Kultura v českém školství není taková, že by si učitelé uměli navzájem dávat zpětnou vazbu a mnozí si názory druhých berou dost osobně. A tak jsem evaluací pověřil žáky. Zpětná vazba od nich je podle mě velmi cenná.
Už během studií na pedagogické fakultě jsem se intenzivně zabýval hodnocením, nesoustředím se ale tolik na hodnocení žáka učitelem, ale obráceně – na hodnocení učitele žáky. Psal jsem na toto téma i diplomovou práci. Srovnával jsem různé dotazníky, které pro evaluaci používá sedm amerických soukromých společností. Zajímalo mě, co tyto dotazníky zjišťují, na co a jak se ptají, jakou nabízejí škálu odpovědí. Nakonec jsem z nich zpracoval dotazník vlastní, který jsem poprvé vyzkoušel během své praxe na gymnáziu a v uplynulých dvou letech jsem ho důkladně otestoval a vyladil u nás, na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze. Následně chci tento nástroj nabídnout i ostatním školám.
Jak to probíhá? Dobrovolně. U nás ve škole ale máme štěstí, že většina kolegů se chce zlepšovat a rozvíjet. Sami přiznávali, že jim zpětná vazba od žáků chybí, takže se k hodnocení postavili vstřícně. Mnozí pak byli překvapení, jak pozitivně je jejich žáci vidí.
Učitelé k hodnocení přizvou alespoň jednu třídu, ve které učí. Tu vezmou do počítačové učebny a nechají žáky vyplnit dotazník. Děti se přihlašují pouze názvem a heslem třídy, jinak jsou anonymní. Otázky se dotýkají buď výuky, nebo vztahů vyučujícího se třídou. Ptáme se například: Když dostanu špatnou známku od tohoto učitele, tak vím, co musím udělat pro to, abych se zlepšil nebo Učitel věří, že v jeho hodinách budu úspěšný. Žáci klikají na škálu od zcela nesouhlasím po zcela souhlasím. Do hodnocení jsme zapojili všechny ročníky od třeťáků výš a musím říct, že zkušenost je to zatím velmi dobrá. Nepotvrdily se obavy, že by si to děti chtěly se svými učiteli „vyřídit“, spíš oceňují jejich dobré stránky.
Do budoucna bychom chtěli z evaluace udělat standard a podpořit tím profesní sebevědomí a dobrou praxi u každého učitele v našem pedagogickém sboru.
Dětem často chybí pocit, že můžou ve škole něco ovlivnit, že na jejich názorech záleží. Když si uvědomíme, kolik času ve škole tráví a jak velkou roli v jejich životech hraje, měly by mít šanci se k ní vyjádřit.
Dotazník nabízí spoustu možností, dají se z něj zpracovat koláčové grafy, kde učitel může vidět, jak si stojí oproti průměrnému hodnocení pedagogického sboru, nebo jak se mu daří s různými třídami. Věřím, že pro učitele je to zajímavá zpětná vazba, která mu může poskytnout náměty k zamyšlení.
V USA, kde jsem se inspiroval, po hodnocení následuje porada s didaktikem, který učiteli shrne jeho silné stránky, doporučí mu, jak zlepšit slabší stránky a společně pak formulují rozvojové cíle na další období. Výsledky hodnocení se dokonce odrážejí i v platu – toto osobní ohodnocení může tvořit až 15 % z celkového platu.
Učitelství je mnohdy dost osamělé povolání – většinu času člověk tráví jen s dětmi a často nedokáže přesně odhadnout, jak se v jeho hodinách cítí, jestli zažívají úspěch, jestli jsou zapojení, nebo jen tak proplouvají.
Věřím, že i pro žáky je evaluace zajímavá. Podle mých dosavadních zkušeností dětem často chybí pocit, že můžou ve škole něco ovlivnit, že na jejich názorech záleží. Když si uvědomíme, kolik času ve škole tráví a jak velkou roli v jejich životech hraje, měly by mít šanci se k ní vyjádřit.
Zajímá mě váš názor.
