Pohovor na Oxford testuje vaše reakce, když jste se znalostmi v koncích, prozrazuje studentka z Česka

Teď jsem právě v polovině čtyřletého magisterského studia, chtěla bych pokračovat dál a získat i doktorát, ale pravděpodobně už ne v Británii, protože si myslím, že je žádoucí vyzkoušet výzkum v co nejvíce zemích.

Hana Bernhardová z Valašského Meziříčí studuje biochemii na univerzitě v Oxfordu a svoji budoucnost vidí v oblasti vědy a výzkumu. “Nejdůležitější zkoušet různé věci, chytat příležitosti, jak přicházejí. Třeba jen pro zajímavost vyzkoušet tohle a tamto a další příležitosti k vám začnou přicházet. Je potřeba být hodně aktivní a otevřený,” odpovídá na otázku, jak se dostat na prestižní zahraniční univerzitu.

Každý rok přestupují tisíce středoškoláků. Může za to mimo jiné chybějící kariérní poradenství na školách

Byly to ale pekelné nervy...

Sedmnáctiletý Eliáš se před třemi lety vrátil ze zahraničí, kde dlouhodobě pobýval s rodiči. O rok později skládal přijímací zkoušky na gymnázium. „Spíš jako nouzovou variantu si podal přihlášku i na obchodní akademii pár kroků od domu. Do Česka ale jezdil celý život na přezkoušení, měl samé jedničky a devítka tady proběhla v pohodě. Proto jsme nečekali, že by neměl u zkoušek uspět,“ říká jeho matka Lucie, která v cizině pracovala jako lékařka. Eliáš ale přijímačky na čtyřleté gymnázium neudělal, nevešel se ani na odvolání a nakonec nastoupil na tzv. obchodku.

Polovina prvostupňových škol říká, že nemá ani jednoho nadaného žáka. To odporuje statistikám

"Určitě to není tak, že ubývá nadaných a mimořádně nadaných žáků."

V populaci by měly být podle odborníků zhruba dvě procenta mimořádně nadaných. „Na základních školách přitom identifikovali jen 0,1 procenta žáků s mimořádným nadáním,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Polovina prvostupňových základních škol dokonce uvádí, že nemá ani jednoho. Podle statistik navíc počet nadaných v minulém roce ještě více klesl. Kde tedy jsou a kam mizí? 

Puberťáky lze ve škole zaujmout jen reálným životem, říká oceněný učitel dějepisu a přírodopisu

Jak se všichni máte, jste v pohodě?

Jak vlastně puberťáky nadchnout pro přírodopis a dějepis? „Je pro mě důležité dávat jim prostor a možnost volby, nikdo nemá rád, když nemůže o ničem rozhodovat,“ vysvětluje Daniel Pražák ze Základní školy Strossmayerovo náměstí v Praze, který se letos umístil na druhém místě v soutěži o nejinspirativnějšího pedagoga Global Teacher Prize CZ. A mimochodem – vyhledávat v mobilu je u něj dovoleno.

Indické jáhly místo UHO. Školní jídelny hledají cestu k lepším obědům, díky šéfkuchařům i kroužkům pro rodiče

Školní jídelny mají v Česku unikátní postavení – z jedné strany schytávají kritiku za „UHO“ a rozvařená kolínka, z druhé strany jsou považovány za jakési rodinné stříbro.

Je málo věcí, na které mají rodiče a děti stejný názor. Jednou z nich jsou školní obědy. Jejich kvalita zůstává dlouhá léta velmi kolísavá a liší se škola od školy. Dá se s tím vůbec něco dělat, nebo si budou muset i další generace stěžovat na omáčku UHO a rozvařená kolínka?

Nejlepší školy najdeme ve východní Asii a na severu Evropy. Proč jsou jejich žáci úspěšní a jak se to testuje?

Jak se pozná nejlepší školství?

Jak se vůbec pozná to „nejlepší školství“? K mezinárodnímu porovnávání kvality školských systémů, které by v ideálním případě mělo vést ke sdílení dobré praxe a reformám v hůře hodnocených zemích, slouží hned několik mezinárodních srovnávacích testů. Patří k nim také testy TIMSS a PISA, které v ČR administruje Česká školní inspekce a jež veřejnosti nabízejí jisté srovnání žákovských vědomostí v různých zemích světa.

Kdy dostanu svého Ukrajince? Žáci v Krnově berou ukrajinské spolužáky pod svá křídla

Malé skupinky dětí rychleji nasávají jazyk a navazují kontakt s českými dětmi.

„Máme dobrý tým. Cítili jsme, že ukrajinským rodinám chceme pomoct. Děti taky. Rodiče taky,“ říká sebevědomě ředitel základní školy na Janáčkově náměstí v Krnově Karel Handlíř. Od března do června tamní škola do výuky adaptovala 27 ukrajinských dětí. Většina z nich přišla z bojové linie 400tisícového města Mikolajevo. „Obávali jsme se, jestli rodiče našich dětí nebudou mít pocit, že je ukrajinské děti brzdí a něco jim berou, ale jejich reakce a podpora jsou úžasné.“ Jak probíhá tamní integrace ukrajinských dětí? 

Před sto lety byli učitelé muži, dnes je 80 procent žen. Důležitější je, zda je člověk inspirativní, říká socioložka

Ženy v učitelské profesi prostě obstály a stala se z ní pro ně jedna z mála cest, jak ve společnosti uspět.

Čísla z ministerstva školství mluví jasně. V loňském školním roce se ve školství pohybovalo celkem 148 803 pedagogických pracovníků, z toho bylo přesně 80 procent žen. A protože na fakultách mezi budoucími učiteli a učitelkami to vypadá podobně, nic nenasvědčuje tomu, že by se situace v nejbližší době změnila. Co to vypovídá o naší společnosti a o budoucnosti našich dětí? A potřebujeme vůbec genderově vyvážené školství? Povídali jsme si se socioložkou Janou Černouškovou, která se specializuje právě na gender témata. 

Rodiče mohou škole koukat do karet. Díky radě rodičů i školské radě

Můžou rodiče ve vaší škole učitelům radit, jak by měli vést hodiny, případně jim navrhovat různá vylepšení?

Ačkoliv se může zdát, že vztah mezi školou a rodiči je v principu spíš jednosměrný a nevyrovnaný, není to tak úplně pravda. Pokud rodiče chtějí škole svých dětí „vidět do karet“ a mít na dění v této instituci nějaký vliv, možnosti tu jsou – a není nutné se hned snažit skamarádit se s ředitelem a zvát ho na pivo.

Inkluze, triáda, formativní hodnocení… Slovníček pro rodiče, bez něhož se dnes už neobejdete

Wellbeing? K nám ještě nedorazil.

Vzdělávání dětí se stává komplexnější záležitostí a není úplně jednoduché zachytit všechny změny, které se udály od chvíle, když dnešní rodiče sami ještě chodili do školy. Přinášíme přehled nejdůležitějších slov, se kterými se ve škole můžete setkat.