Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Výchova

Omluvenky od lékaře škola může požadovat jen výjimečně, právně stačí ty od rodičů, vysvětluje advokátka

autor:
Když je dítě nemocné a jde třeba jen o nachlazení, nemusí s ním totiž rodiče k lékaři ani jít.

Mají děti stovky zameškaných hodin kvůli nemoci, nebo jde naopak kryté záškoláctví ze strany rodičů? Omlouvání žáků, kteří ve vyučování chyběli, má svá jasná pravidla, ale také úskalí a šedé zóny. Může například škola po dětech chtít, aby nosily omluvenky potvrzené od lékaře? A jaké má ředitel možnosti v případě podezření, že žák chodí místo do hodin za školu a rodiče to nijak neřeší? 

Tradice v sobě nemají mít „musím“, ale „chci“. Pak mohou zůstat autentické, říká Ester Bezděk

autor:
"Myslím, že bychom se měli zbavit i vize, že dětem musíme pořád něco encyklopedicky vysvětlovat."

Povídaly jsme si někdy v půlce adventu. Uprostřed času, kdy obvykle ve stresu klikáme na online nákupní košíky a přemýšlíme, jestli vanilkové rohlíčky budou stačit ve dvojité dávce. O to půvabnější bylo zastavit se spolu s Ester Bezděk, trojnásobnou mámou a autorkou knížky Rituály šťastné rodiny, a mluvit o tradicích, zvycích a rituálech – o tom, proč můžeme pouštět ty, které nám nejsou vlastní, i vytvářet nové, které nám dovolí žít více přítomnosti a přinesou nám do života lehkost i laskavost, jichž nikdy není dost. 

Haldy hraček k Vánocům? Možná existuje i lepší cesta

autor:
U hraček víc než kde jinde platí, že méně může být více.

U hraček víc než kde jinde platí, že méně může být více. FOTO: Alice HrubáRozzářené dětské oči pod vánočním stromkem. Dárky doma. Od babiček a dědečků. Od tetiček a strejdů. Od kamarádů. Výsledek? I když se rodiče snaží držet s nákupy při zemi a pro podobný postoj se snaží získat i širší příbuzenstvo, není výjimkou, … Číst dál

Čtvrtina českých deváťáků se necítí OK, varuje lékař. Pomoci může jedině prevence

autor:
Přibližně polovina dětí reportuje snížený wellbeing, to znamená nějaké zhoršené prožívání kvality života nebo životní pohody.

V uplynulých týdnech se v Česku víc než obvykle mluvilo o psychickém zdraví dětí, a to v souvislosti s rozsáhlým výzkumem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a České školní inspekce (ČŠI) v devátých třídách napříč regiony. Jeho výsledky nemile překvapily i odborníky, kteří dotazníky sestavovali. „V průzkumu šlo primárně o screening, ne diagnostiku. Ale to, jak se děti cítí, je pro nás samotné stejně důležité jako konkrétní diagnózy,“ říká jeden z autorů výzkumu, Matěj Kučera.

Mezi dospívajícími sílí trend sebepoškozování. Zabránit tomu jako rodiče můžete jen někdy

autor:
Množství sebepoškozujících se dětí ještě poroste, odhadují experti.

Bití sama sebe pěstmi, vytrhávání si vlasů, řezání se střepy nebo žiletkou. Myslíte, že byste si určitě všimli? Ne nutně. Když už si někdo ubližuje, má zároveň cesty, jak viditelná zranění ukrývat. Nemluvě o tom, že sebepoškozování začíná obvykle ubližováním si, které vidět vůbec není. Je to trend, který sílí. A je důležité o něm mluvit ve školách i doma. Pro bezpečí právě těch dětí a dospívajících, které a kteří se – pokud si ubližují – na světě v bezpečí rozhodně necítí. 

V čem je dobré mít jasno, než dítě dostane první chytrý telefon

autor:
Jak děti porostou, je vhodné otevírat další témata, která se s užíváním technologií pojí.

Chystáte dítěti první chytrý telefon pod stromeček? Data ukazují, že co se týče technologií, nejsou čeští rodiče příliš důslední ve vymezování hranic. Jak nastavit doma pravidla, aby to nebyl neustálý boj a na co myslet předtím než dítě mobil poprvé zapne?

Rodičům nadaných dětí málokdy ve škole někdo naslouchá, říká Lenka Eckertová z Nadace RSJ 

autor:
"Některé školy neakceptují vhodným způsobem nejen názory rodičů, ale ani oficiální zprávy," říká Lenka Eckertová.

Na počátku října spatřil oficiálně světlo světa Přemýšlivec − projekt, který zastřešuje Nadace RSJ v čele s Lenkou Eckertovou. Několik minulých let nadace trpělivě propojovala odborníky věnující se práci s intelektově nadanými dětmi a hledala příběhy takových dětí (i dospělých). Nakonec vyšel na světlo Přemýšlivec s přáním, aby právě přemýšliví lidé měli ve společnosti své bezpečné místo. Protože navzdory přesvědčení, že život s nadáním je zalitý sluncem, to tak nebývá.

Učitel má být vlídný, ale pevný, říká duo kanadských psychologů

autor:
Tamara Strijack Neufeld a Gordon Neufeld: "Naše děti se ztratily a potřebujeme je získat zpět."

Děti se chovají čím dál hůř a my nevíme, co s nimi – bývá v poslední době slyšet od učitelů napříč stupni vzdělávání, státy i kontinenty. Podle kanadských psychologů Tamary Strijack Neufeld a jejího otce Gordona Neufelda ale není chyba v dětech, nýbrž v systému, který nepodporuje silné a bezpečné vazby na dospělé. „Vidíme, jak se zhoršují školní výsledky dětí, ale řešíme to úplně špatně,“ říká Gordon Neufeld. Co nám tedy ve školách ve vztahu k žákům chybí a jak to řešit?

Cítí se dívka být chlapcem? Hlavně neříkejte, že z toho vyroste, říká primář z Bohnic

autor:
Prostě jí dejte najevo, že ji přijímáte takovou, jaká je.

Původně chtěl léčit závislé na alkoholu a drogách, nakonec zvolil dětskou psychiatrii. Jako primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice řeší Michal Považan ty nejtěžší případy. „Sebepoškozování, deprese, úzkosti a poruchy příjmu potravy,“ vyjmenovává, co děti trápí nejčastěji, a dodává: „Po covidu se otevřela stavidla a přišel nával zejména dospívajících dívek.“

Hůř se učí a zlobí. Rodiny dětí se specifickými potřebami popisují, jak náročná je pro ně základní škola 

autor:
Jaké potíže nás ve škole čekají?

Cesta vzdělávacím procesem pro některé děti i jejich rodiče místo pouti za vědomostmi připomíná spíš bitevní pole. Ukazují to některé příběhy rodin, které vychovávají děti se specifickými potřebami. Pokud se k zvýšenému nároku na péči přidá například obtížně zvladatelné chování, jde o kombinaci, se kterou si české školy mnohdy nedokážou poradit. Pokud to ale nezvládnou, trpí tím všichni zúčastnění.