Ve velkých městech chybí místa na gymnáziích, vyřešit to má sázka na odbornost

0
(0)

Postavit novou školu je běh na dlouhou trať a stávající pražská gymnázia už nyní hlásí plné kapacity. FOTO: Gymnasium UDTP

Demografická křivka prozrazuje, že během tří let budou v Praze a Brně chybět tisíce míst na středních školách, především na gymnáziích. O ty totiž stoupá zájem dlouhodobě nejvíce. Zřizovatelé proto chtějí otevírat nové školy, podporovat soukromé subjekty a zejména posílit propojení všeobecného a odborného vzdělávání.

Středoškoláků bude výrazně přibývat – to je shrnuto a podtrženo výsledek studie, kterou si nechal vypracovat pražský magistrát. Studie vycházející z demografické křivky říká, že velký nárůst počtu absolventů 9. tříd poroste až do roku 2024, poté by měl mírně klesnout a setrvat na hladině 13 tisíc žáků. Jen pro srovnání – v letošním roce je to v Praze přesně 9436 žáků. „Je třeba zdůraznit, že interpretace dat je v tomto ohledu velmi obtížná, neboť je třeba vždy zohlednit řadu faktorů a proměnných jako volba žáků a rodičů nebo dostupnost dopravy,“ upozorňuje pražský radní pro školství Vít Šimral. Ať už bude přesné číslo vypadat jakkoliv, už teď je jasné, že za tři roky ukončí základní školu o 30 procent více žáků než dnes. Největší zájem je přitom o gymnázia.

Postavit novou školu je běh na dlouhou trať a stávající pražská gymnázia už nyní hlásí plné kapacity. Pražský magistrát se tedy rozhodl otevírat gymnaziální třídy na odborných školách, protože tu a tam se ještě pro nové žáky najde prostor. „Tímto konceptem chceme také ukázat, že se tyto dva světy prolínají. Pro dnešní svět, podnikání i kreativní průmysl je klíčové jak to, co se učím na učilišti, tak to, co se učím na gymnáziu. Gymnaziální třídy jsou důležitým krokem k překonání sociálních bublin, které bychom se aktivně měli snažit zdolávat, jelikož se pak promítají do dalších bariér ve společnosti,“ říká radní Šimral. Magistrát k tomu vytipoval školy, které už doposud měly technická lycea, a tím i zkušenosti a personál. V tomto školním roce se tak v Praze otevřely čtyři nové třídy se všeobecným vzděláním, v září tam nastoupilo celkem 120 studentů.

Nabrat učitele, změnit název

Když pražský radní na schůzce s řediteli přišel s nápadem otevírat gymnaziální třídy na odborných školách, kroutila podle svědectví přítomných většina ředitelů nesouhlasně hlavami. Ředitel Střední průmyslové školy zeměměřické Jan Staněk ale vycítil šanci. I když ho magistrát původně nevytipoval jako jednu ze šesti možných škol, dlouhodobě škola potřebovala nějakou změnu. Od roku 1951 nabízí obor geodézie a také si ho dostatečně hýčká, nicméně i to potřebovalo trochu oživit. Ke dvaceti dosavadním pedagogům přibral do učitelského sboru devět nových kolegů na biologii, chemii, výtvarnou a hudební výchovu, změnil logo a název školy na Střední průmyslová škola zeměměřická a geografické gymnázium Praha a letos v září otevřel brány pro 22 nových studentů.

Čtěte také  Žákům se toleruje bezduché biflování. Tím je poškozujeme, říká gymnaziální učitel

„Napadlo nás, že využijeme to, co umíme, a nabízíme nově gymnaziální vzdělání se specializací na geografii. Předměty jako kartografie nebo geografické informační systémy se tedy překrývají s odbornou školou,“ popisuje Staněk a pochvaluje si rozšíření školy nejen o jednu třídu, ale především o nový rozměr. „Je to přínos pro školu, historicky jsme měli tři třídy geodetů a v poslední době už to jsou v ročníku jen dvě. Škole to dalo nový impuls a gymnazisti zase poznají naši zemi ze všech úhlů pohledu, to se hodí každému,“ pochvaluje si změnu ředitel Staněk.

