Vysvědčení píší učitelé. Někde však i sami žáci a jejich rodiče, říkají finalisté učitelské soutěže

0
(0)

Finalisté Global Teacher Prize 2021. FOTO: Alice Hrubá

Známkování je citlivé téma a letos to platí dvojnásob. Klasický průměr známek už není jedinou možností hodnocení a učitelé daleko víc dbají na motivaci dětí, povzbuzení a pravidelnou zpětnou vazbu. Na konci školního roku si tedy spousta žáků vedle známek odnese i slovní hodnocení, které reflektuje jejich individuální pokrok. Na otázku Jak jste letos přistoupili k závěrečné klasifikaci odpovídají finalisté soutěže o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize 2021. 

 

Jan Coufal.
Jan Coufal. FOTO: Alice Hrubá

Jan Coufal, ZŠ Litomyšl

Dlouhodobě mi známky, testy a písemky ve škole nevyhovují, připadají mi zbytečné. Myslím si, že známky jsou velkou brzdou českého školství. Vytváří tlak na žáky i samotné učitele, snižují sebevědomí, berou radost z učení se a celé vzdělání se „zcvrkává“ do jednoho velmi neobjektivního a nic neříkajícího čísla. Nerozumím neustálé honbě za známkami, testy a zkoušením. Mám za to, že mnozí kolegové zřejmě špatně pochopili, od čeho je slovo učitel odvozeno, a měli by změnit profesi na zkoušející, tester či filatelista. „Korunu“ známkování nasadila distanční výuka. U většiny známek by místo klasického popisu typu zlomky, členovci, první světová válka mělo být spíše uvedeno, jak nejlépe „převézt“ učitele, vyhledávání na internetu, vzájemná spolupráce a výběr vhodných komunikačních kanálů. Naše škola kombinuje slovní hodnocení s klasickými známkami. Právě dobře napsané slovní hodnocení pomáhá žákům dále růst, rozvíjet jejich silné stránky, upozornit je na případné nedostatky a na to, jak je v budoucnu eliminovat. Hlavním smyslem by mělo být žáky takovýmto hodnocením podpořit a povzbudit, nikoli demotivovat. Jelikož se letos loučím se svými deváťaky, se kterými společně tvoříme partu už od třetí třídy, tak se v jejich hodnocení objeví i jejich celkový progres a vývoj z dlouhodobého hlediska. Chci, aby věděli, na čem by měli při svém následujícím studiu stavět, v čem se dál rozvíjet, na co se zaměřit, a také bych rád, aby nezapomněli, jak moc dobří jsou.

 

Petr Curko.
Petr Curko. FOTO: Alice Hrubá

Petr Curko, ZŠ Blatenská Horažďovice

Hodnocení žáků je jedním ze základních pilířů výchovně-vzdělávacího procesu, a právě proto jsme s vedením a kolegy o podobě letošního hodnocení našich žáků dlouze diskutovali. Po zvážení mnoha alternativ jsme se nakonec rozhodli vydat zlatou střední cestou. Žáci ze ZŠ Blatenská tedy na svých vysvědčeních najdou tradiční známky, které ale budou doplněné o slovní zpětnou vazbu. Já osobně jsem se ale odvážil jít ještě o krůček dál a rozhodl jsem se, že hlavní slovo v závěrečném hodnocení nechám na žácích samotných. Tento postup jsem si poprvé vyzkoušel v průběhu distanční výuky, jelikož dle mého názoru jen žáci samotní věděli, jak velké úsilí do svého domácího vzdělávání vložili. I když jsem poprvé pociťoval určité obavy z toho, zda se pro žáky přeci jen nebude jednat o příliš velké sousto, byl jsem nakonec téměř až šokován z kvality a upřímnosti jednotlivých žákovských výstupů. V tu chvíli se mi potvrdilo, že kvalitní hodnocení by určitě mělo obsahovat minimálně dva úhly pohledu – nejen učitelův, ale i ten žákův.

 

Barbora Heřmanová.
Barbora Heřmanová. FOTO: Alice Hrubá

Barbora Heřmanová, ZŠ Mozaika Rychnov nad Kněžnou

Stejně jako jindy, tedy slovně a popisným jazykem. Průběžně se žáky vyhodnocujeme práci. V závěrečném hodnocení se budu opírat o sebehodnocení žáků, průběžné zpětné vazby vztažené k výukovým cílům, budu popisovat posun žáků dle jejich individuálních možností a připojím informace o procesu a podmínkách jejich učení, které jsem načerpala od žáků na hodnoticí triádě. Součástí závěrečného hodnocení bude pro zájemce vzkaz od rodičů, většinou to bývá ocenění za překonané překážky v procesu učení. Na učení se podílí žák, učitel i rodič. Proto mají možnost se do závěrečného hodnocení v naší třídě zapojit všichni.

