Češka Barbora Vorotynceva žije v Moskvě už 8 let. Zavedla ji tam láska k hudbě a zpěvu. Během studií na Moskevské státní konzervatoři se seznámila se svým budoucím manželem Petrem. Dnes společně vychovávají sedmiletého syna Andreje. „Ruský školský systém od začátku do konce se od našeho liší náročností. Nároky na děti jsou mnohem vyšší než v českých školách,“ říká. „Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je pro ně nemyslitelné,“ dodává.
Náš syn Andrej se narodil v Moskvě, je mu 7 let a je víceméně bilingvní. Mezi sebou doma mluvíme rusky, veškeré učivo procvičujeme jen v azbuce. Češtinu ale Andrej zvládá také. Dovede překládat, pravidelně si volá s babičkou a dědou z Prahy, a každý večer před spaním chce číst pohádky O pejskovi a kočičce.
Syn chodí do přípravného ročníku základní školy. V Rusku je běžná praxe, že děti před samotnou školní docházkou chodí do přípravky. Školy si tak připravují budoucí žáky. Podle mě se přípravka nijak neliší od první třídy v ČR, včetně domácích úkolů. Přístup rodičů i dětí k této přípravce je stejně zodpovědný jako později ke škole.
Nemít vysokou školu je drama
Celý školský systém od začátku do konce se od našeho liší náročností. Děti začínají chodit do 1. třídy sice většinou až v sedmi letech, stačí ale nahlédnout do učebnic mých moskevských neteří, a je jasné, že nároky na děti jsou mnohem vyšší než v českých školách.
Pro mě byl šok, že i kroužky jsou časově náročnější. Například hudební škola není jen jedno odpoledne v týdnu, ale děti tam tráví bezmála každé odpoledne a mají mnohem náročnější osnovy. V rámci hudební teorie běžně dělají úkoly, které se v Česku vyžadují až na konzervatoři. V Rusku již od dětství ke „koníčkům“ přistupují pomalu jako k přípravě na budoucí povolání.
Střední školy v Rusku jsou na dva roky, vysoké školy zpravidla na šest let. Absolventi vysokých škol jsou velmi mladí a i pracovní kariéru začínají dříve. Můj manžel měl například vystudovanou univerzitu již v 21 letech, od 23 let tam přednáší, v 26 letech obhájil doktorát. Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je pro ně nemyslitelné. Úspěšnější uchazeči o studium na státní vysoké školy jsou přijímáni zdarma, ale ostatní si musí hradit studium sami.
Výběr školy je zásadní
K výběru školy Rusové přistupují velmi zodpovědně. Často tu slyším citát „nevybíráme si ty jednodušší cesty“. Opravdu neznám rodinu, která by vybrala školu pro své dítě na základě toho, že je pro ně nejblíž, nebo že to tam bude mít víc v pohodě. Všichni dělají maximum pro to, aby jejich dítě mohlo chodit do školy, která mu „nejvíc dá do života“.
U nás byl výběr školy spojen s tím, že Andrej má poruchu autistického spektra. Dlouho jsme doufali, že zvládne běžnou základní školu, ale pak jsme si museli přiznat, že na to zatím prostě nemá. Ne intelekt, ale nervy. V Moskvě jsou dvě pobočky vyhlášené státní školy pro děti s PAS. Jedna je pro děti s těžší poruchou, druhá pro děti s Aspergerovým syndromem (lehká forma autismu bez mentální retardace). My jsme se dostali na tu druhou. Je od našeho domu sice dál, ale moc si vážíme, že nás tam vzali. Jezdíme autem každý den 45 minut tam, a hodinu až dvě zpátky (podle kolon). Městská hromadná doprava v Moskvě je bohužel mnohem méně pohodlná než v Praze. Nejbližší stanice metra je od školy 25 minut pěšky, což je v zimě nereálné.
