Mami, nedávej to prosím na facebook! Bude opravdu svět bez fotek dětí na sítích smutnější?


I milé fotografie krásného dítka mohou v budoucnu zkazit rodinné vztahy. FOTO: Unsplash - Annie Spratt

Tříleté dítě s ulíznutou ofinou na nacistickou patku a hitlerovský knírek od čokolády, nahá roční holčička před bazénkem či detail čtyřletého chlapečka, který slastně pije mateřské mléko z prsu matky. To je jen letmý pohled na to, co v poslední době hrdí rodiče zveřejnili na facebooku. Málokdo z nich ale přemýšlí o tom, že i milé fotografie krásného dítka mohou v budoucnu zkazit rodinné vztahy. 

Přátelé rodičů vesele lajkují, rozplývají se nad tím, jak je dítko krásné, či se smějí vtipu. Jenže dost možná někdo jiný nad stejným obrázkem roztomilé holčičky masturbuje nebo obrázek ukládá do skrytých internetových fór, jejichž aktivity jsou za hranou představivosti běžného člověka. A i kdyby náhodou fotka unikla pozornosti podivných existencí, za pár let ji možná objeví spolužáci. Internet totiž nezapomíná. 

„Setkáváme se často s tím, že se děti posmívají spolužákovi, jehož fotografii ze školky maminka vystavila na svém profilu před šesti lety,“ říká policejní mluvčí Ondřej Moravčík a potvrzuje, že kybernetická kriminalita ve všech oblastech – tedy i šikany, vydírání, únosů, stalkingu nebo zneužívání dlouhodobě stoupá.

Paleta, jak zacházejí rodiče na facebooku s fotografiemi svých dětí, v praxi hýří všemi barvami. V anketě autorky textu jich odpovědělo několik desítek. Jedni si nebezpečí uvědomují a fotografie nesdílejí vůbec, protože se obávají pedofilů, zneužívání, šikany, vydírání nebo prostě jen ctí soukromí dítěte a nechtějí mu už od narození plnit digitální stopu. Někteří rodiče sice fotky zveřejňují, ale pouze zřídka nebo tak, že není dítěti vidět do tváře. Jiní v tom naopak nevidí žádný problém. 

„Svět bez fotek dětí nebude bezpečnější místo, jen mnohem smutnější a zoufalejší,“ odpovídá žena, která zveřejnila svého syna stylizovaného do nacistického vůdce. Často si také lidé myslí, že z jejich uzavřených profilů není možné fotografie zneužít. Jenže i tak může snímek žít vlastním životem. „Samozřejmě i potom si je může někdo stáhnout a dále šířit na kanálech, kde by nám to bylo krajně nepříjemné, ale to už beru jako součást života,“ dodává k tomu maminka dvouleté dcery, která zveřejňuje fotky jen pro přátele.

I milé fotografie mohou zraňovat

Málokdo však přemýšlí o tom, že i milé fotografie krásného dítka mohou v budoucnu zkazit rodinné vztahy. Vždyť je přece rodiče zveřejnili z hrdosti na svého malého génia. Jenže málokdo myslí na to, že děti jsou už od narození samostatné bytosti se svou vlastní životní cestou. „Facebook je prostor pro sebeprezentaci, utváření vlastního profilu pro svou sociální bublinu. Naše děti si postupně tvoří svou bublinu, která se ale rozhodně nemusí prolínat s tou naší,“ říká dětská psycholožka Alena Vávrová. 

Rodiče si často vůbec neuvědomují, že mohou své děti něčím tak banálním jako fotkou poslanou přátelům zraňovat, a tím i dlouhodobě zničit vzájemnou důvěru. „Proto mi přijde podstatné se již dětí od sedmi až jedenácti let ptát, jestli právě tuto fotku s tímto textem můžete prezentovat. A respektovat jejich názor,“ upozorňuje Alena Vávrová a říká, že později může být pro rodiče těžké se na souhlas spolehnout. „U dětí přibližně od jedenácti let, pro které je názor druhých na ně velmi podstatný a jejich osobnost křehká, nedoporučuji prezentovat jejich projevy a fotky vůbec. Jeden den řeknou, že OK, ale pak někdo i nechtěně utrousí poznámku na jejich fotku, a to se jich dotkne. A kdo za to může? Rodič.“ Vedle rizika ztráty otevřenosti mezi dětmi a rodiči může být ve hře i sebeúcta dítěte, jeho hrdost a důstojnost nebo pověst mezi vrstevníky.

