Kardiochirurg Jan Pirk, novináři Martin Veselovský a Iveta Fialová, herci Martha Issová a další o svých ´top´ učitelích ve spotu, který vznikl pro větší slávu učitelské profese a ceny pro učitele Global Teacher Prize CR. Ta je právě ve fázi sběru nominací. „Řekl bych, že to je široce sdílená zkušenost: škola nás drtila a upozaďovala, ale zároveň tam skoro každý potkal učitele, který ho pozvedl a umožnil mu zažít silný aha moment,“ říká režisér Stanislav Adámek. „Tahle zkušenost nás všechny při natáčení propojila a vznikl spot, na který jsou nadšené ohlasy,“ dodává. Tady jsou příběhy, které ve spotu zaznívají útržkovitě. Plus jeden režisérský, jako bonus. A spot ke zhlédnutí.
Jan Pirk
Jan Pirk
Pan učitel Holubář nás měl na matematiku a fyziku. Chodil v šedomodrém plášti jak nějaký prodavač šroubků z Kovomatu a byl to skvělý a zapálený matematik. Řešili jsme spolu různé zapeklité úlohy. Někdy v osmé třídě jsme měli ve slohové práci popsat člověka a já jsem si vybral jeho. Druhým významným učitelem byl pro mě pan profesor Turek, který nás na gymnáziu učil dějepis a zeměpis. Učil podle mého velmi moderně, nebylo to biflování, ale systematická výuka s aplikací poznatků a přesahem mezi předměty.
Jan Pirk je kardiochirurg, přednosta Kardiocentra IKEM.
Martin Veselovský
Martin Veselovský
Chodil jsem od 6.do 8.třídy do sportovní třídy na základní škole ve Vrchlabí a on byl naším třídním učitelem. Miroslav Vydra, sporý chlapík, velký sportovec, člen Horské služby. Pro mě byl vzorem chlapa, pro kterého nic není problém. Vše se dá. Vymyslel třeba, že na škole bude softballové družstvo a hned k tomu sehnal potřebné vybavení, to v té době nebylo jen tak. Pamatuju si, že jednou přišel do třídy se sedřenou tváří, protože mu na kole praskla galuska a on z něj spadl při sjezdu z kopce. Nedělal z toho žádnou vědu. Férový chlap, který se s ničím moc nemazal, inspiroval mě k tomu, že překážky se zdolávají a dají zdolat a nedělá se kolem toho moc řečí.
Martin Veselovský je internetový, televizní a rozhlasový redaktor a moderátor.
Martha Issová
Martha Issová
Třídní učitelka, kterou jsme dostali někdy ve 4. nebo 5.třídě, byla pro mě něco jako anděl. Já byla dítě, které se musí pro něco zaujmout, tlakem se u mě nic nepořídí, mám beraní povahu. Ale paní učitelka Udatná byla jedna z těch osvícených, laskavých a tolerantních učitelů, přistupovala k nám jako k sobě rovným. Učila nás češtinu a dějepis a dodnes i díky ní – kromě svých rodičů – strašně ráda čtu a miluju historii. A všechno, co mě učila, si pamatuju. Uměla to udělat tak, že vzdělávání bylo vzrušující, dobrodružné a krásné.
Martha Issová je divadelní i filmová herečka.
Iveta Fialová
Iveta Fialová
Měli jsme moc rádi naší paní učitelku matematiky Jarmilu Štiasnou (tehdy jsme jí tedy říkali soudružka učitelka, ale naštěstí to nebyla kovaná soudružka). Učila nás na druhém stupni a byla i naší třídní. Bylo na ní skvělé, že nedusila ty, kteří na matematiku moc nebyli, jako třeba já. Matematické slovní úlohy mě děsily, ale ona věděla, že slova umím používat zase jinak, třeba že ráda recituju. Byla zkrátka lidská. Zvali jsme ji pak na každý třídní sraz, zvaly ji i další třídy. Zanechala za sebou hodně žáků, kteří na ni s láskou vzpomínali. A ona si taky všechny pamatovala, na srazech znala všechny podle jmen. Nevím, jak to dokázala.
