Čtvrtina dětí do školy s odkladem? Ministerstvo prozrazuje, jak to chce změnit


Ministerstvo chce otevřít debatu o zvýšení kvalifikace učitelů mateřských škol. FOTO: Kateřina Lánská

Nástup povinné školní docházky v Česku dlouhodobě odkládá přes dvacet procent dětí, což je vůbec nejvíce z Evropy. Ministerstvo školství se to chystá začít řešit. Připravené jsou celkem čtyři varianty, jak na to, a u každé z nich se počítá například s posílením pozice asistenta pedagoga v první třídě, zrušením známek do třetí třídy nebo nemožností v první třídě propadnout. Dokument s detailním rozpracováním má EDUzín k dispozici. 

Tomášovi je 12 let a chodí do šesté třídy. Správně by už ale měl chodit do sedmé. Narozený je koncem června a do školy nastoupil s odkladem. Tehdy byl poměrně často nemocný, do školky moc nechodil a ostatních dětí se stranil. Rodiče ho proto do první třídy nechtěli dávat přiliš brzy a nakonec jim to podle jeho otce Lukáše Pospíšila, který dělá výškové práce, doporučila i pedagogicko-psychologická poradna. Podobných dětí je ale v republice až příliš. Podle posledních dat České školní inspekce odložilo povinnou školní docházku přes 23 procent dětí. Ministerstvo školství proto připravilo celkem čtyři varianty, jak situaci do budoucna řešit a vysoký počet odkladů snížit. 

  • První z nich počítá se zrušením dodatečného odkladu a přípravných tříd, což se nemá týkat dětí zařazených do přípravného stupně speciálních základních škol. 
  • V druhé variantě navrhuje odborná skupina snížení počtu odkladů tím, že by ho měl posuzovat ředitel základní školy. 
  • Ve třetí by bylo možné udělovat odklady pouze pro děti, které se narodily po 30. červnu, případně květnu. Ostatní by o odklad žádat nemohly, do první třídy by nastoupily a případně dostávaly individuální podporu. 
  • V poslední čtvrté variantě by byl odklad jen pro děti se závažným zdravotním znevýhodněním nebo s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami. 

Co mají všechny plány znamenat v praxi? 

V první řadě je třeba přiznat nezpochybnitelný fakt – počet odkladů v Česku je obrovský a je potřeba situaci řešit. Děti přichází do školy v široké věkové škále a v první třídě se následkem odkladu může setkat téměř osmiletý prvňák se skoro o dva roky mladšími spolužáky. Pokud je navíc odklad nevhodně zvolený, může pro školáka první třída také brzy znamenat nudu. 

Doporučení o odkladu dává pedagogicko-psychologická poradna. Mezi nejčastější příčiny odkladu školní docházky patří podle Galiny Jarolímkové, ředitelky poradny pro Prahu 1, 2 a 4, logopedické vady a poruchy řeči spolu s poruchami pozornosti a soustředění. Ze čtyř navrhovaných variant by volila kombinaci variant navržených MŠMT, tedy výrazné omezení odkladů, kde se počítá se zrušením dodatečného odkladu, a odklad jen pro děti se závažným zdravotním znevýhodněním nebo s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami. 

„Doplnila bych ještě nutnost aktivní účasti v mateřské škole, žádné individuální domácí vzdělávání či jiné alternativy, jelikož by tímto byla zabezpečena odborná pedagogická péče o děti,” upřesňuje důvody kombinace obou variant Jarolímková, podle které fakt, že si dítě v polovině první třídy neposkládá slabiky k sobě, ještě nic neznamená. „Ale je potřeba s tím dál pracovat. Takže kdyby to bylo na mně, netlačila bych v první třídě hned důraz na čtení a počítání, ale rozložila bych tyto dovednosti mezi dva první roky. Třeba i s pomocí přípravné třídy pro děti, které jsou na hranici. V českém školství chybí hodně přípravných tříd. Spoustě dětí by přitom pomohly,” dodává ředitelka pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 s tím, že by některým dětem prospělo nastoupit do školy například až v pololetí, ale to v českém vzdělávacím systému nejde.

Pokud se rodiče nerozhodnou pro odklad ještě před nástupem do školy, může se dítě během prvního pololetí ještě vrátit do mateřské školy. Zbytečně však dítě vystavíme ostudě z toho, že vedle svých vrstevníků pohořelo. Takový handicap se potom těžko překonává.

Pokud je ale odklad povinné školní docházky opodstatněný, může být pro dítě velkou úlevou. Jestliže dítě nezvládne první třídu, může ve školákovi zanechat spoustu nepříjemných zážitků, které mu pak mohou způsobit bloky, které si nesou v lepším případě po dobu školní docházky a v horším po celý život. „Pokud se totiž rodiče nerozhodnou pro odklad ještě před nástupem do školy, může se dítě během prvního pololetí ještě vrátit do mateřské školy. Zbytečně však dítě vystavíme ostudě z toho, že vedle svých vrstevníků pohořelo. Takový handicap se potom těžko překonává,” vysvětluje Jarolímková s tím, že za loňský školní rok v pedagogicko-psychologické poradně posoudili zhruba 800 dětí, včetně screeningů školní zralosti v mateřských školách, a vydali doporučení pro zhruba 100 dětí. Přibližně dvě třetiny odkladových dětí jsou chlapci. 

