Pětadvacetiletý Marek Bürger je pedagogický nováček. Od září učí na základní škole 5. května v Liberci. Prozatím bojuje s tím, jak příliš odborné znalosti, které načerpal na pedagogické fakultě, předat dětem na základní škole. Tím spíš, když to vypadá, že některé starší žáky nic nezajímá. „Dnes, aby učitel zaujal, musí být hercem. Ale škola přece není divadlo,“ povzdychne si.

Proč jste se rozhodl učit na základní škole?
Inspirovala mě moje třídní učitelka na druhém stupni. Brala nás jako mladé lidi, kteří také mají své starosti. Měli jsme s ní upřímný a osobní vztah.

Jak dlouho učíte?
Začal jsem loni v lednu, nejprve na třetinový úvazek, od srpna mám plný úvazek.

Jaké to bylo postavit se před žáky úplně poprvé? 
Těšil jsem se, trému jsem neměl. Řekl jsem si, že jde o mladé lidi, kterých se nemusím bát.

Co vás nejvíc překvapilo?
Především to, že žáci berou školu jako něco, co je omezuje, co jim ztrpčuje život. Já sám jsem taky školu nijak nehltal, ale stačilo nám tehdy méně k tomu, aby nás předmět bavil. Dnes musí být učitel herec, jenž baví své publikum nebo jej drží v napětí, nejlépe pomocí tabletů. Nejde ale být pořád zábavný, škola není divadlo.

Přišel jsem nadšený a s určitými vizemi. A ocitl jsem se mezi žáky, z nichž zhruba polovina je pasivní, a já abych je nutil dozvídat se něco nového! Všechno potřebují mít snadné a co nejrychleji. Navíc jsou přesvědčeni, že jim skoro všechno k ničemu nebude. Často jsou myšlenkami jinde, nepíší si zápisky. Mluvím hlavně o devátých ročnících. U šestých tříd je to jiné, jako by žáci ještě nezabředli do pasivity. Otázka je, proč ten zlom nastává – je to pubertou nebo učitelem? Na to chci najít odpověď.

Co s tím? Zkoušíte je nějak probrat?
Existují rádoby aktivizující metody, ale pro ně je to nepřirozené. Nejvíc asi záleží na vztahu, jaký učitel s danou třídou má, pak to může k přirozenosti dospět. Žáci musí uvěřit, že se jim učitel snaží předat něco, co dává smysl.

Vnímáte, že byste měl u žáků nějaké potíže, protože jste mladý a začínající?
Ne, naopak jsem rád, že je mezi námi menší věkový rozdíl. Máme osobnější vztah a hodiny nejsou upjaté. Přiznávám však, že jako začínající občas udělám chybu. Například se zabereme do tématu, které je pro probíranou látku okrajové, a tím se dostávám do časového skluzu.

Na fakultě na nás byly kladeny velké znalostní nároky, a to až do odborných detailů. Teď v praxi se ale musím učit, jak ta kvanta znalostí zjednodušit a převést do učiva pro druhý stupeň základní školy.

Řekl byste, že máte na rozdíl od kolegyň větší autoritu mezi dětmi proto, že jste muž?
Mně to tak nepřipadá, ale mí kolegové a kolegyně se domnívají, že ano.  Je pravda, že se rodiny často rozpadají a když děti zůstanou s matkou, chybí jim pak mužské vzory.

V základním školství je mužů málo. Čím je přitáhnout?
Je pošetilé tvrdit, že být učitelem je poslání, i když někteří v tom hloubku vidíme. Žijeme v době, kdy s málo penězi jste i žákům k smíchu. Proto by bylo dobré, aby učitelé měli vyšší platy, větší prestiž, podpořit jejich profesní rozvoj a kariérní růst.

Dostáváte coby začínající učitel nějakou podporu od vedení školy?
Ano. Přímo spolupracuji se služebně starší kolegyní, která mě zaučuje, a čekají mě různá školení. Cením si také, že mi škola vyšla vstříc v období státnic i po narození syna.

Měl byste nějakou radu pro další začínající učitele?
Měli by se vyhnout předmětům mimo svou aprobaci. Třeba já jsem humanitně zaměřený, ale z provozních i finančních důvodů učím matematiku a informatiku. Je to jiný způsob myšlení i učení než v humanitních oborech, je pro mě náročnější se na to připravovat.

Dále bych začínajícím učitelům nepřiděloval třídnictví. Sám zatím takovou zkušenost nemám, ale počkal bych s tím alespoň po třech letech praxe. Je to náročná a důležitá pozice, která zahrnuje také dennodenní komunikaci se žáky, s jejich rodiči.  Člověk se nemůže po hodině zavřít do kabinetu a soustředit se na přípravu. Pořád je součástí třídy a měl by být k dispozici.

Máte pocit, že vás vysoká škola připravila na práci učitele dostatečně?
To, že jsem složil státnice, neznamená, že mám klid. Stále je přede mnou ještě kus práce. Na fakultě na nás byly kladeny velké znalostní nároky, a to až do odborných detailů. Teď v praxi se ale musím učit, jak ta kvanta znalostí zjednodušit a převést do učiva pro druhý stupeň základní školy.

Co je úplně nejlepší na tom být učitelem na základní škole?
Každý den je jiný, navíc si ho můžu udělat tak trochu po svém. Nejvíce mě ovšem potěší, když něco důležitého, zajímavého předám svým žákům.

A co nejtěžší?
Nejtěžší je občas zatnout zuby, když žák či skupinka žáků záměrně narušují hodinu.

Marek Bürger vystudoval střední průmyslovou školu a pedagogickou fakultu v oboru dějepis-občanská výchova. Učí dějepis, informatiku, mediální výchovu, výchovu ke zdraví a matematiku na ZŠ 5. května v Liberci.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let