Nechat si vyřešit těžký úkol z matematiky nebo napsat esej na jakékoliv téma v jakémkoliv jazyce – nejen s tím už dnešním žákům a studentům pomáhá umělá inteligence. Podle odborníka na strojové učení Jiřího Materny čeká vzdělávání hluboká proměna. „Nemá smysl snažit se umělou inteligenci studentům zakazovat. Učitelé by teď měli přemýšlet, jak ji zapojit do výuky,“ říká.

Jak podle vás v blízké budoucnosti umělá inteligence ovlivní školství a vzdělávání obecně?

Co se týká škol, tak tam už v tuto chvíli vidíme obrovský problém s tím, jak je vzdělávací systém nastavený. Zejména jde o ověřování znalostí. Protože dnes není nejmenší problém pomocí umělé inteligence napsat seminární práci nebo vyřešit nějaký domácí úkol. A tady bude – nebo vlastně už je – nutné pohled učitelů změnit co nejdříve. Někteří učitelé s AI už pracují, někteří možná ne, někteří se ji dokonce snaží zakazovat, což je hloupé a zbytečné. Každopádně změny budou rozsáhlé. To už je teď jasné.

Měnit se bude nejen testování, ale nejspíš i obsah vzdělávání. Potřebujeme se vůbec ještě něco učit, když máme k dispozici překladače a chatboty?

Podobné otázky se objevovaly i v době, kdy se začal masově rozšiřovat internet a internetové vyhledávače. Existovaly představy, že lidé si už nebudou muset nic pamatovat, protože se všechno najde na internetu, na Wikipedii a podobně. Ale ty představy se nenaplnily, protože učení je přirozenou součástí lidské inteligence. Ano, bude tu víc nástrojů, které nám mohou pomáhat, ale to ještě neznamená, že se nebudeme potřebovat učit. Toho bych se nebál. Je ale pravda, že se způsob učení promění, už teď se mění.

Umělá inteligence přepisuje zvyklosti v českém i světovém školství. Mění pravidla výuky i testování Čtěte více

Vyhledávače máme už dlouho, ale přesto mnozí učitelé stále trvají na tom, že se děti musí učit nazpaměť data bitev nebo druhy hlavonožců…

Nejsem odborník na bitvy ani hlavonožce, ale už na základní škole by se děti měly dozvědět, že technologiím nesmíme slepě věřit. Když se s nimi však naučíme pracovat, budeme efektivnější. Nemyslím, že by většina profesí, které teď máme, měla zaniknout, protože je nahradí umělá inteligence. Ty profese se transformují. Třeba takoví překladatelé si nemusí hned hledat novou práci, protože už by nebyli potřeba. Ale ti, kteří budou umět do své práce zapojit nové technologie, budou mít výhodu proti ostatním, protože budou rychlejší a efektivnější. Budou fungovat spíše jako editoři pracující s výstupy umělé inteligence. A takhle je to v mnoha oborech.

Navíc ne všechno, co nám AI sdělí, je pravda pravdoucí, že?

Samozřejmě, ty současné jazykové modely si „vymýšlejí“, protože to nejsou vědomostní databáze. Je ale spousta lidí, kteří jim i tak budou věřit. A to si myslím, že by se rozhodně mělo propsat do vzdělávání. Aby děti věděly, že nemůžou vzít nástroj, například ChatGPT, dát mu zadání a slepě převzít výsledek. Klíčový bude rozvoj kritického myšlení.

Jak třeba vy využíváte takový chatbot?

Třeba když píšu text v angličtině. Umím anglicky natolik dobře, abych psal srozumitelně. Ale ten jazykový model mi může navrhnout stylistické úpravy, abych se vyjádřil lépe. „Viděl“ už mnohem víc textů než já, takže mi dokáže pomoci.

Může třeba učitel jazyků doufat, že sedne k jazykovému modelu, napíše „udělej mi přípravu na lekci zaměřenou na nepravidelná slovesa“ a má hotovo?

Dnes už vznikají i profese, kterým se říká „prompt inženýr“. Jejich úlohou je zformulovat dotaz, abychom dostali co nejlepší výsledek. Protože s tím se dají dělat kouzla. Když budete třeba chtít překládat z češtiny do angličtiny, tak se dá určit styl výsledného textu. Můžete zadat, že výsledek má být v shakespearovské angličtině, nebo v angličtině do pěti tisíc slov srozumitelné i pro úplného začátečníka, nebo naopak v nějaké akademické angličtině. To je zrovna taková funkce, kterou jazykáři a studenti jazyků mohou ocenit. Texty vytvořené AI odpovídají tomu, jaký je prompt, tedy přesná instrukce, v zadání. Pokud je kreativní prompt, bude kreativní výsledek.

Kdybych já byl učitel, tak bych si ten nástroj hlavně pořádně vyzkoušel. Pokud chceme zabránit třeba podvodům u zkoušek, měli bychom studentům vzít vítr z plachet.

A dá se někde psaní promptů naučit?

Není to žádná velká věda. Ideální je popsat co nejkonkrétněji vaši představu. Pokud s výsledkem nejste spokojeni, můžete zadání zpřesňovat. Za mě je nejlepší si to vyzkoušet, nechat se třeba inspirovat tím, co dělají ostatní, a potom si s AI hrát sám.

