Zápisy do kroužků. Jak ustát souboj s časem, penězi a nastavit flow pro celý školní rok?


Je pochopitelné, že pro své děti chcete to nejlepší a máte představu o tom, co by pro ně mohlo být přínosné. FOTO: Unsplash

Ať žijete v místě, kde se bojuje o každé volné místo na kroužcích už od jara předchozího školního roku, nebo u vás stačí pohodlně vybírat během září, je nastavování rozvrhu volnočasových aktivit dětí disciplínou hodnou obratného manažera. Jak kroužky vybírat, do jaké míry do toho dětem zasahovat, kdy říct STOP na další prosby o nové aktivity a proč potřebujete do plánování kroužků zahrnout i svůj docela obyčejný dobrý pocit?

Tlak kolem kroužků je pro každého daný něčím trochu jiným, ale je. A dokonce i velmi rozumný rodič se v něm může snadno na chvíli ztratit a nevědět, jak kroužkové flow nastavit, aby se doma nezabydlel stres, ale dostal prostor selský rozum a v životě celé rodiny bylo následujících deset měsíců pořád „dýchatelno“. Přesně to je totiž důležitou součástí rodinného wellbeingu. Jak s tím tedy pracovat?

Kroužky jsou pro děti, zapojte je do výběru

Je pochopitelné, že pro své děti chcete to nejlepší a máte představu o tom, co by pro ně mohlo být přínosné. Moc fajn ale je, když do rozhodování o kroužcích zapojíte i je.

„Ptát se jich neznamená jen hledat, co děti baví. Ale dát jim možnost rozhodovat o sobě, dát jim kompetence. Učí se na tom přijmout odpovědnost za rozhodnutí, protože když se pro něco rozhodnou, tak vy počítáte s tím, že to myslí vážně a že tak také ke kroužkům budou přistupovat. Tak je to také potřeba to komunikovat. Že s volbou přichází jejich zodpovědnost,“ vysvětluje psycholožka Klára Lampová z organizace Nevypusť duši. Navíc, každý vedoucí nebo lektor v kroužku by vám potvrdil, že chodí-li mu děti, které jsou tam jen proto, že to „chtěla máma s tátou“, je to zátěž pro všechny. Vzniká prostor pro napětí nebo spory.

Co je organizace Nevypusť duši?
Nevypusť Duši se věnuje prevenci duševního zdraví dětí i dospívajících. Odborníci a odbornice této organizace vystavěli za poslední roky řadu preventivních programů pro studenty a studentky středních i vysokých škol, pro vyučující, ale i rodiče. Jednou z hlavních linek, kterou Nevypusť duši komunikuje, je, že jestli je toho na vás moc, nemusíte na to zůstat sami. Vždy se můžete obrátit např. na některou z krizových linek, jako je Rodičovská linka (tel. 606 021 021). Nevypusť duši je také mimo jiné partnerskou organizací v Partnerství pro vzdělávání 2030+, kde je součástí pracovní skupiny Wellbeing.

Vezměte v potaz skutečnou náročnost kroužků

Když už máte vytipováno, zohledněte časovou náročnost. Fakt, že vám doma roste nový Pavarotti, který dvakrát v týdnu chodí na dvě hodiny zpěvu, neznamená, že vás pěvecký kroužek bude stát čtyři hodiny času. Je tu cesta tam a zpátky, domácí příprava.

„U uměleckých kroužků bývají součástí vystoupení, často zasahující i do víkendů. To samé u sportovních aktivit. Bude takový objem času zapadat do vašeho rodinného nastavení?“ ukazuje psycholožka, co je třeba započítat, abyste ve výsledku jako rodič neměli pocit, že je toho na vás moc. Protože i na tom záleží. 

Balanc mezi edukací a relaxem

Hledá se vaše dítě a neví, jestli ho víc baví šachy, robotika, keramika, nebo angličtina? A vy jste chodili na atletiku, karate nebo basket a vidíte v tom potenciál i pro své děti? A co tedy bude OK? Obecně kroužky mohou dítě dál rozvíjet v jeho silných stránkách, pomáhat mu objevovat nové aktivity, pomoct mu rozšířit znalosti (třeba v jazycích), kompetence nebo dítě nechat úplně odpočinout po dopoledním školním zápřahu.

