Náboženství je v české škole popelkou. Dětem i rodičům je to jedno

0
(0)


Zatímco náboženské spory hýbaly a hýbou světem, ba dokonce ohrožují naši budoucnost, v českých školách se náboženství vyučuje velmi okrajově.

Náboženští fanatici nesmí proniknout do škol a svádět děti na scestí. Na tom panuje všeobecná shoda. V českých školách je ale tohle riziko téměř nulové, protože o náboženství se nezajímají ani děti, ani rodiče.  Na hodiny náboženství chodí podle statistik římskokatolické církve asi 4,5 procenta všech žáků základních škol.

Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako je náboženství mít takový vliv na lidské soužití.

Kde není poptávka, není ani nabídka. Jako zvláštní – nepovinný – předmět se náboženství učí jen v málokteré škole a i v rámci běžné výuky se krčí spíše v koutě. Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako je náboženství mít takový vliv na lidské soužití.

„Nějaké náboženství vyznává 6 ze 7 miliard lidí,“ říká religionista Ivan Odilo Štampach, který se výukou náboženství ve školách zabývá. „Nepředpojaté studium a zkoumání různých vyznání v rámci základního všeobecného vzdělání se mi tedy jeví jako důležitý předpoklad porozumění světu.“  

Magické číslo sedm
Náboženství je nepochybně součástí kulturních dějin i horké současnosti, ale nejen to. Může být i zdrojem inspirace pro krizové životní situace, a to i nevěřícímu člověku. Kdy je tedy škola povinna výuku (o) náboženství zajistit?

Pokud o to projeví zájem rodiče alespoň 7 žáků a shodnou se na tom, co se má učit. Jsou-li žáci stejného vyznání, není problém, ale když jsou někteří z rodin katolických a jiní mají rodinné zázemí protestantské, možná jim jeden učitel nebude stačit. Rodiče se zkrátka musí dohodnout.

Jiná náboženství než křesťanství se v českých školách jako nepovinný předmět neučí, i když by teoreticky mohla. Teoreticky. Církve nebo náboženské společnosti, na které škola výuku deleguje, musejí mít speciální souhlas od státu neboli zvláštní právo. U nás toto zvláštní právo pro výuku na veřejných školách mají pouze křesťanské církve. Podle Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností je nemá ani Federace židovských obcí v České republice (což ale může znamenat, že si o něj nepožádala).

Když ne jako předmět, tak jako zájmový kroužek
Učitel náboženství musí mít příslušnou pedagogickou specializaci. Pokud je cizinec, musí mít složenou zkoušku z češtiny a jeho pedagogické vzdělání musí být ekvivalentní vzdělání na české teologické fakultě.

Je-li dětí méně než sedm a škola jim chce i tak vyhovět, může výuka náboženství probíhat v zájmovém kroužku. A někde se to prostě řeší tak, že děti chodí po škole na faru.

Je dobré mít na paměti, že školy sice svěřují výuku náboženství církevním organizacím, ale za obsah vzdělávání a provoz školy zodpovídá ředitel. On tedy posuzuje nabídku, kterou mu náboženské organizace předkládají, a má poslední slovo. Když se mu nelíbí, jakým způsobem hodiny náboženství probíhají, může zasáhnout a požádat o výměnu učitele.

K náboženství se učitelé mohou dostat i přes slavnosti a rituály spojené se zásadními momenty v životě – jako je třeba smrt, nebo narození…

Náboženství ukryté v předmětech
Náboženství by se mělo probírat nejenom v náboženství, ale i v rámci dalších předmětů, a tam se samozřejmě neomezuje jen na křesťanství. Děti by na konci základní školy měly mít přehled o všech hlavních náboženstvích. Učitelé by se měli s tímto úkolem nějak popasovat zpravidla v dějepise a v občanské výchově. Přesah přes písemnictví je i do českého jazyka. „V češtině někteří učitelé zařazují čtení Bible, ale k náboženství se mohou dostat i přes slavnosti a rituály spojené se zásadními momenty v životě – jako je třeba smrt, nebo narození,“ říká Miroslav Hřebecký, odborný konzultant vzdělávací organizace EDUin s dlouholetou ředitelskou praxí ze soukromého gymnázia a veřejné základní školy.

Náboženství částečně zasahuje i do zeměpisu. „Nehlásím se k žádné církvi, ale přijde mi to důležité, takže náboženství věnuji 2-3 hodiny, ačkoli bych mohla méně,“ říká učitelka zeměpisu na 2.stupni základní školy v Pelhřimově Blanka Medová. „Když o náboženství začneme, některé děti se ošklíbají. Na to mám takový fígl. Zeptám se jich: znáte geniálního vědce, kterého uznává celý svět a který objevil úplně nové zákonitosti fungování světa a vesmíru? A když děti řeknou ´Einstein´, tak já jim na to: no vidíte, a to byl hluboce věřící člověk.“

Různá náboženství a jejich etické aspekty se mohou probírat i v rámci volitelného předmětu Etická výchova, který zavádí čím dál více základních škol.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

0 / 5. 0

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
24 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Johny
Johny
6. 11. 2017 10:00

K čemu je dobré náboženství?K pochopení jiných náboženství?K pochopení něčeho,co se učí proto,že tomu někdo věří?Nejmenuje se to jinými slovy víra?Proč se tedy učí na jedné straně evoluce a na druhé straně náboženství?Náboženství je organická hmota,ze které vznikl život-bytí?

