Kdo ještě nešlápl na kostičku stavebnice či na plastové zvířátko v pokoji přeplněném hračkami?! A kdo nenadával, že si děti drahých hraček vůbec nevšímají?! Některé německé domácnosti se rozhodly, že už nebudou zaplňovat své byty předměty, ale vydají se jinou cestou. Hračky už nekupují, ale pouze si je půjčují. Rodiče si pochvalují, že jim to šetří peníze i nervy, a navíc je to ekologické. 

Trixi Meier z Berlína objevila půjčování hraček před třemi lety. Tenkrát dostala „půjčovné“ na dva měsíce od své nadšené kamarádky jako dárek pro svého tehdy tříletého syna. „Zpočátku jsem byla skeptická. Půjčila jsem tenkrát synovi malou dřevěnou kuličkodráhu a vkládací puzzle se zvířátky. Zkrátka to, co doma neměl a bylo vhodné pro jeho věk. Objevování nových hraček ho velmi bavilo.” A proto už po měsíci rozhodla, že členství v půjčovně hraček prodlouží. Dnes měsíčně zaplatí 16 euro, v přepočtu na koruny kolem čtyř stovek. 

„Z pohodlí domova si mohu hračky vyměňovat tak často, jak chci. Ten koncept je bezvadný,“ říká čtyřicetiletá učitelka hudební výchovy se zaměřením na výuku klavíru a i cena je podle ní v pořádku: „Vždyť jsou to dva obědy u stánku! A opravdu nepotřebuji vlastnit věci, které přináší jen krátkodobou radost. Takhle si to užíváme celý rok.” V rámci balíčku, ke kterému se zavázala, si může vypůjčit vždy dvě hračky, a to až na dobu čtyř měsíců, což je podle ní dostatečně dlouhá doba na to, aby si dítě pohrálo a hračka ho už trochu začala nudit. „Ještě nikdy se nestalo, že by syn odmítl půjčenou hračku vrátit. Naopak se těší na novou, kterou si společně s rodiči vybírá,“ dodává Trixi Meier. V současné době mají vypůjčenou hasičskou stanici od Playmobilu a interaktivní knihu „Dinosauři“, která je obdobou Kouzelného čtení, které je k dostání v Česku. „Vrátit bychom to měli až v červnu a sama jsem zvědavá, pro co se syn dále rozhodne. Posledně pokoukával po malých parašutistech, se kterými si může hrát i venku,“ dodává hudebnice. 

Pro svobodnou hru jsou největší překážkou nedostatek inspirace a absence hranic, říká přírodní pedagožka Johana Passerin Čtěte více

Hračky si většinou ponechávají tři až čtyři měsíce. Pokud se netrefí, tak samozřejmě není problém hračku kdykoliv vrátit a kliknout na jinou. „Vždy se ale snažíme vybrat něco, co opravdu stojí za to a chvilku u nás zůstane. Poštu sice mám kousek od bytu, ale nechci tam chodit každý měsíc odesílat balíky,“ směje se a dodává, že ostatně i poštovné, které vychází v přepočtu na zhruba na 150 korun, platí zákazník, takže by častou výměnou stouply náklady.    

Koupit za 18 tisíc, nebo půjčit za pětistovku

Nejen Trixi Meier, ale i jiní Němci začínají nahlížet na neustálé nakupování nových předmětů jako na něco negativního a velkým argumentem je přitom ochrana klimatu. To potvrzuje i průzkum, který zadávala Nadace Konrada Adenauera, ze kterého vyplývá, že 79 procent Němců považuje ochranu životního prostředí za důležité téma. Není tedy překvapením, že se obecně plýtváním nezabývají jen ekologická hnutí, ale i jednotlivé domácnosti. Ze studie Oběhové hospodářství 2021 Wuppertalského institutu vyplývá, že využívání již použitého zboží je v německých domácnostech součástí každodenního života. Což se odráží  nejen v šatníku, ale právě i v dětských pokojích.

