Nulté ročníky, jazykové kurzy i soukromí učitelé. Na střední školu se chtějí dostat i dospívající, proto které je čeština cizím jazykem. A musí se tak s testy poprat po svém. Letos se na střední školy hlásí necelých 150 tisíc zájemců, kteří skládají jednotnou přijímací zkoušku. Dnes měli druhý pokus ti, kteří chtějí studovat na klasickém čtyřletém oboru, zájemci o osmiletá a šestiletá gymnázia si test napíšou v úterý a ve středu. Náhradní termíny jsou pak stanovené na konec měsíce, konkrétně 29. a 30. dubna. 

Olga Kovalenko je v Česku se syny druhým rokem. Za příbuznými se vydala poté, co už pro ně na Ukrajině nebylo bezpečno a manžel padl v boji s Ruskem. Nejstarší syn by měl a chce jít na střední školu. V češtině si není úplně jistý a chodí proto na soukromé doučování. „Po příjezdu chodil do takové adaptační skupiny, ale ta pak skončila. Začal proto chodit na fotbal s českými dětmi, ale potřebovali jsme, aby se česky naučil tak dobře, aby mohl jít na střední. Jazykové kurzy byly plné, tak jsme mu zařídili doučování s lektorkou,” popisuje Olga, které pomáhá celá rodina. Téměř šestnáctiletý Alexandr má tři hodiny týdně a k tomu kroužky, aby musel mluvit co nejvíce. 

Podobných dětí jsou nyní v Česku tisíce. Situaci umocnila válka na Ukrajině a příchod uprchlíků, kteří před boji zamířili na západ. Přesná čísla podle organizace META nikdo nemá, pracují proto s odhady. „Před válkou na Ukrajině byl počet mladých lidí, kteří by potřebovali každoročně absolvovat tento kurz, zhruba osm set. S přílivem uprchlíků z Ukrajiny se tato čísla mnohonásobně zvětšila. V současnosti na území České republiky pobývá téměř 20 tisíc mladých držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny ve věku mezi 16 a 18 lety, jen relativně malé procento z nich již navštěvuje střední školy,” vysvětluje projektová koordinátorka organizace META Martina Škrdlantová. 

Čtyři hodiny denně, pět dní v týdnu. Češtinu se mohou Ukrajinci učit intenzivně, když je k tomu politická vůle Čtěte více

Každý cizinec pochopitelně nemusí mít úroveň češtiny tak nízkou, aby potřeboval jazykový kurz, nebo nemusí chtít studovat střední školu. Tisíce teenagerů ze zahraničí ale pomoc potřebují. Převis poptávky k nabídce jazykových kurzů je ale obrovský. 

Češtinu se v kurzu učí jen zlomek cizinců, kteří by to potřebovali

Ač se každoročně složení tříd v jazykových kurzech po celé republice liší, poslední dva roky je mezi zájemci pochopitelně nejvíce Ukrajinců. Nejsou to ale jen oni, kdo potřebují s jazykem pomoci. Mezi studenty najdeme také zastoupení Vietnamu, Ruska nebo Číny. 

Česká Lípa má například velké zkušenosti s mongolskou menšinou, která pracuje v okolních továrnách. Ve městě žije na 3000 cizinců a více než polovina z nich je mongolské národnosti. Do českolipských mateřských a základních škol tak chodí stovky dětí s odlišným mateřským jazykem, které bylo třeba do společnosti začlenit. Speciální jazykové kurzy pro budoucí středoškoláky město nepořádá, ale zaměřuje se na děti v základních školách. V minulosti se tak do projektu integrace cizinců zapojily základní školy Slovanka, 28. října či Dr. Miroslava Tyrše. 

Praha 7 například pořádá intenzivní jazykový kurz zaměřený právě na středoškoláky. Začal v září, kdy se plně naplnila kapacita 60 studentů, na druhé pololetí byl převis poptávky o stovku přihlášek. V příštím roce chce proto s kurzy radnice pokračovat i nadále a kapacitu ještě zvýšit na 110 účastníků. 

