Místo šikulkování podpořte růstové myšlení, dítě bude v životě úspěšnější

Asi každý rodič by chtěl vychovat dítě, které se překážek v životě nezalekne. Jenže jak toho docílit?

Upekli jste dort a ten se nepovedl? Člověk s fixním myšlením by řekl, že neumí péct, a už by to nikdy nezkusil. Naopak člověk s růstovým myšlením by si uvědomil, že se to nepovedlo, ale hledal by cesty, jak by se to příště mohlo povést. Lidé s růstovým myšlením jsou v životě úspěšnější – a to už od dětství.

Adama odmítla spádová školka i škola, dnes studuje na prestižním anglickém gymnáziu

Dnes už je Adam v prvním ročníku šestiletého Anglického gymnázia v Praze.

Když se Claudii Laburdové v roce 2008 narodil syn Adam, dobrých zpráv dostala málo. Lékaři jí řekli, že se chlapec v životě neobejde bez invalidního vozíku a dokonce novopečené mámě nabídli, že může syna dát do ústavu. Dnes Adam chodí, jezdí na kole a studuje na prestižním gymnáziu. „Ve spádové školce ani škole to nevyšlo, tak jsme hledali dál a nakonec měli štěstí,“ říká Claudie.

Lucie Fialová: Učňáky nepotřebují bezpečnostní rámy. Stačilo by trochu pozornosti a péče

Lucie Fialová: Úkolem základní školy je odlišné startovní podmínky dětí vyrovnat, ale to se v Česku dlouhodobě nedaří.

„Učitelé mlátí žáky, na vlastní oči jsem to viděl,“ napsal uživatel GrejDd před třemi měsíci v Google recenzi pražského učiliště Ohradní, kde poslední březnový den došlo k vraždě učitele. Podle dalšího recenzenta je mlácení žáků na škole dokonce „denní chléb“. Jakýsi Nigel si před třemi lety stěžoval na „psychické deptání“ ze strany mistra výcviku. Všechny negativní recenze se týkají zrovna oboru mechanik-elektronik, který navštěvoval i student obviněný z útoku mačetou. „Až na pár vzácných výjimek si profesoři léči své mindráky na studentech. Ředitel dělá, že to nevidí,“ píše recenzent Lukáš Mach. 

Nevíte? Tak tipujte. A příklady po sobě nekontrolujte. Desatero rad, jak uspět u přijímaček

Najdete rozdíl mezi atmosférou na archivním snímku a současnými českými přijímacími zkouškami?

Přijímací zkoušky na střední školy se blíží. Jak mohou páťáci, sedmáci či deváťáci testy zvládnout co nejlépe? O své tipy se podělí instagramový Běžící češtinář a také čerstvý vítěz soutěže Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele Marek Valášek. 

Zápis do školy od A do Z. Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky

Rozjezd ve škole je z hlediska sebevědomí dítěte a jeho dalšího vztahu ke škole opravdu velmi důležitý.

Zápis do školy je důležitý milník nejen pro děti, ale možná daleko více pro jejich rodiče. Někteří si v těchto dnech lámou hlavu nad tím, co by měl jejich předškoláček umět nebo jestli vybrali tu správnou školu. V našich textech přinášíme odpovědi na ty nejčastější otázky, které je nyní napadají.

Děti dnes častěji zvažují, kým vlastně jsou, říká školní psycholožka. Všímá si i násilí nebo sebepoškozování

"Když vidím, že se mi podařilo podpořit důvěru dětí v sebe samé, vidím, že ve škole je moje místo," říká Veronika Francová.

Mít vlastního psychologa je požehnání pro celou školu. Ladí vztahy v třídních kolektivech, vyslechne problémy dětí, ale můžou se na něj obrátit i tápající učitelé nebo rodiče žáků, kteří potřebují poradit s výchovou. „Na prvním místě je žák a to, aby se mohl dobře a bezpečně učit, k tomu ale potřebuje dobré vztahy s celým svým okolím,“ říká psycholožka pražské Základní školy  u svatého Štěpána Veronika Francová. A přibližuje, jak vypadá jeden její běžný den.

Učitelky chodí v neoprenu a hodina trvá deset minut. Na Hanspaulce si vyzkoušeli Týden naruby

Eliška ze 3.B šla za důchodkyni.

Kdo si někdy nepřál, aby ze školy zmizely všechny předměty a zůstaly jen přestávky! Žákům pražské Základní školy Hanspaulka se to částečně splnilo. Během jejich školního Týdne naruby byly vyučovací hodiny krátké jako přestávky a naopak. Za katedru se postavili sami žáci a v hodinách se smělo jíst. Na chodbách školy byl také k vidění učitel v černém křiváku, žákyně převlečená za důchodkyni nebo celá třída v pyžamech či županech. Nápad na bláznivý týden vznikl v žákovském parlamentu a přinesl několik zajímavých zjištění. 

Nadání je jako rostlina, která se musí zalévat, jinak uschne, říká speciální pedagožka

"Někdy se nadané dítě nejeví jako výjimečné, protože prostě není ambiciózní."

Školní učivo je pro ně příliš povrchní, příklady by mohli mít dávno spočítané, v jazyce jsou napřed. Ale důmyslně to skrývají – třeba proto, že na sebe nechtějí příliš upozorňovat. Nebo se bojí, že by jinak nezapadli do kolektivu. Říká se tomu skryté nebo potlačované nadání. „Úmyslné skrývání nadání může vést nejen k zakrnění dovedností a zájmů, ale také k frustraci a nenaplnění potřeb,“ upozorňuje speciální pedagožka Markéta Kůtková.  

Kosťa a Saša z Kyjeva jdou poprvé do školy v Praze. Možná zlepší české vzdělávání

Rodina Kosti a Saši odjela z Kyjeva vlakem do Užhorodu, na hranicích strávili sedm hodin.

Kosťa a Saša chodili ještě před čtrnácti dny do školy v Kyjevě. V jejich městě se ale teď válčí, a tak spolu s maminkou a mladším bratrem uprchli do Česka. V úterý poprvé usedli v lavicích pražské Bratrské školy. Po jarních prázdninách nastoupí do Sašiny třídy ještě jedna ukrajinská dívka. „Je to punk, narychlo pro ně sháníme svačiny, obědy, aktovky i penály,“ říká ředitel školy Rostislav Konopa. 

Všechno ví, ale způsobně mlčí. Některé děti své nadání schválně skrývají

Být odlišný je v pořádku.

Prvňačka Anička čte doma knihy pro starší děti, píše příběhy a násobí. Ale když je ve škole, slabikuje spolu se spolužáky. A když má příklady hotové, nehlásí se a tiše čeká na ostatní. Říká se tomu skrývané nadání a některé děti – existují indicie pro to, že častěji to bývají dívky – to více či méně vědomě dělají proto, aby mezi vrstevníky nevyčnívaly.