Jan Juříček vystudoval angličtinu na pedagogické fakultě a učí pátým rokem. Je zástupcem ředitele pro pedagogiku na Základní škole Strossmayerovo náměstí v Praze. Snaží se ve výuce zapojovat moderní metody a občas o nich píše na svůj blog.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Když mi kluci donesli domů vysvědčení, řekla jsem si, že bych „vystavila“ vysvědčení i jejich třídním, ať si můžou paní učitelky také něco pěkného zarámovat 🙂 No to jsem si dala! Zejména s mladším. Na paní učitelku pěl chválu a pak začal co a proč je zle. Jednalo se především o její přístup k nim, jako ke třídě. Že je přísná, vyžaduje disciplínu a spěchá. Ve výsledku paní učitelka obdržela od našeho syna dvojku. Přemýšlela jsem nad tím, jak je možné, že kluk, který je miláček paní učitelky a jeden z premiantů jí bez pardonu nadělí dvojku a to ještě s přimhouřením obou očí. Tak jsem se ptala, proč je teda paní učitelka tak přísná a jestli oni jako třída jsou tak hodní a příjemní, že si to nezaslouží. Abych to zkrátila, jejich třída je plná individualit a inkluzí, do toho se spojují s další třídou na většinu předmětů. Sečteno a podtrženo, syn férově uznal, že chování třídy je na trojku a tudíž paní učitelka je formát, že to zvládá, jak to zvládá 🙂
Tímto jsem chtěla říct, že občas není na škodu nejen hodnotit ty druhé, jak se chovají k nám, ale také si uvědomit, jak se chováme my k nim.
Dobrý den,
je skvělé, že jste se o tom se synem takto bavila. A že nakonec sám dospěl k tomu, že na tom, jak to ve třídě chodí, má podíl jak třída tak i paní učitelka. To je moc důležité. Jste spravedlivá a moudrá a Váš syn má ve Vás výborný příklad pro svůj vlastní osobní rozvoj.
Jéé, děkuji, že to tak vnímáte! Snaha je, ale co si z toho vezmou do života už záleží jen na nich, tak doufám 🙂
Dobrý den, pane Juříčku,
kéž by se Váš dotazník a způsob zpětné vazby od dětí směrem k učitelům uchytil na všech školách, to by bylo báječné. Tedy nejsem si jistá, zda se hodí na první stupeň, možná při položení vhodných otázek ano..
Myslím, že je to výborný nástroj pro rozvoj nejen učitelů ale i žáků a moc Vám fandím.
S úctou Alena Klírová
Moc děkuji za podporu, dotazník se dá využít i u mladších dětí, ale je to náročnější, vyučující musí více času věnovat přípravě a reflexi se žáky.
Dobry den, pane Juricku, je to velmi zajjmavy prispevek! Ucim na prvnim stupni a rada bych znala nazory deti, se kterymi travim spoustu hodin. Je mozne se k temto dotaznikum dostat? Dekuji a preji spoustu bezvadnych zaku.
Dobrý den, tento rok na naší škole získáváme zpětnou vazbu od dětí počínaje čtvrtou třídou. Pokud byste chtěla dotazník vidět a případně se inspirovat, určitě mi napište na školní mail a domluvíme se 🙂
Jak zde již bylo v reakci, důležité je i chování žáků/třídy vůči učitelovi. Vím, že někteří učitelé věnují velmi mnoho energie manipulaci se žáky, aby „to vypadalo, že učí“ a zároveň byly požadavky nízké („instantní úspěch“). Případně se hodina učí kolem pořádku ve třídě, kompletních pomůcek, srovnaných lavicích atd.
Též stojí za zamyšlení, že když budu „tvrdý, nekompromisní, korektní“ na gymplu, dostanu slušné hodnocení. Kdybych to samé zkusil na SŠ nebo učňáku, budu za loosera…
Dobrý den,
děkuji za Váš komentář. Otázky v dotazníku vycházejí z výzkumu dobré praxe. Měly by tedy být všeobecně aplikovatelné, ale samozřejmě záleží i na samotných žácích, jak některé otázky vnímají. Proto je důležitá společná reflexe a případný krátký úvod dětí do problematiky dobré výuky 🙂
Pokud je dostatek materiálu, tak nabízíme učitelům i přímé porovnání jejich výsledků mezi třídami, což také může přispět k objektivnější interpretaci výsledků.