U včasné péče hodně záleží na systémových řešeních. FOTO: Amalthea
Dopoledne pracuje s dětmi, odpoledne dochází do rodin. Sociální pracovnice Kateřina Chocholová pečuje na Chrudimsku o předškolní děti se sociálním znevýhodněním a říká: „Cílem naší práce je, aby nás už rodiny nepotřebovaly.”
Co vlastně znamená včasná péče?
Včasná péče pro nás znamená, abychom se k rodině a dítěti, které může být ohrožené, dostali co nejdřív. Optimálně po narození, v předškolním věku nebo maximálně krátce po zahájení školní docházky. Heslo „čím dříve, tím lépe“ zde má zásadní význam. To znamená začít s rozvojem dítěte včas, optimálně v době, kdy se budují vztahové vazby mezi dítětem a rodičem, kdy se mozek dítěte nejintenzivněji rozvíjí. U včasné péče, možná více než kde jinde, záleží na systémových řešeních: včasná identifikace ohroženého dítěte, navržení koordinovaných intervencí za účelem minimalizace dopadů nepříznivých životních situací na dítě.
Jakým způsobem na tom pracujete v praxi?
Podporu nabízíme jak biologickým rodinám, kde jsou děti nějakým způsobem ohrožené, tak rodinám adoptivním a pěstounským, včetně jejich dětí. Zaměřujeme se i na nastávající matky, které nemají vhodné podmínky pro péči o dítě. Již řadu let provozujeme Centrum pro předškoláky Amálka v Chrudimi. To je určeno dětem, které z nejrůznějších důvodů nedocházejí do mateřské školy. Hravou formou učíme děti rozvíjet hrubou i jemnou motoriku, grafomotoriku, základní slovní zásobu, poznávat barvy a tvary nebo třeba počítat do pěti. Velký důraz klademe na osvojení si pravidel pro společné fungování, respektování hranic a především na zvykání si na pravidelný režim. Rodiče učíme vodit děti do školky pravidelně, podporujeme je v přípravě zdravých svačin, konzultujeme s nimi pokroky jejich dětí i to, jak fungují ve školkové skupině. Téměř každý týden bereme děti na krátký výlet, kam zveme i jejich rodiče. Pro malé školáky realizujeme také doučování, pomáháme s komunikací se školou.
Nově jsme otevřeli skupinu pro rodiče s dětmi do tří let. Jedno dopoledne v týdnu jsou pro ně připraveny krátké aktivity, kde se skrze společnou hru, pohybové hry a říkadla učí rozvíjet dovednosti svých nejmenších i své rodičovské kompetence. Předcházíme umísťování dětí mimo rodinný systém hledáním řešení v širší rodině.
Předcházíme neúspěchům dítěte při přechodu z předškolního klubu do mateřských škol nebo základních škol pořádáním společného setkání dítěte, rodiny, pracovníků a učitelů. Na realizaci včasné péče se tak podílí tým odborníků – nejčastěji sociální pracovníci, pracovníci předškolního klubu, speciální pedagog, psycholog, logoped, lidé se znalostmi z vývojové psychologie a se zkušenostmi s prací s nejmenšími.
A kdo jsou ti, kteří včasnou péči potřebují?
Jednak to jsou rodiny s malými dětmi, které jsou ohroženy řadou existenčních problémů, jako je ztráta bydlení, časté stěhování, nedostatek financí na základní péči nebo nemožnost umístit dítě do školky. Pak jde o rodiče, kteří neumějí správně rozvíjet své děti a podporovat je, nemají zkušenosti s jejich výchovou, neznají ze svého dětství model, jak o děti pečovat. A v neposlední řadě mladé těhotné matky, které ohrožuje neexistence vhodných podmínek pro dítě nebo absence bezpečného partnerského vztahu.
