Testy, mentoring, podpora. V Brně vzniká centrum pro nadané děti

„Nejlepší by bylo, kdyby byl na každé škole psycholog, který by s Inveniem pracoval. Mohl by i lépe a cíleněji doporučovat návazné kroky a vzdělávací intervence, protože by prostředí konkrétní školy dobře znal.“

Diagnostice nadání apéči o ně se v Česku věnuje řada institucí. Jejich činnost bývá ale lokální a většinou se soustředí jen na jeden aspekt práce s nadanými. VBrně nově vzniká Invenio – Národní centrum podpory nadání, které si klade za cíl postupně ve všech regionech poskytovat širokou paletu služeb od diagnostiky přes poradenství, služby psychologa a psychiatra až po školení pro učitele. Jeden z členů jeho týmu, psycholog Michal Jabůrek, stojí i za vznikem diagnostických testů Invenio, které pomáhají nadání u dítěte rozpoznat.

Inteligence sama o sobě nezajistí úspěch v životě, říká psychometrik Hynek Cígler

"Inteligenci vnímáme jako silně dědičnou věc a to, jak je závislá na prostředí, si možná tolik neuvědomujeme," říká Hynek Cígler.

Lidstvo je jí fascinováno odedávna. Inteligenci chceme umět rozpoznat, změřit, zvyšovat. Ale také se s ní pojí spousta mýtů. Třeba ten, že se dědí výhradně po matce, nebo po otci. „Jde o nevědeckou teorii, která se kdysi objevila na jednom blogu. Ten už je sice dávno smazaný a zapomenutý, ovšem ona myšlenka mezi lidmi koluje dál,“ říká psychometrik Hynek Cígler.

Doporučujeme: Mensa startuje logickou olympiádu pro dospělé, změřit síly může celá rodina

Logická olympiáda je pro celou rodinu.

Možná patříte mezi rodiče některého z více než sta tisíc dětí, které loni na podzim absolvovaly Logickou olympiádu. Soutěž, kterou pořádá organizace Mensa už sedmnáctým rokem, se letos rozroste o další kategorii. Nově se mohou účastnit nejen žáci a studenti základních a středních škol, ale také vysokoškoláci a dospělí jakéhokoliv věku. Přihlašování už běží, samotná soutěž neproběhne spolu s dětskou olympiádou na podzim, ale bude už v červnu.

Nezavře pusu a hroutí se, když prohraje. Jak se daří nadaným dětem ve školkách?

Nadané a přemýšlivé děti se obvykle řeší v souvislosti se základními a středními školami. Jenže vzhledem k tomu, že jejich odlišnost je vrozená, fungují „jinak“ už jako kojenci a batolata.

Místo panenek si hrají se stavebnicemi nebo vytvářejí složité obrazce z magnetů a kostek. Mívají na sebe vysoké nároky, a když se jim něco nepovede, propukají v afektivní záchvaty. A přitom nezřídka už ve čtyřech letech čtou, někteří i dvojjazyčně. Nadané a přemýšlivé děti to nemají snadné ani gymnáziu, natož ve školce. A jak se v Česku říkává, “je to o lidech”. 

Dvojí výjimečnost: když se vysoký intelekt potkává s handicapem

Někdy poznáme, že proti sobě máme chytré dítě, ale upoutá nás spíš to, že například v důsledku ADHD nebo ADD „zlobí“, vyrušuje a rozbíjí kolektiv kolem sebe.

Jsou intelektově nadaní, někdy dokonce mimořádně nadaní. IQ u nich překračuje průměrné hranice. A přesto jejich potenciál nevidí učitelé, ale ani rodiče. Naproti jejich silným stránkám totiž stojí handicap, který intelektem vyvažují tak, že nakonec není vidět nic. Ani handicap, ani nadání. Jen „vybalancovaný průměr“ a na první pohled úplně obyčejné děti, které uvnitř sebe ovšem žijí často dost náročné věci.

