Egyptského boha mohou namalovat v pop artovém stylu, musí to ale dávat smysl, říká učitel výtvarné výchovy

"Čím déle učím, tím větší svobodu jsem ochotný studentům dát," říká Filip Gundlach.

„Pro silnou třídu může být velmi vhodné ponořit se do díla trojice titánů Leonarda, Michelangela a Raffaela. Jiné třídě ale může lépe sednout holandská malba, detailní a uměřená,“ říká učitel dějin umění a výtvarné výchovy na Waldorfském lyceu Praha Filip Gundlach. „Čím déle učím, tím větší svobodu jsem ochotný žákům dát,“ reflektuje.

Když se necítíte dobře, jdou vědomosti mimo vás, říká autorka knihy o třídnických hodinách

"Třídnické hodiny jsou příležitostí probrat témata, která se v jiných hodinách nedají," říká Kristýna Kapounková.

Můžou stmelit třídu a zastavit problémy dříve než vzniknou, a nebo mohou být ztrátou času. Třídnické hodiny. Problém je, že nikdo vlastně neví, jak mají vypadat a co na nich dělat. Učitelka Kristýna Kapounková vydává na přelomu srpna a září metodiku, která by mohla být návodem pro kolegy.

Triády na druhém stupni jsou vyčerpávající, ale stojí za to, říká ředitelka

"Je skvělé mít rodiče jako partnery ve vzdělávání," říká Jana Vitverová.

Měli jste už v tomto čtvrtletí třídní schůzky? Zatímco na prvním stupni mnohé školy přecházejí na takzvané triády, tedy setkání učitele, dítěte a rodiče, na druhém stupni se jedná o organizačně velmi náročnou disciplínu. „U nás si to sedalo postupně, ale čím dál víc vidíme, že ta námaha se vyplácí,” říká učitelka Jana Vitverová, která na své školy triády zaváděla už před dvaceti lety. 

Tykat učitelce? Dříve nemožné, dnes už celkem běžné, hlavně na základní škole

Ještě před nějakými dvaceti třiceti lety byly role ve školách jasně rozdělené.

Jaké prostředí a vztahy chceme zažívat ve škole? Někde dbají hlavně na blízkost a přátelské klima, jinde víc záleží na respektu a „slušném vychování“. Některé školy razí moderní metody vyučování, jinde preferují spíše ty klasické. Odráží se to nejen v uspořádání lavic a výzdobě třídy, ale také v tom, jak se děti a učitelé navzájem oslovují.

Oni nám to nedělají naschvál, říká speciální pedagožka o problematickém chování žáků

"Role učitele se oproti minulosti významně změnila a mnohdy je právě on tou jedinou osobou, která dítěti ukazuje, jak mají vypadat zdravé vztahy," říká Veronika Ješátková.

Vyrušují, jsou vulgární nebo se odpojují a vůbec nesledují výuku. Co se skrývá za náročným chováním žáků? Veronika Ješátková v posledních třech letech v rámci projektu Pro Zdraví Duše pomáhala učitelům problematické chování žáků pochopit.

Pro generaci Z je ekologie velké téma, říká Ludmila Kozlová. Nevědí ale, kde začít a co sami můžou udělat

"Jde hlavně o to, aby se vůbec podařilo změnit celý systém vzdělávání," myslí si Ludmila Kozlová.

Mléko a ovoce do škol nikdo nechtěl, jídlo se zbytečně kazilo – dokud se do toho nevložila Ludmila Kozlová se svými spolužáky a nedosáhli toho, že jejich škola projekt zrušila. Od té doby usiluje o to, aby se udržitelnost a environmentální vědomí staly běžnou součástí života a vzdělávání. Dnes studuje Ludmila gymnázium, přednáší na konferencích, pořádá workshopy na školách a měla možnost zapojit se i do revize rámcových vzdělávacích programů. Je držitelkou Ceny Josefa Vavrouška a finalistka Ceny Gratias Tibi.

V českém školství je i mezi učiteli příliš přítomná obava ze selhání, říká Blanka Pravdová

Má-li si učitel uchovat wellbeing, je v okamžiku, kdy přichází něco nového, dobré někde něco jiného zase pustit.

Wellbeing dětí se stal v posledních měsících velmi důležitým tématem. Ale stejně zásadním je také wellbeing učitelů. Protože stejně jako říkáváme „šťastná máma, šťastné dítě“, platí bez pochyby i to, že spokojené děti potřebují spokojené učitele. S Blankou Pravdovou z organizace Učitel naživo jsem mluvila nejen o tom, co aktuálně v pedagogických sborech k pocitu wellbeingu chybí, ale dostaly jsme se i k několika důležitým posunům, které už se povedlo realizovat. 

Trochu jako gympl, trochu jako odborná střední škola. Vítejte na lyceu!

V laboratořích tráví studenti lycea oproti těm z odborných oborů méně času.

I když je pojem lyceum už několik let součástí českého školství, mnozí o něm mají jen mlhavou představu. Lycea máme ekonomická, pedagogická, technická, nebo třeba přírodovědná. Právě to nabízí brněnská Střední průmyslová škola chemická. „Přírodovědné lyceum volí většinou ti, kteří si myslí, že je chemie zajímavá, ale nechtějí trávit tolik času v laboratořích. V budoucnu můžou směřovat kromě chemické nebo přírodovědecké fakulty třeba i na medicínu nebo farmacii. Anebo po maturitě půjdou rovnou do praxe,“ vysvětluje ředitel školy Vilém Koutník.