„Cizinci mají kurzy češtiny jak v mezích zákona, tak navíc díky finančním prostředkům z projektu,” popisuje mluvčí města Kristýna Kňákal Brožová s tím, že je místní podpůrný projekt komplexní a zahrnuje i další aktivity. 

Fakt, že kapacity pro cizince obecně ani zdaleka nestačí, potvrzuje i organizace META, která osmým rokem pořádá roční přípravný kurz v Praze. Letos se díky spolupráci s partnerskými organizacemi poprvé koná stejný roční kurz i v Brně a v Plzni. Jenže v každém z měst je v kurzu místo pro maximálně 25 mladých lidí ročně. Sečteno, podtrženo – dohromady byla organizace schopna pro letošní rok navýšit kapacitu na zhruba 70 účastníků. „Každý rok máme obrovský převis poptávky a účastníky musíme vybírat ve dvoukolovém výběrovém řízení,” popisuje realitu Martina Škrdlantová. 

Do páté třídy neznámkujeme, žáků je ve třídě i čtyřicet, popisuje učitelka ukrajinskou reformu škol Čtěte více

Na řadu tak přichází buď zmínění soukromí učitelé, na které ale rodiny nemusí mít potřebné peníze, pomoc od města nebo samotných škol. Praha 7 například pořádá intenzivní jazykový kurz zaměřený právě na středoškoláky. Začal v září, kdy se plně naplnila kapacita 60 studentů, na druhé pololetí byl převis poptávky o stovku přihlášek. V příštím roce chce proto s kurzy radnice pokračovat i nadále a kapacitu ještě zvýšit na 110 účastníků. 

Kurzy pro cizince pořádají i školy. V Praze zorganizovala nulté ročníky pro ukrajinské uprchlíky například gymnázia Paměti národa, Na Zatlance, Karla Sladkovského či Smíchovská střední průmyslová škola a Gymnázium. 

Smíšené třídy bez rozdílu národnosti

A jak takové kurzy vůbec vypadají? META například nedělá rozdíly v tom, z jaké země žáci pocházejí, ale zato se v hodinách mluví výhradně česky. „Do kurzu přijímáme uchazečky a uchazeče starší patnácti let po ukončení povinné školní docházky, kteří chtějí v Česku na střední škole studovat, jenže jim v přijetí brání nulová či velmi nízká znalost češtiny jako vyučovacího jazyka,” vysvětluje projektová koordinátorka organizace META Martina Škrdlantová. 

Studenti mají dost prostoru na to, aby se česky naučili. Celkem mají týdně 30 hodin výuky, a to od září do června. V hodinách se zaměřují především na intenzivní výuku češtiny jako druhého jazyka od úrovně začátečníků a propojování jazyka s obsahem vybraného učiva ze základní školy. 

České školy mohou ukrajinským středoškolákům pomoct neztratit jejich budoucnost, říká Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni Čtěte více

„Kromě češtiny, která zahrnuje i speciální hodiny konverzace, gramatiky a opakování, je součástí rozvrhu také matematika včetně volitelné přípravy k jednotné přijímací zkoušce pro uchazeče o maturitní obory. Zařazené jsou také třídnické hodiny, volitelná angličtina, adaptační lekce pro studenty a studentky z Ukrajiny a volnočasové aktivity. Zásadní je pro nás komplexní podpora studentů a pomoc při výběru studijního oboru a školy, podání přihlášky, příprava na přijímací řízení, individuální podpora uchazečů a jejich zákonných zástupců,” vyjmenovává Martina Škrdlantová, jak jazykové kurzy pod jejich vedením vypadají, a dodává, že od nich mají studenti dlouhodobou podporu i po absolvování kurzu během studia na střední škole. 

Aby však byla příprava dětí s odlišným mateřským jazykem na vstup do středního vzdělávání do budoucna úspěšná, má se řešit systémově a plošně. Ministerstvo školství naposledy upravilo rámcový vzdělávací program v souvislosti s dětmi, které mají odlišný mateřský jazyk, v loňském září, kdy si cizinci mohou místo druhého cizího jazyka vybrat češtinu. Úpravu mají podle ministerstva školy využívat „v nejlepším zájmu žáka”, není tedy automatická a je na řediteli školy, jestli žákům cizincům takovou možnost nabídne. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let