V laboratoři našla skvělou partu lidí. I díky nim se Tereza Šustrová stala Českou hlavičkou

"To jediné, co jsem si přála, bylo stát se lékařkou. Jen jsem si říkala, že na to bude čas později, až dospěju."

Má před maturitou, ale už na poli biochemie dosáhla takových objevů, že může ovlivnit celosvětový vývoj v oblasti udržitelných zdrojů energie. Jen během loňského roku za svůj výzkum získala hlavní ocenění v rámci Středoškolské odborné činnosti a v soutěži České hlavičky. Hned vzápětí se stala spoluautorkou odborného článku, v němž mohla zveřejnit výsledky práce v uznávaném vědeckém časopise Nature Communications, a ohromila jimi i mezinárodní vědeckou komunitu. 

Nadaným dětem prospívá, když si práci v hodině můžou volit, říká metodička z Liberecka

"Největší problém českého školství je, že dává možnost učit i nezralým osobnostem, které nemají sebereflexi, neznají samy sebe a svou práci nedělají s láskou, říká Eva Dušková.

Jak se postarat o nadané děti tak, aby jim to vyhovovalo a zároveň to bylo v silách konkrétní školy, to je těžký oříšek k rozlousknutí. Zejména na Liberecku s tím základním i mateřským školám může pomoct Eva Dušková, která pracuje jako mentorka v oblasti podpory nadaných. “Nejdříve mě zvaly jednotlivé paní učitelky, teď už si mě objednávají sami ředitelé. Někteří učitelé mě nevidí moc rádi,“ říká. „Přitom jim můžu s ledasčím pomoct.“

Vysoký intelekt a k tomu dys-. Když musíte být připraveni úplně na všechno

Michal Stefanov. Po devítce, kterou letos končí, by rád pokračoval na průmyslovku.

Na první pohled je šestnáctiletý Michal Stefanov v tom nejlepším smyslu slova normální dospívající kluk. Ale když posloucháte jeho i jeho maminku, víte, že to tak úplně není. Michal je typickou ukázkou dvojí výjimečnosti. Na jedné straně stojí proti dyslexii, dysortografii a dysgrafii v písemném projevu a vývojové dysfázii, jež ho brzdí v komunikaci ústní. Má i mírnou formu poruchy pozornosti. Ale na druhé straně má také vysoký intelekt a sám velmi klidně říká, že právě díky němu umí dys- poruchy vyvažovat. O tom, že navíc vyniká v informatice, se zmiňuje jen okrajově. Jako by o nic nešlo. 

Provázíme děti od pěti let až do maturity, říká ředitelka Centra pro talentovanou mládež

Každý kurz má svého mentora, který připravuje studijní materiály, harmonogram, studenta kurzem provází a uděluje zpětnou vazbu.

Co začne sobotními kurzy o vesmíru nebo Egyptě, může skončit třeba mezinárodními zkouškami a přijetím na univerzitu v cizině. Centrum pro talentovanou mládež v Praze patnáct let nabízí nadaným a motivovaným studentům, aby se vzdělávali do větší hloubky, než jim umožňuje jejich škola. „Máme už absolventy, kteří s námi jsou skutečně celou dobu. Z dalších našich absolventů se stávají instruktoři, kteří chtějí vrátit to, co do nich někdo jiný vložil,“ říká zakladatelka Jeanne Bočková.

Ještě na gymplu jsem měla přezdívku „divná“, říká nositelka Nobelovky pro juniory

"Mám talent na abstraktní matematiku, teoretickou, kdy děláte jen s tužkou a papírem. Když by bylo třeba využít například nějaké aspekty prostorové představivosti, tak to by nebylo až tak skvělé," říká Dominika Burešová.

Jednatřicetiletá Dominika Burešová získala cenu, která se označuje jako Nobelovka pro juniory. Její bakalářská práce uspěla v prestižní soutěži The Global Undergraduate Awards 2023. Nesla název Algebraické a stavové vlastnosti kvantových logik a její oponent ji označil za „významný příspěvěk k teorii kvantových logik“. Jestli jste se právě ztratili, nezoufejte a čtěte dál. O teoretické fyzice už nepadne ani slovo.