Prošli jsme stejnými zážitky, mluví lyceánka o procesu, který udělá ze spolužáků přátele

"Myslím, že k pozitivní atmosféře přispělo i to, že máme zakázané telefony. Ono to vypadá jako maličkost, ale není, vytváří to prostor a my spolu pak mluvíme, třeba o filozofii."

Kdo má možnost pozorovat třídu Waldorfského lycea Praha v přirozeném projevu, je překvapený, až zaskočený tím, jak přátelsky a nenuceně se k sobě spolužáci chovají. A tak nějak všichni ke všem. „Někdy si děláme legraci, že jsme taková sekta, ne v nějakém náboženském smyslu, spíš že máme humor, který chápeme jen my,“ říká Johana Svobodová ze čtvrtého ročníku. Dobré vztahy přičítá i tomu, že ve škole nemohou používat telefony. „V prváku nás to dost iritovalo, ale teď tomu rozumím. Díky tomu spolu mluvíme v klidu, třeba i o filozofii.“

K přijímacím zkouškám jdou i cizinci, kteří neovládají češtinu. V zemi jich jsou tisíce

Dětí cizinců v Čechách výrazně přibylo zejména po začátku ruské agrese na Ukrajině.

Nulté ročníky, jazykové kurzy i soukromí učitelé. Na střední školu se chtějí dostat i dospívající, proto které je čeština cizím jazykem. A musí se tak s testy poprat po svém. Letos se na střední školy hlásí necelých 150 tisíc zájemců, kteří skládají jednotnou přijímací zkoušku. V pondělí mají druhý pokus ti, kteří chtějí studovat na klasickém čtyřletém oboru, zájemci o osmiletá a šestiletá gymnázia si test napíšou v úterý a ve středu. Náhradní termíny jsou pak stanovené na konec měsíce, konkrétně 29. a 30. dubna.

Ve Zruči nad Sázavou kráčí učitelé po stezce digitální odvahy

Lektorka sama se k digitálním technologiím ve výuce intenzivněji dostala, když začala suplovat za kolegyni.

V hybridní učebně základní školy ve Zruči nad Sázavou sedí u iPadů třináct učitelek a učitelů a dalších dvanáct je připojených na Google Meet. Na lavicích se kouří z hrnků s kávou a svítí z nich zapnuté obrazovky tabletů, v jejichž využívání ve výuce patří škola k průkopníkům v regionu.

Ředitel může školu zvednout i zničit. Když mu věří učitelé i rodiče, jsou schopni se za něj i postavit

Špatná škola je stagnující, která se nikam neposouvá a nezměnilo se v ní nic za posledních 30 let, včetně vybavení.

Dnes již bývalému řediteli na Základní škole Formanská v pražském Újezdu nedaleko Prahy skončilo šestileté funkční období a v novém výběrovém řízení nevyhrál. Ve škole byl ale natolik populární, že se za něj postavili nejen učitelé, ale i další zaměstnanci školy, a dokonce i rodiče žáků. Ti dokonce založili protestní webové stránky a petici za odvolání nové ředitelky, pod kterou se podepsalo bezmála 400 lidí. Co celá situace ukazuje? Jak velký vliv může ředitel na školu mít v pozitivním i negativním slova smyslu. 

Jdeme s kůží na trh, říká učitel na lyceu. Zájemce o studium berou do vyučování

Úvodní slovo ředitele waldorfského lycea Ivana Smolky.

Den otevřených dveří je nejčastější způsob, jak se střední školy prezentují dětem na konci povinné školní docházky, které se rozhodují, kam dál. Školy se kromě dětí prezentují ale i jejich rodičům. Na programu je prohlídka učeben, rozhovory s vedením, učiteli i vybranými žáky. Kde vás ale pustí přímo do výuky? Waldorfské lyceum Praha to dělá odjakživa. „Je rozdíl, když vám někdo školu popisuje, a když vidíte učitele přímo v akci,” říká Zdeněk Slejška, který den otevřených dveří na lyceu absolvoval s dcerou Leontýnou.

Neudělal jsem maturitu. Co dál? Neúspěch umí zkomplikovat život

Zejména pro neúspěšné maturanty z odborných škol je tu ale ještě jedna naděje, jak si maturitu nakonec přece jen udělat.

Jak složit maturitní zkoušku, když se to nepovede ani na jaře, ani v září? A co nejčastěji stojí za selháním u zkoušky z dospělosti? Vždy v období maturit se lze v médiích dočíst, kolik studentů takzvaně neprošlo. Co se ale s neúspěšnými maturanty a maturantkami děje dál? To zkoumal výzkumný tým z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně pod vedením Petra Novotného.

Čtvrtina dětí do školy s odkladem? Ministerstvo prozrazuje, jak to chce změnit

Ministerstvo chce otevřít debatu o zvýšení kvalifikace učitelů mateřských škol.

Nástup povinné školní docházky v Česku dlouhodobě odkládá přes dvacet procent dětí, což je vůbec nejvíce z Evropy. Ministerstvo školství se to chystá začít řešit.  Připravené jsou celkem čtyři varianty, jak na to,  a u každé z nich se počítá například s posílením pozice asistenta pedagoga v první třídě, zrušením známek do třetí třídy nebo nemožností v první třídě propadnout. Dokument s detailním rozpracováním má EDUzín k dispozici. 

Vyhazovat studenty se nám nevyplácí, říká prorektor Masarykovy univerzity

"Nejvíc studentů napříč školami odchází z technických oborů," říká Michal Bulant.

Vysoké školy nabírají čím dál víc studentů, dokončí je ale v lepším případě každý druhý. Studijní neúspěšnost je komplexní fenomén, který má celou řadu příčin. Nedá se jednoduše říct, že dnešní generace je hloupější než ty předcházející. „Před čtvrtstoletím mělo vysokou školu jedenáct procent lidí, dnes je to přes třicet. Školy se musejí přizpůsobit tomu, že studenti jsou jiní než v roce 2000,“ říká prorektor pro vzdělávání a kvalitu Masarykovy univerzity v Brně Michal Bulant.

Čtenáři, za dveře! Reportáž ze školy, kde se malí čtenáři nenudí

Trochu jsme měli strach, jak to ti pomalejší čtenáři vezmou, ale naše obavy se ukázaly jako neopodstatněné.

Stává se to asi v každé první třídě: kromě dětí, které ještě neznají písmenka, nastoupí i několik hotových čtenářů, kteří se rychle začnou nudit. Co s nimi? Někde musejí čekat, až je spolužáci doženou, někde si nosí vlastní knihu, jinde dostávají pracovní list. Na jedné pražské základní škole teď experimentují s oddělenými skupinkami pro „aktivní čtenáře“.

Zápis do školy jako malé přijímačky? Dítě vůbec přijít nemusí, stačí podpis rodiče

Vše z Desatera pro rodiče jsem už zvládla. Co dál?

Duben je nejenom měsíc přijímacích zkoušek, ale také zápisů do prvních tříd. K těm školy přistupují různě: někde pro děti připraví zábavné odpoledne, zatímco si s rodiči přátelsky popovídají, někde chtějí nakreslit obrázek postavy a zazpívat písničku, jinde se ale jedná skoro o jakousi „zkoušku z vyspělosti“.