Po třiceti letech by se ve školních jídelnách mohlo vařit lépe, chystá se změna zastaralého spotřebního koše

Tím, že si nabírají velikosti porcí děti samy se učí samostatnosti, zodpovědnosti a jak s jídlem neplýtvat.

Děti si v jedné škole mohou dát skvělý oběd, o vesnici vedle mohou ve druhé dostávat nevzhledné cosi, co pamatují ještě jejich rodiče. A obě školní jídelny tím splňují nastavené nároky a pravidla takzvaného spotřebního koše, podle kterého mají kuchařky vařit. Jenže doba se mění a po více než třiceti letech by se mohl ještě letos dětem na talíři objevit oběd podle nových pravidel. 

Šedesát procent učňů má tak slabou matematiku, že nepochopí ani výpis z účtu nebo příbalový leták, říká analytička Nikola Šrámková

"Důležité je také podporovat u žáků růstové myšlení, aby v hodinách zažívali úspěch, nebáli se udělat chybu a uměli s ní pracovat," říká analytička Nikola Šrámková.

Na konci roku Česká školní inspekce vydala zprávu, která shrnuje a hodnotí výsledky českých patnáctiletých žáků v mezinárodním šetření PISA. To se tentokrát soustředilo na matematiku a ukázalo, že rozdíly mezi žáky a školami se neustále prohlubují a že velký vliv na ně má rodinné zázemí. „V tomto ohledu jsme čtvrtí nejhorší z 81 zúčastněných zemí,“ říká analytička Informačního centra o vzdělávání EDUin Nikola Šrámková.

Minus deset stupňů, devět dětí k tomu. Reportáž ze zimní expedice jedné malé školy

Těsně před osmou už vidím jen několik spacáků seřazených na patřičnou světovou stranu.

Po krátké oblevě přichází mrazivá noc, očekává se, že teploty klesnou k mínus deseti stupňům. A já? Sedám do auta a vyrážím do jedné pošumavské vesnice. Děti z místní základní školy právě absolvují premiérovou zimní expedici. U toho coby vysokoškolský učitel zážitkové pedagogiky musím být. 

Změnily se školy i společnost, je čas na změnu vysvědčení, říká autorka nového typu hodnocení 

"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová.

"Jestliže se mění strategické cíle ve vzdělávání, mění se kurikulum a mění se také společnost, je potřeba reagovat také změnou hodnocení," říká Jana Kratochvílová. FOTO: Jana KratochvílováMasarykova univerzita představila nový typ vysvědčení, které budou mít školy k dispozici. Výstupy z předmětů se hodnotí na škále od jedné do čtyř podle toho, jak je daný žák … Číst dál

Vysvědčení JINAK – krok za krokem novým způsobem hodnocení dětí

Asi největší změnou v celkovém přístupu k pojetí vysvědčení je jeho poslední stránka. Nevypisuje ji učitel, ale žák.

Ministerstvo školství už v loňském roce oznámilo, že by chtělo do budoucna zavést slovní hodnocení na prvním stupni základních škol. Až dosud však nebylo jasné, jak by takové vysvědčení mohlo vypadat. Školy, které ho už od známek upustily, většinou využívaly formu klasického slovního hodnocení, tedy delších textů. Nyní Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity představila nový typ. Je určitým kompromisem mezi klasickými známkami a slovním hodnocením a snaží se odbourat nevýhody obou. 

Empatie se dá naučit, říkají lektoři nenásilné komunikace. Lepší vztahy ve škole mají dopad i na učení

"Mám kolem sebe řadu metodicky “nabitých” učitelů. Z rozhovorů s nimi o jejich problémech se mi ale zdálo, že začínají spíše u vztahů než u učiva," říká Hana Švábíková.

Vztahy mezi učiteli a dětmi v části českých škol nejsou dobré. Alespoň to říkají výsledky nedávno zveřejněné zprávy z testování PISA, která i tuto oblast zkoumala v necelé třicítce zemí. V kvalitě vztahů mezi žáky a učiteli dosahujeme nejhorších výsledků ze všech. Co to dělá s motivací a psychikou dětí? Jak vztahy ve škole ovlivňuje nálada ve sborovně? A je možné empatii a budování dobrých vztahů ve škole i mimo ní naučit? Nejen o tom jsme si povídali s Hankou Švabíkovou a Petrem Sucháčkem z NVC Brno, kteří pomáhají školám nastavit lepší vztahy a klima díky nenásilné komunikaci.

Nevíme, kam je všechny dáme. Základní školy v některých regionech nestíhaji nápor dětí

Největší problémy s nedostatkem v prvních třídách jsou v Praze a okolí, v prstenci obcí kolem Brna a poblíž Plzně.

Anna žije s partnerem a téměř sedmiletým synem v jedné z menších obcí asi deset kilometrů severně od Prahy. Stěhovali se, když byl chlapci necelý rok. „To, že v obci není škola, jsme neřešili,“ přiznává Anna. „Mysleli jsme si, že to určitě musí být nějak vyřešené, když je školní docházka povinná, a soustředili jsme se spíš na to, jestli budeme mít školku.“ Svá předškolní léta strávil nakonec Annin syn převážně v soukromých zařízeních, a jak to vypadá, bude muset rodina sáhnout do vlastní kapsy i v dalších letech.

Když má nemocnice svou vlastní školu. Reportáž z ostravské zdrávky

Před začátkem hodiny zopakovat to, co už si třeba příští týden zkusí přímo na praxích na pacientovi.

Zdravotní sestry, laboranti a sanitáři jsou nedostatkovým zbožím napříč Českem. Skupina AGEL, která provozuje po celé republice nemocnice, polikliniky, lékárny a další zdravotnická zařízení, se proto rozhodla, že si je bude vychovávat sama na vlastních školách. První otevřeli v roce 2017 v Ostravě, o rok později v Českém Těšíně. Studenti absolvují praxe přímo v nemocnicích, kam po škole můžou nastoupit. 

Střední školy jsou plné, hlavně v Praze a středních Čechách. Politici to neřeší včas 

Problém s plnými středními školami s maturitními obory má vyřešit elektronizace přihlášek.

Je to situace známá několik let dopředu, která se dá dopředu také řešit. Přesto slyšíme dlouhá léta to samé – chybí místa pro děti, především v okolí velkých měst. Jednou jsou to kapacity mateřinek, podruhé základních škol, nyní se se silným populačním ročníkem dětí narozených už v roce 2009 vyrovnávají střední školy. Proč se to stále opakuje? Důvodů je několik.

Přijímačky se blíží! Jaké jsou novinky pro letošek a jak podat přihlášku?

Může se samozřejmě stát, že algoritmy a výsledky přijímaček například rozdělí dvojici nejlepších kamarádek.

Všichni rodiče dospívajících dětí mají jistě v živé paměti vyhrocené scény, které se loni na přelomu jara a léta odehrávaly před středními školami zejména v Praze a okolí. Ti, kterých se přijímačky týkají letos, se nejspíš stresují už od podzimu. Co bude letos jinak, a jak si co nejvíc starostí ušetřit? Pozor, všechny letošní novinky se dotýkají i zájemců o studium na víceletých gymnáziích!