Paní Miroslava Vlčková společně s dalšími rodiči v Mníšku pod Brdy oslovila místní základní školu, s nápadem, že by bylo zajímavé, kdyby rodiče v Mníšku pod Brdy měli možnost vybrat si mezi dvěma alternativami – klasickou výukou a výukou podle programu Začít spolu. Po roce a půl jednání se školou, zřizovatelem a rodiči v Mníšku pod Brdy je nyní výsledek takový, že čtyři paní učitelky a zástupkyně ředitelky se letos v létě zúčastní letní školy Začít spolu a v jedné 1. třídě opravdu začne výuka podle programu Začít spolu pod vedením paní učitelky, Mgr. Lenky Veselé. Zároveň učitelky ostatních prvních tříd a jedné druhé třídy též budou ve své výuce zařazovat prvky programu Začít spolu. V ZŠ v Mníšku pod Brdy byly již před startem iniciativy rodičů do výuky zařazovány zajímavé moderní výchovné prvky, proto aktivita rodičů padla na úrodnou půdu.

Anna Veselková (SbS ČR): Jak jste se dozvěděla o programu Začít spolu a co Vás na něm zaujalo jako rodiče?

Miroslava Vlčková: Ve svém profesním životě se zaměřuji na práci s rodinou, přesněji na práci s rodiči a dětmi ve věku od narození do tří let, a po otevření dvou školek také na práci s dětmi předškolního věku. Velice mě nadchla Montessori pedagogika a ta si je s programem Začít spolu blízká. Obě metody práce s dětmi jsou postaveny na základní „výchovné veličině“ – opravdovém respektu k dítěti.

Jaká byla Vaše hlavní motivace při zahájení jednání se školou a zřizovatelem?

No, mojí původní hlavní motivací byl můj vlastní syn, který příští rok nastoupí do 1.třídy. V průběhu jednání se školou a rodiči jsem však zjistila, že v Mníšku je řada rodičů, kteří by přivítali alternativní vzdělávací program, a tak se ze „sobeckého“ zájmu stal zájem „všeobecného blaha“ . Navíc se postupně kolem této akce uskupila dynamická a zajímavá skupina mladých moderních rodičů a samo komunitní setkávání v rámci této práce mi poskytlo velice zajímavou a motivující zpětnou vazbu. Angažuji se také ve střešní organizaci Unie center pro rodinu a komunitu, v jejímž základě stojí komunitní práce, takže snaha o změny ve škole v Mníšku souvisela i s mým dalším profesním životem.

Který moment byl zásadní proto, aby Začít spolu ve škole v Mníšku pod Brdy bylo realitou?

Zcela jistě to byl masivní zájem rodičů o program Začít spolu. Uspořádali jsme dvě setkání – semináře na téma Začít spolu. Na první setkání přišlo více než 60 lidí. V tu chvíli myslím začalo být jasné, že to myslíme vážně.

Jaké (pokud nějaké) negativní reakce vzbuzoval Váš plán prosadit Začít spolu v místní základní škole? Kdo měl největší obavu ze změny? (Vedení školy, učitelky, vedení města, rodiče…?)

Vedení školy bylo od začátku našich jednání vstřícné. Za paní ředitelkou jsme chodili více než rok a půl a vždy jsme u ní našli dveře otevřené. Trochu náročné bylo najít společné porozumění o tom, že naše snaha o zavedení alternativního výukového programu není kritikou školy a stávajících výukových metod. Museli jsme se hodně snažit, aby bylo všem zřejmé, že tím, že chceme zavést druhou možnost neříkáme, že to co ve škole již funguje je špatné. Ale protože obě strany jednání byly otevřené a jednali jsme spolu s respektem, nakonec jsme se vzájemně pochopili a dnes jsme všichni nadšení, že ve škole existují dvě rovnocenně hodnotné a kvalitní alternativy vzdělávání dětí.

Chystáte se jako rodiče nějakým způsobem podporovat paní učitelku Veselou, resp. školu? Pokud ano, jak?

