„Učitelé mlátí žáky, na vlastní oči jsem to viděl,“ napsal uživatel GrejDd před třemi měsíci v Google recenzi pražského učiliště Ohradní, kde poslední březnový den došlo k vraždě učitele. Podle dalšího recenzenta je mlácení žáků na škole dokonce „denní chléb“. Jakýsi Nigel si před třemi lety stěžoval na „psychické deptání“ ze strany mistra výcviku. Všechny negativní recenze se týkají zrovna oboru mechanik-elektronik, který navštěvoval i student obviněný z útoku mačetou. „Až na pár vzácných výjimek si profesoři léči své mindráky na studentech. Ředitel dělá, že to nevidí,“ píše recenzent Lukáš Mach. 

Ministr školství Petr Gazdík po útoku řekl, že škola funguje dobře. A nabídl jiné vysvětlení tragického činu: Plošně podle něj roste agresivita dětí, můžou za to sociální sítě, počítačové hry, ale i koronavirus. Nemusí číst zrovna Google recenze, stačilo by, kdyby nahlédl do zpráv České školní inspekce, která učiliště Ohradní navštěvuje zhruba každé tři roky. Mimochodem už to o něčem svědčí – do škol, které fungují dobře, inspekce zavítá klidně jednou za osm let. 

Konkrétní učiliště má dlouhodobě velmi špatné výsledky. Nejproblematičtější je v tomto ohledu právě zmíněný obor mechanik-elektronik. Polovina těch, co na tento obor nastoupí, nedojde ani k závěrečným zkouškám ve třetím ročníku. Z té hrstky, která se dostane do maturitního ročníku, u maturity neuspěje rovněž polovina. Školu zdárně zakončí jen 17 procent těch, kteří do ní nastoupí.

Kam se poděly zlaté české ručičky? Učňům chybí ambice, sebevědomí i potřebné dovednosti Čtěte více

Inspekce poměrně přesně odhaluje příčiny neúspěchu. Je jich celá řada – od organizace výuky (převaha frontálního vyučování, nízká aktivizace žáků, absence učebnic a dalších učebních materiálů, učitelé ani nepíší na tabuli, jen diktují…) až po „absenci pozitivní motivace žáků“. Škola podle inspekce ukládá kázeňská opatření, místo aby hledala způsoby, jak žáky ve studiu podpořit – a to přesto, že jí to inspektoři v předchozích zprávách doporučovali. „Opatření přijatá školou se neprojevila jako dostatečně účinná,“ konstatuje Česká školní inspekce ve své poslední zprávě z března 2020. Jako nepříliš funkční označuje i nastavený systém výchovného poradenství a prevence sociálně patologických jevů. „Vedení školy uplatňuje ve vztahu k žákům s vysokou absencí či jinými výchovnými problémy především ukládání kázeňských opatření, pro která nemá ve školním řádu nastavena jednoznačná pravidla,“ zhodnotila inspekce.

Ze ztracených školáků ztracení učňové

Nic z toho samozřejmě neomlouvá vraždu. Podobná atmosféra zmaru ovšem není na českých odborných školách nic ojedinělého. Zatímco ve Švýcarsku nebo v Německu chodí na učiliště žáci s opravdovým zájmem o obor – a není výjimkou, že po vyučení jdou třeba studovat ještě vysokou školu – v Česku jsou učňáky odkladištěm nejslabších žáků, často z nefunkčních rodin. Zatímco třeba ve Velké Británii se stát stará o to, aby na těch nejproblematičtějších školách učili nejlepší učitelé, u nás na ty „nejhorší“ školy chodí nejméně motivovaní učitelé a v náročném prostředí jejich schopnosti a sebedůvěra ještě dále uvadají (dle šetření TALIS – PISA 2018 zažívají více stresu než jejich kolegové na ostatních typech škol, nejmíň pociťují prestiž svého povolání a jen pro necelou polovinu z nich bylo učitelství první kariérní volbou). 

