Říká vám něco jméno z titulku? Kdo si myslí, že jde o zapomenutého sovětského výzkumníka, je vedle. Abyrlev je velryba pozpátku. Ne však ledajaká. Je to velryba sečtělá, která s gustem poučuje čtyři kluky v animované sérii Zahrada. Letní klukovská dobrodružství na motivy stejnojmenné knihy Jiřího Trnky jsou u nás doma velký hit, ke zhlédnutí dílu o velrybě mě ale syn musí dost přemlouvat.
Proč? Protože velryba Abyrlev ví všechno nejlíp, nabádá k učení všeho nazpaměť odpředu i odzadu a o skutečném světě za zdmi zahrady neví vůbec nic. Nic proti vědomostem. Určitě je dobré si některé věci pamatovat a nemuset pokaždé googlovat, zda se ve slově mýdlo píše měkké nebo tvrdé i. Nemyslím si ale, že učení nazpaměť je nejvhodnější cestou k použitelnému poznání. Většina nabiflovaných znalostí se z hlavy vykouří už pár dní po zkoušení.
Daleko spolehlivěji nám v hlavě uvízne poznatek nebo postup, ke kterému jsme se sami museli dopracovat a využít k tomu svůj důvtip a znalosti. Odborně se tomuhle pedagogickému přístupu říká konstruktivismus. Znalosti se přitom do dětí nenalévají, žáci se k nim musí sami dobrat. Ideálně prostřednictvím úkolu nebo tématu, které je samotné zajímá a souvisí nějak s praktickým životem.
Když budou školáci přepočítávat množství ingrediencí potřebných na palačinky a ještě si je pak upečou, určitě pochopí smysl trojčlenky od dost lépe. Je-li dětem zřejmý smysl a účel toho, co se učí, je to pro ně motivující. A užitečné. Na rozdíl od velrybí informace o tom, kolik pšeničných je třeba, aby se dosáhlo od Země k Měsíci. Možná s takovým poznatkem ohromíte pár malých kluků. Ale to je asi tak všechno.
článek byl psán pro časopis S dětmi v Praze
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné