Pavel Kraemer: Z kurikula vypadly Newtonovy zákony. Žádná škoda, stejně si je ze školy nikdo nepamatuje

0
(0)

Prostudoval jsem si nový Rámcový vzdělávací program (RVP), poctivě jsem prošel všechny změny a dospěl k názoru, že nepřichází žádný konec světa. Navzdory alarmujícím titulkům v médiích a protestům některých zájmových skupin, které tvrdí, že aktuálními škrty přicházíme o klasickou vzdělanost. FOTO: Jitka Polanská

Nad úpravami českého kurikula panuje teď velké hořekování. Při posledním škrtání vypadly mimo jiné Newtonovy zákony, hlavní pilíře fyziky! Na první pohled to zní opravdu strašně. Než si ale začneme zoufat nad úpadkem vzdělanosti a celé civilizace, je dobré vědět, nad čím se lomí rukama.

Prostudoval jsem si nový Rámcový vzdělávací program (RVP), poctivě jsem prošel všechny změny a dospěl k názoru, že nepřichází žádný konec světa. Navzdory alarmujícím titulkům v médiích a protestům některých zájmových skupin, které tvrdí, že aktuálními škrty přicházíme o klasickou vzdělanost. A myslím si to i přesto, že jsem osobně zastáncem klasické vzdělanosti. Ale s novým RVP se nic moc nezmění – ani k lepšímu, ani k horšímu. Proč?

Krátké shrnutí toho, co se událo kolem změny Rámcového vzdělávacího programu, najdete v tomto vydání BEDUinu

Ve většině dnešních škol je klasické vzdělání redukováno na minimum. Navzdory předimenzovaným školním vzdělávacím programům, které se tváří velmi akademicky. Učitelé toho sice učí hodně, ale z jejich výkladu zůstane v dětech jen malý fragment. Výuka bývá nezáživná, děti jsou ponechány ve vnitřní pasivitě. Mnozí učitelé učí dvacet let stále stejné věci, změny v RVP nemusí vůbec zaregistrovat. Teď nemluvím o celé řadě skvělých škol, státních či soukromých, malých či velkých. Dobrá škola s nadšenými pedagogy si vždy najde cestičky, jak učit dobře. Poradí si s dobrým i špatným RVP. Mluvím o průměru.

Škrt neznamená zákaz

A proč je poplach planý i v případě Newtonových zákonů? Pamatuje si snad většina čtenářů těchto řádků jejich znění? Nevěřím tomu. Asi vědí, že nějaké takové zákony existují, pokud se jejich učitel snažil nějak opepřit jinak nudnou látku, možná si zapamatovali i legendu o jablku, které Newtonovi spadlo na hlavu. Ale samotné zákony se většině už dávno z hlavy vypařily. Bylo i přesto užitečné a smysluplné se je učit? Je to přinejmenším sporné. Záleží na tom, jak a proč se něco učí, a to platí i v tomto případě.

Čtěte také  Některé děti jsme ztratili před pandemií. Teď už musíme vymyslet, jak učit, kdyby škola nebyla povinná, říká učitel filosofie pro děti

A Newtonovy zákony – stejně jako Ohmův zákon – doplatily na to, že se učí hodně abstraktně. Přílišná abstraktnost, která znemožňuje žákům tyto zákony pochopit a zapamatovat si je, a ne jejich nevýznamnost, byla zřejmě i důvodem k jejich škrtnutí. A když tomu akademici nebo učitelé fyziky oponují, je to proto, že se na věc dívají ze svého hlediska. Podle nich se to přece musí učit, protože se to vždy učilo. Ale pro drtivou většinu dětí jsou Newtonovy zákony tou nejméně důležitou věcí na světě. Zaujme je tak akorát ono jablko, které ve skutečnosti na Newtonovu hlavu nikdy nespadlo.

Škrty tedy nevidím jako hrozbu, ale jako příležitost, malou šanci k tomu, aby učivem méně zavalený učitel začal učit jinak, méně látky lépe. Nemyslím si ani, že se všude Newtonovy zákony přestanou učit. Většina učitelů příliš změnám neholduje a redukce kurikula neznamená, že je daná látka zakázaná. Pouze není nadále povinná.

Kolik se vlastně ubere?

Druhý aspekt celé změny je její proporce a kontext. Ačkoli se na revizi RVP pracuje už několik let, v poslední době vše utichlo, činnost pracovních skupin byla pozastavena. Až na jednu. Informatici pilně pracovali dál a navrhli novou podobu výuky digitální gramotnosti, která nyní potřebuje čtyřnásobnou časovou dotaci. Tři hodiny týdně se teď musí někde ubrat. „Osnovy“ nejsou nafukovací, a proto přišlo škrtání, narychlo a bez velkého rozmyslu. Ubere se v přírodovědě, společensko-vědních předmětech a v uměleckých výchovách.