Mnohé školy nedokáží pomoci těm méně obdařeným bojovat se školním neúspěchem a nejpozději na druhém stupni se ve třídách objevují skupinky „těch vzadu“, kteří „nepůjdou dál“, tak proč by se s nimi někdo zdržoval.

Z testů PISA 2018 také víme, že je v českých učilištích 44 procent žáků v nejnižší z šesti úrovní gramotnosti, která se již považuje za nedostatečnou pro zapojení do společnosti – například nejsou schopni rozpoznat hlavní myšlenku středně dlouhého textu. Jsou to z velké části žáci, kterým rodina nepředala kladný vztah k učení ani nepodpořila jejich sebedůvěru. Úkolem základní školy je tyto odlišné startovní podmínky vyrovnat, ale to se v Česku dlouhodobě nedaří. Mnohé školy nedokáží pomoci těm méně obdařeným bojovat se školním neúspěchem a nejpozději na druhém stupni se ve třídách objevují skupinky „těch vzadu“, kteří „nepůjdou dál“, tak proč by se s nimi někdo zdržoval. Ze ztracených školáků se potom na ztracených odborných školách stávají ještě ztracenější učňové. Nevěří tomu, že mají šanci uspět ani že to mohou sami nějak ovlivnit. Nemají důvěru v sebe ani v samotný vzdělávací systém. 

Vyplatí se sledovat školy, kde se tento pocit zmaru daří mladým lidem „vymluvit“. Jak na to jdou? Vlastně přesně opačně, než jak se dle dostupných informací postupuje na SOU Ohradní. Místo kázeňských opatření pozitivní motivace a co nejosobnější vztahy – dobří učitelé z učilišť často popisují, jak nesebevědomí a „nedomazlení“ jejich žáci bývají a že minimálně zpočátku potřebují ze všeho nejvíc vlídnost a laskavý přístup. Je nutné u nich podporovat pocit, že má smysl se snažit – pomáhá, když pro ně škola hledá co nejzajímavější příležitosti, kde si svůj obor v praxi vyzkoušejí, nebo když se jejich výrobky prodávají. Je potřeba jim vštípit náturu vítěze, jak to hezky vyjádřil ředitel jednoho příkladného gastronomického učiliště. 

Ministr Gazdík po činu na Ohradní také řekl, že jeho úřad bude analyzovat, jestli by pomohlo nainstalovat do škol bezpečnostní rámy. 

Česká učiliště nepotřebují bezpečnostní rámy a jejich učitelé nepotřebují zbrojní průkazy. Potřebují, aby ministr nezavíral oči před tím, že na nich nepanují dobré poměry. Zvýšit vlastní kredit totiž nezvládnou jen učiliště samotná, potřebují podporu státu, firem, médií. Chtělo by to odložit pokrytectví stylu „nemůže mít každý maturitu, ale vlastní dítě bych na učňák nikdy nedal“ a přestat se dívat na učně s pohrdáním. Pak možná nebudou muset nosit do školy mačety.

Lucie Fialová vystudovala humanitní vědy a mediální studia, dnes působí jako redaktorka magazínu EDUzín a věnuje se vzdělávání. Pracovala v redakcích iDNES.cz, Instinktu a Hospodářských novin. 

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

21. 08. 2022 autor/ka: Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak

S novým školním rokem přicházejí i novinky pro školáky i pro rodiče. Tou špatnou zprávou je, že by mělo být méně asistentů pedagoga, tou dobrou jsou naopak posuny ve vnímání...

Škola

28. 02. 2023 autor/ka: Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné

Jsou čtyři hodiny odpoledne. Lenka Jírová přichází s dcerou domů a sedají k domácím úkolům. Čtení, psaní, počítání. Hodina je pryč. Zbývají ještě desítky příkladů...

Škola dítě 6 - 10 let