V lednu 2022 navštěvovalo Centrum pro předškoláky 20 dětí (z toho 14 českých a 6 ukrajinských)
české děti: 9 dětí pokračovalo do školek v Chrudimi, 1 dítě nastoupilo do první třídy do školy, 1 dítě pokračuje v Centru pro předškoláky (matka stále nemá trvalý pobyt v Chrudimi), 2 děti se s rodiči odstěhovaly, 1 dítě přestalo docházet
ukrajinské děti: 2 děti šly do první třídy, 4 děti a jejich rodiny přestaly komunikovat, informace chybí
Jak konkrétně může taková včasná péče ovlivnit vývoj dítěte?
Jsou známy výzkumy, že mozek dítěte se nejintenzivněji rozvíjí zhruba do druhého roku života dítěte, což má zásadní vliv na to, zda se dítě v budoucnosti bude schopno učit novým věcem, vnímat vlastní emoce i rozumět emocím druhým, cítit se bezpečně mezi svými i mezi ostatními. Raný rozvoj mozku a budování citových vazeb se děje skrze opakované a bezpečné interakce s matkou nebo pečující osobou, a to je to, co můžeme učit matky. Ještě předtím však musíme nabídnout pomocnou ruku při zajištění základních podmínek: najít bydlení, vyřídit dávky, poskytnout například miminkovské potřeby od plen až po mléko.
Představte si matku samoživitelku s několika dětmi, které musí ráno doprovodit na několik míst a pak je zase vyzvedávat. V takovém případě je těžké si najít zaměstnání a tím pádem i platit nájem. Proto často končí třeba v azylovém domově.
Jestli tomu dobře rozumím, učíte rodiče i to, jak být rodiči, řečeno s nadsázkou. Jak se tedy dají efektivně, ale zároveň nenásilně rodičovské kompetence rozvíjet?
V terénu dbáme na to, abychom rodičům nebrali jejich rodičovské kompetence, ale nabízeli jim jiný úhel pohledu, jak lze rozvíjet jejich dítě. Zveme rodiče k účasti na předškolním klubu, kde mohou sledovat pracovníky při práci a učit se tak nápodobou. Zkoušíme realizovat přátelská setkání, semináře určené rodičům na konkrétní téma jako například rozvoj řeči malých dětí, kde zjišťují, že i jiní rodiče řeší obdobné problémy u svých dětí. Zveme je k účasti na vzdělávacích programech jako například „pozitivní rodičovství”, které jim mohou pomoci naleznout inspiraci pro výchovu i komunikaci s dětmi. V duchu pozitivního rodičovství se snažíme přistupovat i v samotné práci s rodiči, oceňujeme je za malé úspěchy, respektujeme jejich možnosti získat nové kompetence. A hlavně nesoudíme, podporujeme a věříme, že každý rodič chce pro své dítě to nejlepší, i když mu to někdy neumí dát. Rodiče respektujeme i s jejich způsobem života a bereme je jako partnery. Naším společným zájmem je, aby se dítěti dobře dařilo.
S jakými bariérami se vaši klienti nejčastěji potýkají a co jim pomáhá je překonat?
Velký problém je například dostupné bydlení. Představte si matku samoživitelku s několika dětmi, které musí ráno doprovodit na několik míst a pak je zase vyzvedávat. V takovém případě je těžké si najít zaměstnání a tím pádem i platit nájem. Proto často končí třeba v azylovém domově.
Vzhledem k palčivosti problémů, které rodiny řeší, rodiče často nemají kapacitu se zaměřovat na psychický i fyziologický vývoj dětí. Bohužel v tom nevidí prioritu. Navíc se potýkají se složitostí systému – informacím od doktorů nerozumí, nedokážou říct, co potřebují vědět, nevědí, jak se dostat k informacím a jak s nimi naložit. Například neví, kdy má školka zápis, a neví, že mají tuto informaci hledat, neví, kam se mají podívat, když ztratí kontakt na školku, nevědí, které dokumenty jsou pro školku při zápisu zásadní. Ze strany systému jsou kladeny na rodiny často velké požadavky, které nejsou schopny naplnit a obstát v nich – třeba vyřídit odklad dítěte nebo objednat se ke specialistovi na řeč.
