Vyzkoušet si studium na vysoké škole nanečisto a objevit nová témata, se kterými se ve školních lavicích běžně nepotkají. To je cílem takzvané MjUNI – tedy juniorské univerzity, kterou pořádá brněnská Masarykova univerzita. Ta už osmým rokem dětem a dospívajícím přibližuje svět vědy a snaží se v nich vzbudit zájem o bádání. Účastníci každý měsíc poznávají jinou fakultu a tím i zjišťují, co by je třeba v budoucnu bavilo studovat. 

Je sobota dopoledne a v učebnách na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity je pořádně živo. Na vysokoškoláky si tu dnes hrají jak žáci základních škol, tak středoškoláci. Jsou rozdělení do menších skupinek, a to podle věkových kategorií. MjUNI je totiž určená pro studenty od 9 do 18 let. Dohromady ji každý rok navštěvuje zhruba 250 účastníků. Podle věku pak organizátoři vymýšlí konkrétní program, aby je co nejvíc oslovil. Nečekají je tu ale běžné přednášky nebo zkoušení, ale především objevování hravou formou. Jednotlivé výukové bloky vedou přímo vyučující spolu se studenty z fakulty, a tak tu žáci zažívají autentické prostředí univerzity. 

Na lavici uprostřed třídy ve třetím patře budovy stojí model lega, který má připomínat město. Jsou v něm domy a cesty. „Zjednodušeně si tu zkouší metodu Scrum, což je vlastně metoda řízení projektu. Mají tu před sebou různé úkoly, které se snaží splnit podle přání investora. Musí třeba postavit poštu nebo kostel,“ ukazuje na seznam úkolů Jan Žák z katedry podnikové ekonomiky a managementu. Na tabuli za ním se promítá odpočet času. Ten ohraničuje jednotlivé kroky výstavby. 

Provázíme děti od pěti let až do maturity, říká ředitelka Centra pro talentovanou mládež Čtěte více

Děti mají pár minut na retrospektivní část, kdy hodnotí, jak se jim stavění povedlo a jak budou postupovat dál. Po chvíli zazní z reproduktorů signál, který znamená jediné – nastává plánovací část. „Tak, můžete si nabrat nové úkoly. A hlavně se nezapomeňte koordinovat mezi sebou jako týmy,“ promlouvá k dětem lektor. Dva žáci v ten moment vyskočí ze židle a běží dopředu k tabuli pro nové zadání. Budou stavět lékárnu. Jedna skupinka dívek zas plánuje z kostiček poskládat mateřskou školu. „Musíme to mít zajímavé, velké a prostorné, ale zároveň nepřesáhnout naše materiální možnosti,“ plánuje jedna z členek týmu, zatímco třídí jednotlivé kostičky na hromádky. Ostatní týmy se chodí radit za investorem, kterého tu představuje studentka Kateřina. Holky ale zatím zkouší plánovat a stavět podle sebe. „Takže to prostě postavíme podle našich představ a budeme doufat, že nám to přijmou,“ říká dívka s brýlemi. „Přesně, investor tam stejně tu školku tak jako tak potřebuje, takže se mu ta naše varianta bude muset líbit. Nebude mít jinou možnost,“ směje se dlouhovláska v růžové mikině, která sedí naproti ní. 

Dnes na ekonomce žáci objevují svět veřejných financí, řízení podniku nebo obchodu. Další měsíc je zas čeká prostředí medicíny, kdy se podívají do laboratoří nebo do cvičné nemocnice. Na předchozím setkání navštívili třeba filozofickou nebo pedagogickou fakultu. „Těch setkání je dohromady osm a každý měsíc patří jiné fakultě. Protože je ale fakult deset, tak je na některých setkáních propojujeme, třeba farmaceutickou s lékařskou,“ říká koordinátorka MjUNI Hana Lukášová. I dnešní program vznikl propojením, a to Ekonomicko-správní fakulty spolu s univerzitním Centrem jazykového vzdělávání. Kromě ekonomických věd jsou tak některé výukové bloky zaměřené i na jazyky nebo cestování.

Mladší děti tvoří, starší třeba i diskutují 

Takovou malou cestu kolem světa právě prožívá i jedna ze skupinek nejmladších účastníků. Před sebou na lavici mají pracovní listy s prázdnými okénky. Jejich úkolem je přijít na to, jakou zemi představují, a to pomocí nápovědy. Lístečky, které jim mají pomoct, jsou přilepené na zdech učebny, ale i mimo ni venku na chodbě. Celá třída je tak v pohybu – děti běhají k jednotlivým papírkům, a pak zpátky k lavicím, kam si zapisují nové poznatky. 

Úplně opačná situace je pak v učebně o kousek dál. I tady se nejmladší žáci s lektorkou zaměřili na cestování, ale z ekonomického hlediska. První část bloku byla zaměřená na udržitelný cestovní ruch. Nyní je na dětech, aby naplánovaly výlet, který bude mít pozitivní vliv na životní prostředí. Všichni soustředěně sedí v lavicích a z letáčků a brožur vystřihují obrázky a hledají v nich tipy na místa. „Vymyslela jsem dovolenou v Pardubickém a Libereckém kraji,“ ukazuje na svém papíře Zuzka. „Objevila jsem tu třeba farmu, kam by se děti mohly jít podívat na zvířata.“ Žákyně Iva, která sedí vedle ní, se zas snaží ekologicky uvažovat při výběru ubytování a dopravy. „Měli bychom se ubytovat v nějakém menším domečku uprostřed přírody. A zároveň bychom jezdili hlavně na kole,“ popisuje dívka, která vymýšlí dovolenou v Královéhradeckém kraji. 

