Prvních deset minut v pondělí nemá smysl učit, říká učitelka a nabízí pohled do světa učňáků

"Děti z učňáku jsou podle mě opravdu háklivé na vynucenou autoritu."

Učit na učilišti? Jen to ne, zaklíná se spousta učitelů. Někteří jsou naopak nejspokojenější právě tam. Mezi podobné nadšence patří Zdeňka Musilová Heroldová, která učí matematiku, němčinu a ekonomiku na učilišti a střední škole v Krupce a v Teplicích. „S učni si můžu mnohem víc hrát a soustředit se na to, aby opravdu pochopili to, co potřebují k práci a k životu,“ říká.

Deváťák Alfred: Přežil jsem základní školství, ale znovu bych to už zažívat nechtěl

Co bude dál? Svůj původní sen  - herectví - jsem během covidu přehodnotil na zahradnickou akademii s pocitem, že na herectví můžu jít později.

Končím devátou třídu. Jsem rád, že ta “povinnost” je za mnou, i když upřímně moje devítka byla za odměnu. Na jejím konci jsem dostal pocit, že by stálo za to celý ten můj vzdělávací proces trošku zhodnotit. Prošel jsem totiž všemi systémy, které naše školství nabízí.

Pro deváťáky má větší smysl sexuální výchova než pohyb tektonických desek, říká oceněný učitel Dan Pražák

Daniel Pražák: "Snažím se vytvořit bezpečné prostředí, kde žádná otázka není blbá."

Vytváří podcast, fotí, angažuje se v mnoha aktivitách. Letos navíc Daniel Pražák z pražské Základní školy Strossmayerovo náměstí skončil druhý v soutěži o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic. “Účast v soutěži bral nejen jako ocenění, ale i zkoušku vlastního učení. Dostat zpětnou vazbu od poroty pro mě bylo svátkem samo o sobě,” říká.

Monika Čuhelová: Ve školách zuří šílenství. Pojďme to příští rok zkusit jinak, jako italští kadeřníci

"Občas víc pracovat je v pořádku, občas si pořádně odpočinout také. Mezitím být dlouhodobě v rovnováze, to je úplně nejlepší."

Všimli jste si toho bláznovství ve školách? Jako by letos bylo ještě o kus větší než dřív. Ještě předposlední týden před vysvědčením si mi moji školou povinní klienti stěžovali, kolik toho mají – každý týden několik písemek, „čtvrtletek“, zkoušení… všichni honili známky. Makat, učit se, vylepšovat, uzavírat. 

Jak neskončit jen se základním vzděláním? Stačí s dítětem jít kousek cesty a dělat malé krůčky

Co je úspěch a důležité dovednosti do života?

Nedokončit střední školu nebo učiliště znamená v životě mladého člověka velký průšvih. A nejde jen o to, že se budou zlobit táta s mámou. Lidé, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, jsou ze všech skupin obyvatel nejvíc ohroženi nezaměstnaností, dluhy, exekucemi nebo závislostmi. V Praze se letos rozjel projekt, který má „adeptům na vyhazov“ pomoci dřív, než už je pozdě.

Ti nejnáročnější žáci odhalují nejlépe, co v systému nefunguje, říká americká profesorka

"Když je ve třídě nuda a frontální výuka, nejnáročnější žáci to nezvládnou," říká Heather George.

Méně kázeňských problémů, bezpečí a podporující atmosféra ve škole i více času pro učení – systém pozitivní podpory chování, známý ve světě pod zkratkou PBIS, pomáhá dětem i učitelům. Tato metoda už se testuje v několika českých školách a v minulosti se osvědčila například při integraci syrských uprchlíků v tureckých školách. Do Česka ji přijede školit americká profesorka Heather George.

Sehnat terapii pro dítě se rovná zázraku. I přesto tráví výchovní poradci čas papírováním

"Když se nějaký žák z ničeho nic zhorší, často za to můžou osobní problémy," říká výchovná poradkyně Renata Solarová.

Každá škola musí mít v týmu výchovného poradce. Ten má obvykle na starosti studijní omezení, úspěchy a neúspěchy dětí. „Když se ale studentovi rozpadá rodina nebo ho trápí nějaké psychické problémy, nedá se od sebe v tu chvíli oddělit učení a chování,“ vysvětluje Renata Solarová, výchovná poradkyně na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Krupka. Co k její činnosti ještě patří?

Nejdůležitější je vztah učitele k dětem, ne to, jakou učí matiku, říká profesor Hejný

"Moudro musí objevit sám žák. Učitel mu může dát úlohy – lehké, trochu těžší, ještě těžší - a až pomocí takového schodiště žák dospěje k poznání, třeba jak se sčítají dva zlomky," říká profesor Milan Hejný.

K učení matematiky se profesor Milan Hejný dostal, když mu – jak sám říká – škola humplovala syna. Jiný přístup k výuce získal už od svého otce Víta Hejného. A právě na jeho myšlenky navázal. Principy metody dnes známé jako Hejného matematika popisuje v podcastu EDUcast.

Škola není všechno, důležitější jsou pro nadané děti rodiče

"Škola je důležitá, ale není všechno. Dítě v ní netráví 24 hodin, je také doma a má také zájmovou činnost," říká Jitka Fořtíková.

Některé pětileté děti zvládají i učivo třetí třídy, emociálně či sociálně jsou na úrovni svých vrstevníků, někdy i níže. Po jaké škole by se měli rodiče těchto dětí poohlížet? A kdy by takové dítě mělo do školy nastoupit? “To není pevně dané. Důležité je naopak nemít od školy vysoká očekávání,” upozorňuje ředitelka Centra nadání Jitka Fořtíková.

Dominika Coufalová: Škola nás místo jmen manželek panovníků měla naučit pracovat s emocemi

A co byste si přáli, abyste se ve škole naučili vy?

Jak se blíží povinná školní léta mých dětí, vracejí se mé myšlenky často zpátky do minulosti. Přemýšlím nad tím, na co se mě škola snažila připravit, a jestli bych teď nepotřebovala mít jiné dovednosti a znalosti než ty, které se do mě ve škole snažili vštípit. Došla jsem překvapivě k tomu, že bych si naopak přála, aby mě škola některé schopnosti neodnaučila. Například chuť se učit, zvídavě a bezestrachu se ptát a nemít až panickou hrůzu z dělání chyb.