I když je pojem lyceum už několik let součástí českého školství, mnozí o něm mají jen mlhavou představu. Lycea máme ekonomická, pedagogická, technická, nebo třeba přírodovědná. Právě to nabízí brněnská Střední průmyslová škola chemická. „Přírodovědné lyceum volí většinou ti, kteří si myslí, že je chemie zajímavá, ale nechtějí trávit tolik času v laboratořích. V budoucnu můžou směřovat kromě chemické nebo přírodovědecké fakulty třeba i na medicínu nebo farmacii. Anebo po maturitě půjdou rovnou do praxe,“ vysvětluje ředitel školy Vilém Koutník. 

V učebně, která sousedí s chemickou laboratoří, sedí u dlouhého stolu skupina studentů. Za chvíli bude zvonit a začne jim hodina analytické chemie. „Po přestávce nás čeká opakování k maturitní zkoušce,“ říká čtvrťákům z oboru aplikovaná chemie vyučující Pavel Kučera. Praktická část maturity – to je jedna z odlišností lycea a ostatních oborů. Lyceisté k ukončení studia zpracovávají dlouhodobou maturitní práci, budoucí chemici plní „zkoušku dospělosti” i z praktických úkolů v laboratoři. A právě analytika tvoří velkou část. Tento předmět studenti lycea vůbec nemají, byl by pro ně až moc odborný. „Analytiky se jen zlehka dotknou například v předmětu monitorování životního prostředí,“ říká ředitel Vilém Koutník. Studium jim tak má dát co největší přehled v oboru a konkrétní zaměření si vyberou po maturitě.

Méně času v laboratořích, navíc zeměpis 

Kromě odborných předmětů mají v rozvrhu i všeobecné předměty – třeba zeměpis, biologii nebo víc hodin dějepisu než studenti oborů aplikovaná chemie a analýza potravin, které škola taky nabízí. „Dříve to bylo běžné, že většina studentů z odborných oborů šla po maturitě rovnou do praxe. Proto mají více laboratorních hodin než ti na lyceu,“ dodává učitel Pavel Kučera. V současnosti je ale situace trochu jiná. Na vysokou školu míří asi osmdesát procent studentů z celé školy. „Řekl bych, že je to srovnatelné napříč obory,“ popisuje ředitel, „když se ale studenti lycea rozhodnou jít rovnou pracovat, uplatnění v oboru najdou taktéž, protože praxi mají stejnou jako naši chemici.“

Pěvecký sbor jako povinný předmět? Lehce znudění žáci, překvapivé výsledky Čtěte více

Část předmětů je ale pro všechny obory stejná – jazyky, společenskovědní základ nebo informatika. U některých jsou drobné odlišnosti probíraných tématech, jak zmiňuje učitel Roman Guráň, který vyučuje informatiku. „Ta časová dotace je sice u všech stejná, čtyřhodinová, ale třeba u lycea je to víc zaměřené na teorii. Dokonce můžou dělat i dlouhodobou maturitní práci z informatiky, tam se momentálně věnujeme například robotice,“ popisuje učitel. Před ním na stole stojí model laboratorního robota, který jeden ze studentů sestavil a naprogramoval. Pomáhat by měl při běžné práci v laboratoři. „Tady robot dostane příkaz, že má vzít první lahvičku, dál dokáže odšroubovat víčko a přenést ji sem,“ popisuje fungování robota učitel, „tento model bude student obhajovat při maturitní zkoušce.“ Je to tak příklad toho, jakým směrem se může žák na lyceu během čtyř let vyprofilovat.

Ze strany odborné veřejnosti cítíme velkou poptávku po chemicky vzdělaných mladých lidech, kteří tu v Jihomoravském kraji chybí. A protože máme dobré zkušenosti z přírodovědného lycea, tak z něj budeme vycházet při výuce na gymnáziu.

I když se obory a jejich jednotlivé předměty na brněnské střední škole na první pohled dost podobají, lyceum se náplní blíží spíš gymnáziu, a to především všeobecností. Tu má ve středoškolském vzdělání podpořit plánovaná oborová soustava MŠMT, která má ulevit přetlaku na gymnáziích, a to právě i vznikem nových lyceí. Aktuálnosti oborů středních škol se věnuje i Audit vzdělávacího systému za rok 2023, který zveřejnilo Informační centrum o vzdělávání EDUin.