Převést pravomoci na základní školy? Je to cesta

Ve srovnání s evropskými zeměmi je Česko v odkladech na špici. Ve Finsku začíná povinná školní docházka ve věku 7 let, ale děti s předčasným vývojem mohou nastoupit o rok dříve. Slovensko zrušila odklady v roce 2021, Rakousko odklady nemá povolené dokonce od přelomu milénia.

Pokud by si Česko vzalo inspiraci z okolních zemí, v sousedním Německu se předpisy liší podle spolkové země, ale zpravidla spadá rozhodnutí o odkladu do pravomoci ředitele školy, který si může vyžádat školní lékařskou nebo psychologickou zprávu. Právě to je druhá varianta, kterou ministerstvu navrhla odborná skupina. Podle analytičky EDUinu Kateřiny Lánské má smysl z prostého důvodu – návrh nestaví na plošných opatřeních. Školy by se navíc samy musely snažit získat o konkrétních dětech co nejvíce informací, což by jim pomohlo i do budoucna v tom, jak s nimi mají pracovat. 

„V každé jiné variantě je plošné opatření typu povolit odklady jen pro cizince, nebo podle data narození. Plošná opatření ale nemohou vždycky dobře reflektovat realitu. Ve chvíli, kdy budeme posuzovat odklady podle toho, že se děti narodily po 30. červnu, nemusíme vůbec rozpoznat ty, které to opravdu potřebují. Je pravda, že vyšší procento dětí právě na základě data narození dnes odklad dostane, hlavně chlapci z obavy, že jsou ještě příliš hraví a ve škole by nebyli schopni třeba vyučovací hodinu sedět, ale zároveň to nemusí vůbec nic vypovídat o tom, jak jsou schopni se učit, jak jsou rozvinutí v kognitivní oblasti nebo jaké mají předčtenářské dovednosti,” vysvětluje analytička EDUinu Kateřina Lánská, podle které je varianta povolení odkladů dětem pouze se závažným zdravotním znevýhodněním nebo s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami problematická v tom, že není jasné, co se přesně odlišnými kulturními a životními podmínkami myslí. 

12 společných bodů systémových opatření 
 
individuálnější přístup ke vzdělávání dětí 
lepší diagnostika
větší podpora od pedagogicko-psychologické poradny 
zajištění asistenta pedagoga pro 1. ročník 
lepší předávání informací o dětech mezi mateřskou a základní školou
plošné proškolení učitelů mateřinek i preventistů na základních školách v diagnostice a vzdělávání dětí se speciálními potřebami
větší podpora školských poradenských zařízení
zrušení známek od 1. do 3. třídy
zákaz opakování 1. třídy
postupný náběh v rozmezí tří až čtyř let všech opatření
zpřesnění údajů vykazovaných školami
otevření debaty o zvýšení kvalifikace učitelů mateřských škol

Snížení odkladů bude Česko stát spoustu peněz i sil

Všechny navrhované varianty řešení jsou proveditelné, ať už s většími, nebo menšími potížemi. Mezi ty hlavní patří ale nedostatek peněz ve školství, nejednotná diagnostika pedagogicko-psychologických poraden a v neposlední řadě také nedostatek lidí. Ve školách je stálý psycholog luxusem, sociální pedagogy také nemají všude a asistentů pedagoga na podobná opatření také nemusí být dostatek.

„Bude třeba zajistit personální síly, aby mohla nastat změna. Je nutné mít sjednocenou metodiku posuzování školní připravenosti pro všechny pedagogicko-psychologické poradny. Mít k dispozici psychology nebo aspoň proškolené učitele základních škol, aby chápali, že v mateřských školách si děti pouze nehrají, ale celkově se rozvíjí, a že už v raném věku se dá leccos vypozorovat,” vyjmenovává Kateřina Lánská. Ideálně by tedy psychologové z poraden měli chodit už do mateřských škol, ale na to kapacity nemají. „Nestíhají odbavit ani děti, které dochází k nim. Současně by se také měla více propojit spolupráce a předávání informací mezi mateřskou a základní školou. Ruku v ruce by s tím měl jít také rozpočet a potřebné finance, abychom je nesháněli na poslední chvíli,” doplňuje další a další střípky z dlouhé řady nutné podpory. 

Nyní na Táborsku probíhá pilotní projekt řešení odkladů, kde pedagogicko-psychologická poradna dělá screening u 27 mateřských škol, což je necelá tisícovka dětí. Jedním z cílů je prohloubit spolupráci s mateřskou školou, která by vedla ke snížení počtu odkladů. I tady se ale potýkají s nedostatkem personálu a nemohou tak dělat podobné screeningy plošně. U některých žádostí o vyšetření čekají rodiny i dlouhé měsíce, než je vyřídí. Možností by tak bylo doplnit vzdělání učitelům v mateřinkách tak, aby jej mohli dělat sami. Ministerstvo školství tak nyní čeká rozhodnutí, jakou cestou se vydat. Jak EDUzínu řekla mluvčí Tereza Fojtová, variantní řešení jsou připravena k debatě a chtějí z nich vybrat to nejlepší.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.

 
DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments


Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.