Maturita z matematiky je pro velkou část studentů obtížná. I letos jich neprošla čtvrtina a další čtvrtina prolezla se čtyřkou. V čem je problém? Není to náhodou tím, „že se to ti lenoši prostě nenaučili?“ nadhodil jeden přítel na Facebooku.
Ano, z výsledků je jasné, že se „to“ nenaučila přinejmenším polovina z těch, kteří si matematiku k maturitě vybrali. O tom netřeba diskutovat. Bylo by však dobré přemýšlet o tom, proč se to nenaučili a zda a jak by se matematiku měli učit.
Na hypotéze, že se to nenaučili, protože jsou lenoši, jistě něco je. Kdyby se mladý člověk na týden někam zavřel s knihami a celé dny studoval a počítal, byly by asi jeho výsledky lepší. To skoro jistě mnozí maturanti neudělali a jiní ani nemohli udělat, protože k něčemu takovému nemá každý podmínky. Ale není důvod si myslet, že polovina maturantů přípravu úplně vypustila. Dnešní mladí jistě nejsou v průměru méně odpovědní a ctižádostiví, než jsme byli my.
Jen leností to asi nebude, a nabízí se tedy jiné vysvětlení. Studenti se snažili připravit, ale nedokázali to, protože postrádali latentní znalosti, které by dokázali oživit a na kterých by mohli stavět. Není reálné očekávat, že se někdo poměrně složitou a rozsáhlou látku naučí během týdne sám, bez předchozích základů. Dny před maturitou jsou určeny na to, aby si studenti látku připomenuli, ne aby se učili od nuly.
Takže masový neúspěch mluví spíš o tom, že se studentům v předchozím vzdělání (třináct let školy) nedostalo dostatečného základu, který by jim umožnil se připravit v rozumné době tak, aby test zvládli.
V každém případě to vrhá špatné světlo ani ne tak na letošní maturanty, jako spíš na systém výuky matematiky na základních a středních školách.
Jednotná maturita z matematiky pro všechny od Gymnázia Jana Keplera po poslední učební obor s maturitou je nesmysl. Pravděpodobně povede k dalšímu propadu průměrné kvality vzdělání včetně vzdělání v matematice. Pro gymnazisty bude moc jednoduchá, žáky mnohých odborných škol úplně odradí. A všechny odvede od lásky k matematice a od porozumění jejím zákonitostem ke snaze našprtat typové úlohy ke zkouškám.
Konání této zkoušky nám ale prospělo v jednom: můžeme si uvědomit, jak obrovské množství vyučovacích hodin se na školách promarní bez hmatatelného výsledku.
Jan Spousta vystudoval matematické inženýrství na FJFI ČVUT a sociologii na FSV UK. Pracuje jako analytik Moneta Money Bank a přednáší sociologii náboženství na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
státátní maturita je absolutní nesmysl.
Dodržujte, prosím, pravidla diskuse uvedená nad komentáři….
Až rodiče a žáci pochopí, že se čtyřkami se na střední školu neleze, nebudeme mít problém s maturitou. Za mých časů nás do prvního ročníku nastoupilo 30 a max. 1-2 nedostudoval. Tak problém bude asi ve studentech, zejména. Výrazně by tomu mohla pomoci reforma financování regionálního školství, která odstraní boj škol o studenty a zaměří se na kvalitu. Bohužel se zase zvažuje odklad. Nás také nikdo neprosil, aby jsme se učili.
… abychom se učili – maturita z češtiny byla asi povinná pro všechny
Za našich časů to opravdu bylo tak ,jak říkáte.Ale kam ty děti mají „lézt“,když např. i kadeřnice mají mít povinnou státní maturitu z matematiky?
Kadeřnice je a vždy byla učební obor zakončený závěrečnou zkouškou, nikoli maturitou.
Dobrá,beru zpět,ale i tak je spousta SOŠ,pro kteréby bylo lepší věnovat více prostoru svým odborným předmětům.
Pan Spousta vidí příčinu neuspokojivých výsledků maturitních zkoušek z matematiky v systému výuky, což je velice mnohoznačný pojem. Domnívám se, že daleko závažnějším důvodem je skutečnost, že na středních školách studuje mnoho žáků bez předpokladů pro středoškolská studia.
Druhým důvodem je kvalita učitelů. Před chvílí jsem shlédl na Seznamu Zprávy příspěvek „Je maturita z matematiky skutečně tak těžká“ , kde učitel matematiky komentoval a řešil tři zadání z letošních maturitních zkoušek. Vždy jsem zadané příklady vyřešil a poté si pustil videa z řešením a komentářem učitele. O obtížnosti příkladů nemůže být ani řeč. Po téměř 60 létech po maturitě jsem všechny příklady vyřešil bez sebemenších potíží. Výklad a postup učitele ve mně vyvolal pochybnosti o kvalitě současných učitelů. Na vlastní kůži jsem zažil pět učitelů matematiky a jsem rád, že jsem chodil do školy po roce pětačtyřicáté,
Máte naprostou pravdu. Maturita z matematiky není nic tak složitého, ale a) je to v rodičích, co sami neumí své děti jak se učit b) soustavné kašlání na učení protože FB c) u maturit má matematika oproti cizímu jazyku jedinou nevýhodu a to tu, že nemá takový časový prostor jako cizí jazyk pro písemný, didakticky a ústní projev. d) na jakoukoliv střední školu nebo učební poměr s maturitou je vpuštěn kdokoliv bez přijímaček ze matematiky v obsahu ze základní školy a potom to tak vypadá.