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
8. 11. 2017 14:38
Reply to  Johny

Pane Johny, už to, že nejste schopen se pod své hloupé otázky podepsat, svědčí o Vaší úrovni. To, že se takhle ptáte, je právě důsledkem Vaší nedovzdělanosti. Co takhle přihlásit se na kurz náboženské výchovy?

Johny
Johny
12. 11. 2017 10:29

Myslíte si,že když někoho nazvete hloupým a neumíte si přečíst jméno,že to někoho okamžitě přesvědčí o nutnosti přistoupit k pochopení víry,nebo dokonce k víře?Jste velmi hloupý a omezený ve své víře,takto se chovali a chovají komunisti.Pro to samé neměli rádi ani církev.Mé jméno je Johny.Sám jste totalitní výplod a nevzdělaný omezenec.

Vva
Vva
6. 11. 2017 11:55

Mělo by se učit o náboženství, ne dětem vymývat mozky nějakou (jakoukoli) vírou! Informace o různých náboženstvích, bez preferování jakéhokoli z nich, dá dětem daleko víc, než náboženská výchova.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
8. 11. 2017 14:40
Reply to  Vva

Vymývat mozky jakoukoliv vírou, jak to.myslíte?

kubal
kubal
10. 11. 2017 15:03

Myslí tím indoktrinaci dětí. Je normální nebýt indoktrinován jakoukoli vírou či náboženstvím.

Jana Harušťáková
Jana Harušťáková
6. 11. 2017 12:35

Děkuji autorce za článek. Téma víry a náboženství na školách opravdu téměř chybí, naprosto souhlasím s panem Štampachem, že je potřeba mu rozumět, abychom rozuměli současnému světu. Doporučuji oddělovat a vysvětlovat rozdíl mezi pojmy „výuka náboženství“ a „výuka o náboženství“ – právě to druhé znamená snahu o nekonfesijní, objektivní a vyvážené informování o náboženstvích v souvislostech (sociokulturních, politických a historických).
Charita ČR v rámci projektu Žijeme spolu, mluvíme spolu ( http://svet.charita.cz/globalni-rozvojove-vzdelavani/zijeme-spolu-mluvime-spolu/) přináší učitelům komplexní podporu pro výuku o náboženství, která zahrnuje i podporu mediální gramotnosti žáků, kritického myšlení a práci s postoji a hodnotami. Nabízíme metodické materiály, semináře a lektorské vedení výukových lekcí do hodin. V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat (viz uvedený odkaz).

Tomama
Tomama
6. 11. 2017 19:32

Výuka nábožentví: Tím se v české kotlině patrně rozumí výuka toho katolického . Nějaká evangelická, ižidovská, pravoslavná – ta se mají provozovat ve volném čase.

Soňa
Soňa
6. 11. 2017 21:55

Na jednu stranu jsme hrdí na to, že jsme nejateističtější v Evropě a na druhou stranu začnem tahat náboženství do školy? No to snad ne… Kdo má zájem tam své děti posílat, ať jdou na faru, nebo kde se to provozuje. Ostatně zfanatizovaní „ubozí emigranti“ by nám mohli být varováním, kam taky přílišná víra může vést.

Jaroslav Jirásko
Jaroslav Jirásko
8. 11. 2017 14:48
Reply to  Soňa

Nevím, jestli máme být na to, že jsme národ ateistů, hrdi, mně to jako důvod k hrdosti nepřipadá. Já se za to stydím. A ještě že jste připomněla“ubohé emigranty“ Už jsem se lekl, že by se tady o tom nikdo nezmínil.

Čestmír Berka
Čestmír Berka
9. 11. 2017 09:14

zato stát okolo hranic s růženci jako nedávno Poláci- to musí být důvod k hrdosti na katolíky. Nevěřícím je papež František buď lhostejný, či dokonce sympatický- to někteří katolíci by ho dnes nejradši upálili

kubal
kubal
10. 11. 2017 15:06

za co se stydíte je vaše soukromá věc, netahejte to do školy, nikoho to nezajímá.

Johny
Johny
12. 11. 2017 10:35

Nemáte jakékoliv právo určovat komukoliv jeho víru,věřte nebo nevěřte,ale vaše výplody jsou trapné a za to,že jsem nevěřící pes se rozhodně nestydím.Prostě věřím v evoluci.

