Diktujeme dětem, co mají číst, a pak se divíme, že nečtou, říká vědkyně Anežka Kuzmičová

Čtení prohlubuje zájem o svět. Ať už dítě zajímají ryby nebo auta, pokud v tom chce jít do hloubky, musí být schopné vydržet číst.

Všichni chceme, aby naše děti četly. Jenže i když rodič hltá knihu za knihou, jeho dítě to nemusí mít stejně. „Musíme jít vstříc tomu, co děti baví, nadchne, zajímá,“ říká vědkyně Anežka Kuzmičová, která se zabývá dětským čtenářstvím. „Jako rodič bych se bála jen jediného – že dítě nebude schopné se nadchnout vůbec pro nic.“

Česko by potřebovalo specializované pracoviště pro učitele i rodiče nadaných dětí

„Lidé v souvislosti s nadanými dětmi trpí předsudky,“ říká Petra Šlapánková.

Odhalit u dítěte nadání je velmi komplikované. Neexistuje test, který by dokázal identifikovat všechny jeho aspekty, a i nadané dítě může vyjít z testu jako zcela průměrné jen proto, že nezvládá pracovat pod tlakem. Ani pedagogicko-psychologické poradny si vždy neví rady. „Řada zemí v Evropě má specializované pracoviště, na které se mohou pracovníci poraden obrátit a konzultovat. Česko ne,“ říká Petra Šlapánková z Nadace RSJ, která se věnuje podpoře nadaných dětí.

Cizinci o českém školství: Do školy bez rodičů, bez známek a bez oslovení „paní učitelko“

V Uzbekistánu máme víc prázdnin.

V Česku žije celá řada cizinců, jejichž děti nastupují do českých škol. A nestačí se divit. Němci neznají oslovení “paní učitelko”, protože běžně oslovují pedagogy jménem. Pro Ukrajince je jednička ta vůbec nejhorší známka, pro Švýcary je překvapením, že u nás rodiče děti doprovázejí do školy. Čeho si na našem školství všímají další expati? 

Kolik času u obrazovky je pro děti už moc? Rodiče hledají odpověď na otázku za milion

Nadužívání digitálních technologií se může projevit na fyziologii dítěte, ale i na jeho psychice.

Děti do dvou let věku by se s monitorem neměly setkat vůbec, předškoláci maximálně hodinu denně. Nejčastěji uváděný limit pro čas strávený před obrazovkou u školáků jsou dvě hodiny, některé studie udávají hranici až čtyř hodin. Počet hodin jako takových není ale klíčový. Celkově záleží také na tom, co děti před obrazovkou dělají a v jakém vyrůstají prostředí. 

Každou sobotu, nebo taky vůbec. Jak se české děti v cizině učí mateřštinu

Pokud se dítě vzdělává v zahraničí, rodiče nemusejí rezignovat na výuku češtiny, a dokonce na ni ani nemusejí zůstávat sami.

Tomášovi Stiborovi bude brzy dvanáct let, narodil se v Praze a už čtvrtým rokem žije se svojí matkou Ester v severní Anglii. Navštěvuje tady první ročník nižší střední školy a odpoledne rád hraje fotbal. Každý rok v červnu se ale vydává znovu do své pražské základní školy, kterou opouštěl v pololetí druhé třídy. Skládá tu rozdílové zkoušky z češtiny a vlastivědy.

Zájem o obědy zdarma je letos nejvyšší v historii. Nedostanou se ale ke všem potřebným

Ceny potravin a energií rostou, což se samozřejmě odráží i na cenách školních obědů.

Čím dál víc rodin si nemůže dovolit zaplatit stravné ve škole nebo školce. Pro jejich děti to může znamenat víc absencí, horší známky a větší riziko vypadnutí z kolektivu. I když v Česku fungují programy, které nabízejí obědy zdarma, nedostanou se ke všem, kteří by je potřebovali.

Jana Potužníková: Proč je dobře, že televize vysílají seriály o školství a o školách

Viděli jste něco z toho? Pokud ne, čtěte dál.

Když se na začátku listopadu odvysílal poslední díl z druhé série Pan Profesor s Vojtou Dykem, říkala jsem si, že se mi po něm bude stýskat (po seriálu – ne po Vojtovi). I když tohle byla oproti Ochránci nebo netflixovské Euphorii naprostá soap opera (a druhá řada byla oproti té první fakt slabá), je prostě dobře, že seriály ze školního prostředí vznikají. 

Matematika v dětství nebyla můj koníček, jen mi to prostě šlo, říká česká proděkanka americké univerzity

"Věděla jsem, že mě volejbal na celý život neuživí, že si budu potřebovat vybudovat kariéru, ať už akademickou, či přejít do průmyslu."

Jitka Stehnová se narodila do volejbalové rodiny, a kromě toho také s výrazným matematickým talentem. A dva zdánlivě neslučitelné obory dokázala skloubit tak, že v obou vynikala. Vítězila na mistrovstvích Evropy v beachvolejbalu, v „šestkovém“ hrála extraligu a volejbalové stipendium ji pak dostalo do Ameriky. Přišel doktorát z matematiky i excelentní výzkumy a v současné době působí na univerzitě v Chicagu jako profesorka a proděkanka matematické fakulty. K matice a přírodním vědám se snaží také přivést novou generaci.

České školy mohou ukrajinským středoškolákům pomoct neztratit jejich budoucnost, říká Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni

Zuzana Ramajzlová: "Je tu lidské hledisko."

Velké procento ukrajinských dětí  jsou středoškoláci. Pobytem u nás se ale řada z nich ocitla v situaci, kdy je těžké se zařadit do společnosti. Přijímací zkoušky na střední školy udělalo jen malé procento z nich, část žáků stále na dálku online navštěvuje svou ukrajinskou školu a s českými vrstevníky se vlastně nepotkává. Tím vypadávají z českého systému. Nejen o těchto dětech mluvila v EDUcastu moderátorka Veronika Sedláčková s vedoucí projektu SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni Zuzanou Ramajzlovou.

Mateřské školy wellbeing zvládají, chválí školní inspektorka

"Z našich zjištění vyplývá, že v mateřských školách je velmi vstřícné prostředí pro komunikaci," říká Irena Borkovcová.

Ne všechny mateřské školy jsou stejné a také ne se všemi jsou rodiče spokojeni. Česká školní inspekce navštíví každou státní školu v republice zhruba jednou za šest let, v minulém školním roce podrobila komplexnímu hodnocení 750 mateřských škol. Jak poznat, jaká školka je vhodná právě pro vaše dítě a jak kontroly probíhají, jsme se zeptali Ireny Borkovcové z kanceláře ústředního školního inspektora.