Letos má svých prvních 33 gymnazistů i Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium v Praze 5. Po několika letech zkušeností s technickým lyceem se ředitel Radko Sáblík rozhodl následovat nápad magistrátu a otevřít jednu třídu přírodovědného gymnázia. Odborné předměty se i tady překrývají. „Obě větve propojujeme, studenti mohou dělat společné projekty. Například propojení IT, kybernetické bezpečnosti a všeobecných znalostí. Ve třetím ročníku si studenti vybírají maturitní projekt a na tom také mohou pracovat společně,“ říká Sáblík. Stačilo sehnat jednoho nového učitele na oblast umění a vše bylo připraveno.

„Pro školu je to velmi pozitivní krok. Sice vzniká malá rivalita mezi studenty jednotlivých oborů, ale vlastně toto propojení motivuje všechny,“ říká ředitel Sáblík. Když gymnazisté například chtějí vyvíjet počítačové hry, na to se hodí kolega z oboru IT. Společně pak mohou projekt obhajovat. Studenti mezioborově už vytvořili aplikaci pro výuku fyziky – jeden programoval, druhý vyrobil model a třetí vymyslel obsah. Další skupina vytvořila aplikaci pro výuku dějepisu – pohled na keltskou vesnici. Jeden připravil model vesnice, druhý jej překlopil do virtuální reality a třetí k aplikaci připravil doprovodné materiály. Jiný tým zase točil film – gymnazista vytvořil scénář a spolužáci z IT pracovali s kamerou a se zvukem. Studenti mohou využívat školní inkubátor, coworkingové centrum nebo mediální dům, k tomu by na běžném gymnáziu přístup neměli.

Participace dětí na rozhodování ve škole je nesmírně důležitá, škola totiž není jenom příprava na život ale i žitý život. Nelze očekávat, že děti budou žít v autokracii ve škole, a když jim bude osmnáct, najednou se promění v uvědomělé a angažované občany.
„Je dobré si uvědomit, že ne každý má na to absolvovat gymnázium,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. FOTO: Shutterstock

„V létě jsme organizovali pět běhů letní školy, na začátku školního roku se všichni sešli na seznamovacím kempu, tak už vznikly nějaké kontakty. Žáci jsou aktivní na sociálních sítích, kde se dále propojují, myslím, že založili i nějaké diskusní fórum. Starší ročníky připravují semináře pro mladší, tam se také vídají,“ vysvětluje Radko Sáblík, jak se studenti vlastně mezi sebou mohou propojit. Teď už bývalé technické lyceum na Smíchově bylo vyhlášené, na tři desítky míst se běžně hlásilo 140 uchazečů. „Změna nás trochu poškodila, protože jsme přešli z vyhlášeného lycea na neznámé gymnázium. Uchazeči o tom ještě nevědí,“ přiznává negativní dopad letošní novinky Sáblík.

Magistrát počítá s tím, že by v následujícím školním roce mohly vzniknout další dvě podobné třídy na Hotelové škole Radlická v Praze 5 a na Střední škole – centru odborné přípravy technickohospodářské v Praze 9. K prvnímu září příštího roku také požádalo osm soukromých zřizovatelů o možnost otevřít čtyřleté gymnázium. „Dále je namístě uvažovat o vzniku zcela nových škol v dynamicky se rozvíjejících lokalitách v některých okrajových městských částech,“ říká Vít Šimral. Avšak nová škola nevznikne ze dne na den a žádné další konkrétní informace k tomuto plánu nejsou k dispozici.

Místo gymnazistů raději odborníky

Podle Asociace ředitelů gymnázií je to problém především Prahy a Brna, maximálně Plzně, jiných míst se to netýká. Na rozdíl od základních škol na ty střední dojíždějí do Prahy studenti stále častěji i ze Středočeského kraje. Dle Asociace je běžně na gymnáziu až pětina žáků odjinud. Z plánu navyšovat gymnaziální kapacity ale Asociace ředitelů gymnázií nadšená není.