Jak tyto věci nakombinovat, je kromě času a peněz také otázkou povahy vašeho dítěte. Má spoustu energie? Pak ho po sezení ve škole vyšlete na ukázkovou lekci spíš do turistického kroužku nebo na parkur než na keramiku. Venkovní nebo pohybové aktivity také skvěle balancují napětí, stres, pomáhají vysoce citlivým dětem – a v jejich případě je ideální také to, když jsou to aktivity, které netlačí na výkon. Atletické tréninky děti sice protáhnou, ale závody, časovky, dril a opakování sednou jen některým povahám. Bude to povaha vašich dětí? Však vy to víte. 

Raději přidávat než na začátku zahltit

A kolik kroužků je OK? Čím menší děti jsou, tím méně kroužků potřebují. U prvňáčků se obecně doporučuje v prvním pololetí nedávat žádné, přechod do nového režimu pro ně bude náročný. Jsou děti, které se dokonce vracejí k poobědovému spaní.

Některé děti jsou tak lačné po aktivitách, že si vyberou i dva kroužky denně. A pokud si to rodiče mohou dovolit, podporují to. Ale je potřeba hlídat hranici, aby nedocházelo k přetížení.

„A i u větších je lepší začít s menším množstvím a postupně, když si časový rozvrh opravdu sedne, zkoušet přidat další možnosti. Je to lepší varianta než dítě nebo sebe na začátku zahltit,“ doporučuje psycholožka Klára Lampová. 

Zádrhele, které vyřeší jen komunikace

Přestože ošetříte základní nastavení co nejlépe pro všechny (pro děti i vás, rodiče), mohou nastat kolem kroužků momenty, které bude těžké „vydýchat“. Jaké to jsou a jak si s nimi poradit?

  1. Dítě chce na kroužek, na který nemáte finančně, časově nebo vám nesedí koncept
    „Je úplně v pořádku říct NE. Protože pořád jste vy rodič a učíte dítě respektovat hranice toho, co může a nemůže. Ale je důležité o tom mluvit a nechat dítě projevit, co cítí. Říct mu, že vidíte, že má vztek, že chápete, že ho má, protože mu na kroužku záleželo, ale vysvětlete i své důvody, proč to nejde. Vyhněte se jen větám jako „řekla jsem ne, a tečka!“. Místo toho využijte prostor vymyslet spolu alternativy, jiné možnosti, které budou přijatelné pro obě strany,“ vysvětluje psycholožka Klára Lampová z Nevypusť duši. Což může být klidně i to, že se zájmům budete věnovat v nějaké míře s dítětem vy sami. Pokud nevyjde výtvarka, kreslit si čas od času s ním. Domluvit mu dopoledne s kamarády, kteří také rádi tvoří.
  1. Dítě začne mluvit o tom, že na (žádný/konkrétní) kroužek nechce
    „Zvlášť ve věku, kdy už se oddalují od rodičů, může být náročné dozvědět se důvod. O to víc je důležitá trpělivost a dávat najevo, že je pro vás důležité to, co se děje, pochopit. Abyste mohli vymyslet alternativu. Možnost komunikace je třeba nabízet opakovaně, na poprvé vám dítě asi nic neřekne. Může se stydět, mít obavy, co se bude dít, když problém pojmenuje, a také to pojmenované mít nemusí. Takže se snažte poskytnout dostatek času a prostor…“ připomíná Klára Lampová s tím, že potřebujete opečovat i sebe a nebrat si odmítání komunikace osobně. 

Trochu naléhavější situace je, když na kroužek chodit začne a postupně se začne objevovat nějaká tíha, smutek, nebo dokonce pláč. „Tady je důležitá vaše role jako průvodce náročnými situacemi. Zkuste mluvit o tom, co se děje, zjistit, jestli to je o samotné aktivitě – například těžce nese poslední místa v atletickém tréninku. Nebo o něčem jiném. Ptejte se, jak se k dítěti na kroužku chovají ostatní – třeba se nepohodlo s někým na keramice a je to pro něj tak velké, že na ni raději nechce chodit. A pak je potřeba dítě podpořit a mít ideálně už před začátkem volnočasových aktivit připravené alternativy, co budete dělat, když to nebude takové, jaké vy nebo dítě očekáváte…“ doporučuje psycholožka. Pokud však dlouhodobě odchody doprovází pláč a dítě je na kroužku nešťastné, je čas přestat na něj chodit. 