Co konkrétně znamenají ony tři nebo čtyři hodiny? V RVP se hodinová dotace definuje na celý první nebo druhý stupeň. Když se například mluví o šesti hodinách uměleckých výchov týdně, myslí se tím v průměru 1,5 hodiny týdně v každém ze čtyř ročníků druhého stupně. Každá škola si ale časovou dotaci může rozložit, jak chce. Čtyři hodiny informatiky týdně pro druhý stupeň tedy znamenají, že každý ročník na druhém stupni bude teď mít v případě rovnoměrného rozložení učiva (místo dřívějších patnácti minut) jednu hodinu informatiky týdně. Pro první stupeň je to polovina, jedna hodina týdně od čtvrté třídy.

A o tuto jednu týdenní hodinu se někde bude krátit. Přijde vám to katastrofální? Mně ne. Spíš poučné jako modelový příklad, jak moc jsme ve vleku mediálního obrazu nějaké události. Jak rádi děláme z mouchy slona nebo z komára velblouda.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

0 / 5. 0

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Václav Janča
Václav Janča
15. 3. 2021 21:27

Ono to bude nejspíš tím, že jsou z pohledu moderní vědy tyto zákony již překonány. Přesto bych je nevyjímal. Snad s poznámkou o jejich relativitě, bych je určitě uváděl, zvlášť pro žáky základních škol s fyzikou zatím v prvním kontaktu. Je to stejné, jako když kreslíme model atomu – takovéto jádro na sebe nalepených kuliček protonů a neutronů, které obíhají kuličky elektronů. Všechny tyto částice jsou nelokální. Jak říká prof. Kulhánek, můžeme si tam představit trpaslíčky, kteří si tyto částice pinkají a bude to skutečnosti odpovídat zhruba stejně. Přesto je to dobré, pro začátek, pro poznání určitých zákonitostí, než člověk dokáže přemýšlet v abstraktních pojmech.

Roman Iška
Roman Iška
18. 3. 2021 12:46
Reply to  Václav Janča

Prosím pěkně, mluvíme o základní škole. A hlavně, jak jsou překonané ? Tedy družice „visí“ na nebi proč ? Těžké auto se stejným motorem odstartuje hůř než lehké. Proč ? Pročpak nám ta raketa nevzlétla ? Proč se od sebe odrazí kuličky ? Budeme to dětem vysvětlovat „relativně“ ? Samozřejmě, že potom dostaneme „antifyzikální“ generaci, která vyletí s autem na sněhu v první zatáčce a bude se divit proč. Zkuste se zamyslet, než něco napíšete.

Tomáš Krásenský
Tomáš Krásenský
17. 3. 2021 11:49

„žádná škoda, stejně si je ze školy nikdo nepamatuje“?
řekl bych, že zákon setrvačnosti (původně Galileův) i zákon akce a reakce si pamatuje skoro každý. a také zákon všeobecné gravitace je všeobecně známý, řekl bych, že i díky školám. Neučit o nich lze, stejně jako lze neučit o Shakespearovi, Němcové, Komenském – ale něco (podle mě důležitého) by se ztratilo

Michaela Crlíková
Michaela Crlíková
22. 3. 2021 10:22

Tedy autor článku mě poněkud zvednul ze židle. Možná místo napadání učitelů fyziky a (jak on říká) akademiků by s nimi mohl vést dialog. Přemýšlel někdy nad tím, proč se zrovna vyškrtnutí Newtonových zákonů učitelé brání? Patrně ne.

Jeho věty „Podle nich se to přece musí učit, protože se to vždy učilo. Ale pro drtivou většinu dětí jsou Newtonovy zákony tou nejméně důležitou věcí na světě“ jsou fackou těm, kteří právě s dětmi tráví čas. Opravdu si autor myslí, že fyzikáři učí zákony nazpaměť a tím to pro ně hasne? To snad nemůže myslet vážně.

Zrovna tato kapitola je protkaná při výuce spoustou příkladů z praxe (ale proč třeba chápat funkci bezpečnostních pásů v autě, že…), jednoduchých a zábavných experimentů, které si děti zkouší samy.

A další autorova perla: Většina učitelů příliš změnám neholduje a redukce kurikula neznamená, že je daná látka zakázaná.“ Typický zjednodušující argument. Pan autor si dělal statistický průzkum?
Za sebe i soustu kolegů říkáme – nejvíc nás mrzí, že se nás opět nikdo na nic neptal. My, pane kolego, nejsme takoví pitomci, zpátečníci. Víme, co učíme. Co děti baví, zajímá a jak na co reagují. Dokázali bychom podle toho navrhnout vlastní škrty RVP. Chceme jen o tom vést diskuzi.



Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.



Zaregistrujte se