Školy jsou tu všechny stejně dobré, rodiče se nemusí honit za lepší, říká Češka žijící ve Švýcarsku

0
(0)


Hana Hurábová žije s manželem a třemi dětmi ve Švýcarsku od roku 2014. Nejstarší syn chodí do druhé třídy. „O zařazení do školy rozhoduje radnice podle místa bydliště. A rodiče to akceptují, protože úroveň státních škol je velmi dobrá a u všech podobná, takže nikdo nemá potřebu se honit za něčím lepším,“ říká.

Vesnická škola, do které chodí náš nejstarší syn, je malá. Každý ročník má jen jednu třídu, ve které je do dvaceti dětí. Na rozdíl od školky, kde se mluví místním dialektem, probíhá školní výuka ve spisovné němčině. Dialektem se děti s učitelkou a spolužáky baví o přestávkách.

Děti nevnímají, že jsou různých národností
V naší malé vesnici žije doslova kulturní mix obyvatel. Je tu hodně potomků emigrantů z bývalé Jugoslávie, pak také Turci, Tamilové… Musím říct, že Švýcarů je v naší škole opravdu málo. Ale zase ve vedlejší škole je to právě naopak. Myslím, že je to i tím, že naše vesnice má nejnižší daně z okolí, a proto se sem lidé rádi stěhují. Ale děti toto dělení nevnímají. Berou to jako normální věc. Všichni ve škole mluví společným jazykem, a to je důležité.

V naší vesnici žije kulturní mix obyvatel. Děti to berou jako úplně normální věc. Všichni ve škole mluví společným jazykem, a to je důležité.

O zařazení do školy rozhoduje radnice podle místa bydliště. A rodiče to akceptují, protože úroveň státních škol je velmi dobrá a u všech podobná, takže nikdo nemá potřebu se honit za něčím lepším.

V první třídě je vyučování jen dopoledne a jedno odpolední k tomu. Ve druhé třídě už jsou odpolední vyučování dvě. V dalších ročnících se to ještě navyšuje. Pro německy hovořící část Švýcarska byl od příštího školního roku schválen nový výukový plán „Lehrplan 21“, podle kterého se bude penzum hodin ještě zvyšovat. Uvidíme, co nás čeká.

Jedno téma se prolíná všemi předměty
Hlavní rozdíl oproti Česku je v provázanosti výuky: V průběhu školního roku se vždy věnují určitému tématu a to téma se prolíná do všech předmětů. Teď třeba měli téma vzduch: v němčině si četli příběh o chlapci, který letěl kolem světa v horkovzdušném balónu, v hudební výchově se učili o dechových nástrojích a v pracovní výchově vyráběli svůj horkovzdušný balón.

Mají rozvrh, ale ne vždy se podle něj jede. Učitelka ho mění, jak potřebuje.

Vždy v pondělí dostáváme písemný přehled toho, co se v daný týden bude v předmětech probírat. Mají rozvrh, ale ne vždy se podle něj jede. Když má učitelka pocit, že na něco děti potřebují víc času, změní si to, jak potřebuje.

Frontální výuky – tedy, že učitel přednáší před tabulí a všichni ho poslouchají – moc není. Lavice jsou uspořádané do U, ale často se učí také v kruhu na zemi. Běžné je, že děti pracují ve skupinkách, některá z nich si jde sednout třeba na chodbu.

O přestávku ven, za každého počasí
Domácí úkoly děti dostávají v pondělí a v pátek je mají odevzdat. Jsou vždy z němčiny (psaní a čtení) a matematiky. Záleží na dětech, jak si jejich vypracování rozvrhnou. Ale podle výukového plánu by neměly strávit jejich psaním víc než půl hodiny denně.

Zajímavé je, že o velké “svačinové” přestávce chodí děti ven, a to za každého počasí. Hrají na honěnou nebo fotbálek, v naší škole mají k dispozici i pingpongové stoly. Ty starší tvoří skupinky a “probírají důležité věci”.

Aktivní zapojení rodičů se ve škole moc nevyžaduje. Jen na konci roku je závěrečná slavnost, kdy nás škola žádá, abychom přinesli něco dobrého. Minulý rok jsem pekla medovník a měli jsme možnost ochutnat spoustu mezinárodních dobrot od dalších rodičů.

Děti se hodnotí samy
Rodičovská schůzka se koná jednou ročně, většinou v polovině školního roku. Je na rodičích, jestli ji chtějí absolvovat i s dítětem. Je tady totiž kladen důraz na to, aby se děti uměly samy ohodnotit. Sebehodnocení – u malých dětí pomocí smajlíků – tady předchází hodnocení od učitelů.

Sebehodnocení je na prvním místě, teprve pak hodnotí učitelé.

Děti hodnotí svůj výkon nejenom v jednotlivých předmětech, ale i z hlediska spolupráce v týmu, samostatnosti nebo komunikace. Učitelé hodnotí od jedničky do šestky – šestka je nejlepší známka. Ale až ve vyšších ročnícíh. Náš syn je ve druhé třídě ještě hodnocen slovně (sehr gut/gut a podobně) nebo pomocí symbolů (kytička, hvězda, samolepka, smajlík).

