Milada Smutná je letošní finalistkou ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic 2023. Vyučuje na soukromé základní škole Liška a je také spoluautorkou knihy Dyslektický mozek. Co je pro ni při výuce nejdůležitější? Aby se dítě při učení nestresovalo. A to ani v případech, kdy mu něco opravdu nejde. „Ve stresu mozek dítěte nemůže optimálně fungovat,“ říká.
Tsira Jirout je původem z Gruzie a vzděláním koncertní klavíristka a učitelka hudby. Na Waldorfském lyceu v Praze učí hudební výchovu. A to originálně. Její součástí je také pěvecký sbor, který je až do poloviny třetího ročníku povinný. „Nebaví to všechny stejně, ale nakonec se do toho opřou všichni,“ říká. Vystavit děti hodnotné hudební výchově ale v dnešní době není snadné. „Jsou přehlcené vjemy, na druhou stranu bych je ale nepodceňovala, mají vytříbený vkus,“ říká.
Kateřina Čiháková učí přírodopis na ZŠ Světice ve Středočeském kraji. Je jednou z jedenácti finalistek/finalistů ceny Global Teacher Prize Czech Republic pro inspirativní učitele. Co dělá jinak? Přírodopis učí nejraději ve dvouhodinovkách a ideálně venku, a je radši, když žáci vědí, co s hliníkovou plechovkou, než jaký druh vážky patří do které čeledi.
Nechat si vyřešit těžký úkol z matematiky nebo napsat esej na jakékoliv téma v jakémkoliv jazyce – nejen s tím už dnešním žákům a studentům pomáhá umělá inteligence. Podle odborníka na strojové učení Jiřího Materny čeká vzdělávání hluboká proměna. „Nemá smysl snažit se umělou inteligenci studentům zakazovat. Učitelé by teď měli přemýšlet, jak ji zapojit do výuky,“ říká.
Na matematiku podle Hejného se musela „přeučit“, dnes už si neumí představit, že by učila jinak. Markéta Mylková ze ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově skončila druhá v ceně pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize CZ. Snaží se hodně důvěřovat svým žákům – že pracují, i když jim nestojí pořád za zády, a že se také dokážou realisticky ohodnotit. „Od té doby, co si děti navrhují známku samy, už mi nevolají nespokojení rodiče,“ říká Markéta Mylková.
V druhé polovině června, v době zralých jahod a světlých večerů, se ze školy jakožto vzdělávací instituce stává hlídárna. Známky jsou uzavřené a žáci i učitelé netrpělivě očekávají příchod prázdnin. Vzdělávání ale mohou být i jiné než obvyklé činnosti. Například přechodový rituál, který mají v jedné 5. C.
Tereza Vítková získala třetí místo v letošním ročníku ceny pro nejinspirativnější učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Její žáci sedávají v takzvaných hnízdech a ona tráví spoustu času i s jejich rodiči. Kromě tří škol v přírodě za rok se s nimi schází pravidelně i během svého volna.
V rohu školní zahrady gymnázia J. A. Komenského v Uherském Brodě už od loňského května stojí úly. S nápadem chovat včely přímo ve škole přišli sami studenti. Zároveň založili i kroužek, kde se setkávají zkušení včelaři s těmi, kteří si chtějí tento koníček zkusit. O včelky se sem chodí pravidelně starat, vyrábí jednotlivé komponenty do úlů a život včel představují i ostatním spolužákům v hodinách. Gymnázium je tak jednou z mála všeobecných škol v Česku, kde chovají vlastní včely.
Děti se nejlépe učí, když se ve škole cítí dobře a prostředí na ně klade takové nároky, na jaké jsou vývojově zralé. Tak by se ve stručnosti dal shrnout přístup, který prosazuje centrum Intricate Roots. To založila v americkém Denveru psycholožka Jessica Pfeifferová. „Dítě potřebuje cítit, že je ve škole vítané. Potřebuje dostatek pohybu i odpočinku. Nemůžeme na děti pořád jenom mluvit, to nevede k lepšímu učení,“ říká. V Praze vystoupila na konferenci s názvem Trauma respektující přístup jako klíč k podpůrnému prostředí ve škole, který pořádala nevládní organizace Society for All.
Dokáží děti vymyslet projekty, který by mohly uspět ve světě byznysu? Že to možné je, potvrdila soutěž Startup camp v Brně, kde své podnikatelské nápady srovnávali žáci z jihomoravských základních škol a nižších gymnázií. Zapojilo se do ní celkem deset týmů jak z Brna, tak i z menších okolních obcí a měst. Hlavním cílem je podpořit jejich kreativitu, podnikavost a spolupráci.
