Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

Škola

Pěvecký sbor jako povinný předmět? Lehce znudění žáci, překvapivé výsledky

autor:
Přenášíme na žáky vlastní elán a nadšení.

Když se na waldorfském lyceu před více než deseti lety rozhodovali, jak pojmout hudební výchovu, udělali něco, na co by si možná jiné školy netroufly. Vsunuli do rozvrhu dvě hodiny sborového zpěvu navíc a vytvořili z něj povinný předmět. „Přemýšlelo se o tom, jak zařídit praktickou část výuky. Sbor je velká emoční škola, kterou vám jiné předměty neposkytnou,“ říká učitel Ondřej Ševčík. Ač je každá třída jinak “zpěvná”, veřejná vystoupení, na která žáky s kolegy připravuje, mají překvapivě vysokou úroveň.

Jak si vedou naši dětští čtenáři? Nadprůměrně, ale málo si věří

autor:
Výzkum ukázal, že více než třetina českých žáků se ve výuce setkává s čítankou. Proč?

Česká školní inspekce vydala minulý týden zprávu k mezinárodnímu výzkumu PIRLS 2021, ve kterém se porovnávají výsledky čtenářských dovedností dětí čtvrtých tříd v téměř šedesáti zemích světa. Výzkum je přínosný i v tom, že kromě dvacetiletého mapování výsledků žáků v testu ověřující schopnost porozumět textu, nabízí vhled do toho, jak se děti z různých koutů světa ve škole učí číst nebo jak hodnotí své čtenářské schopnosti. Jak si naši desetiletí čtenáři v mezinárodním srovnání vedou? 

Promění se maturita? Je v pořadí, ministerstvo má teď jiné priority

autor:
Co si ale vytáhnu u maturity?

V pražské Karmelitské ulici se po zhruba deseti měsících opět vyměnil ministr školství; nastoupil bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten představil své hlavní priority, kterým se chce věnovat. Mezi pěti hlavními tématy ale chybí zmínka o maturitách. Diskuse o jejich proměně prakticky utichla. 

Kyberšikanu zažívají také učitelé. Vzbuzuje v nich smutek, úzkost i vztek

autor:
Formy kybernetických útoků se podle práce Daniely Koutné dějí nejčastěji prostřednictvím sociálních sítí, šířením ponižujících nebo ztrapňujících fotografií anebo videonahrávek.

Kyberšikana neboli zesměšňování, zastrašování, nadávky a vyhrožování v online prostoru. Většinou ji zažívají žáci a studenti, nevyhýbá se ale ani jejich učitelům. Na přetrvávající problém opět upozornila březnová analýza České školní inspekce. Ta porovnávala stav před sedmi lety a v současnosti – počet případů šikany pedagogů podle ní stoupá, aktuálně ji řešilo sedm procent škol; a právě kyberšikana patří mezi nejčastější formy. 

Druhé kolo přijímaček? Absolutní masakr, říkají rodiče. Na 30 míst se hlásí 960 dětí

autor:
Požadavky každé školy jsou jiné.

Zejména v Praze a Středočeském kraji letos zůstane hodně dětí před branami vysněných škol. Ti, kteří se nedostali v prvním kole, se v těchto dnech snaží uspět v kole druhém. Tam dochází k paradoxním situacím, kdy i na učební obory zájem mnohonásobně překračuje kapacitu. „Už několikátý týden jsme v podstatě na zhroucení,“ říká za všechny rodiče Markéta Matoušková.

Paní učitelko, oni jsou zlí! Jde o žalování, nebo počínající šikanu?

autor:
Když je ve třídě někdo ošklivý na tebe nebo na spolužáka, ozvi se.

Co dělat, když se ve škole někomu ubližuje? Jak poznat, že jde o šikanu, jak to říct a přitom nežalovat? Někdy už i ty nejmenší děti mají velké starosti. V tu chvíli potřebují, aby jim dospělí pomohli. „Když je ve třídě někdo ošklivý na tebe nebo na spolužáka, ozvi se,“ radí učitelka Barbora Kosinová dětem. Jak ale postupovat, když se škola k ničemu nemá?

Jak objevit ve školách nadané děti? Reportáž z testů inteligence v Brně

autor:
Při testování se děti musí plně soustředit.

Různobarevné rybičky v bublinách, které musí děti porovnat a spojit. Tak vypadá počítačová hra, kterou mají před sebou na monitorech čtvrťáci z brněnské Základní školy Husova. Neslouží jako zpestření výuky, ale jako nástroj k odhalení nadání. Hra je součástí projektu Invenio, který vznikl na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Výzkumníci vytvořili moderní formu diagnostiky různých druhů inteligence, která nyní pomáhá nadané děti odhalit rychleji než poradna.

Homogenní, nebo heterogenní třídu? Kde se učitel dobře cítí, tam dobře učí

autor:
Někteří rodiče v tom mají zcela jasno, jiní se rozhodují například podle sourozenců.

Raději třídu věkově smíšenou, nebo se stejně starými dětmi? V internetových diskusích rodičů (nejen) školkových dětí o ideálním složení třídy se dost často strhne mela. Ovšem ani mezi pedagogy nepanuje shoda. Jaké výhody a nevýhody přinášejí obě varianty?

Kluci v osmičce by měli orat pole a stavět domy, říká fyzikářka. U toho by se naučili i fyziku

autor:
"Psychologové už dávno tvrdí, že hlavně kluci by v osmičce potřebovali jít fyzicky makat - kopat kanály, stavět domy, obdělávat pole, a ne se učit v lavici fyziku," říká Irena Dvořáková.

Fyzika nejsou jen definice a vzorečky, ale hlavně souvislosti a pokusy – tedy pokud se ji dítě učí badatelskou metodou. O to, aby takové štěstí mělo co nejvíc dětí, usiluje také Irena Dvořáková z pražského “matfyzu”. “Každý učitel si musí najít svůj styl, kterému věří,” říká. “Pro mě je nejlepší vést děti k tomu, aby si na všechno přišly samy.”

Z jistoty se stala nejistota. Na odborné střední školy se letos hlásilo nejvíce dětí, s gymnázii se rodiče přepočítali

autor:
Na jednu třídu se hlásí přes 150 dětí.

V těchto dnech se deváťáci ze základních škol dozví, jestli uspěli u jednotných přijímacích zkoušek a dostali se na svoji vysněnou školu. Nebo aspoň na “druhou volbu”, či bohužel nikam a budou se muset snažit ještě v dodatečných termínech, které ředitelé vypíšou.