Připojte se na facebook Newsletter Podpořit EDUzín

dítě 6 – 10 let

Jak si vedou naši dětští čtenáři? Nadprůměrně, ale málo si věří

autor:
Výzkum ukázal, že více než třetina českých žáků se ve výuce setkává s čítankou. Proč?

Česká školní inspekce vydala minulý týden zprávu k mezinárodnímu výzkumu PIRLS 2021, ve kterém se porovnávají výsledky čtenářských dovedností dětí čtvrtých tříd v téměř šedesáti zemích světa. Výzkum je přínosný i v tom, že kromě dvacetiletého mapování výsledků žáků v testu ověřující schopnost porozumět textu, nabízí vhled do toho, jak se děti z různých koutů světa ve škole učí číst nebo jak hodnotí své čtenářské schopnosti. Jak si naši desetiletí čtenáři v mezinárodním srovnání vedou? 

Paní učitelko, oni jsou zlí! Jde o žalování, nebo počínající šikanu?

autor:
Když je ve třídě někdo ošklivý na tebe nebo na spolužáka, ozvi se.

Co dělat, když se ve škole někomu ubližuje? Jak poznat, že jde o šikanu, jak to říct a přitom nežalovat? Někdy už i ty nejmenší děti mají velké starosti. V tu chvíli potřebují, aby jim dospělí pomohli. „Když je ve třídě někdo ošklivý na tebe nebo na spolužáka, ozvi se,“ radí učitelka Barbora Kosinová dětem. Jak ale postupovat, když se škola k ničemu nemá?

Homogenní, nebo heterogenní třídu? Kde se učitel dobře cítí, tam dobře učí

autor:
Někteří rodiče v tom mají zcela jasno, jiní se rozhodují například podle sourozenců.

Raději třídu věkově smíšenou, nebo se stejně starými dětmi? V internetových diskusích rodičů (nejen) školkových dětí o ideálním složení třídy se dost často strhne mela. Ovšem ani mezi pedagogy nepanuje shoda. Jaké výhody a nevýhody přinášejí obě varianty?

Nebát se učit a za katedrou zůstat. Mladí učitelé popisují svoje začátky

autor:
"Společně s rodiči máme stejný cíl," říká Alexandr Stropek.

Jako učitelé jsou zatím na začátku své pedagogické dráhy. Nechybí jim elán, motivace, nadšení. Svou profesi berou velmi zodpovědně. Jaký byl jejich první den ve škole? Co ve svých začátcích ve školách nejvíce potřebovali – a co jim pomáhalo? Co by rádi změnili? Přinášíme příběhy tří pedagogů, kteří čerstvě vstoupili do školství. 

V Londýně bývá ve třídách i většina dětí s cizím mateřským jazykem. Jak to zvládají tamní učitelé?

autor:
"Učil jsem na prvním stupni v Londýně, kde není výjimkou, že je ve třídě i více než polovina dětí s odlišným mateřským jazykem," říká Pavel Bobek.

V Česku nyní navštěvuje základní školy mnohem více dětí cizinců než dříve, zvyšují se i socioekonomické rozdíly mezi žáky. Pavel Bobek, učitel ZŠ Solidarita a finalista ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic 2022 studoval a učil na prvním stupni základní školy v Londýně, kde právě s takovými třídami mají bohaté zkušenosti. Dají se však přenést i do Česka?

Helena Zitková: Děti nechtějí být líné, dobrovolné úkoly jim pomohou objevit potenciál

autor:
"Rozvoj potenciálu je základním úkolem škol."

Výzvu za dobrovolné úkoly podepsalo už více než třináct set lidí. Podle její předkladatelky Heleny Zitkové by dobrovolnost úkolů neznamenala jejich konec. Naopak by to dětem mohlo pomoci zjistit, čemu by se chtěly věnovat. „Pokud budeme děti nutit dělat všechno, nemohou své vlohy ani objevit, nemají na to prostor,“ říká Helena Zitková. 

Pětina šestiletých není zralá na první třídu. Odkladů máme nejvíc v Evropě

autor:
Nejčastějšími důvody odkladu školní docházky jsou celková nezralost dítěte a logopedické vady, potíže se soustředěním a grafomotorikou.

Počet odkladů povinné školní docházky v Česku už několik let neklesl pod 20 procent. V Evropě jsme v tomto ohledu rekordmany. Přibývá logopedických vad, sociální i celkové nezralosti. Některé poradny navíc schválí i devadesát procent žádostí o odklad, jiné jen desetinu. Ministerstvo proto plánuje změny. 

Lenka Cermanová: Nadaní nepotřebují enklávy malých Einsteinů a inkluze jim neškodí. Zažíváme to na vlastní kůži

autor:
A pak se stal, nebojím se říct, malý zázrak – v pololetí se uvolnilo místo v nedaleké alternativní škole.

Naše sedmiletá dcerka je nadaná. Oficiální potvrzení z poradny máme dva roky, ale vidět to bylo mnohem dřív. Už v jednom roce mluvila ve větách a neustále se na něco vyptávala, něco zjišťovala, chtěla všemu rozumět. Ve čtyřech letech četla knihy, vymýšlela příběhy, psala si deník a podobně. Ve školce nám řekli, že by se nám možná mohl do školy „hodit nějaký papír“. Proto jsme se vydali do pedagogicko-psychologické poradny a odnesli si „diagnózu“ – nadání.

Stále více rodičů žádá o předčasný nástup do školy. Ne každé dítě jej však zvládne

autor:
"Zájem rodičů o předčasný nástup dětí do školy je v posledních třech letech enormní."

Když bylo Anetě pět let, uměla už psát tiskacím písmem, sčítala i odčítala do desítky a chápala zlomky. Díky své skvělé paměti měla také pokročilé znalosti všeho, co jí do té doby zaujalo. Vše nasvědčovalo tomu, že první třídu zvládne bez problémů. Jenže se narodila na začátku října. Podle zákona tak měla nastoupit do první třídy až těsně před svým sedmým rokem.