Iveta Fialová je reportérka a moderátorka České televize.
Tomáš (vlevo) a David Svobodovi
Tomáš Svoboda
V tom spotu jsme s bráchou mluvili o jednom trenérovi, ale těch, na které vzpomínám, bylo víc. Nebylo jich moc, ale byli, jak učitelé, tak trenéři. Co měli společného? Netlačili na nás, působili svým příkladem. Většina učitelů byla naopak přesvědčená, že z nás musí vyždímat nějaký výkon, ale motivace, potřeba něco udělat, něčeho dosáhnout, musí uzrát vevnitř. Role dospělého, ať už učitele nebo trenéra, je podle mě podpořit a pomoct, ne dusit a tlačit.
Tomáš Svoboda je vrcholový sportovec, stejně jako jeho bratr David.
Podívejte se na spot o učitelích, na které se nezapomíná:
Stanislav Adámek
Stanislav Adámek, režisér spotu
Cítil jsem, že mě škola drtí a upozaďuje, ale přes to všechno jsem tam potkal učitele, díky kterému jsem prožil svůj první velmi silný aha moment. Jednou, to už bylo na gymnáziu, namaloval pan učitel výtvarné výchovy Kulička na tabuli motýla a zeptal se nás: co to je? Motýl, řekl jsme. Kdepak, to není motýl, odpověděl. Vypadá snad takto motýl, který lítá za oknem? Ne, uznali jsme. Toto je vaše idea motýla, povídá. Obraz, nikoli sama realita. Tím mě zasáhl a otevřel mi cestu k dějinám umění, k mnoha malířům avantgardy. A o tom ten spot je: dobrý učitel rozsvítil školu mnoha lidem. Díky tomu vzniklo na place to napojení a podařilo se to dostat i do těch pár minut spotu. Natočili jsme spoustu dalšího skvělého materiálu, který se do krátké verze bohužel nevešel.
Stanislav Adámek vystudoval Filmovou akademii múzických umění a mezinárodní obchod na VŠE. Pracoval ve studiu Družina, nyní je režisérem na volné noze, spolupracuje se studiem Separation Films. Věnuje se hodně vzdělávacím a společensky prospěšným projektům. Jeho televizní spot kandidáta na prezidenta republiky Marka Hilšera byl hodnocen jako nejlepší prezidentský spot v Katovně na Mediáři i v anketě čtenářů na iDnes.cz. Další jeho spot Stallone zachraňuje Blanku se rozšířil virálně a psala o něm mnohá česká média. Aktuálně se podílí na projektu Učíme se venku a vytvořil spot pro Global Teacher Prize Czech Republic, o kterém je tu řeč.
O Global Teacher Prize se dozvíte víc v tomto rozhovoru s organizátorkou Hanou Matoušů.
S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...
Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...
Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte.
Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.
Vítejte v debatním prostoru online magazínu EDUzín. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
Příklady z praxe jsou naopak vítány.
Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
When you login first time using a Social Login button, we collect your account public profile information shared by Social Login provider, based on your privacy settings. We also get your email address to automatically create an account for you in our website. Once your account is created, you'll be logged-in to this account.
NesouhlasímSouhlasím
I allow to create an account
When you login first time using a Social Login button, we collect your account public profile information shared by Social Login provider, based on your privacy settings. We also get your email address to automatically create an account for you in our website. Once your account is created, you'll be logged-in to this account.