Na otázku, zda zveřejňovat fotky dětí na sociálních sítích, nelze jasně odpovědět. Iva Kyselá z Akademie rodičovství nejprve doporučuje rodičům odpovědět si na následující otázky: „Proč potřebuji sdílet svůj život s ostatními? Co si tím naplňuji? Jak se to bude líbit dětem, když jim bude 17 či 25 let? Jaký model dávám dětem a chci, aby to mé děti dělaly také?“ Odpovědi jsou u každého rodiče individuální – klíčové přitom je, za co zvládnou jako rodiče nést důsledky.

Odkdy mají děti rozhodovat samy?

Policie rozhodně vystavovat fotky dětí na facebooku nedoporučuje. „Momenty z výletu není třeba vystavovat celému světu, stačí se tam vystavit sám a uvést, že se mnou byl syn Ondřej. Svým blízkým pak můžu fotografii s dítětem klidně poslat,“ říká Ondřej Moravčík a doplňuje, že pokud rodič nutně musí fotografii dítěte zveřejnit, měl by dát pozor, aby na ní nebyla zachycena jakákoli sexualita, nahota či dehonestující pozice jako například na nočníku. 

Spolek zastánců dětských práv doporučuje se fotek na internetu vzdát úplně. „I když rodiče třeba neporušují zákon, rozhodně vystavováním fotek dětí porušují jejich práva,“ říká předseda spolku Mirek Prokeš a odvolává se na Úmluvu o právech dítěte. 

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýna Křupková v této souvislosti upozorňuje, že i pro rodiče platí, že „zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka“. V některých případech zveřejňování rodinných fotografií tato míra jistě překročena nebude, obecně to ale neplatí. Pak se jedná o protiprávní jednání. Důležité je také vědět, že toto právo nelze promlčet.

Obecně každopádně platí, že rodič je zákonným zástupcem dítěte. V čem ho zastupuje, se ovšem mění, jak dítě roste. Občanský zákoník vysvětlí, že dítě za sebe jedná v těch záležitostech, pro které je rozumově a mravně dostatečně vyspělé. „Rodiče tedy můžou zveřejňovat fotografie svých dětí na facebooku i jiných sociálních sítích, musí se ale řídit tím, co už je přes čáru, co je nebezpečné nebo co už je nerespektováním nejlepšího zájmu dítěte,“ říká advokátka Alice Frýbová z kanceláře Holubová advokáti a zmiňuje dosavadní rozhodnutí soudů. „Ústavní soud už několikrát rozhodl, že názor dítěte je třeba brát v potaz ve věcech, které se ho bezprostředně týkají jako například změna bydliště, svěření do péče, ale stejně se to uplatní i u umísťování fotek na facebook,“ upozorňuje Alice Frýbová. 

Není stanovená žádná zákonná hranice, kdy a v čem dítě jedná samo za sebe, nicméně GDPR zavedlo hranici pro vytvoření vlastního profilu na sociálních sítích bez souhlasu rodičů, která je v Česku 15 let. „Domnívám se tedy, že od patnácti let by mělo dítě o tom, jestli jeho rodiče budou dávat na facebook jeho fotky, rozhodovat samo,“ doplňuje Alice Frýbová.

  • 875 odst. 2 občanského zákoníku doplňuje, že „Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor o dané záležitosti a rodičům jej sdělit; to neplatí, není-li dítě schopno sdělení náležitě přijmout nebo není schopno vytvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor rodičům sdělit. Názoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu“, tedy právě v těch případech, kdy dítě ještě jednat nemůže, se přesto požaduje jeho participace na přijímaném rozhodnutí.
  • I pro rodiče platí § 86 občanského zákoníku, podle něhož „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy“.
  • Podle § 88 odst. 1 občanského zákoníku „svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.“ I rodiče mají zajisté právo zveřejňovat volně informace o svém soukromém životě. Zde je pouze jediný korektiv, a to v § 90, podle něhož „Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.“

 

  •  A jak se může dítě bránit? Stížnost na rodiče může dítě směřovat na OSPOD a kdyby nezasáhl, pak se může obrátit na ombudsmana. Kdyby ani tam nekonali, pak je dalším stupněm ženevský Výbor pro práva dítěte.
 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Ludmila Otřísalová
Ludmila Otřísalová
3. 12. 2020 12:25

Vsimla jsem si, ze mnozi rodice se na sve deti divaji pres objektiv. Chovaji se jako japonsti turisti. Foti jak o zivot a pak sleduji na fotkach to, co mohli sami prozit, kdyby necitili potrebu mit vse zdokumentovane pro budoucnost.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.