Do školy s mašlí a dárkem pro učitele
Rusové mají učitele v mnohem větší úctě a berou celý vzdělávací proces velmi vážně. Pro mě to bylo ze začátku až legrační. Do škol děti chodí v uniformách, nebo mají aspoň standardizovaný předepsaný oděv, dress code. Holčičky nosí sukni, světlé punčošky, bílou halenku a tmavou vestičku a střevíčky, chlapci bílé košile s tmavým sakem nebo vestou a slušné kalhoty.
Ruským specifikem jsou různé oslavy a svátky jako Den vzdělání nebo Den učitele. Učiteli se vždy dávají květiny nebo dárky, holčičky chodí ve slavnostních účesech s obrovskými (až kýčovitými) mašlemi. 1. září školní rok v každé škole začíná tzv. „linií“ neboli seřazením před školou. Všichni žáci přicházejí do školy s kyticí pro paní učitelku. Prvňáčci většinou také dostávají kytičky.
Fůra úkolů – pro celou rodinu
Rusové známkují přesně naopak než my – od pětky po jedničku, která se ale nedává. Nejhorší známka je dvojka. Vysvědčení jako takové se také nedává, hodnotí se průběžně za každé čtvrtletí ve „školním deníku“, což je obdoba žákovské knížky. Teprve po dokončení školní docházky dostanou děti atestát.
Domácích úkolů se dává až neskutečně moc. Rodiny se v Rusku zapojují do procesu vzdělávání svých dětí, často se celá rodina sejde večer, a vypracovávají úlohy společně. Vzpomínám, jak se naše babičky (obě absolventky VŠ oborů fyzika a matematika) dohadovaly o správném řešení slovní úlohy, kterou měla za domácí úkol neteř ve 3. třídě… Nedovedu si představit, že by takové nároky zvládaly děti, kterým rodina nepomáhá.
My s manželem nejsme žádní zvlášť zapálení rodiče, kteří by Andreje drilovali. Ale po malinkých krůčcích ze dne na den vypracováváme zadané úkoly, a opakujeme si, co se ve škole dělalo. Věřím, že v jeho případě pomáhá právě pravidelnost a důslednost. Už v přípravce ze školy dostáváme z každého předmětu domácí úkoly, jejichž vyplnění trvá dohromady přibližně půl hodiny.
Jak přesně vypadá vzdělávání sedmiletého Andreje, který má poruchu autistického spektra? A jakou zkušenost má jeho maminka Barbora s reakcemi okolí na jeho postižení? To se dozvíte v další části článku za týden.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
jse rád za takové příspěvky a srovnání pravdou je školský systém by měl co nejdříve stavět absoloventy do praxe systém že v čr je víc vysokých škol než v anglii hovoří za vše u nás převládá byznys v době minulé byl ing hotov ve 24 letech byli mladé rodiny a dnes čím déle tím lépe moc se hovoří nejsou sestry doktoři stomatologové a skutek v nedohlednunení to o názorch ale o změně jsem rád žeto někde dělají jinak kdo má stejný názor tomu přeji hezký den a taky změnu čím dřív tím lépe…….
Dobrý den , jsem velmi rád jak to chodí ve školství v RF .Je to efektivní a jednoduchý způsob .Takové školství nám tu schází v ČR Má to mojí podporu ! T.K.
Ano, naprosto s Vámi souhlasím. Rád jezdím do Ruska a také jsem tam žil. Velmi si váží vzdělání a jsou vzdělaní. Mají přehled o všem. Jsou to vzdělaní lidé. To jen tady v Čechách z nich dělají nelidi a nepřátele. Ale jsou to skvělí, milí a pohostinní lidé. S ruskou duší, prostě super.
To by napřed museli pochopit naši politici.Většinou tam sedí zatvrdlí neználci našich dějin.A vtom je ten bod hrůzy,který vede naše školství do záhuby.Na naše vysoké školy napřed naberou zahraniční žáky,kteří platí,a pak zbytek doplňují našimi studenty.Pak to tady tak vypadá že chybí naše obory např.ve zdravotnictví.