Samozřejmě ano. Kolem paní učitelky Lenky Veselé se semkla silná skupina rodičů. Lenka bude mít ve třídě 24 dětí. Rodiče již měli několik schůzek a v tuto chvíli vedou intenzivní debatu o tom jakými barvami třídu vymalují. Proběhne také broušení parket, na nákupu v Ikea již byli. Město Mníšek pod Brdy totiž podpořilo na základě této iniciativy rodičů všechny první třídy finanční dotací na nákup nového vybavení a pomůcek. Díky podpoře pana starosty Digrina a rady města spolupráce školy a rodičů nabyla na razanci a věci se začaly docela dost rychle hýbat.

Co byste poradila rodičům, kteří vnímají, že škola by mohla jejich dětem nabídnout víc a kteří hledají alternativy v hlavním proudu současného školství?

Poradila bych: „Běžte za vaší paní ředitelkou nebo panem ředitelem a řekněte jim, že byste chtěli alternativu, a že pomůžete s jejím zavedením. Běžte také na obec a požádejte o pomoc. A povídejte si o tom co chcete mezi sebou. Uspořádejte setkání, semináře, zřiďte webové stránky s informacemi pro rodiče, prostě – buďte aktivní. Jaká bude škola ve vaší obci záleží také na vás. Žijete v komunitě, a to znamená, že se na jejím rozvoji můžete aktivně podílet.“

Vy sama pracujete pro společnost Montessori, mohla byste nějak porovnat Začít Spolu a Montessori a případně odpovědět, proč jste nenavrhovala do školy Montessori pedagogiku?

Když jsem šla poprvé do školy v Mníšku pod Brdy, šla jsem tam s dotazem, zda by mohla vzniknout třída Montessori. Paní ředitelka se domnívala, a myslím, že naprosto správně, že na Mníšek je Montessori metoda „příliš alternativní“. Shodly jsme se na tom, že v Mníšku potřebujeme výchovnou metodu, která je více středněproudá, přijatelnější pro širší skupinu rodičů. Montessori a Začít spolu sdílí základní respekt k dítěti. Jiné jsou metody práce s dítětem. Myslím, že v Montessori má dítě ještě o kus větší svobodu samo se rozhodovat co se zrovna chce učit a co tedy bude dělat. Srovnávám tedy Montessori se Začít spolu, které jsem měla možnost vidět v praxi. Začít spolu je více strukturované a lépe slučitelné s klasickým školním vzdělávacím programem, což mu dává širší platformu pro reformu českého školství.

Děkujeme za rozhovor.

Dovětek od Miroslavy Vlčkové

„Já osobně jsem se nakonec rozhodla dát Kryštofa do ZŠ Na beránku v Modřanech, kde je Montessori program. Ne proto, že bych nevěřila tomu, co v Mníšku vzniklo, ale prostě proto, že Montessori v mém srdci je silnější. Navíc, byl-li by Kryštof v Mníšku, znamenalo by to moje další angažování se v další práci pro dobro komunity, a já taky prostě jednou chci být jen máma. Znáte to, často kovářovy kobyly chodí bosy a u mě tentokrát vyhrála touha, aby mé dítě chodilo do školy obuté.“

Kdo je Miroslava Vlčková

Miroslava Vlčková (34 let, sedm let vdaná) má dvě děti, Kryštofa (6 let) a Alberta (3,5 roku). Je absolventkou bakalářského studia humanitních věd na FHS UK se zaměřením na neziskový sektor, bakalářského studia Humanities and social sciences na Anglo-americké vysoké škole v Praze a rekvalifikačního kurzu Manažer neziskové organizace. Již od malička měla tendence pečovat o druhé, což jí zůstalo až dodnes. Je spoluzakladatelkou dvou rodinných center – Rodinného centra Paleček a Rodinného centra Andílek a dvou školek přidružených k těmto centrům – Palečkovy předškolky a Andílkovy školky s prvky Montessori. Dva roky pracovala jako viceprezidentka Sítě mateřských center, kde vykonávala funkci fundraiserky a koordinátorky akreditací a vzdělávání. V současnosti pracuje jako manažerka evropského projektu Šance pro vaše dítě ve Společnosti Montessori, střešní organizaci pro příznivce Montessori výchovné metody, a spoluzaložila novou střešní organizaci pro rodinná a komunitní centra, Unii center pro rodinu a komunitu. Práce v neziskové sféře ji baví a věnuji se jí již déle než deset let.

„Jako člověka mě charakterizuje víra, je třeba aktivně hledat rozměr přesahující lidský svět, je třeba ptát se proč tu jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme. Tím se ve svém životě snažím řídit.“

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let