchař musí kromě vaření umět přemýšlet ekonomicky. Reportáž ze znojemského učiliště

autor:
"Od nás odchází děcka jako skoro hotoví samostatní kuchaři. Často ve znojemských podnicích říkají: Ty seš od Kocha, tak tebe chceme."

Další díl seriálu Jak se dělá dobrá škola se natáčel na odborném učilišti na Vysočině My vás teď zavedeme do Znojma. Na první pohled se může zdát, že se jedná o klasický týden praxe kuchařů. Mistr odborného výcviku Michal Koch se ale snaží do výuky přidávat i něco navíc. Pracoval jako šéfkuchař, učí teprve čtyři roky – a už si u svých učňů vysloužil nominaci do ceny o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize CZ. 

Očekávám, že studenti přečtou i epos o Gilgamešovi, říká češtinář z Brna. Vyplatí se jim to v životě

autor:
„Když se máme bavit o literatuře, tak trvám na tom, že studenti musejí přečíst nějaký soubor knih, jejž pak společně zkoumáme,“ říká Stanislav Zajíček.

Stanislav Zajíček byl už v životě lecčím – dětským hercem, poslancem v parlamentu i učitelem v soukromé škole. Posledních dvacet let vyučuje češtinu a latinu na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. V letošním roce byl jedním z finalistů ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize CZ. „Nikdy jsem nepřestal přemýšlet o tom, co dělám a proč to dělám,“ říká. „Kladu si otázky. Otázka je totiž vždy důležitější než odpověď.”

V hodinách se hodně smějeme, říká učitelka chemie a biologie. Stihne i zpívat a hrát divadlo

autor:
"Nabízím studentům spoustu možností, díky nimž je může daný předmět zaujmout," říká Barbora Bitomská.

Barbora Bitomská učí chemii a biologii na Mendelově gymnáziu v Opavě. Na jejích hodinách studenti točí videa, skládají básně i hrají divadlo. „Nechci po nich, aby znali s prominutím, kdejaký prd,“ říká. K maturitě z těchto předmětů chodí u ní i jejích kolegyň více žáků, než je obvyklé, a úspěch mají i u přijímaček na vysoké školy. Je jednou z letošních finalistek ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic.

Nemůžeme probírat celý pravěk a starověk, říká dějepisář. Moderní dějiny jsou důležitější

autor:
"Svůj styl výuky jsem si musel najít sám," říká Radek Aubrecht.

Historii si oblíbil už v dětství, vystudoval ji na vysoké škole a učení si chtěl vyzkoušet jen jako záskok na pár hodin týdně. Za katedrou ale letos oslavil již dvacetileté výročí a celou dobu zůstal věrný pražskému  Gymnáziu na Zatlance. „Hodně času věnuju moderním dějinám,“ vysvětluje Radek Aubrecht. „Věřím, že nejlépe odpovídají na otázku, proč je svět takový, jaký je. Není ale možné odučit celý pravěk, starověk a středověk v rozsahu, v jakém jsem se ho učil já.“