Úspěchem je, když dítě po roce docházení k nám, přejde do běžné školky či školy. Jednoduše řečeno, když u nás není déle, než je nutné. A velkou radost máme za každé dítě, které se posouvá, kterému se daří ve školce, ve škole i doma, a které je spokojené.
Navíc rodiny neřeší jen problémy ekonomické, ale i zdravotní, jako jsou duševní onemocnění, někteří rodiče mají nižší kapacitu. Výjimkou nejsou rodiny, kde se nevhodné vzorce chování ve vztahu k dětem táhnou po mnoho generací. A toto je velmi těžké překonat. Klíčem je pomoci rodinám je informovat včas a srozumitelně. Nabídnout jim doprovod nebo asistenci, ať už jde o učení nových kompetencí, nebo fyzický doprovod do nemocnice či školky.
Co považujete za vaše zásadní úspěchy v oblasti včasné péče?
Jsme rádi, že se daří realizovat již zmíněná setkání s dítětem ve školkách i ve vybraných základních školách. Máme radost, když ředitelka školky řekne, že by se takové setkání mělo dělat pro každé dítě. Jsme rádi, že jsme pro ně tuto metodu, kterou považujeme za prevenci výchovných i vzdělávacích problémů dítěte, prevenci bariér v komunikaci mezi rodiči a školou, objevili a uvedli ji v praxi, že jsme získali některé učitele pro myšlenku včasné péče. Úspěchem je i to, že se všechny školky i základní školy v Chrudimi zapojily do projektu bezplatných obědů pro ohrožené děti.
Je také úžasné, že začínáme spolupracovat s konkrétními pracovníky ve zdravotnictví, například se sociální pracovnicí na oddělení v porodnici nebo s psychiatry. Realizujeme nejrůznější pracovní setkání v rámci regionu i kraje, podporujeme multidisciplinární přístup, zveme klíčové aktéry na společná setkání a konference. Oceňujeme zejména sdílení dobré praxe, a především řešení konkrétních kauz, s mnohdy zapeklitým řešením.
Jak ale konkrétně poznáte, že se vaše práce povedla?
Úspěchem je, když dítě po roce docházení k nám, přejde do běžné školky či školy. Jednoduše řečeno, když u nás není déle, než je nutné. A velkou radost máme za každé dítě, které se posouvá, kterému se daří ve školce, ve škole i doma, a které je spokojené. Úspěchem je to, když nám třeba matka dává už své třetí dítě a to chce chodit do školky a sociální znevýhodnění na něm není tak vidět, jako bylo vidět na jeho starších sourozencích.
A jaké překážky vám znesnadňují práci?
Narážíme na nedostupnost některých služeb – chybí například dětský psychiatr, psycholog, zubař, terapeut. Nebo je problémem to, že síť služeb není pro klienty dostupná. Pro rodiny je téměř nemožné sehnat dostupné bydlení, které by mnohdy předešlo černým scénářům. Pomohlo by také dlouhodobé plánování, především financování těchto služeb.
Co je aktuálně vaše největší výzva?
Změnit pohled a postoje některých úředníků a pedagogů na to, že není nutné měřit všem dětem stejným metrem a že lze přistupovat k „ohroženým“ dětem jinak a s větším respektem k nim i k jejich rodině.
Kateřina Chocholová vystudovala speciální pedagogiku a výtvarnou výchovu na Masarykově univerzitě v Brně. Dnes působí jako učitelka a sociální pracovnice v Centru pro předškoláky Amálka v Chrudimi. To provozuje organizace Amalthea, která od roku 2003 na území Pardubického kraje soustředí na včasnou péči, tedy pracuje s rodinami v obtížné životní situaci tak, aby se předešlo umístění dítěte mimo jeho vlastní rodinu.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
