Ideální hodina výtvarky? Dát dětem hromadu barev a prostor věci pokazit

Nejdůležitější je se technologií nebát a vidět je jako příležitost.

Dvacet stejných obrázků visících na nástěnce je odstrašující příklad, jak může probíhat výtvarná výchova ve škole. Přitom podle pedagožky, umělkyně a průkopnice digitálních technologií Baruš Jeřábkové může výtvarná výchova pomoci k rozvoji dětí. “Když začne člověk dělat umění, naučí se nově koukat na svět. Začne ho bystřeji pozorovat, klást si víc otázek, a tím pádem se i víc učit. To platí i o něm samotném – více přemýšlí o sobě,” říká. 

Mladí mají dobro v krvi. Zařídí teplé ponožky i peníze na studium

Naši studenti se mohou zamyslet nad tím, kdo kolem nich potřebuje pomoc, komu by mohli prospět a jak.

Často slyšíme, že mládež je dnes zkaženější než dřív. Lamentuje se, že mladí jen tráví čas na mobilu, nezajímají se o nic než o nejnovější tiktové trendy nebo influencery z Instagramu a tak podobně. Lidé, kteří s dětmi a mladými pracují, si ale často všímají jiného trendu – že jejich svěřenci mají otevřená srdce a neváhají pomoci, když mají příležitost.

Pavla Chlebounová: Někdy trvá, než člověk vidí výsledky dobré učitelské práce

"Nepřestává mě udivovat, co vše učitel potřebuje umět, aby mohl dobře vykonávat svoji práci."

Základní školou i gymnáziem jsem prošla bez větších obtíží. Většinu svých vyučujících jsem měla v kategorii „zase po mně něco chce” a popravdě ani moc nedoceňovala, čeho všeho se mi dostává. V dospělosti jsem si pak na učitele a školy obecně rozvinula kritický pohled. Ať už šlo o probouzení motivace k učení, edukaci žáků o duševním zdraví nebo kritické myšlení, to vše podle mého soudu mělo silné trhliny. Když jsem před čtyřmi lety začala pracovat v Učiteli naživo, hodně se toho pro mě změnilo.

Kolik času u obrazovky je pro děti už moc? Rodiče hledají odpověď na otázku za milion

Nadužívání digitálních technologií se může projevit na fyziologii dítěte, ale i na jeho psychice.

Děti do dvou let věku by se s monitorem neměly setkat vůbec, předškoláci maximálně hodinu denně. Nejčastěji uváděný limit pro čas strávený před obrazovkou u školáků jsou dvě hodiny, některé studie udávají hranici až čtyř hodin. Počet hodin jako takových není ale klíčový. Celkově záleží také na tom, co děti před obrazovkou dělají a v jakém vyrůstají prostředí. 

Moje nejčastější věta je „mluví jen jeden“, říká učitel. O své práci kreslí komiksy

Mám rád vtipné situace s pointou.

Měří na centimetr přesně dva metry, má manželku, dvě dcery a čtrnáct kolegyň. Učí na prvním stupni v montessori škole a o svých každodenních zkušenostech kreslí komiksy na sociální sítě na profilu s názvem Mluví jen jeden. „Někdy mi stačí překreslit konkrétní moment ze své třídy a funguje to. Jindy si tu situaci trochu víc sochám v hlavě, jako když se soused pozastaví nad tím, že tohle není práce pro chlapa,“ říká s úsměvem.

Zájem o obědy zdarma je letos nejvyšší v historii. Nedostanou se ale ke všem potřebným

Ceny potravin a energií rostou, což se samozřejmě odráží i na cenách školních obědů.

Čím dál víc rodin si nemůže dovolit zaplatit stravné ve škole nebo školce. Pro jejich děti to může znamenat víc absencí, horší známky a větší riziko vypadnutí z kolektivu. I když v Česku fungují programy, které nabízejí obědy zdarma, nedostanou se ke všem, kteří by je potřebovali.

Jana Potužníková: Proč je dobře, že televize vysílají seriály o školství a o školách

Viděli jste něco z toho? Pokud ne, čtěte dál.

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají. 

Matematika v dětství nebyla můj koníček, jen mi to prostě šlo, říká česká proděkanka americké univerzity

"Věděla jsem, že mě volejbal na celý život neuživí, že si budu potřebovat vybudovat kariéru, ať už akademickou, či přejít do průmyslu."

Jitka Stehnová se narodila do volejbalové rodiny, a kromě toho také s výrazným matematickým talentem. A dva zdánlivě neslučitelné obory dokázala skloubit tak, že v obou vynikala. Vítězila na mistrovstvích Evropy v beachvolejbalu, v „šestkovém“ hrála extraligu a volejbalové stipendium ji pak dostalo do Ameriky. Přišel doktorát z matematiky i excelentní výzkumy a v současné době působí na univerzitě v Chicagu jako profesorka a proděkanka matematické fakulty. K matice a přírodním vědám se snaží také přivést novou generaci.

Velkým průšvihem českého školství jsou zavřené dveře tříd, říká učitelka roku

"Během těch osmi let jsem se naučila mnohem větší trpělivosti a toleranci," říká Magdalena Málková.

Mnoho let pracovala na manažerských postech v nadnárodních firmách. Po čtyřicítce se ale rozhodla kompletně změnit svůj život, vystudovala pedagogiku a už devátým rokem učí, zejména děti na prvním stupni. Magdalena Málková z Poděbrad navíc letos zvítězila i v soutěži o nejinspirativnějšího učitele Česka. „Děti musejí umět číst, psát a počítat, výsledky u nich vidět chci. Nejsem ale příznivcem soutěží na rychlost a podobných metod.“