Vysvědčení je vždy slovní. Hlavní předměty jsou hodnoceny na škále od „výborný“ do „nedostatečný“ a hodnotí se ještě jednotlivé dovednosti zvlášť: v němčině třeba čtení, mluvení, porozumění textu, psaní.

Opakovat ročník není ostuda
Někdy jsou v hodinách přítomné dvě učitelky, které pomáhají při skupinové práci nebo se věnují dětem, které potřebují s něčím pomoci. Není tady výjimkou, že děti opakují ročník (nejčastěji první třídu), ale nebere se to jako něco ostudného. Jde o to dát dítěti čas, aby se v pohodě všechno naučilo. Ve škole funguje i psycholožka – taky není ostudou se na ni s čímkoli obrátit.

Škola nabízí i několik mimoškolních aktivit a sportovních kroužků, ale rodiny dávají děti spíš do místních oddílů. Těch je tady opravdu široký výběr a některé mají velkou tradici, třeba jako u nás Sokol.

Obědy ve škole nejsou. Děti si nosí jídlo s sebou, nebo se vracejí na oběd domů. Proto je vcelku běžné, že ženy nechodí do práce nebo jen na malé úvazky.

První díl švýcarského vyprávění čtěte zde.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na Linkedinu

0 / 5. 0

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Eliška
Eliška
22. 4. 2018 07:36

Také mám zkušenosti se švýcarským školstvím. Doplnila bych, že rodiče ani nemají šanci ovlivnit výběr mateřské či základní školy, kam je radnice pošle. Pouze se přestěhovat, což může okolí vnímat dost negativně. Že jsou s tím smíření si vysvetluji tím, že na vzdělání se neklade takový důraz. Ti, kdo kladou připravují své děti extenzivně na rozdílové zkoušky na střední školy, ale není výjimkou potkat běžného Švýcara s minimálním rozhledem (neznalost světové literatury, psané němčiny apod.).

Eliška
Eliška
22. 4. 2018 07:39

Moje dobrá rada, pokud chcete s dětmi bydlet ve Švýcarsku, je dát je do kvalitní mezinárodní školy (pokud možno si domluvit se zaměstnavatelem, že bude prizpivat).

Káča
Káča
22. 4. 2018 22:52
Reply to  Eliška

Švýcar nedokáže zaplatit soukromou školu? Smutné.

Káča
Káča
22. 4. 2018 22:51

Školy jsou tu všechny stejně dobré, rodiče se nemusí honit za lepší, říká Češka žijící ve Švýcarsku.
Ač je Švýcarsko vykreslováno za vrchol demokracie, ve školství tomu tak patrně není. Školu určí „soudružka“ z úřadu a prý jsou všechny školy stejné. Jak to ale mohou vědět, když nemají možnost to vyzkoušet jinde? Nevím, ale pokud škola ví, že ovečky dodá úřad, tak se přeci vůbec nemůže snažit. Jak píše Eliška, není výjimkou potkat Švýcara s minimálním rozhledem. Dále absence stravy je také velice nepříjemná, nevím, jak si děti osvojí zdravé stravovací návyky studenou stravou, nebo si to snad dítě ohřívá v mikrovlnce? Ač má české školství mnoho věcí, které by se daly zlepšit, přeci jen si myslím, že patříme k té lepší skupině.

Martin
Martin
30. 5. 2018 13:34
Reply to  Káča

Mila Kaco, pracuji zde jako obcany zvoleny skolni inspektor, jenom se tomu rika jinak a neni to zamestnani, ale dobrovolna „prace“. Mohu Vas ujistit, ze kvalita zdejsich skol je na vysoke urovni. Zaky rozdeluje do skolek a skol skolni sprava, ktera je zde v Curychu zodpovedna za urcite oblasti mesta. Rodice mohou dat zadost na prideleni ditete jine skole, vetsinou to delaji kvuli tomu, aby se sourozencem mel / nebo nemel / stejnou cestu do skoly. Jejich zadostem vyhovujeme, Jenom kdyz je skola „plna“, tak se nic neda delat. Nerozhoduje soudruzka, ale volici zvolena skolni sprava, ktera se voli kazde 4 roky. Deti maji v kazde skole „Mittagstisch“, kam se mohou prihlasit a rodice plati prispevek podle toho, kolik maji penez (na zaklade danoveho priznani). V soucasne dobe pripravujeme zavedeni takzvane denni skoly, kde bude o deti postarano cely den („Tagesschule“). Pokud umite Nemecky, muzete se o nasi konkretni skolni sprave informovat zde:
https://www.stadt-zuerich.ch/ssd/de/index/volksschule/schulkreise_kreisschulpflegen/letzi.html
Spada pod nas zhruba 4 500 zaku a zakyni (kazdy rok roste jejich pocet o 10%), asi 750 ucitelu a 14 skol.
Svycarske skolstvi je na velmi vysoke urovni Proti tomu je ceske, centralisticky rizene a ministerstvem placene skolstvi a pedagogika vyucovana na vysokych skolach na urovni 19. stoleti, nebo lepe receno, na urovni rakousko-uherske monarchie nebo komunisticke totality. Velmi mne ale tesi, kdyz se zde na techto strankach doctu o ceskych skolach, ktere se vyukou daji srovnat se svycarskou realitou.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.



Zaregistrujte se