Pomoc potřebují nejen děti s psychickými problémy, ale i jejich rodiče

Jakmile se začnou dít náročné věci vašemu dítěti, je všechno jinak.

Jestliže otevíráme téma zhoršujícího se psychického zdraví dětí, měli bychom zákonitě otevírat i otázky týkajících se jejich rodičů. Pečovat o děti vykazující známky depresí, úzkostí, sebepoškozování znamená ocitnout se v komplikované, emočně náročné a dlouhodobě vyčerpávající situaci. Je skvělé, že pomoci pro takové děti přibývá. Ale kdo pečuje o jejich rodiče?

Triády na druhém stupni jsou vyčerpávající, ale stojí za to, říká ředitelka

"Je skvělé mít rodiče jako partnery ve vzdělávání," říká Jana Vitverová.

Měli jste už v tomto čtvrtletí třídní schůzky? Zatímco na prvním stupni mnohé školy přecházejí na takzvané triády, tedy setkání učitele, dítěte a rodiče, na druhém stupni se jedná o organizačně velmi náročnou disciplínu. „U nás si to sedalo postupně, ale čím dál víc vidíme, že ta námaha se vyplácí,” říká učitelka Jana Vitverová, která na své školy triády zaváděla už před dvaceti lety. 

Stát by měl říct, jaké hodnoty v sexuální výchově zastává, říká lektorka organizace Konsent

Děti se o sexualitu zajímají ve všech ročnících a v různém věku mají různé potřeby. 

Aktuálně probíhá velká revize Rámcového vzdělávacího programu, která má přinést mimo jiné změnu v konceptu sexuální výchovy na českých školách. Proč nestačí s dětmi jako dosud mluvit jen o hrozbě pohlavně přenosných nemocí nebo je varovat  před nechtěným početím? Proč bychom se měli snažit o takzvané holistické pojetí sexuální výchovy? 

Doporučujeme: Maker Faire, festivaly pro všechny kutily

Maker Faire představují akce, kde se bláznivě kreativní jedinci mohou setkat, inspirovat se navzájem.

Kdo nekutí s námi, kutí proti nám aneb Kdo nekutí, není Čech, hop hop hop! Tak by mohla znít hesla série festivalů pro všechny, kdo mají šikovné ruce a hlavy plné báječných a střelených nápadů. O víkendu 11. – 12. května se „makeři“, jak si komunita novodobých kutilů přezdívá, sejdou na pražském Výstavišti Holešovice. A bude to jízda!

Cigarety, alkohol a tráva už nejsou cool. Děti víc zajímá vapování a energeťáky

Spotřeba cigaret, alkoholu i marihuany u dětí klesá – bývali jsme v Evropě na špičce, dnes jsme v průměru.

Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš – to platí v dobrém, ale i zlém. Proto týmy výzkumníků z celého světa už od roku 1984 v rámci studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) pravidelně zkoumají, jak žijí děti mezi 11 a 15 lety. „Možná nás tato nejmladší generace bude jednou zachraňovat,“ říká v rozhovoru pro LN hlavní řešitel Michal Kalman (MK) z Univerzity Palackého v Olomouci. „Teenageři se dnes chtějí prezentovat zdravým životním stylem,“ dodává Pavla Chomynová (PCH) z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, který data využívá.

Genderově citlivé učebnice nemáme a dlouho mít nebudeme, říká Nika Mazániková

"Ano, genderové stereotypy jsou hluboce zakotvené ve všech. Dokonce i v nás, kdo se problematice genderu věnujeme profesně!" říká Nika Mazániková. FOTO: Nika Mazániková

Děti vnímáme skrze genderové stereotypy. Dle pohlaví přiřazeného při narození volíme barvy oblečení, hračky, způsob komunikace a vyjadřování emocí. A stereotypizaci stupňujeme v mateřské i základní škole, kde jsou genderově podmíněné texty v učebnicích často tím menším problémem. Každý stereotyp se pak propíše do vztahů dětí i jejich kariérních voleb… Jak? O tom jsme mluvily s Nikou Mazánikovou z hnutí Nesehnutí, jež se snaží genderovou stereotypizaci zmírnit.

Oni nám to nedělají naschvál, říká speciální pedagožka o problematickém chování žáků

"Role učitele se oproti minulosti významně změnila a mnohdy je právě on tou jedinou osobou, která dítěti ukazuje, jak mají vypadat zdravé vztahy," říká Veronika Ješátková.

Vyrušují, jsou vulgární nebo se odpojují a vůbec nesledují výuku. Co se skrývá za náročným chováním žáků? Veronika Ješátková v posledních třech letech v rámci projektu Pro Zdraví Duše pomáhala učitelům problematické chování žáků pochopit.

Dana Moree: Kde jsou hodiny? Zamyšlení nad průběhem přijímacích zkoušek

„Pro většinu dětí jsou přijímací zkoušky navíc prvním reálným setkáním se systémem,“ říká Dana Moree.

O přijímacích zkouškách na střední školy se v posledních letech ve společnosti intenzivně mluví. Dlužno podotknout, že na přetrvávající kritiku se stát pokusil zareagovat a pro letošní rok upravil pravidla v čase, který mnozí považovali za nereálný. Na základě veřejné debaty se tedy podmínky změnily k lepšímu. Jenže… Když se podíváme do knih světových odborníků, kteří se dlouhodobě zabývají školstvím, tak vidíme, že se zopakoval klasický scénář, jaký už jsme ve vzdělávání mnohokrát viděli. 

Trochu jako gympl, trochu jako odborná střední škola. Vítejte na lyceu!

V laboratořích tráví studenti lycea oproti těm z odborných oborů méně času.

I když je pojem lyceum už několik let součástí českého školství, mnozí o něm mají jen mlhavou představu. Lycea máme ekonomická, pedagogická, technická, nebo třeba přírodovědná. Právě to nabízí brněnská Střední průmyslová škola chemická. „Přírodovědné lyceum volí většinou ti, kteří si myslí, že je chemie zajímavá, ale nechtějí trávit tolik času v laboratořích. V budoucnu můžou směřovat kromě chemické nebo přírodovědecké fakulty třeba i na medicínu nebo farmacii. Anebo po maturitě půjdou rovnou do praxe,“ vysvětluje ředitel školy Vilém Koutník.

Inteligence sama o sobě nezajistí úspěch v životě, říká psychometrik Hynek Cígler

"Inteligenci vnímáme jako silně dědičnou věc a to, jak je závislá na prostředí, si možná tolik neuvědomujeme," říká Hynek Cígler.

Lidstvo je jí fascinováno odedávna. Inteligenci chceme umět rozpoznat, změřit, zvyšovat. Ale také se s ní pojí spousta mýtů. Třeba ten, že se dědí výhradně po matce, nebo po otci. „Jde o nevědeckou teorii, která se kdysi objevila na jednom blogu. Ten už je sice dávno smazaný a zapomenutý, ovšem ona myšlenka mezi lidmi koluje dál,“ říká psychometrik Hynek Cígler.