Autorka Lenka Blažejová se nebojí velkých témat. Před pár lety na základě vlastních traumatických zkušeností vydala například materiály pro maminky, které si prošly ztrátou dítěte. Na konci minulého roku pak pustila do světa další titul, kterému dala název Cíťa. A jak sama na jeho prvních stránkách říká: „Tahle knížka je pro introverty a citlivky. Abychom konečně uvěřili své vnitřní síle i hodnotě a odvážili se (je) ukázat. A pro ostatní lidi, aby nakoukli do našeho světa a trochu ho pochopili.“ Stojí to za čtení? Rozhodně ano.

Není to vůbec dávno, co emoce, pocity, citlivost, vnímavost, empatie patřívaly do kategorie „slabost“, což lámalo srdce a devastovalo sebevědomí celým generacím „citlivek“. Pak se stala senzitivita tématem pro odborníky, kteří začali mluvit nejen o traumatizaci takových lidí, ale především o potenciálu citlivých jedinců. 

Poukázali na jejich výjimečnou vnímavost, pestrost jejich vnitřního světa, na schopnost vidět věci netradičním způsobem nebo z úhlu, který dovoluje právě jen vysoká citlivost. A teď zbývá dotáhnout poslední krůček. Vytvořit „citlivkám“ definitivně prostor pro sebepřijetí i ukázat jejich okolí, proč a jak z citlivosti nedělat vědu a prostě ji brát, jaká je, což spolu velmi těsně souvisí. A Cíťa může být podstatnou součástí takového krůčku. 

Autentické zkušenosti i naprosto lidské podání

Cíťa si na nic nehraje. Nepředstírá, že je odbornou literaturou, ale od první stránky víte, že Lenka Blažejová tohle téma zná skrz naskrz. Protože ho sama žije. Přesně díky tomu servíruje zásadní fakta, aniž byste vůbec měli pocit, že před sebou máte náročnou bichli. To naopak. Hravé ilustrace, rozpustilé písmo, uvolněný a civilní způsob psaní a celkově neformální dojem ze stránek knížky jsou oproti většině populárně-naučné literatury velmi úlevné. 

Jste-li citlivky, od první věty přikyvujete a potkáváte spoustu míst, kde se vám už při samotném čtení uleví, že to někdo konečně popsal tak, jak se vy cítíte každý den. Všechnu tu křehkost, zranitelnost, obavy i přání mít místo senzitivity hroší kůži a být „konečně normální“.  Pocit, že z toho všeho, co umíte cítit v jediném okamžiku, explodujete, protože je toho na jednu duši prostě MOC!

„Snažila jsem se zapadnout, být neviditelná. Navenek být poslušná, vzorná, hodná holka. Aby mě měli všichni rádi. Chtěla jsem se chránit před světem, který dokáže být hodně tvrdý k jinakosti a citlivosti,“ přiznává Lenka Blažejová. „Ale kam zmizelo moje pravé JÁ? Živoucí, spontánní, tvořivé?“ Ví také, že popírat své citlivé nastavení vede k pomalému vnitřnímu umírání. 

Otevřenost jako hlavní devíza

To je mimochodem pocit, který zažije každý senzitivní člověk, než dojde k sebepřijetí. Citlivky se stydí za to, kdo jsou. Cítí se vinné tím, že svou citlivostí komplikují okolí život. Umí rozumět těm kolem, ale často zažívají pocit, že nikdo nerozumí jim. 

Jsou na sebe neskutečně přísné. Vidí na sobě jen chyby. Samé chyby! I přesto, že jejich intelekt může být nadprůměrný. Neustále vyhodnocují, co měly a neměly, mohly a nemohly, jestli udělaly dost. Kritizují se preventivně samy. S jistotou, že když to neudělají ony, stejně přijde kritika zvenčí. Neumí přijmout pochvalu, porovnávají se a nikdy z toho nevyjdou dobře. Propadají snadno úzkostem i bezradnosti; pocitům, že nepatří do světa, do něhož se narodily. A když je to zlé, snahu o koexistenci s kýmkoliv vzdají, protože je pro ně příliš náročná. A pak jsou hodně samy. 

Lenka Blažejová tohle všechno zachycuje autenticky, ale tak, aby nevyděsila ty, kteří citlivkami sami nejsou, ale potřebují je pochopit. Porozumět jim. Což chce, na rovinu, někdy špetku odvahy. Jenže citlivky odvahu na život v tomhle nastavení potřebují každý den, protože toho v sobě žijí za tři další duše…

Poklad, který přinese každému něco

A co s tím, ptáte se? Dočtěte tu knížku. Textu je v ní celkem málo, hodně si toho u ní nicméně odžijete v sobě. 

• Pro citlivky je příjemně terapeutická a stránku po stránce dávám možnost převrátit to „zlé“ v něco dobrého a najít v senzitivitě velký dar. 

• Pro okolí senzitivních lidí je sepsaná tak, že konečně pochopí, koho mají vedle sebe. 

• Je to knížka pro „necitlivé“ rodiče citlivých dětí, protože v tomhle vztahu záleží na přijetí asi nejvíc. 

• Je to knížka, kterou zvládnou sami teens, když se ve své citlivé duši ztrácejí a nechtějí nebo dokážou o tom opravdu s nikým mluvit. Tato knížka mluví s nimi. O vztahu k sobě samotnému, o přátelství, vztazích v rodině. Slabých i silných stránkách. A dělá to jazykem, kterému porozumí. 

• Je to knížka pro dospěláky, kteří se protloukají životem s pocitem nepochopení a ztracenosti a potřebují si toho ještě dost vyříkat se svým vlastním (citlivým) vnitřním dítětem. 

• A je to knížka třeba i pro učitele a další vychovávající profese, protože ti pak všechny ty citlivé duše připravují do života a často jim to zbytečně (bezděčně) komplikují. 

(A mimochodem, Lenka Blažejová ke knize vydala i „Pracovní sešit“. Pro ty, kteří jsou na začátku svého citlivého sebepoznávání!)

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz. 

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let