Zvláštní ale je, že Rusové mají obecně tu nejhorší pověst v zahraničí v hotelech a obchodech pro své buranské chování, a to nejsou chudí lidé. Neříkám, že všichni, ale jsou tím pověstní, mám i vlastní zkušenosti. Chci tím říci, že je to jako všude, inteligentní a hloupí….
Karo, trochu bych VAs nazor okomentovala. Pracovala jsem v 80. a 90. letech jako cyzojazycna pruvodkyne, mj. i v rustine. V 80. letech jezdili hodne Rusove, co meli zajezd „za odmenu“, v naproste vetsine velmi vzdelani lide, narocni na znalosti pruvodkyne, obcas mi bylo vic „horko“ nez u statnic. V 90. letech zacli jezdit „novi Rusove“, cili cerstvi zbohatlici. A to jsou prave ti burani, o nichz mluvite.
Je to tak….
Jsem také rád za tento příspěvek. Myslím, že všude na světě je inteligence v pořádku. Bohužel u nás potkávám úplně jinou „sociální vrstvu“ (mám několik ruských kolegů v práci). Puškin, Dostojevský, Lermontov, zcela neznámý pojem – vodka- DA.
V které práci, na jaké úrovni?
Na stavbě nebo ve skladu. A nejsou to Rusové, ale Ukrajinci.
Bohužel, to nejsou Ukrajinci, ale Rusové. Automobilový průmysl, dělníci a předáci.
Omlouvám se, ale toto je naprosto tendenční článek z vyšší střední třídy. Paní vůbec neví, jaké jsou poměry mezi chudšími většinovými Rusy. Žije v sociální bublině. Poměry na venkově jsou zcela jiné. Prostě takto generalizovat svou jedinečnou zkušenost je nesmysl. Ano, věřím tomu, že v její sociální vrstvě to tak chodí. Ale obecně to tak není.
Tak ale ona snad ani netají, z jaké je sociální vrstvy.
A jak vzdelani lide jsou podle Vas na venkove v USA i jinde? Kdyz se divam na dokumenty, pripada mi venkov velmi zaostaly i tam.
Pani pise o svem zivote a zkusenostech a ne studii o zivote v Rusku.
„1. září školní rok v každé škole začíná tzv. „linií“ neboli seřazením před školou.“
4 minuty:
https://ok.ru/video/265648214466
A taky maji posvatny vztah k Putinovi xd
Njak bych to nepaušalizoval na Rusko. Asi ve většině světa je vzdělání velké plus do života. U nás v Čechách bohužel vzdělání degradovalo jak pochybným získáním titulů tak tvorbou nesmyslných oborů v kterých „to dá“ skoro každý.
Snad to tedy mají Rusové lepší a to že my je vnímáme jako nevzdělané tupce víc vypovídá o nás než o nich.
Jestliže jsou tam všichni VŠ, tak kdo na ně pracuje? Nebo v Rusku už se všechno urodí, vyrobí, přiveze a prodá samo?
Nějak jsem nepochopila systém vysokých škol. Její manžel promoval v jednadvaceti – na VŠ tedy nastoupil v patnácti?
Škola je na 11 let. (4 roky „zakladni skola“ 5.-9. trida „stredni skola“ , 10.,11. trida „vyssi skola“) Potom se dá pokračovat hned na univerzitě.
Vysoká škola byla do roku 2015 na 5 let, nyní na 6.
Děkuji za vysvětlení. Stejně mi ale není jasné, jak mohl mít manžel vystudovanou univerzitu v 21 letech, i kdyby studoval vysokou 5 let.
V 90.let byla nějakou dobu v módě tzv.“kontrakce ročníků“ . Děti šly ze 3.třídy rovnou do páté. Dnes se to už nedělá.
…kamarádka z klasické české rodiny, co prožila celé dětství s rodiči v Rusku (70. léta), po návratu do Prahy raději pokračovala v ruské škole tady právě proto, že se počítala jako základní + střední dohromady a rovnou z ní šlo přejít na vejšku. Takže tady pak studovala (a poté i přednáší) ruštinu + rusistiku.
