Špatná škola je stagnující, která se nikam neposouvá a nezměnilo se v ní nic za posledních 30 let, včetně vybavení. FOTO: Unsplash
Dnes již bývalému řediteli na Základní škole Formanská v pražském Újezdu nedaleko Prahy skončilo šestileté funkční období a v novém výběrovém řízení nevyhrál. Ve škole byl ale natolik populární, že se za něj postavili nejen učitelé, ale i další zaměstnanci školy, a dokonce i rodiče žáků. Ti dokonce založili protestní webové stránky a petici za odvolání nové ředitelky, pod kterou se podepsalo bezmála 400 lidí. Co celá situace ukazuje? Jak velký vliv může ředitel na školu mít v pozitivním i negativním slova smyslu.
Základní škola Formanská je malou, prvostupňovou školou s necelou stovkou žáků na okraji hlavního města, která se od začátku roku potýkala s nestandardní situací – hrozilo, že na výuku pěti ročníků zůstane jediná učitelka. Za tehdejšího ředitele Tomáše Kunsta se postavila většina učitelů i dalších zaměstnanců školy, kteří s jeho odchodem dali také výpověď. Ve vedení školy totiž ředitele po konkurzu vypsaném radnicí vystřídala Helena Patáková, toho času zastupitelka a stranická kolegyně úřadujícího starosty, která měla navíc podle rodičů při výběrovém řízení podvádět. Koncepci školy měla opsat z jiných, veřejně dostupných zdrojů a někteří rodiče proto chtěli, aby odstoupila. To se nestalo, školu vede od prvního března a postavil se za ni také starosta jakožto zřizovatel.
Rozhodnutí jako takové nezměnilo ani jednání zastupitelstva Hlavního města Prahy. Magistrát nemůže výsledek výběrového řízení změnit, protože není zřizovatelem školy. Zastupitelé tak debatu o škole bez rozhodnutí ukončili a ředitelka zůstává ve funkci dál.
Ředitel může školu zvednout z popela i ji v něj obrátit
Bývalý ředitel Tomáš Kunst byl ve škole oblíbený. Ještě před jeho definitivním odvoláním z funkce na začátku roku Televize Nova mluvila s rodiči dětí, kteří se ho zastávali. Celý učitelský sbor měl včetně ředitele podle nich odvádět skvělou práci, děti se do školy těšily, kroky zřizovatele proto rodiče nechápali a chtěli dát děti do jiné školy. Celá situace ukazuje, jak moc může ředitel školu ovlivnit.
Vedení školy vybírá učitele, asistenty, družinářky, nepedagogy, prostě veškeré zaměstnance, kteří děti nejen učí, ale podílí se na celkové atmosféře. Ředitel rozhoduje o vizi školy, koncepci a vzdělávacím plánu. Ví, jak má jeho škola vypadat třeba za pět let, a ví, jak toho dosáhnout. A nemusí to být nutně inovativní ředitel, ale i konzervativec, protože i takové školy rodiče hledají. Konzervativní škola neznamená špatná škola. Špatná škola je stagnující, která se nikam neposouvá a nezměnilo se v ní nic za posledních 30 let, včetně vybavení.
Ředitel dává podporu učitelům, kteří jsou s dětmi nejvíce ve styku. A může je tak v práci motivovat a odměňovat, když na to má dostatek peněz, stejně jako je znechutit a odradit. Aby děti chodily do školy s radostí, je třeba mít pedagogický sbor, který děti do učení nadchne. Současně ale musí být nadšení i samotní učitelé.
„Obrovský vliv na učitele má příprava na jejich povolání. Ale to nestačí. Druhým nejsilnějším vlivem na učitele a jeho práci je prostředí školy, které vytváří ředitel. Není to žádný velký objev, každý člověk ví, jaké to je, pracovat pod dobrým šéfem. Přestože je to triviální, v našem vzdělávacím systému se podle toho neřídíme. Z výzkumu víme, že až 30 procent toho, co se děti naučí, je ovlivněno kvalitou ředitele. Můžete si to představit třeba jako kdyby deváťák na škole neúspěšného ředitele odcházel s výbavou šesťáka na škole toho úspěšného. To je velký rozdíl,” vysvětluje Martin Kozel, ředitel organizace Učitel naživo, která má akreditované vzdělávací programy pro učitele i ředitele škol.
