Česko by potřebovalo specializované pracoviště pro učitele i rodiče nadaných dětí

Nadání také může znamenat, že dítě vidí mnohem více věcí, které si my dospělí v běžném životě neuvědomujeme.

Odhalit u dítěte nadání je velmi komplikované. Neexistuje test, který by dokázal identifikovat všechny jeho aspekty, a i nadané dítě může vyjít z testu jako zcela průměrné jen proto, že nezvládá pracovat pod tlakem. Ani pedagogicko-psychologické poradny si vždy neví rady. „Řada zemí v Evropě má specializované pracoviště, na které se mohou pracovníci poraden obrátit a konzultovat. Česko ne,“ říká Petra Šlapánková z Nadace RSJ, která se věnuje podpoře nadaných dětí.

Příroda má všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět, říká učitel

"Nechci od studentů veškeré vědění světa, ale aby přemýšleli. Příroda má všechno skvěle vymyšlené," říká Petr Šíma.

Odmalička ho bavila biologie a chemie, nakonec se ale nestal lékařem, nýbrž učitelem. „Nechci po studentech memorování pouček, ale potřebuju, aby přemýšleli,“ říká Petr Šíma z přírodovědného Gymnázia Botičská v Praze. „Příroda má totiž všechno geniálně vymyšlené, stačí to jen vidět.“

Když bereme učebnice jako dogma, je to pedagogická katastrofa, míní školní inspektor

Učebnice jsou v mnoha ohledech extrémně předimenzované a řada učitelů v nich stále jede kapitolu po kapitole a stresuje se, aby učebnice zvládli do konce roku doprobrat, vidí jako chybu chyb Ondřej Andrys.

Nadaní žáci ve třídách často zapadnou a nikdo jejich nadání nerozvíjí. Učitelé mnohdy totiž nemají dostatek času věnovat se adekvátně žákům s různými vzdělávacími potřebami. Existuje řešení? „Není nutné probírat učivo do nejmenšího detailu. Pak by učitelé získali více prostoru i času,“ říká Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora České republiky. Právě Česká školní inspekce vypracovala Tematickou zprávu o podpoře vzdělávání nadaných žáků.

Polovina prvostupňových škol říká, že nemá ani jednoho nadaného žáka. To odporuje statistikám

"Určitě to není tak, že ubývá nadaných a mimořádně nadaných žáků."

V populaci by měly být podle odborníků zhruba dvě procenta mimořádně nadaných. „Na základních školách přitom identifikovali jen 0,1 procenta žáků s mimořádným nadáním,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Polovina prvostupňových základních škol dokonce uvádí, že nemá ani jednoho. Podle statistik navíc počet nadaných v minulém roce ještě více klesl. Kde tedy jsou a kam mizí? 

Jana Schmidová: Absolvovala jsem několik způsobů výuky matematiky pro nadané, ideální nebyl žádný

"Někdy v první či druhé třídě jsem si začala uvědomovat, že přemýšlím jinak."

Učitelé, odborníci ve vzdělávání i rodiče si lámou hlavu nad tím, jak pracovat s nadanými žáky. Co by bylo pro ně nejlepší? Tak třeba v matematice – dělená výuka, skok o rok výše, vysvětlování ostatním spolužákům nebo samostudium? Pohled z druhé strany přináší třináctiletá Jana Schmidová – studentka Mensa gymnázia, vítězka celostátní olympiády v mezinárodní dámě a úspěšná závodní veslařka.

Ahoj mami, je tu peklo aneb Reportáž z tábora pro nadané děti

„Každý z vás dostane lísteček se sedmi čísly. Jejich pořadí však bude mít každý jiné. To znamená, že jeden dostane čísla jedna až sedm, další bude mít také sedm čísel, ale začne dvojkou a končit bude jedničkou. A tak dále.“

Větu o pekle napsala domů z tábora devítiletá Katka. Jednou se to stane vtipnou rodinnou historkou, ale když pošťačka pohled s tímto vzkazem přinesla, její rodiče to samozřejmě vyděsilo. „Mysleli si, že tu jsem nešťastná,“ říká kudrnatá holčička. Maminka hned zavolala vedoucí tábora a dozvěděla se, že peklo je to tu vlastně pro všechny. Peklo je totiž hlavním motivem tábora, který pro zvídavé děti pořádá společnost Mensa.

Pět mýtů o nadaných dětech. Neplatí například, že by nepotřebovaly zvláštní péči

Nadání nespočívá v tom, že dítě myslí rychleji než ostatní. Jeho mozek často funguje zcela odlišně.

Přemýšlivé děti jsou “ochuzené” jinde, nebo jsou to pouze potomci ambiciózních rodičů, kteří je odmalička drilovali. Vůbec ne. Problematika nadaných dětí je daleko komplikovanější než pouze jednoduché konstatování, že to dítěti ve škole dobře jde. Přinášíme pět nejrozšířenějších mýtů o nadaných dětech. 

Nesnáší učebnice se seznamy slovíček. A v osmnácti letech mluví 48 jazyky

"Když ony mě ty řeči tak baví... Nedávno mi trhali dvě osmičky a já se stejně s tou opuchlou pusou v deset večer učila čínsky."

Umět jeden, dva nebo tři cizí jazyky v dnešní době není zas tak výjimečné. Ale umět jich v osmnácti 48, a z toho hned 20 mrtvých? To v Česku nejspíš zvládá jen jeden člověk – teprve osmnáctiletá čerstvá maturantka Eva Maria Spekhorstová. Za poslední rok zvládla přeskočit ročník, odmaturovat a dostat se jako stipendistka na univerzitu ve Freiburgu, kde má v plánu studovat dva obory. „Jsem normální teenager, ráda třeba lyžuju,“ říká se smíchem.