Jana LeBlanc: V mezinárodní škole v Malajsii děti mění každý rok třídu, spolužáky i učitele. A je to skvělý nápad!

Jak dobře se umíme adaptovat na změny a jak dobře umíme vycházet s různými lidmi, začíná být skoro důležitější než to, co umíme odborně.

Je to už druhý rok, co můj starší syn navštěvuje školu v Malajsii, konkrétně v Kuala Lumpur, kde žijeme. Je to mezinárodní škola, o kterou je velký zájem. Mají ho místní, pro které je vzdělání v angličtině otázkou prestiže. A také mezinárodní komunita, která v Kuala Lumpur nastálo nebo dočasně žije, ale nemluví jazykem bahasa nebo mandarínsky, takže nepřipadají v úvahu místní nebo čínské školy. Vzdělání pro děti v mezinárodní škole nabízí hodně firem jako bonus svým zaměstnancům. Stejně to dělají ambasády, včetně české nebo americké, pro niž pracuje můj muž. 

Hůř se učí a zlobí. Rodiny dětí se specifickými potřebami popisují, jak náročná je pro ně základní škola 

Jaké potíže nás ve škole čekají?

Cesta vzdělávacím procesem pro některé děti i jejich rodiče místo pouti za vědomostmi připomíná spíš bitevní pole. Ukazují to některé příběhy rodin, které vychovávají děti se specifickými potřebami. Pokud se k zvýšenému nároku na péči přidá například obtížně zvladatelné chování, jde o kombinaci, se kterou si české školy mnohdy nedokážou poradit. Pokud to ale nezvládnou, trpí tím všichni zúčastnění. 

Zákaz pití při hodině nebo tepláků ve škole. Co si učitel může a nemůže dovolit k dětem

Vysokoškolská pedagožka Helena Zitková provozuje web Co nevíte o škole.

Máme téměř za sebou první měsíc nového školního roku a sociální sítě se plní více či méně divokými historkami ze tříd. Zmatení rodiče se ptají: má učitel právo zakázat dítěti konkrétní kus oblečení; musí naše dítě skutečně do školy nosit peníze a drogerii? Shromáždili jsme nejčastější problémy a zkusíme je rozseknout jednou provždy s vysokoškolskou pedagožkou Helenou Zitkovou, která provozuje web Co nevíte o škole. 

Jak se efektivně učit? Zapomínání je normální a čtení pořád dokola nepomáhá, říká učitelka

Jak látku ze školy přesunout z “poznámkového bloku” do truhly s pokladem?

“Proč se neučíš? Běž se učit!” Jako byste se slyšeli, že? Tohle magické zaklínadlo se poměrně často nese leckterými českými domácnostmi. Jenže hodně dlouho se učit ještě neznamená hodně se toho naučit . Co má dítě sedící nad vyjmenovanými slovy nebo příklady na čtvrtletku z matematiky konkrétně udělat, aby mu znalosti v hlavě zůstaly, ideálně co nejdéle?

Martina Kubánková: Co udělá rodič pro dobrou školu? Někdo podvádí, jiný se přestěhuje

"Šla jsem opravdu do hloubky, strávila tím dva roky života, byla jsem v kontaktu i s místními politiky, i s radním pro školství," říká Martina Kubánková.

Nebydlíš – nechodíš. Tak jednoduché to je. Jakožto zodpovědný rodič, vybírala jsem školu pro dceru s  několikaletým předstihem. Někomu se to může zdát přitažené za vlasy, ale ono ne! Dítě mám jen jedno, záleží mi na ní, a tak zásadní věc jako to, kam bude chodit do školy, jsem odmítala ponechat náhodě. Pokusím se celou tu pekelnou anabázi popsat. Vydržte, má to dobrý konec. Průběh je ovšem neveselý, leč pravdivý – a mnoha rodičům může usnadnit rozhodnutí, kde se s dětmi usadit.

Mami, dáš mi kapesné? Určitě! Otázkou je, od kdy, kolik a na co!

Kapesné vydávané za domácí práce v objemu pětikoruny za luxování? Nebo kapesné jen tak, ve vysokých stovkách, nebo dokonce tisících?

Finanční gramotnost dětí školou povinných není oslnivá. Naposledy to potvrdilo i šetření společnosti Kalibro, která u žáků 5., 7. a 9. třídy ze 156 škol na jaře letošního roku zjišťovala, jak by si uměli poradit v běžných situacích, které se buď týkají osobních či rodinných financí, nebo mají přímý či nepřímý ekonomický dopad na život rodiny. A ve srovnání s podobným šetřením provedeným před 10 lety nedošlo k valnému zlepšení. Pomoci s tím může kapesné, pokud to s ním umíte.

Doporučujeme: Objevte v sobě dobrého rodiče díky Becky Kennedy

Když se rodiče dětských emocí nebojí, laskavě a vlídně vytyčují hranice a pomáhají dětem zpracovávat své emoce, budují v nich vnitřní pružnost a odolnost.

Jedete po práci s hlavou plnou starostí domů. Děti se v autě handrkují o tom, jaká písnička se bude poslouchat. Domácí úkoly jsou boj. Večeři, kterou jste nachystali, alespoň jedno z vašich dětí nechce jíst zato by vám rádo předvedlo soutěž v krkání, která teď frčí ve škole. Už toho máte za celý den dost. Křičíte a vyhrožujete. Posíláte děti do jejich pokoje a cítíte směsici vzteku, beznaděje a viny. Nejste sami, komu se to děje. A nejste proto ani špatní rodiče. 

Nadané dítě je pro učitele největší spojenec. Pokud ho ovšem vidí, říká Kateřina Emer

"Snaha napasovat nadané dítě na místo standardního žáčka bývá odsouzena k neúspěchu. Trpí tím jak to dítě, tak i celá třída a zoufalí bývají i učitelé," říká Kateřina Emer.

Kateřina Emer vytvořila projekt Synapse, který školí odborníky pracující s nadanými a pomáhá školám tyto žáky lépe začlenit. Na facebooku vede také skupinu Malí a velcí (asi) nadaní a působí v této oblasti jako poradkyně, lektorka a koučka. Sama mezi lidi s vysokým intelektem patří a na vlastní kůži tak zná i jejich obtíže. „Lidé si často myslí, že nadané děti mají někde přidáno a někde ubráno. Ale tak to není. Ony mají prostě všeho přidáno. Vnímají všechny vjemy strašně intenzivně, všechny emoce strašně hluboce. A jsou často samy,“ říká. 

Zápisy do kroužků. Jak ustát souboj s časem, penězi a nastavit flow pro celý školní rok?

Je pochopitelné, že pro své děti chcete to nejlepší a máte představu o tom, co by pro ně mohlo být přínosné.

Ať žijete v místě, kde se bojuje o každé volné místo na kroužcích už od jara předchozího školního roku, nebo u vás stačí pohodlně vybírat během září, je nastavování rozvrhu volnočasových aktivit dětí disciplínou hodnou obratného manažera. Jak kroužky vybírat, do jaké míry do toho dětem zasahovat, kdy říct STOP na další prosby o nové aktivity a proč potřebujete do plánování kroužků zahrnout i svůj docela obyčejný dobrý pocit?