Pavla Blatná
Pavla Blatná
7. 11. 2017 09:10

Myslím, že se tady v diskuzi trochu plete výuka náboženství jako předávání víry v rámci určité církve a výuka zaměřená na seznámení s různými náboženstvími, což v rámci otevírání hranic celého světa (i třeba přes virtuální realitu) je vlastně učení se o způsobu myšlení jiných lidí na Zeměkouli. Díky tomu by zřejmě ubylo mnoho předsudků a zkratkových výkřiků, ale to by asi nebyla taková legrace, že? 🙂

Čestmír Berka
Čestmír Berka
9. 11. 2017 09:09
Reply to  Pavla Blatná

Neměli by se spíš věřící učit o způsobu myšlení nevěřících? Mezi věřícími je totiž mnoho předsudků vůči nevěřícím či otevřeným ateistům. Věřící si často myslí, že ateisté nemají morálku a jsou zkažení- některá náboženství jsou dokonce vůči ateistům tak nepřátelská, že hlásají vůči nim nenávist. Každý věřící si myslí, že jeho náboženství je to pravé ( jinak by v něm nebyl…) a ostatní falešná. O světě se v náboženských textech píší naprosté nesmysly.

Martin Karas
Martin Karas
10. 11. 2017 08:47

Problém věřících spočívá v tom, že mají takříkajíc „klapky na očích“. Jejich rozhled je snížen, některé věci prostě nedokáží logicky uchopit, analyzovat, rozklíčovat. A podobně je to i s jejich morálkou. Zatímco ateista má morálku přirozenou, odvozenou z primárního evolučního pravidla „nedělej ostatním to, co sám nechceš“, mají věřící morálku umělou, nepřirozenou, vnucenou přes různá pravidla, výhrůžky a tresty následující po jejich hříšném chování. Zatímco ateista s pocitem viny po spáchaném přestoupení mimo hranice morálního chování musí žít, věřící si odplká pár svých otčenášů a je vykoupen. Ano, je to snazší, pro toho daného jedince. Ale společnost jako taková trpí.

Martin Karas
Martin Karas
10. 11. 2017 08:37

Rozhodně je nutné, aby se alespoň v základech děti o náboženstvích a různých vírách ve škole dozvěděli. A možná je to špatně, že tyto hrozby jsou v současné době ve školách poněkud opomíjené. Je jasné, že na děti, zejména na druhém stupni, číhají různá a akutnější nebezpečí, jako alkohol, drogy, však to známe, puberťáci experimentují s kdečím. (Na druhou stranu je až překvapující, že i celkem malé děti už dneska chápou, jak by mohly skončit, když začnou fetovat, co se týče nebezpečí drog, je informovanost na škole poměrně vysoká.) A přesně tak je třeba je vyučovat děti i v tom, co by se jim mohlo stát, pokud padnou do léčky nějaké náboženské sekty, ať už katolíků, jehovistů či islámistů. Je třeba jim vysvětlit, jakým způsobem z nich bude chtít církev cestou „víry“ udělat poslušné a nemyslící ovečky, kterým o jejich životě rozhoduje jejich pastýř. V základu by postačilo, aby v mladých lidech byl budován pevný základ kritického myšlení. Aby neskočili tak snadno na špek učiněným blbostem.

Petr T.
Petr T.
10. 11. 2017 08:55

Učitelé by především neměli lhát. Einstein byl samozřejmě nevěřící

Jan
Jan
10. 11. 2017 10:31
Reply to  Petr T.

Although he did not believe in a personal God, he indicated that he would never seek to combat such belief because „such a belief seems to me preferable to the lack of any transcendental outlook.“

https://en.wikipedia.org/wiki/Religious_and_philosophical_views_of_Albert_Einstein

kubal
kubal
10. 11. 2017 15:00
Reply to  Jan

Je úplně jedno v co věřil Einstein, je to jeho soukromá věc. Důležité je seznamovat se s výsledky jeho myšlenek a jeho práce, to je daleko důležitější než výuka náboženství.

Jiří
Jiří
12. 11. 2017 23:47

Osobně myslím ,že, je věc kohokoliv mít nebo nemít víru. Ale nesouhlasím, aby se vyučovala na základních ani středních školách či učňovských oborech. Děti jsou děti , na střední prochází pubertou a poznávají mladí sami sebe. Jestli se má někdo rozhodnout, zda chce uznávat nějakou víru, ať si vybere jako dospělí a ne , aby někdo manipuloval s dětskou duší a myslí, už od raného věku kdy se tomu myšlenkově nemůže bránit a ve vší podstatě ani pochopit co to vlastně znamená.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
3. 3. 2018 19:19

Výuka náboženství má nepochopitelně exkluzívní postavení. Je to jediný nepovinný předmět a navíc je to předmět bez opory v RVP ZV, dokonce nemusí mít ani vypracovaný ŠVP, na rozdíl od družiny. Zůstává také zcela bez kontroly ze strany ČŠI.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.



Zaregistrujte se