Věděl by někdo, co je to mezinárodní seznam ohrožených druhů a na jakém stupni je v něm právě hroch? FOTO: Unsplash
„Dnes je mezinárodní den hrochů. Víte, že vydrží pod vodou až deset minut? Jak je vlastně možné, že savec vydrží tak dlouho pod vodou? A znáte jiného, který to dokáže i déle?“ Je 15. února, začíná hodina přírodopisu a probírají se savci.
A nebo je zeměpis a probírá se Afrika: „Dnes je mezinárodní den hrochů. Víte, v jakých státech byste ho našli? Jaká další zvířata tam žijí? Jaké je tam podnebí a skladba krajiny? A co průmysl?“
A nebo je libovolný předmět a učitelka či učitel chce probrat ochranu zvířat: „Dnes je mezinárodní den hrochů. Věděl by někdo, co je to mezinárodní seznam ohrožených druhů a na jakém stupni je v něm právě hroch? Která zvířata patří mezi ohroženější? A jak jsou na tom ta, co žijí v Česku?“
To není učitelská nebo rodičovská obsese hrochy, je to jen několik příkladů, jak využít různá výročí, mezinárodní dny či svátky. Práci s jejich vyhledáváním, tedy minimálně s těmi, které se týkají ochrany životního prostředí a zvířat, nyní učitelům i rodičům šetří spolek Ukliďme Česko, který vydal Ekokalendář se 150 významnými dny.
V kalendáři, který si může každý zdarma stáhnout do kalendáře v mobilu či e-mailu, zaznamenali 150 významných dní z oblasti životního prostředí. Mimochodem mezinárodní den hrochů v něm je také a je opravdu právě dnes, 15. února. Včera byl mezinárodní den šimpanzů Bonobo a v sobotu bude světový den velryb, luskounů a k tomu ještě světový den baterií. Nechybí ale ani Den Země, světový den mokřadů nebo světový den divoké přírody. A samozřejmě je označen i 1. duben, den, kdy se v celé republice koná už tradiční dobrovolná úklidová akce zaměřená na černé skládky nazvaná Ukliďme Česko.
Náhodný nápad
„Ten nápad přišel vlastně náhodou, když se mě asi před rokem jeden z firemních partnerů dotazoval na ekosvátky a významné dny, které by mohl nějakým způsobem pro zaměstnance uchopit. Například různými akcemi, výzvami a podobně,“ říká autor ekokalendáře Radek Janoušek s tím, že si vlastně uvědomil, že nic takového neexistuje. Díky spolupráci s provozovatelem školních vzdělávacích infocenter Ámos vision je po pár měsících už přístupný na třech stovkách základních a středních škol.
Kalendář obsahuje kromě zmíněných stopadesáti dní také 365 ekotipů, na každý den jeden. „Ekologické svátky nám pomáhají uvědomit si naši zodpovědnost za životní prostředí a připomínají nám, že máme povinnost chránit prostředí a přírodní zdroje pro příští generace. Jejich připomenutí je skvělou příležitostí k osvětě a vzdělávání o těchto tématech. A ekotipy nás mohou inspirovat k tomu, abychom změnili své chování a začali žít odpovědněji,“ říká Radek Janoušek. Nejedná se jen o jednovětnou radu či tip, na www.ekokalendar.cz funguje jako odkaz. Když se například rada týká třídění hliníkových plechovek, odkaz zájemce zavede k mapě kontejnerů na kovy v celé republice. Spolek navíc chystá i tištěnou formu, na kterou bude vybírat prostředky na platformě Hithit.
Plánovaný i neplánovaný aktivizační prvek
Příkladů z úvodu je jen pár a zcela jistě existují lepší. Stačí se zeptat rodičů zvídavých dětí, domškoláků nebo učitelů, kteří mezinárodní dny, svátky a výročí využívají. „Určitě je to pro výuku aktivizační prvek. Když o nějakém zajímavém, který by se nám zrovna hodil, vím předem, můžu se připravit. Někdy to ale slyším ráno cestou do školy a přijde mi to tak zajímavé, že je z toho takzvaná „poschoďovka“, kdy vymýšlím aktivity na schodech do třídy,“ říká s trochou nadsázky Daniel Pražák, učitel přírodovědných předmětů v pražské Základní škole Strossmayerovo náměstí.
Mnohem systematičtěji k věci přistupuje Veronika Peslerová, někdejší knihovnice a matka čtyř domškoláků, jejíž instagramový profil Pesleří blog inspiruje rodiče právě svými aktivitami k různým výročím a mezinárodním dnům. „Mám zavedený diář se všemi dny, které s námi za ty roky nějakým způsobem rezonují, a každý rok si jej poctivě přepisuji, abych na žádný nezapomněla,“ popisuje svou metodu. Právě podobné tipy na její instagramový profil už přivedly více než dva a půl tisíce sledujících.
Máme tak poměrně velkou volnost v tom, o čem si zrovna jaký den budeme povídat. A zároveň je jasné, že jsou témata, která by nás třeba vůbec nenapadla a přitom mohou být zajímavá nebo důležitá.
Veroničiným dětem je 4, 6, 8 a 14 let. Všechny je učí doma. „Máme tak poměrně velkou volnost v tom, o čem si zrovna jaký den budeme povídat. A zároveň je jasné, že jsou témata, která by nás třeba vůbec nenapadla a přitom mohou být zajímavá nebo důležitá. Právě v tom mi jsou tyto dny inspirací. Obvykle o nich dětem řeknu, a když je některý zaujme, tak jim k tomu udělám pracovní listy, čteme si o tom nebo děláme různé aktivity. A když mi ten den řeknou, že by radši něco jiného, tak děláme jiné věci,“ říká Veronika Peslerová.
Kdo chce, způsob najde
Horší je to ve škole, kde je většina učitelů stále svázána učebnicemi a jejich posloupností. I tady však cesta je. „Vše má v rukou učitel. Třeba si vyhodnotí, že je dobré si připomenout například mezinárodní den zdravého spánku, což vzhledem k tomu, jak na tom druhostupňové děti se spánkem jsou, má určitě smysl. Pak může klidně začít i v přírodopise tím, jak spí savci, jak se vyrovnávají s různými rytmy, dostanou se k cirkadiánnímu rytmu a najednou jste u člověka a u toho, co váš spánek ovlivňuje,“ říká Daniel Pražák.
I takový hroch se tak dá využít i v předmětech, kde byste to nečekali. Například… věděli jste, že stisk zubů hrocha je 8 100 Newtonů. Jak se to vůbec měří? Je to hodně, nebo málo? A ten Newton… to je ten, co mu spadlo na hlavu jablko?
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
