Je pátek půl sedmé večer a potemnělou budovou Základní školy v Londýnské ulici v Praze se stále ozývá křik dětí. Ne, není to začátek žádného hororu, naopak. Ve třetím patře totiž probíhají přípravy na vánoční jarmark. Vánoční ozdoby, látkové brože a jiné drobnosti tu vyrábí společně s paní učitelkou nejen žáčci 2. C, ale i jejich rodiče. Ve třídě jich je asi patnáct. Vypadá to tam jako při výtvarné dílně.
Na velký vánoční jarmark, který se každoročně koná během posledních čtrnácti dní před Vánoci v aule školy, přispívá každá třída. „To, co děti vyrobí, si zase obvykle na jarmarku koupí zpátky a jsou spokojené,“ popisuje Lena Krenke, jedna z přítomných maminek. „Já sem chodím opravdu ráda. Starší syn začal chodit na gymnázium a do jeho školy, když nemusím, tak nejdu. Nemá to tam tu atmosféru. Můžu říct, že společné akce ovlivňují i vztahy dětí ve třídě, opravdu skvěle spolupracují,“ popisuje paní Krenke zkušenosti se vstřícným přístupem učitelů k rodičům v Londýnské.
„Na tato setkání chodí 95 procent rodičů. Pro mě je důležité, že se s nimi můžu potkat neformálně. I když je to někdy namáhavé, nevadí mi věnovat tomu volný čas,“ vysvětluje důvody, proč tráví ve škole páteční večer učitelka Eva Keyzlarová. S Lenou Krenke se shoduje, že podobná setkání mají dobrý vliv na vzájemný vztah dětí ve třídě, navíc i mezi dospělými podle ní vznikají nová přátelství. Potvrzuje to velmi uvolněná a přátelská atmosféra. Místo, aby na konci pracovního týdne trávili rodiče večer doma nebo s přáteli, jdou do školy.
O tom, kam půjde výtěžek z vánočních trhů, rozhoduje školní parlament, tedy děti samy. V loňském roce věnovaly část peněz na projekt Postavme školu v Africe společnosti Člověk v tísni. Letos peníze půjdou na nově vznikající občanské sdružení, které bude finančně pomáhat dětem ze školy, které jsou sociálně znevýhodněné. Zbytek se využívá jako příspěvek na třídní akce, jako jsou různé oslavy nebo třeba přespání ve škole. Tím ale spolupráce s rodiči nekončí. Paní učitelka Keyzlarová s nimi z osobní iniciativy vyráží i na společné víkendy. „V únoru jedeme společně na hory. Bude nás asi osmdesát.“
„Vůbec nejdůležitějším výsledkem spolupráce mezi rodiči a školou podle mě ale je, že se děti do školy těší, i když jim to v ní zrovna moc nejde a nemají nejlepší prospěch,“ překvapí svou zkušeností paní Krenke. Děti totiž dobře vnímají, jaký vztah k jejich škole rodiče mají, jak mluví o učitelích, jestli je berou jako partnery, nebo nepřátele. Pokud škola vytvoří prostředí přátelské pro rodiče, je pravděpodobné, že děti ji budou vnímat také tak.
Otázka do diskuse: Pořádá vaše škola podobná setkání pro rodiče?
Prohlédněte si fotografie z vánoční dílny v ZŠ Londýnská.
[nggallery id=11]
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
