Některé dotazy tak mohou být značně složité a může na ně i mezi vědci existovat různý pohled. FOTO: Unsplash
Co se stane s pavoukem, když ho vyhodíte z okna? A co se s ním stane, když ho vyluxujete? Také vám přijde, že podobné otázky slýcháte od svých dětí prakticky neustále? Odpovídat na ně není vždy jednoduché. Občas si říkám, že by to chtělo hned celou rotu vědeckých pracovníků, kteří by byli neustále v pozoru, připraveni na můj telefon. A představte si, ona existuje.
Nejsou tedy stále připraveni, neodpovídají hned, ale jsou ochotni si dát tu práci a dohledat, zjistit, vyzkoušet, klidně si i zaexperimentovat, aby nám odpověděli. Sdružuje je projekt Zeptej se vědce.
„Vznikli jsme v roce 2021, v době pandemie, kdy se nám s kolegyněmi zdálo, že je více otázek než odpovědí. Bylo složité se ve všem zorientovat a poznat, co je vlastně vědecky ověřený fakt a co domněnka nebo výmysl. Proto jsme založily tento projekt,“ říká Tereza Ormsby, biochemička z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Projekt tehdy vymyslela viroložka Kristýna Blažková, ke které se přidala chemička Adéla Šimková a právě Tereza Ormsby.
To se psal rok 2021. Letos v lednu založily tyto tři vědkyně neziskovku s názvem Institut pro komunikaci vědy, pod kterou projekt běží, seznam spolupracujících vědců čítá již téměř dvě stě jmen a dotazy se zdaleka netýkají jen zdraví – i když ty stále převažují.
„Co se týče zdraví, často se na nás lidé obracejí, aby se ujistili, jestli to či ono opravdu funguje, nebo jestli se mají něčeho obávat. Tak jsme například odpovídali na to, jestli si může člověk překyselit organismus nebo co je vlastně kolagen a zda má smysl si jej kupovat v tobolkách, nebo také, jak je to s mlékem – jestli je zdravé nebo ne,“ popisuje Tereza Ormsby.
Vědec – vědec – nevědec
Některé dotazy tak mohou být značně složité a může na ně i mezi vědci existovat různý pohled. A protože tento projekt dělají vědci, i odpovědi prochází procedurami, které jsou obvyklé u odborných prací. Otázku nejdříve zadají odborníkovi na danou problematiku, jeho odpověď pak předloží dalšímu vědci, který ji zrecenzuje a případné připomínky pošle zpět autorovi. Poté čte odpověď také editor-nevědec, aby se nestalo, že bude příliš expertně pojatá, plná odborných výrazů a pro většinu lidí nesrozumitelná. A teprve pak se odpověď posílá tazateli. Odpovědi se také průběžně zveřejňují na sociálních sítích.
Více podrobností k vyhazování či luxování pavouků a odpovědi na řadu dalších otázek se dozvíte na sociálních sítích projektu, které najdete na TOMTO ODKAZU. A právě jejich prostřednictvím se můžete zeptat na cokoliv, co vaše děti zajímá. Nebo tedy i vás.
Vědci takhle obdrželi už na více než sedm set dotazů a takový provoz si vynutil i přijmout člověka, který se na částečný úvazek stará o logistiku. Zároveň také chystají webové stránky, které by měly být spuštěny během několika týdnů, a projekt tak už nebude v budoucnu vázaný jen na sociální sítě.
„Nikdy by mě nenapadlo, že bychom se takhle rozrostli, a jsem šťastná za každého, kdo se na projektu podílí. Dělají to všichni dobrovolně a já si velmi vážím toho, že se rozhodli věnovat svůj volný čas právě komunikaci vědy,“ říká Tereza Ormsby.
Jo a pokud vás zajímá, jak je to s tím pavoukem… dovolím si okopírovat text z facebookové stránky projektu Zeptej se vědce: „Tělo pavouků je kryto chitinovou kutikulou, jejíž hlavními funkcemi jsou ochrana vnitřních orgánů a opora těla pavouka. Vyluxování pavouk téměř jistě nepřežije, poraní se potlučením a také srážkami s ostatními vysátými předměty. Vyhození z okna pavouk velmi pravděpodobně přežije díky nízké hmotnosti, velkému odporu vzduchu a záchrannému vláknu, které během pádů vypouští.”
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