Myslíte, že AI dokáže úplně nahradit učitele?

Já sice nejsem žádný teoretik vzdělávání, ale přijde mi jasné, že zvlášť u menších dětí je učitel nenahraditelný. Měl by pro ně být vzorem, který děti chtějí napodobovat, a zároveň být empatickým průvodcem. A tohle žádná umělá inteligence, žádný stroj nahradit nemůže. Ten lidský kontakt je podle mě nenahraditelný.

Co byste poradil učitelům, aby se přes prázdniny naučili, pokud chtějí být v obraze?

Kdybych já byl učitel, tak bych si ten nástroj hlavně pořádně vyzkoušel. Pokud chceme zabránit třeba podvodům u zkoušek, měli bychom studentům vzít vítr z plachet. Říct jim, aby něco řešili právě s využitím AI. A teď je na učitelích, aby vymysleli nějaký způsob, jak AI smysluplně zapojit do výuky.

Do třídy už si nosím jen iPad a fixy na tabuli, říká učitelka z Vysočiny. Ze začátku se ale učila od svých žáků Čtěze více

Napadá vás, jak na to?

Já vám řeknu příklad třeba z matematiky. Zeptáte se chatbotu, kolik je 1 + 1, na což pravděpodobně odpoví, že 2. Když se s ním budete chvíli dohadovat, možná ho přesvědčíte, že 1 + 1 = 3. Na příkaz dokáže vytvořit i důkaz toho, že 1 + 1= 3. Ale samozřejmě někde tam musí být chyba a úlohou žáků může být ji objevit. Takový úkol rozvíjí jak analytické, tak i kritické myšlení. V ostatních předmětech to je podobné. Můžete například požádat o tři argumenty pro zavedení eura v ČR, o tři argumenty proti zavedení a potom o nich diskutovat. Při výuce jazyků můžete požádat o vygenerování textu s gramatickou chybou, tu potom hledat a diskutovat s žáky o tom, proč je to špatně. Klíčová bude právě ta diskuse.

To ale těžko půjde s třiceti dětmi ve třídě nebo se stovkou studentů v posluchárně.

To samozřejmě může být problém. Myslím, že masové prezenční přednášky pro stovky studentů bez velké možnosti interakce jsou již dávno překonaný formát. Ty mohou být snadno nahrazeny videozáznamy. Díky různým gamifikacím a vnořeným kvízům jsou podle mého názoru MOOC, tedy online kurzy pro neomezený počet účastníků, dokonce efektivnější. Důležitá je individuální práce se studenty v malých skupinách.

Už do pár měsíců budeme mít fotorealistická videa. Takže už dnes se nedá věřit vůbec ničemu, co vidíme na internetu. Klíčem je si vybírat zdroje, kterým můžeme věřit.

My jsme ale, co se AI týče, vlastně dost na začátku, že? Jak bude umělá inteligence vypadat třeba za rok nebo dva?

AI už je tady desítky let, jen to laická veřejnost moc neviděla. Google nebo překladač DeepL jsou postavené na umělé inteligenci. Teď tu máme ChatGPT, který je velmi populární. Dostaly ho do rukou miliony lidí a neustále se vylepšuje. Další krok může být takový, že AI bude schopná ověřovat informace a méně si vymýšlet. Už teď je možné při využití kombinace internetového vyhledávače Bing a modelu GPT-4 získat odkazy na webové stránky, ze kterých AI při odpovědi čerpá.Nedávno byl vy tvořen nástroj Auto-GPT, který si „povídá“ sám se sebou, a zpřesňuje tak svoje výstupy. A to je vývoj za několik málo měsíců od doby, kdy firma OpenAI uvolnila svůj nástroj ChatGPT pro širokou veřejnost. My nevíme, co bude za půl roku, natož abychom si uměli představit, co bude za rok.

V tuto chvíli už je určitě třeba ve školách rozvíjet kritické myšlení…

Naprosto s vámi souhlasím. Už desítky let se mluví o tom, jak by se mělo rozvíjet kritické myšlení; a ne biflovat fakta. Tak teď je to ještě důležitější. Naše generace byla zvyklá, že když vidíme fotografii, tak věříme, že je to něco důvěryhodného. Dnes jsme ale schopni vygenerovat naprosto cokoliv ve fotorealistické kvalitě a nedokážeme snadno ověřit, jestli to není manipulace. Už do pár měsíců budeme mít fotorealistická videa. Takže už dnes se nedá věřit vůbec ničemu, co vidíme na internetu. Klíčem je si vybírat zdroje, kterým můžeme věřit. Bude mnohem důležitější rozpoznat, jak vypadá důvěryhodný zdroj. A to by se děti měly učit už na základní škole.

Jiří Materna vystudoval obor informatika na Fakultě informatiky MU, kde také získal doktorát v oboru umělá inteligence a počítačová lingvistika. Působil ve společnosti Seznam jako vedoucí výzkumného oddělení. Nyní pracuje na volné noze, vyvíjí machine learning řešení na míru, organizuje konferenci Machine Learning Prague a píše blog ML Guru.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz. 

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let