Na druhou stranu tady v Praze dokonce zažila situaci, kdy byla na té ruské škole výprava sovětských filmařů a hledala pro nějaký film „typickou ruskou dívku“ a nic netušíc si vybrali coby něžný drobný typ jí 🙂
Tohle mi připomíná články o školství v Japonsku. Permanentní stres, dětství končí v 5-6 letech a pak už jim nezbývá ani chvilka na odpočinek, zábavu nebo zamyšlení. Přijetí smutného života bez radosti, který si v dospělosti snaží čas od času ulehčit jedni vodkou, druzí saké… Chápu, pro lidi živící se svým vzděláním a intelektem je to jediná možnost, jak se pokusit zajistit budoucnost svým dětem, ale je to extrémně tvrdý úděl.
Takhle se vůbec nedivím, že si Rusové v euroatlantické civilizaci připadají jak v paralelním vesmíru, neorientují se zde a nezvládnou se adaptovat na standardní situace… Ne že by měla školní léta vypadat jako v US filmech o rozjuchaných puberťácích bez hranic a bez vědomostí, ale nic se nemá přehánět. I pro děti platí zlatá střední cesta.
Konečně jeden rozumný názor,díky
K českému školství mám mnoho výhrad, o tom vysokoškolském, které je pro každého a tak se musí laťka hodně snížit, ani nemluvě. Ale když tady kolikrát čtu, jak musí děti chodit na doučování kde čeho, jak musí hodiny dělat domácí úkoly, každý od dětství jen ve stresu a když člověk udělá chybu, už si v životě neškrtne, jsem ráda, že mám dítě, kde ho mám a kolikrát mám stres jen z toho, jak čtu tyto řádky…přitom se kolikrát ukáže, že člověk, který nepatřil na základní škole ke špičce, je v životě úspěšnější než kdejaký rádoby genius…
Pani mele nesmysly. Kasat se, ze manzel vystudoval vysokou jiz v 21 letech je jaksi zcestne, kdyz vezmeme v potaz, ze ruske skoly nemaji stredni skoly. Deti tam proste chodi do desetiletky a po tech deseti letech jiz ziskavaji „maturitu“, ktera neodpovida stredoskolskemu vzdelani v zapadni Evrope. To je take duvod proc se tam vsichni snazi mit „vysokou“ (coz je u nich na urovni nasi maturity+bakalar), protoze jejich deset let s maturitou je jako u nas vylezt ze zakladni devitilete skoly. To je fakt, ne nejaky blabol. Muzete si to overit.
Prosím, odpusťe si věty, jako je ta první, jsou proti pravidlům.
Vy si ověřte své zcestné informace. „maturitu“ získávají po 11!!!! letech (protože 9+2 = 11). Vy jste studoval střední a vysokou školu v Rusku, že jste tak fundovaný v této otázce? Že víte co čemu odpovídá? Nebo jsou to jen Vaše domněnky?
Zajimavy clanek, hlavne proto, ze ukazuje, jak se skolstvi nema delat 🙂 K cemu je narocnost skol a co zakum dava? Znaji skvele ruskou literaturu nebo chemii, ale pomuzou jim znalosti v orientaci v menicim se svete, v kritickem mysleni, komunikaci a pripravi je na pracovni zivot? Podpori jejich kreativnost, iniciativnost a sebevedomi? (Nevsiml jsem si, ze by ruske firmy ve svete excelovaly.) Narocnost konicku rovna se stres a nedostatek volneho casu na tvorive hrani, zlobeni a poznavani. To same domaci ukoly, se kterymi proste rodina spravne vubec nema pomahat. Brzske vystudovani jde taky proti vsem trendum. Libi se mi obracene znamkovani a vynechani te nejhorsi znamky, uniformy, jinak bych byl ale rad, kdyby se ceske skolstvi inspirovalo spise na Zapade 🙂