Pavel Bobek: Testování do moderní pedagogiky patří, výrazně posiluje učení

4.4
(7)

"Test je možná špatný pán, ale bezpochyby dobrý sluha. Vezmeme-li to za správný konec, může několik malých kvízů za den pozitivně zahýbat s dlouhodobým úspěchem žáků ve škole," říká Pavel Bobek. FOTO: Gabriel Andreu

Testování si mnozí rodiče a učitelé s moderní výukou nespojují. Současná kognitivní věda nás ale vybízí, abychom tento svůj pohled přehodnotili. Popsala něco, čemu říká „testing effect”. Dokazuje, že kdo si pravidelně potrápí mozek testem, posiluje uložení vědomostí v dlouhodobé paměti. Což je základem učení.

Nač ukládat vědomosti, když máme dnes nekonečnou externí paměť na internetu, může ale někdo namítnout. Nestačí se naučit, jak s nimi zacházet? Takové rodiče musím zklamat. Více než sto let výzkumu na poli kognitivní vědy dokazuje, že vědomosti a kompetence jsou neoddělitelné. Kritické myšlení, řešení problémů i kreativita staví na tom, co známe, nejsou to zkrátka prázdné struktury. Platí to i u výsostné domény kreativity, umění. Shakespeare nenapsal svá geniální díla z ničeho, měl obrovsky načteno, dokonce namemorováno.

Pokud tedy přijmeme, že učení i v dnešní době zahrnuje ukládání vědomostí do dlouhodobé paměti, jak nám v tom pomáhají testy? Tak, že nám jsou po boku v boji proti zapomínání. Každý ze své zkušenosti víme, že křivka zapomínání je jinak neúprosná. Co se dozvíme, obvykle zase z velké části zapomeneme. V lepším případě v řádu dnů a týdnů, v horším během pár minut. Do ztracena po určité době zmizí i to, co jsme se kdysi naučili, ale následně nepoužívali, neosvěžovali. Kdyby nám někdo předložil maturitní úlohu, ve které jsme před lety excelovali, velmi pravděpodobně bychom bez přípravy tak úspěšní nebyli. Látku jsme mezitím zapomněli, či přinejlepším pozapomněli.

Zapomínání lze předcházet. Tady přicházejí ke slovu testy – a může to být samozřejmě i sebetestování jako způsob učení.

Stejně tak zapomínají děti v průběhu školní docházky. V září Matěj zvládal sčítání zlomků bez problémů, tak proč teď dělá jednu botu za druhou? Aha, ono to bylo před čtvrt rokem. Mezitím se učil procenta a geometrii.

Zapomínání lze ale předcházet. Tady přicházejí ke slovu testy – a může to být samozřejmě i sebetestování jako způsob učení. Představte si dva studenty, kteří se učí na zkoušku. Jeden si bude pročítat a podtrhávat poznámky, druhý si ale bude průběžně klást otázky k tomu, co se měl naučit, a bude se snažit si na ně odpovědět. I bez důkazů se přikloníme k názoru, že jde o aktivnější a účinnější formu učení. A existují studie, které to prokázaly experimentálně.

„Testing effect“ v reálných třídách ověřila v letech 2006 až 2008 skupina amerických psychologů pod vedením profesora Henryho Roedigera. Experiment autoři studie popisují v knize Make it Stick, jež vyšla česky pod názvem Nauč se to!. Po dobu roku a půl dostávali ve vybrané škole šesťáci v dějepisu a zeměpisu pravidelné krátké kvízy, které se vracely k části probrané látky. V této látce pak žáci vykazovali v běžných čtvrtletních a pololetních písemkách výsledky odpovídající o stupeň lepší známce než v oblastech, které do kvízů zařazeny nebyly. Část látky byla pro porovnání žákům připomenuta pouhým zopakováním faktu, nikoli kvízem. Účinek takového opakování byl stejně slabý, jako by látku neviděli vůbec. 

Čtěte také Pavel Bobek: Odučit, nebo i naučit? Otázka, která může proměnit české školství

Testy nás zkrátka nutí vyvinout určité úsilí a aktivně si vybavit, co jsme se učili. Začne-li tedy každá vyučovací hodina malým pětiminutovým kvízem s látkou nejen poslední hodiny, ale i minulého týdne, měsíce, pololetí nebo ročníku, pomáháme dětem udržet si v hlavě vědomosti, na které pak snáze nabalí ty nové. Testové otázky, v nichž školáci doplňují chybějící slova, rozhodují o pravdivosti výroků, přiřazují pojmy nebo seřazují události do posloupností, si s pomocí učitele i spolužáků mohou opravit a vyhodnotit sami, a získat tak určitý přehled, jak se jim v daném předmětu daří. I neúspěšný pokus je přitom z hlediska udržení znalostí lepší než žádný.

Obrázek si může udělat i učitel, a tomu následně přizpůsobit svou výuku. Pokud dělá svou práci dobře, většina žáků v kvízech tohoto typu uspěje. Hodina tak pro ně začne kladným zážitkem, který jim dodá potřebnou motivaci a odhodlání do nového učení. Je to trochu jako s luštěním křížovek, sudoku nebo hospodským kvízem: kdo to dělá pravidelně, je úspěšný a těší se na další výzvy.

Je tedy na čase, abychom se na testy podívali i z jiného úhlu, než jsme zvyklí. Test je možná špatný pán, ale bezpochyby dobrý sluha. Vezmeme-li to za správný konec, může několik malých kvízů za den pozitivně zahýbat s dlouhodobým úspěchem žáků ve škole. A to v zemi, kde bezmála polovina dětí vnímá své studijní schopnosti jako fixní, potřebujeme jako sůl.

Pavel Bobek se stal učitelem v Anglii. V Londýně učil na oceňované veřejné škole v problematické čtvrti. Od září 2021 působí v Praze na ZŠ Solidarita. Je členem Otevřeno a Učitelské platformy a na svém blogu se věnuje zejména popularizaci výzkumu ve vzdělávání a jeho implikacím pro každodenní učitelskou praxi.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

4.4 / 5. 7

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments


Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.



Zaregistrujte se