Víc než polovina studentů vysokou školu nedokončí. Tratíme na tom všichni Čtěte více

U skupin starších studentů se náplň výukových bloků často mírně liší. Vidět je to třeba v učebně, která má na dveřích nápis Hra na stát. Uvnitř účastníci sedí a poslouchají vyučujícího Eduarda Bakoše z katedry veřejné ekonomie. Ten s nimi zrovna rozebírá důchodovou politiku, o které studenti před malou chvílí hlasovali. „Proč jste si nezvolili tu luxusní variantu? Nebylo by fajn, kdybychom měli všichni co nejvyšší důchody?“ ptá se jich. Ve třídě je ticho. „Na co to naráží?“ snaží se je vybídnout k diskuzi. „No, asi na finance. Stát by to vyšlo moc draho,“ opatrně odpovídá jeden z žáků. „A jak?“ zkouší se ještě jednou vyučující Bakoš zeptat. „Asi kdybychom měli všichni stejně vysoké důchody, tak možná by to bylo nefér, kdyby dostal stejně člověk, který celý život pracoval, a člověk, který byl velkou část života nezaměstnaný,“ zapojuje se do diskuze další chlapec, který sedí na opačné straně třídy. „Super, to jste narazil na jeden princip důchodového systému. Víte, který myslím?“ doptává se vyučující. Chlapec chvíli přemýšlí a pak vrtí hlavou. „Je to princip zásluhovosti. Bavili jsme se přece o té době, jak dlouho člověk pracoval nebo nepracoval,“ prozrazuje jim to, co měl na mysli vyučující. „Tak – pojďme dál,“ přepíná slide na prezentaci, „teď tu máme ostatní sociální politiku. Co si pod tím představíte?“ A žáci se opět snaží společnými silami najít správnou odpověď a zvolit ideální podporu ze strany státu.

Bádání a objevování může formovat i další směřování žáků

Ještě před dopoledním programem měla skupina nejstarších studentů, kterých dnes dorazilo skoro padesát, trošku jiný úvod než ti mladší. Stejně jako při každém setkání je čekal takzvaný Malý Gaudeamus. Ten má účastníky seznámit se základními informacemi o fakultě. Třeba kdy je den otevřených dveří, jaké obory fakulta nabízí, jak vypadají přijímačky a další důležité informace. Zájemci o vysokoškolské studium tak zavčas poznají prostředí Masarykovy univerzity, což jim pak může usnadnit rozhodování, kam směřovat po maturitě.

Absolvování juniorské univerzity je ale významné i pro mladší děti. „Musí se zúčastnit minimálně poloviny kurzu, aby mohly jít na promoce. Na závěr pak dostanou i potvrzení o tom, že univerzitu absolvovaly, což pak pozitivně vnímají třeba střední školy, kam se naši mladší absolventi hlásí,“ říká Hana Lukášová. Jak už Lukášová zmínila, účastníky čekají po dokončení univerzity promoce, na začátku v září zase začínají slavnostní imatrikulací. „Přesně tak, jak to je i při běžném studiu na vysoké škole, tak i tady žáci a studenti zažijí ceremoniální události, které k tomu patří,“ směje se koordinátorka projektu.

Univerzitu nenavštěvují jen žáci z Brna, ale spousta z nich sem dojíždí z různých koutů republiky. Proto myslíme i na rodiče, kteří je sem doprovází a potom tu na ně čekají. Takže když se to podaří, připravíme i přednášku pro ně, aby si to čekání zpříjemnili.

Samotné rodiče prý často překvapuje, pro jaká témata se jejich děti nadchnou. „Žáci si totiž vybírají výukové bloky dopředu. Mají vždy jeden dopoledne a jeden odpoledne. O některé je samozřejmě velký zájem a na každého se bohužel nedostane. Ale o to víc nás pak těší, když děti osloví i ta témata, na která se zprvu zas tak netěšily,“ dodává Lukášová.

Příležitost vzdělávat se dostane každý 

Blíží se poledne a skupinky nejmladších dětí přichází do haly na oběd. Někteří se tu potkávají s rodiči a sdělují jim dojmy z první poloviny programu. „Univerzitu nenavštěvují jen žáci z Brna, ale spousta z nich sem dojíždí z různých koutů republiky. Proto myslíme i na rodiče, kteří je sem doprovází a potom tu na ně čekají. Takže když se to podaří, připravíme i přednášku pro ně, aby si to čekání zpříjemnili,“ zdůrazňuje koordinátorka Hana Lukášová. 

Mezi zájemci o juniorskou univerzitu jsou především ti žáci a studenti, kteří jsou motivovaní objevovat svět kolem sebe. Často tuto formu vzdělávání doporučují i samy základní školy pro nadané žáky. Registraci spouští Masarykova univerzita v srpnu a samotný program běží od září až do června. Aby se dostalo i na ty, kteří by si celoroční juniorskou univerzitu ze sociálních nebo finančních důvodů nemohli dovolit, nabízí škola speciální stipendijní program, kdy deseti účastníkům odpustí zápisné. Další tři místa nabízí pravidelně i dětem z dětského domova. „Letos jsme navíc poprvé nabídli pět míst i dobrovolnickému centru MUNI POMÁHÁ, které dlouhodobě spolupracuje s rodinami ze sociálně znevýhodněného prostředí. Za nás je to tak další krok, jak tento program zpřístupnit úplně všem,“ doplňuje Hana Lukášová. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz. 

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let