Rodiče pravidelně využívají půjčovny hraček pro své děti různých věkových skupin. „Naše zákaznická základna je různorodá. Máme rodiče s dětmi, ale dokonce i samotné dospělé, kteří si rádi staví nebo nacházejí cestu zpět ke stavebnici LEGO,“ prozradil Patrick Zimmermann, jehož půjčovna se specializuje na oblíbenou dánskou stavebnici. V nabídce mají na 160 sad od malých krabiček pro začátečníky až po technicky náročné specializované řady technic nebo architecture, případně propracované vesmírné lodě Star Wars. Vypůjčit se dají i skutečné lahůdky jako třeba dům animované rodiny Simpsonových, který se v Česku prodává za 18 tisíc korun. 

Ale půjčovny nemají samozřejmě v nabídce jen barevné kostičky. Výběr je široký, od deskových her, vláčkodráh, interaktivních hrazdiček pro novorozeňata až po oblečky pro panenky. Jsou to vlastně takové internetové hračkové knihovny. Rodiče vybírají na webu, který na první pohled připomíná e-shop, hračky pak přijdou poštou a v domácnosti mohou zůstat i několik měsíců. Zákazník platí buď jednorázově, nebo se může stát členem klubu. Pro představu, měsíční poplatek se pohybuje od deseti do dvaceti euro, tedy od 250 korun do pětistovky. 

Dříve jsme často koupili nějakou drahou hračku a pak přišlo zklamání, protože si s ní syn pohrál jen krátce. Takových pokusů omylů máme plný sklep. Pronajímání si hraček je lepší, šetří peníze i životní prostředí.

V Německu jsou dnes už desítky půjčoven a stále jich přibývá. Na jednom internetovém fóru si například jeden otec pochvaluje, že díky půjčování hraček lze snadno zjistit, co jeho syna skutečně baví a zajímá. „Dříve jsme často koupili nějakou drahou hračku a pak přišlo zklamání, protože si s ní syn pohrál jen krátce. Takových pokusů omylů máme plný sklep. Pronajímání si hraček je lepší, šetří peníze i životní prostředí,“ dodává Stephan Wolf. Podle provozovatelů půjčoven hraček má celý systém i další výhody: nemusíte třeba dokupovat úložné prostory nebo se stresovat nedostatkem místa v dětském pokoji. Možnosti hračky nekupovat ale pouze půjčovat využívají mimochodem i některé školky a dětské kluby. Ty mají většinou zájem o kompaktnější stavebnice nebo hračky podporující pohybové a další aktivity, například různá balanční prkna, velké dřevěné hrady nebo i jednoduché hudební nástroje. 

Velkou otázkou je samozřejmě hygiena. „Všechny kostičky vložíme do pevného pracího vaku a vypereme je jako běžné prádlo. Poté se krátce zahřejí v sušičce,“ popisuje Patrick Zimmermann a prozrazuje, že to je jeho práce snů, protože kromě vyřizování objednávek si pravidelně z lega sám staví, aby zjistil, jestli nějaká kostička po návratu nechybí. „Všechny sady kontrolujeme. Zpravidla však chybí jen několik dílků, které můžeme snadno doplnit. Pokud zjistíme, že chybí ve stavebnici víc součástek, tak napíšeme zákazníkům, kteří je většinou dohledají a pošlou. Jen velmi vzácně je sada nepoužitelná,“ dodává Zimmermann. 

Sousede, pojďte si hrát!

Možná má někdo doma autodráhu, a dítě už si s ní nehraje. A možná je v sousedství nějaké jiné dítě, které právě po ní touží. Alternativou k vypůjčování hraček je jejich sdílení. Podobně jako existují lokální sítě českých rodičů na sociálních sítích, i v Berlíně má téměř každá čtvrť svoji sousedskou sociální síť. Tam ale lidé daleko více nabízejí své věci k zapůjčení nebo naopak poptávají, co právě potřebují, ať už je to třeba vrtačka, štafle, forma na bábovku, koule na petanque nebo právě hračky. 

Výhoda oproti půjčovnám spočívá v tom, že za členství se nic neplatí. Podmínkou ale bývá, že na oplátku nabídnete i vy něco k zapůjčení. Má to pochopitelně i nevýhodu, a to, že není výběr hraček zdaleka tak široký jako v půjčovně a nikdo vám nezaručí jejich naprostou čistotu a funkčnost. 

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let