NesouhlasímSouhlasím
3 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Lea
7. 2. 2019 21:22
Hezký článek a moc hezký spot.Stručnost je někdy víc,než mnoho slov.Když tak přemýšlím,jak učitelé ovlivnili mě,nějak se nemohu rozhodnout.Já spíš potkávala různé „exoty“,třeba chemikáře,kterému nejednou něco „trochu“ vybouchlo přímo při hodině,nebo výtvarníka,který nás(holky) chtěl pořád malovat.Ale na základku mám hezké vzpomínky a základ nám dala dobrý.Horší to pak už bylo na gymnáziu.Krom učitele biologie,to byla světlá výjimka.Naprosto marná pak byla naše třídní,která nás měla na matiku a fyziku.Oba předměty nesnášela a také jim nerozuměla.Navíc měla vadu řeči a nebylo jí rozumět.Zlá ale nebyla,odmaturovali jsme z matiky všichni,pomohla všem,ono taky nic jiného nezbývalo.Litovala jsem ale všechny,kteří původně chtěli jít studovat něco s matikou.
Mám ještě v zásobě nejednoho exota z gymnázia.Třeba našeho dějepisáře.Byl to takový suchar a rád pouštěl na prváky „hrůzu“.Když k nám přišel poprvé,po dramatické pauze se jen zeptal. Kdo z Vás měl z dějepisu jedničku?Byla nás většina. To se Vám u mě už nestane,odpověděl. To na mě moc není,říkala jsem si,co se tady na nás vytahuje,když to učí takovou spustu let.Dějepis mě bavil a tak jsem si dala tu práci,abych tu jedničku měla.Až ve třeťáku se mu jednou povedlo mě nachytat nepřipravenou.Tak jsem říkala,že mě v tom pěkně „vymáchá“.Jen se usmál a pronesl“Konečně,ženská,už jsem si myslel,že nejste normální.“Od té chvíle jme byli skoro kamarádi. Zajímavý přístup k motivaci,nemyslíte? Ale na moc žáků to tehdy nefungovalo,asi jen na mě.
Hezký článek a moc hezký spot.Stručnost je někdy víc,než mnoho slov.Když tak přemýšlím,jak učitelé ovlivnili mě,nějak se nemohu rozhodnout.Já spíš potkávala různé „exoty“,třeba chemikáře,kterému nejednou něco „trochu“ vybouchlo přímo při hodině,nebo výtvarníka,který nás(holky) chtěl pořád malovat.Ale na základku mám hezké vzpomínky a základ nám dala dobrý.Horší to pak už bylo na gymnáziu.Krom učitele biologie,to byla světlá výjimka.Naprosto marná pak byla naše třídní,která nás měla na matiku a fyziku.Oba předměty nesnášela a také jim nerozuměla.Navíc měla vadu řeči a nebylo jí rozumět.Zlá ale nebyla,odmaturovali jsme z matiky všichni,pomohla všem,ono taky nic jiného nezbývalo.Litovala jsem ale všechny,kteří původně chtěli jít studovat něco s matikou.
Děkujeme za pochvalu a zajímavé sdílení. Skoro jako bych tu matikářku poznávala… Taky nám u maturity pomohla:-)
Mám ještě v zásobě nejednoho exota z gymnázia.Třeba našeho dějepisáře.Byl to takový suchar a rád pouštěl na prváky „hrůzu“.Když k nám přišel poprvé,po dramatické pauze se jen zeptal. Kdo z Vás měl z dějepisu jedničku?Byla nás většina. To se Vám u mě už nestane,odpověděl. To na mě moc není,říkala jsem si,co se tady na nás vytahuje,když to učí takovou spustu let.Dějepis mě bavil a tak jsem si dala tu práci,abych tu jedničku měla.Až ve třeťáku se mu jednou povedlo mě nachytat nepřipravenou.Tak jsem říkala,že mě v tom pěkně „vymáchá“.Jen se usmál a pronesl“Konečně,ženská,už jsem si myslel,že nejste normální.“Od té chvíle jme byli skoro kamarádi. Zajímavý přístup k motivaci,nemyslíte? Ale na moc žáků to tehdy nefungovalo,asi jen na mě.