 

Barbora Kosinová.
Barbora Kosinová. FOTO: Alice Hrubá

Barbora Kosinová, ZŠ a MŠ Hovorčovice

Ctím hodnocení, které mi určují dokumenty naší školy. Oficiálně je již druhým rokem klasifikace doplněna slovním hodnocením. Sama jsem tento způsob využívala i v minulosti. Do budoucna si já sama umím představit hodnocení zcela bez známek. V naší škole vidíme, že změna v hodnocení si žádá důkladné přípravy a následnou jednotnost u pedagogů a informovanost u rodičů a veřejnosti. Začali jsme, pracujeme na tom a jsme na dlouhé cestě. Ve své třídě mám žáky, kteří během roku jak při distanční výuce, tak při prezenční výuce spolupracovali, zapojovali se do všech aktivit, plnili zadávané úkoly nejlépe, jak mohli. Se žáky a jejich rodiči jsem v kontaktu, hodnocení pro ně nebude překvapením. Slovní hodnocení bude reflektovat individuální pokrok každého žáka. Ten bude vědět, co se naučil – ať už doma při on-line výuce, nebo ve škole. Pro hodnocení mi slouží rozhovory s dětmi nad portfolii, hodnoticí archy, které si žáci vedou a zapisují do nich míru zvládnutí stanovených týdenních cílů. Slovní hodnocení mi také umožní popsat pokrok žáků v měkkých dovednostech, které jsme letos rozvíjeli, zejména oblast naslouchání, cílevědomost a týmovou spolupráci.

 

Pavlína Loňková.
Pavlína Loňková. FOTO: Alice Hrubá

Pavlína Loňková, ZŠ Labyrinth Brno

Forma letošního vysvědčení se u nás na škole nebude zásadně lišit od těch minulých. Připravujeme dětem slovní hodnocení založené na podkladech, které jsme během pololetí sbírali ve škole i na on-linu. Ztížené situaci na distanční a rotační výuce jsme ale přizpůsobovali náročnost některých vzdělávacích cílů, případně základní kvalitu očekávaných výkonů. Do vysvědčení zpracováváme i sebehodnocení dětí, rozvoj jejich kompetencí a samozřejmě proces a výsledky v jednotlivých předmětech. Těším se na úvodní „třídní“ odstavec, do kterého shrnujeme, co bylo pro nás jako třídu v tomto pololetí typické a co jsme společně zažili. Letos ho poprvé nebudu tvořit já, ale píšou si ho společnými silami sami páťáci.

 

Hana Mádrová.
Hana Mádrová. FOTO: Alice Hrubá

Hana Mádrová, Gymnázium Olomouc-Hejčín

V jedné z debat, které jsme s kolegy ve středoškolském prostředí vedli, jsem si uvědomila, jak moc jsme v předchozích letech stavěli větší část hodnocení na testování v rámci kontrolovaných podmínek. Na takové hodnocení někteří z nás stále nazírají jako na jediné objektivní a „férové“. V době distanční výuky postrádá však takové hodnocení do určité míry smysl, protože duplikovat kontrolované podmínky v on-line prostoru je více méně složité. Přirozeně se proto otevírá pole pro hodnocení založené na otevřených úlohách, kreativitě nebo kritickém myšlení, které je komplexnější, i když se v praxi může jevit jako složitější. Nutí nás vystoupit z komfortní zóny, což je většinou velmi ozdravné, a je příležitostí systém částečně přenastavit v souladu s dlouhodobým zahraničním trendem úspěšných školských systémů v jiných evropských zemích. Cením si toho, že většina mých žáků zvládla pracovat jinak a učit se řadu věcí za okolností možná daleko složitějších než ve třídě. To, že někdy pracovali v jiném režimu než ve třídě, nesnižuje kvalitu jejich nasazení a výsledek jejich úsilí. Zaslouží si být dobře hodnoceni za kvalitní práci, kterou odvedli.