Zřizovatelů je příliš a v menších obcích jsou jimi někdy i lidé, kteří školstvím sice pochopitelně prošli, ale o moderní vzdělávání se jinak nezajímají. Často proto chtějí takovou školu, do jaké chodili oni sami.
Koloběh školního života je poměrně přímočarý. Ke spokojenému dítěti je potřeba spokojený a zapálený učitel, který potřebuje spokojeného a dobrého ředitele. A ten potřebuje zase oporu ve zřizovateli. V Česku má podle výzkumné organizace PAQ Research na 90 procent zřizovatelů pod sebou jen jednu školu. V průměru tedy na jednoho zřizovatele vychází 1,4 školy, zatímco v Nizozemsku 5,5 a v Estonsku 6,8 školy. Což podle PAQ Research vede k rozdrobenosti celého systému, nedostatečně odbornosti či chybějícím podpůrným pozicím, jako je školní psycholog, protože si je některé školy například nemohou dovolit. A zřizovatel je ten, který má řediteli školy pomáhat v naplňování jeho vizí a připravených koncepcí.
Volby mění starosty a o práci ředitele školy je dlouhodobě nízký zájem
Jenže obsazení radnic se může každé čtyři roky měnit podle výsledků voleb. Starostou se tak může stát člověk pro vzdělání zapálený, nebo i někdo, koho škola příliš nezajímá a radši řeší třeba rozbité silnice v obci. Oba ale mají stejné pravomoci. Vyhlašují výběrová řízení nebo přidělují řediteli odměny. Ve výsledku tak může ředitel dostávat méně, než jeho kolegové ve sboru, kterým odměny přiděluje sám. Zřizovatel tím pádem může být pro ředitele pomocnou rukou i okovy. S koncem školního roku po více než 25 letech končí například i ředitel Základní školy a mateřské školy v Chrašticích Karel Derfl právě kvůli neshodám se zřizovatelem.
„Systém v tomto ohledu skutečně není nastavený dobře. Zřizovatelů je příliš a v menších obcích jsou jimi někdy i lidé, kteří školstvím sice pochopitelně prošli, ale o moderní vzdělávání se jinak nezajímají. Často proto chtějí takovou školu, do jaké chodili oni sami. To znamená převažující frontální výuku od tabule, hodně faktů a žádné inovace, o nichž víme, že fungují, jako je například tandemová nebo projektová výuka,” vysvětluje ředitel základní školy, do které se sjíždějí děti z celkem 48 okolních obcí a měst. Zřizovatel, potažmo starosta, je ale jen jeden a podle Derfla by se proto měl z rovnice odstranit politický vliv.
„Škola má být ze zásady apolitická, přesto o jejím vedení místní politici rozhodují. Ideální by bylo, aby o ředitelích škol rozhodovali odborníci na vzdělávání, jako to bylo například za fungování školských úřadů. Nutně se k nim vracet nemusíme, ale politický vliv by neměl při výběru ředitele školy hrát roli. Starostové by se měli věnovat provozu budov a podporovat co nejvhodnější podmínky pro výuku, nikoli pedagogiku, pokud v tomto odboru nejsou sami odborníky nebo na to nemají kvalifikované zaměstnance. Pozice ředitele je sama o sobě dost náročná a je třeba tuto práci ulehčovat, aby bylo více času na rozvoj a řízení pedagogické, a ne to ředitelům ještě komplikovat,” dodává Karel Derfl, ředitel Základní školy a mateřské školy Chraštice.
Pozice ředitele školy má tak velký potenciál na to, jak ji změnit, ale jen málo lidí tuto práci dělat chce. Že by se schylovalo k nějakému zlepšení situace nenaznačují ani statistiky České školní inspekce. Podle jejích dat je zájem o pozici ředitele školy dlouhodobě nízký. Nejenže se tak do školství nedaří dostat špičkové – nebo aspoň dobré – manažery, nebo si stávající, kvalitní ředitele udržet. V loňském školním roce se hledalo 281 ředitelů základních škol. Nejčastěji po rezignaci současného vedení, na druhém místě byl odchod do důchodu. A uchazečů se nepřihlásilo mnoho. Meziročně se podle výroční zprávy České školní inspekce mírně zvýšil zájem, ale stále je nízký – průměrný počet přihlášených uchazečů na jedno konkurzní řízení se blížil třem, ve čtvrtině konkurzů se ale přihlásil pouze jeden uchazeč.
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na korektor@eduin.cz.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