Čtěte také  Znalosti nepodceňujeme, ale nekončí to u nich. Studenti zde rozvíjejí úsudek, cítění a vůli, říká ředitel waldorfského lycea

„Je dobré si uvědomit, že ne každý má na to absolvovat gymnázium. Je to příprava na vysokou školu. Pokud by se ale na gymnázium dostávaly děti, které na to nemají, pak už by se nedostaly na vysokou školu a skončily by bez odborného vzdělání,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Podle ní je správně, že se na gymnázium nedostane každý, a to by se měnit nemělo. Dnes jde z devátých tříd 23 procent žáků na gymnázium a tento poměr by podle AŘG měl také zůstat jako jasné měřítko.

„Všechna gymnázia v Praze jsou nafouklá na maximum. Jediné gymnázium, které v Praze navyšovalo v nedávné době kapacitu, je Gymnázium u Libeňského zámku. Pokud se budou otevírat nové třídy na odborných školách, tak by měla být místa maximálně pro 25 procent žáků z ročníku,“ říká Schejbalová a zdůrazňuje, že gymnaziální vzdělání by pak stouplo na ceně. „Stejně potřebujeme více lidí s odborným vzděláním,“ dodává.

Přesto je nutné absolventy základních škol někam umístit. Jako řešení Asociace ředitelů gymnázií navrhuje změnit strukturu učňovských škol – přehodnotit obory, které v budoucnu už nebudou potřeba, a naopak jiné modernizovat. „Třeba kuchař a cukrář – jsou to dva obory, ale v praxi restaurace zaměstná jednoho kuchaře, který zároveň připravuje zákusky, ne dva lidi,“ doplňuje Schejbalová.

V Brně podpoří lycea

I v Brně očekávají populační nárůst u středoškoláků a už teď je zřetelné, že stoupá poptávka po maturitním všeobecném studiu. V současnosti na gymnázia dochází 15 procent a do lyceí pět procent všech středoškoláků. V kraji je každý rok přibližně deset tisíc absolventů devátých tříd, polovina z toho v Brně. A ani tam nejdou současná gymnázia nafukovat. „Střední průmyslová škola Sokolská navýšila kapacity v lyceu, ale víc možností nemáme,“ říká náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl.

Čtěte také  Hurá, naše dcera se dostala na prestižní gymnázium… A teď jsme trochu zklamaní. Rodičovský příběh z Brna

Už dnes je v Brně pětkrát více uchazečů o gymnázium než míst. „To vnímám jako nezdravý stav, je to neakceptovatelné. Za následek to má, že někteří mladí lidé to ani nezkusí, i když by studium zvládli, a jdou na školu, kterou by si normálně nezvolili, jen proto, že mají lepší šanci na přijetí. Ideální by bylo, kdyby na každé místo bylo uchazečů maximálně dvakrát více,“ říká Nantl a dodává, že Jihomoravský kraj připravil několik řešení.

Jednak v Brně zrovna probíhá rekonstrukce budovy Střední průmyslové školy chemické, kde bude v roce 2023–24 otevřeno nové gymnázium. Vzniknout by mělo 400 míst s přírodovědným zaměřením, což navazuje na zaměření brněnských univerzit a inovativního byznysu v kraji. A dále chce kraj posilovat lycea.

„Na rozdíl od klasických gymnázií se zde kombinuje všeobecnost s praktickou orientací. Ale zároveň tím naplníme poptávku po všeobecném studiu pro ty, kteří si ve svých 15 letech ještě nechtějí zvolit konkrétní obor,“ říká Jiří Nantl. Kraj je připraven podpořit i vznik lyceí u neveřejných poskytovatelů – alternativního typu montessori nebo waldorf, církevních či jiných soukromých subjektů.

Text vyšel v Akademii Lidových novin.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY


Líbil se vám náš článek nebo k němu máte co říct? Ohodnoťte ho a okomentujte. Budeme rádi za vaše postřehy a zkušenosti. Můžete ho i sdílet na svém facebooku.

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na Linkedinu

0 / 5. 0

Přihašte se přes facebook, twitter nebo Zaregistrujte se
0 0 votes
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments


Pro komentování se přihlaste



Vyberte si,
jaké téma Vás nejvíce zajímá
a dejte se do čtení.

Články pak můžete dále filtrovat. Například dle
věku dítěte a jejich hodnocení.

Staňte se členem naší komunity.

Nechte si posílat ty nejzajímavější články ze světa vzdělávání
a odebírejte náš Facebook.

Buďte naší součástí.



Zaregistrujte se