Rozhovor: Osmáci zrekonstruovali nemocniční park

0
(0)


„Chceme, aby za pěkného počasí mohli pacienti a jejich návštěvy odpočívat na lavičkách a v pěkném prostředí, které jim pomůže zpříjemnit pobyt v nemocnici.“ Napsali na projektovou nástěnku Extra třídy žáci 8. A v Duchcově na začátku školního roku. Jejich projekt Příjemnější prostředí, rychlejší uzdravení právě dospěl do konce. Zeptali jsme se patronky Jany Hanzlové, jak se jí společně s dětmi pracovalo a co nového jim účast v programu Extra třída přinesla. S projektem třídě pomáhal i pan učitel Jaroslav Vráblík.

Projektovou nástěnku s podrobnou fotodokumentací najdete ZDE.

1397223030

Jaké pro vás byly největší překážky při realizaci projektu?

Největší překážkou pro nás bylo zjištění, že po vyčištění nádrže fontány, která byla kdysi funkční, byl při rekonstrukci budovy nemocnice odpojen a zaslepen přívod vody a elektrické energie.  Jednali jsme s odborníky a zjistili jsme, že nový přívod vody a elektřiny by stál několikrát více financí, než jsme získali na celý projekt.  Hledali jsme tedy náhradní řešení, abychom splnili náš cíl a tím byla tryskající fontána. Podařilo se.  Vodu jsme nechali dovézt v cisterně a zakoupili jsme fontánku na solární energii. Při slavnostním zakončení projektu jsme do nádrže vypustili barevné rybky a výsledek byl všemi přítomnými hodnocen velikým potleskem.

Jak děti zvládaly jednat s úřady a se zástupci nemocnice?

Zde žáci měli trochu problémy. Ostýchali se komunikovat. Vždy potřebovali podporu nás dospělých.

Podařilo se zapojit do projektové práce opravdu všechny?

Do projektové práce se zapojili všichni žáci 8. A. Každý se zapojil tím, co mu bylo blízké. Někteří žáci pracovali více při přípravě projektu – plánování, animace projektu, fotodokumentace, psaní reportáží, jiní raději pracovali manuálně. Každý se nějak na projektu podílel, i když každý jinou měrou.

Co se podle vás děti naučily? 

Patronka Extra třídy Jana Hanzlová
Patronka Extra třídy Jana Hanzlová

Žáci se naučili skutečně pracovat. Vzít do ruky lopatu, motyku, sázet keře, brousit, natírat. Mnozí se tak ke skutečné práci dostali poprvé v životě. Nejdříve si mysleli, že půjde o zábavu. Po chvíli ale zjistili, že jde o skutečnou práci a jsou za nimi vidět výsledky.

Naučili se spolu více komunikovat a spolupracovat.

Žáci získali sebevědomí. Stanovili si cíl a dokázali se k němu vlastním úsilím dopracovat. Zejména je těšila pochvala a uznání od dospělých.

Měla projektová práce nějaký vliv na třídní kolektiv?

Ano, určitě se projevil vliv na kolektiv.  Žáci, kteří nijak nevynikají při běžné výuce, dostali možnost vyniknout jiným způsobem.  Do popředí se tak dostali žáci, kteří se uměli postavit k fyzické práci.

Jak byste zhodnotila přínos projektu pro vaši třídu, podařilo se vám integrovat některé projektové práce do výuky?

Úvodní práce na projektu spojené s registrací do Extratřídy, tvorba animací, plánování rozpočtu jsem se žáky dělala v rámci výuky informatiky.  Některé práce v dílnách – broušení, natírání, lakování prováděl se žáky kolega Vráblík v rámci hodin pracovní výchovy.

Většinu prací na projektu jsme ale prováděli v odpoledních hodinách, část i o jarních prázdninách, tedy mimo vyučování.  Žáci spolu strávili spoustu času mimo školní prostředí, více se poznávali. Naučili se spolu více komunikovat.

Projekt byl přínosný i pro celou naši školu. Žáci o výsledcích své práce informovali i ostatní spolužáky a veřejnost prostřednictvím webových stránek školy.  Tento projekt byl motivací pro další třídní kolektivy. Určitě se zapojí další třída do 3. výzvy.

Překvapilo vás samotnou něco?

Překvapilo mě, že nabídku stát se Extratřídou žáci přijali s nadšením a jejich nadšení neopadlo, ani když došlo na skutečnou manuální práci. Po skončení projektu přišli s dotazem, zda by nemohl projekt pokračovat.

Doporučila byste účast na projektu i jiným školám a proč?

Určitě doporučuji i ostatním školám zapojení do projektu.  Práce na projektu byla přínosná nejen pro veřejnost, když se podařilo skutečně vytvořit příjemné prostředí. Přínosná byla hlavně pro žáky a jejich učitele. Žáci měli možnost na sebe převzít zodpovědnost, vše museli naplánovat a následně realizovat.  Přínosem pro učitele bylo poznávání žáků mimo školní prostředí, tedy v naprosto odlišných situacích.

Podívejte se na výběr z fotografií, které žáci publikovali na projektové nástěnce, další reportáže najdete ZDE.

 [nggallery id=31] 

Otázky pro děti:  

Položili jsme i pár otázek přímo žákům. Zde jsou jejich odpovědi, paní učitelka jim rozdala lístečky a vybrala z nich ty nejčastější:

Co vám práce na projektu přinesla?

Mohli jsme si vyzkoušet práci dospělých. Bydlím v paneláku, nemáme zahradu, ještě nikdy jsem nic podobného nedělal.

Líbilo se mi, že nás lidé, kteří nás při práci pozorovali, chválili.

Někteří lidé nám na začátku říkali, že něco takového děti nemohou zvládnout. My jsme to dokázali.

Dozvěděli jste se o sobě navzájem něco nového?

Ano, když chceme, umíme táhnout za jeden provaz.

Ano, vynikli ti, co ve škole nevynikají.

Bavilo vás to? A proč?

Na začátku mě nebavilo plánování projektu, ale moc se mi líbila v nemocniční zahradě.

Bavilo mě mít zodpovědnost.

Moc mě práce bavila, doma se k ničemu podobnému nedostanu.

Projektovou nástěnku s podrobnou fotodokumentací najdete ZDE.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

0 / 5. 0

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments


Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.



Zaregistrujte se