 

Olga Novotná.
Olga Novotná. FOTO: Alice Hrubá

Olga Novotná, ZŠ Brno – Vejrostova

Smysl hodnocení vidím v jeho formativní funkci, je to dlouhý proces, který vede žáka ke zlepšení výkonů a procesů učení a je pomocníkem k plánování. Nedílnou součástí celého hodnoticího procesu je práce se sebehodnocením. Žáci stanovují cíle svého učení a následně hodnotí jejich naplnění. Na naší škole hodnotíme známkou, k tomuto vysvědčení přikládám slovní hodnocení, které popisuje, kde se dítě nachází, jakým způsobem naplňuje daná kritéria a výstupy, zejména ukazuje další vzdělávací cestu. Zcela novou příležitost v hodnocení dětí jsem využila díky distanční výuce, jelikož se rodiče stali v podstatě párovými učiteli, kteří velmi aktivně spolupracovali na výuce svých dětí, požádala jsem je, aby se vyjádřili k hodnocení i oni. Napsali velmi objektivní a cenné slovní hodnocení, které jsem pak připojila k tomu mému. Děti měly možnost zažít další způsob spolupráce mezi rodinou a školou a hlavně to, že opravdu pracujeme všichni SPOLU.

 

Zdeňka Procházková.
Zdeňka Procházková. FOTO: Alice Hrubá

Zdeňka Procházková, ZŠ a MŠ Dolní Dubňany

Závěrečné hodnocení bude úplně stejné jako každý rok. Mí prvňáčci (a ostatní žáci také) dostanou vysvědčení se známkami a obsáhlé slovní hodnocení, které hodnotí nejen úroveň dosažených vědomostí, ale i dovednosti a postoje. Pracovali jsme poctivě celé pololetí. I v době distanční výuky jsme se denně viděli při českém jazyce a matematice. V průběhu pololetí známkuji, ale se známkami to nijak nepřeháním. Mnohem častěji hodnotíme formativně. Mám dostatek důkazů o učení dětí, takže je na konci školního roku mohu objektivně ohodnotit. A musím říct, že z nich mám velkou radost.

 

 

Marcela Přibylová.
Marcela Přibylová. FOTO: Alice Hrubá

Marcela Přibylová, ZŠ a MŠ Znojmo – Pražská

K letošnímu hodnocení žáků jsem přistoupila velice citlivě, protože považuji tuto situaci za mimořádnou a snažím se chovat lidsky. Během distanční výuky jsem nehodnotila známkami, ale spíše jsem se zaměřila na motivaci dětí, povzbuzení, slovní hodnocení a dávání pravidelné individuální zpětné vazby jednotlivým dětem. Aby nedošlo u dětí ke ztrátě motivace, vezmu při závěrečné klasifikaci v úvahu individuální podmínky, aktivitu, účast žáků na on-line výuce a práci z domova. Po jarním nástupu k prezenční výuce jsem dala dětem čas a nyní používám klasifikaci velmi opatrně, spíše motivačně. Snažím se klasifikovat pouze dobře zvládnuté učivo a hodnotím s vědomím toho, že děti pracovaly ve ztížených podmínkách, a zohledňuji všechny aspekty tohoto specifického školního roku.

 

Jana Sadilová
Jana Sadilová. FOTO: Alice Hrubá

Jana Sadilová, PJZŠ Horáčkova Praha

Na naší škole se známkuje. Mám prvňáky a všichni dostanou jedničku. Každý z nich udělal ve svém vzdělání velký pokrok. Umí psát, umí počítat, získal určité dovednosti. Nejvíce mě těší, když si společně se žákem povídáme o jeho pokrocích. Nedávno jsme porovnávali projekty z ledna a z června. Každý se sám za sebe měl zhodnotit, říct mi, v čem vidí u sebe pokrok, zlepšení. Nemají potřebu se srovnávat, ale mluví sami za sebe, získávají dovednost, která má vliv na jejich sebevědomí. To mě na hodnocení nejvíce baví a dává smysl – sebehodnocení žáků. 

 

Petr Zahrádka.
Petr Zahrádka. FOTO: Alice Hrubá

Petr Zahrádka, VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou

Letos jsem uzavíral klasifikaci jen u maturantů a přistoupil jsem ke klasifikaci stejně jako v minulých letech. U žáků mám za pololetí 20 až 35 známek, a tak využívám vážený aritmetický průměr, který zohledňuje váhu známky. Stejně jako v minulých letech používám rovnoměrnou klasifikační stupnici. Na všechny známky mám stejný rozsah – tedy 4/5 = 0,8. Výsledky žáků jsou pak podle této tabulky.

 

Poznámka redakce: EDUzín srdečně blahopřeje výhercům soutěže GTP Barboře Heřmanové, Petru Curkovi a Pavlíně Loňkové.

 

Co je pro učitele měřítkem úspěchu? Odpovídají letošní finalisté soutěže Global Teacher Prize… 👩‍🏫🧑‍🏫

Zveřejnil(a) EDUzín dne Neděle 30. května 2021

 

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

0 / 5. 0

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments


Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.



Zaregistrujte se