Lenka Cermanová: Nadaní nepotřebují enklávy malých Einsteinů a inkluze jim neškodí. Zažíváme to na vlastní kůži
Naše sedmiletá dcerka je nadaná. Oficiální potvrzení z poradny máme dva roky, ale vidět to bylo mnohem dřív. Už v jednom roce mluvila ve větách a neustále se na něco vyptávala, něco zjišťovala, chtěla všemu rozumět. Ve čtyřech letech četla knihy, vymýšlela příběhy, psala si deník a podobně. Ve školce nám řekli, že by se nám možná mohl do školy „hodit nějaký papír“. Proto jsme se vydali do pedagogicko-psychologické poradny a odnesli si „diagnózu“ – nadání.