Děti si dokážou najít i smysluplnější činnosti než domácí úkoly.
Děti si dokážou najít i smysluplnější činnosti než domácí úkoly. FOTO: Alice Hrubá

A do třetice pojďme vyřešit lenivé „mně se nikam nechce“. Je fajn reflektovat bonusy, které dítěti kroužek přináší, připomínat, co ho tam bavilo, mluvit o tom, co zajímavého tam zažilo, s kým si rozumí, jaké mají plány a podobně. „Ale také je fajn dítěti říct, že je v pořádku, že někdy nemá chuť, že i to se stává. Dokonce i u toho, co má rádo,“ doporučuje Klára Lampová.

  1. Přetížené dítě
    Některé děti jsou tak lačné po aktivitách, že si vyberou i dva kroužky denně. A pokud si to rodiče mohou dovolit, podporují to. Ale je potřeba hlídat hranici, aby nedocházelo k přetížení. Jak to poznáte? Určitě to nebude hned, trvá, než se přetížení propíše do chování, nálad nebo třeba prospěchu. Ale pak se opravdu propíše ve více oblastech najednou. „Vidět můžete, jak se mění způsob, jak s vámi mluví, jak reaguje na překážky a podobně. Ale je důležité potvrdit si, že důvod přetížení je z kroužků. Je tu mnoho dalších možností, které mohou změnu vyvolat – dění ve škole, náročná situace mezi rodiči a podobně. A vždycky je fajn, když rodič s dítětem mluví a nabízí prostor k hledání řešení a podporu,“ konstatuje psycholožka s tím, že nechce-li se nakonec svěřit vám, můžete mu nabídnout číslo na Linku bezpečí pro děti (116 111). 
  1. Vy sami máte pocit, že by dítě mělo dělat „víc“
    Je pochopitelné, že pokud máte hodně práce a povinností, může pro vás být nápomocné, když dítě tráví čas na kroužku. Samozřejmě také může být fajn, když má možnost vyzkoušet si větší spektrum aktivit. „Ale je hlavní vnímat, jestli to „víc“ není pro vaše dítě už příliš. Pro některé je dost i jeden kroužek za týden, a je důležité to respektovat,“ říká Klára Lampová.

Rodinný wellbeing

Proč je důležité takové situace opečovávat? Aby se vám povedlo udržet při životě něco, čemu můžeme říkat rodinný wellbeing. Stejně jako se o něm mluví poslední roky ve spojení se školou, dává smysl, aby jej zažívaly děti také doma. Atmosféru, ve které každý má prostor pro sebe a zároveň jistotu, že ho ostatní vnímají, že může říct, co si myslí, projevit emoce i načrtávat své sny a také je po kouscích žít. Dítě – stejně jako rodič. Takový wellbeing ideálně reflektuje proměny i během školního roku: u vás v práci, v rozvrhu u dětí, po nemoci a tak dále. A za všech okolností uchovává prostor pro společné bytí. Proto, i když se nakonec budete třeba scházet až večer a mít spolu jen pár desítek minut, je prospěšné, když se nesmrsknou na: „Uklidil sis věci ze školy? Máš úkoly? Už jsi jedl?“

I když bude kalendář s dětskými kroužky a vaší prací nakonec fakt nadupaný, je důležité vytěžit to společné minimum. „Myslím, že může být fajn vytvořit si něco jako společný rituál. Může to být klidně společná večeře – ke které stačí si namazat chleba. Můžete si společně pustit jeden díl seriálu. Nebo si číst. Jen prostě vytvořte pevný prostor, ve kterém budete spolu,“ doporučuje Klára Lampová s tím, že pak je dobré u toho neřešit ani tak to, co bylo ve škole, ale ptát se, jak se ten den vaše děti cítily, co prožily zajímavého nebo co jim udělalo radost. Připojte i své prožitky a… prostě jen buďte. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz

 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments


Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.