Gympl zaměřený na přírodní vědy

V následujících třech letech má na brněnských středních školách vzniknout šest nových lycejních oborů, a to hlavně technického zaměření, a navíc přibude i jedno gymnázium. To už od příštího školního roku otevírá právě Střední průmyslová škola chemická. A chce ho více zaměřit na přírodní vědy, konkrétně na chemii. „Ze strany odborné veřejnosti cítíme velkou poptávku po chemicky vzdělaných mladých lidech, kteří tu v Jihomoravském kraji chybí. A protože máme dobré zkušenosti z přírodovědného lycea, tak z něj budeme vycházet při výuce na gymnáziu,“ zdůvodňuje zaměření gymnázia ředitel Vilém Koutník. Ve volitelných předmětech a seminářích se tak budou studenti orientovat právě na chemii, biologii a fyziku. „Samozřejmě tak, jak nám to RVP dovoluje. Chceme se víc propojit s dalšími výzkumnými institucemi a univerzitami, kam budou studenti chodit na praxe a odborníci z praxe k nám budou chodit učit. Podobně už to funguje v současnosti i na lyceu, a proto v tom chceme dál pokračovat,“ popisuje ředitel. 

Že by ale o lyceum tím pádem byl v budoucnu nižší zájem, si ředitel nemyslí. Třeba jen v letošním roce se hlásí podobné množství uchazečů jak na gymnázium, tak i na lyceum. V obou případech přes dvě stovky. Právě všeobecnost je to, co žáky často na oborech jako gymnázium nebo lyceum nejvíc láká. Nemusí si své budoucí zaměření vybírat už v 9. třídě a na střední škole mají ještě prostor se rozhodnout. „Když ale člověka láká chemie, tak je vhodné, aby si třeba to přírodovědné lyceum vybral,“ vysvětluje ředitel, „může se stát, že některý z absolventů pak směřuje úplně jinam, ale většinou zůstávají v oboru. Dnes je chemie všude – v lékařství, ve stavitelství, ve fotovoltaice.“ Na univerzitu tak pak přichází student už se základním vhledem do oboru, což pak může pomoct k úspěšnému dokončení studia. 

Labiny i pro lyceisty odjinud 

Laboratorní učebny má střední škola i v přízemí a uvnitř se něco děje. Zrovna tam mají výuku lyceisté. „Ti ale nejsou od nás ze školy,“ směje se ředitel Vilém Koutník. Laboratoře využívají i jiní středoškoláci. Třeba zrovna dnes ze Střední průmyslové školy Sokolská. „Když na školách nemají dostatečně vybavené laboratoře, mohou si pronajmout na výuku ty naše. A v této skupince je to dokonce i s naším panem učitelem,“ ukazuje ředitel na vysokého muže v brýlích, který zrovna žákům vysvětluje, co je dnes na cvičení čeká.

V hodinách se hodně smějeme, říká učitelka chemie a biologie. Stihne i zpívat a hrát divadlo Čtěte více

Všichni na sobě mají bílé pláště a postupně si nasazují i ochranné pomůcky. Skupinku ve vedlejší laboratoři učí Jarmila Polišenská, která je přímo ze Sokolské. „Máme tu dnes studenty technického lycea. V laboratořích moc času netráví, tak jsme rádi, že je ta možnost chodit sem,“ popisuje učitelka.

Díky tomu si se studenty zkouší v praxi to, co probírají v hodinách. I ona studium popisuje jako něco mezi gymnáziem a odborným oborem. „Ty první dva ročníky jsou hodně podobné gymnáziu, protože mají všeobecné předměty jako zeměpis nebo dějepis. Až pak ve třetím ročníku si vybírají zaměření, a to buď strojírenství nebo elektrotechnika, a mají především ty odborné,“ vysvětluje učitelka Jarmila Polišenská. „Zásadní ale pro lycea je, že musí vznikat na odborných školách,“ uzavírá ředitel brněnské Střední průmyslové školy chemické Vilém Koutník.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz. 

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let