Maturita z matematiky je na úrovni 8. a 9. třídy základní obecné a měla by být ještě zkvalitněna
Někde jsem četla,že ten test z matiky měl 38 položek a na vypracování měli studenti cca 75 minut.Je -li to pravda,nezdá se mi,že by to dávalo velký prostor k přemýšlení u tak důležité zkoušky.
„Dnešní mladí jistě nejsou v průměru méně odpovědní a ctižádostiví, než jsme byli my.“ Nesouhlasím. Generace jejich rodičů byla více motivovaná uspět, protože měla ve všem větší konkurenci. Navíc byli soustředěnější, protože nebyl FB … Dále jich cca 50% nepocházelo z rozpadlých rodin, rodiče měli čas na výchovu už odpoledne …
Motivace – budiž. Souhlasím, že výchova i v širším slova smyslu patří rodičům, ne však už pomoc při přípravě na vyučování. Dobrý pedagog by mimo svou odbornost měl žákům předvést i umění učit se.
Nezávisle na generaci mají teenageři společné, že většina z nich se učit nechce (vlastně ani dospělí do nedělají pro zábavu). Zábava je zkrátka vždy atraktivnější. Umění učit se je i dle nejmodernějších výzkumů neurovědy úzce spojené s opakováním informací a snahou vytvořit si v mozku souvislosti a příběhy, které by pomáhaly fixaci probraného. Jenže to vše vyžaduje čas a trpělivost, což většina teenagerů nemá. Navíc jsou čeští teenageři dlouhodobě na špičce Evropy v užívání marihuany, což soustředěnosti také nepřidá.
Na sociální sítě bych to neházel. Ty jsme neměli, ale pod lavicí jsme si taky četli, čmárali do sešitu, nebo hráli lodě a podobné věci k ukrácení nezáživné hodiny. Po škole jsme hodili tašku do kouta a hurá ven …pokud možno až do tmy. Dnešní děti jsou stejné. Jenom místo lítání venku sedí u počítače.
Pes je zakopaný jinde. Začíná to už na školkách, dítě nic nemusí když nechce, aby se mu nezasahovalo do vývoje. Později na škole se jede podle alternativních metod. Takže matematika už není o přísném řádu a logice. Styl pište si co chcete, jak chcete a kde chcete jenom podporuje ve školce zažité …nic nemusíš. Matematiku učí sice dobří matematici, ale žalostní matikáři …tedy pedagogové. Navíc vám zakážou jim do jejich metody zasahovat, protože by jste svým zkostnatělým přístupem tlačili do něčeho, co je podle nich zbytečné.
Děti pak jdou na střední školy se slabými základy a začíná jim ujíždět vlak. Zvlášť o středoškolské matice si myslím, že má pevný řád. Všechny ty rovnice svá pravidla a plno dětí je z toho zmatených, protože najednou něco musí.
Nechci tím bránit nějaké inovacím v pedagogice, ta se musí měnit stejně jako svět okolo, ale vydalo se to celé špatným směrem. Vraťme do vzdělání řád a přizpůsobme to realitě. Chceme aby dnešní děti znaly stejný objem učiva, jako my, jenomže k tomu přibylo obrovské množství dalších informací, které musí vstřebat a umět. Nejsou hloupější, ani línější. Jsou stejné.
A na závěr ruku na srdce …. kolik z vás potřebuje v životě středoškolskou matematiku a kolik tu vysokoškolskou? Tak nějak na vysokých školách matika nabobtnala a je i na oborech a především v rozsahu, který by nebyl potřeba, ale to je už jiné téma.
Rozdíl tam vidím v tom, že mentálně unavené děti si po škole odpočaly běháním venku a pak šly navíc unavené brzy spát. To je pořád lepší než dnes, kdy děti (mentálně unavené výukou a Facebookem pod lavicí) přijdou domů, kde si sednou k PC hře až do noci.
syn chodil na ss 2 hodiny matematiky ,podle ucitele ucebnice matematiky zbytecnost.kdyz neco nevedeli smal se jim
Berme v úvahu,že nyní propadla ,nebo skončila se čtyřkou polovina těch,co z matiky maturovat chtěli.Jak to bude,až budou povinně všichni, si nechci domýšlet.Něco je setsakramentsky špatně. A myslím, že bychom měli věnovat maximální pozornost poslední větě článku -musíme si uvědomit,jak obrovské množství hodin se ve školách promarní bez viditelného výsledku.
Žáci si maturitu z matematiky vybrali sami, mohli zvolit Aj – pro kadeřnici ideální, nevím proč kadeřnice vybírá matematiku. Na maturitu se zpravidla žáci, alespoň na gymnázium připravují celé 4 roky a poslední rok inenzivně např. v podobě seminářů, poslední týden je pouze k opakováni látky. Pokud mi žák, který neudělal maturiru z matematiky, ukáže vypracovnou celou sbírku příkladů z matematiky k maturitě a maturitu z matematiky neudělal, tak budu opravdu věřit tomu, že maturita z M je opravdu pekelně těžká…..
Tak jest. A to by pro odmaturování stačila jistě jen polovina.
A kdyby ještě Cermat konečně nastavil neměnné podmínky, bylo by skutečně snadné žákům argumentovat co a proč se mají učit. V situaci dlouholetého chaosu se však žáci neučí a doufají, že to nějak Cermat zaonačí …. a ejhle, když to nedokáže Cermat, zařídí p. ministr. A pak, že trpělivost nepřináší růže.