František Tichý: Epidemie bezmocnosti. Práce s dětmi mi teď připomíná aktivizaci seniorů
Začal jsem o tom přemýšlet, když se děti na podzim vracely do školy. Okamžitě na nich bylo vidět, že nemají chuť cokoli dělat, ať je to učení nebo fyzická aktivita. Jejich tolerance vůči nepohodlí velmi klesla.
Neomezuje se to jen na školu, pro nezájem se rušily třeba i skautské akce. Nejistota, co zase bude, kdy co zase zavřou, měla svou váhu, to jistě, ale myslím, že se tím nedá vysvětlit vše. Děti z naší školy se opravdu proměnily. A to mluvím o žácích Gymnázia Přírodní škola, kteří sem šli, protože vědí, že u nás se chodí na náročné akce do přírody, že zažijí námahu a taky že nám záleží na nezištné práci pro druhé. Dobrý pocit nepadá z nebe a pomoc druhým nás vyvádí ze sebestředné izolace. To je naše krédo.
